Proč pětileté dítě spí s námi v posteli?
Ahojky holky,
jdu na vás s dotazem, můj přítel má 5 letého syna, má ho pár dní v měsíci.
Když jsou prázdniny máme ho klidně i 3 týdny z měsíce.
Malý s námi spí stále v posteli, jednu noc to člověk přežije, ale 3 noci a více je prostě masakr.
Přijde vám normální, že s námi 5 leté dítě spí ? Nevyspíme se ani jeden. Pokoj má svůj - v noci vždy přijde k nám.
Dále jsem se chtěla zeptat asi je normální, že si přítelův syn vymýšlí úplně neuvěřitelné báchorky o tom, jak se u své matky má špatně. S jeho maminkou vycházím úplně perfektně, bájo ženská, super máma. Takže vím, že to opravdu není pravda. Malý pomalu vykládá, že ho napadají atd. Dále má každou chvíli na talíři jak chce být jen u nás, že u nás nemusí nic dělat, může vše co chce a přitom to není pravda. Je samozřejmé, že matka ho vychovává víc jak my, přece jen ho má častěji, je určitě přísnější. Spíš nedokážu pochopit proč tak lže a vymýšlí si, máte s tím někdo zkušenosti ?
@koralka111 spí s námi 8leta a 4lety, vyspím se normálně věčně tak spát nebudou a mě to vyhovuje...
@koralka111 Děti začaly spát samy v pokoji až teď. Ještě před prázdninami náš 5 letý ječel, když neměl tátu v pokoji a 3letá dcera spala v postýlce určené pro mimino u mě a mimino se mnou v posteli. Pak najednou bez problémů. Prostě jsem to asi po milionté zkusila a v pohodě. Čekala jsem, že budu zase běhat za nimi a nic. Tak je možné, že i u malého přijde najednou změna. Určitě se cítí bezpečněji u někoho než sám. Maminka mu to netrpí, tak si užívá pocitu bezpečí u vás. Naše děti do 2 let příšerně (ne)spaly, takže v rámci přežití byly u nás. Potom se zas bály a já prostě nemám srdce na to je někde ve strachu nechat. Doteď si pamatuji, jak jsem se bála já a jak hnusné sny jsem měla. Dětí rozvedených rodičů je mi líto, jak pendlují sem a tam. Tady mají náhradního tatínka, tam zase maminku. Doma ročního sourozence, u tatínka další na cestě... Už ví, co ho čeká, že ani u vás už nebude jediný... Podle mě to mají nejstarší že sourozenců těžké vždycky. Rozhodně musí pochopit, že těmi výmysly může někomu hodně ublížit. Pokud nepochopí, tak bych to určitě řešila přes odborníka už kvůli tomu, že tím třeba zastírá svoje problémy a špatné pocity (neví si s nimi rady). Náš syn teď taky rád lže, ale vždycky si z nás dělá srandu. Třeba řekl, že u nás opravují zastávku a trolejbus zastaví až na další. Nebo že jede tramvaj jiného čísla. Vymýšlí si často, takže tipuji, že to je součást vývoje, ale neříká nic proti nikomu - vyloženě se tím baví.