Syn ubližuje dětem ve školce
Potrebuji poradit. Syn 2 a trictvrte roku. Od zari chodi do skolky, je tam spokojeny, tesi se tam. O to vic me prekvapila ucitelka, kdyz mi v patek sdelila, ze syn zlobi, ublizuje detem, zducha je, stipe do obliceje, kdyz placou,smeje se tomu. Nikdy jsem ho nevidela se takto chovat. Je pry liny, nechce se oblikat, nici hracky. Jsem uplne nestastna, znam ho jako zlobidlo,ale zaroven mile pratelske dite. Je ale hrozne tvrdohlavy, kdyz si neco umane je tezke to zmenit. Dneska jsme tedy trenovali oblikani, a je to tragicke, nesoustredi se, chvilku se vzteka chvilku smeje, vubec mu nerozumim. Bojim se,zeho ze skolky vyhodi. Partner pracuje v zahranici,jezdi tak jednou za 6 tydnu, ja v zari nastoupila do prace,ktera me moc bavi,mam 6 hod. uvazek. Navic pred mesicem umrel muj otec...takze je to opravdu narocne. Snazim se mu venovat,ale sama mam co delat se sebou,abych vsechno zvladla. Nemste nekdo radu, co s nim?
misule55, ale on změnil prostředí.
Vemte v popředí nástup v září spoustu nových a ve vetšině nezralých dětí, které nastupují poprvé do školky.co byste jako chtěla.. banda naprosto nevyzrálých dětí... a vy chcete, aby vám učitelky neříkaly, jaká je práce s dětmi?
Já osobně bych zapracovala na tom, co mi učitelka říká.. protože bych chování svého dítěte brala jako výstražný systém, že něco není v pořádku.. ne v dítěti...ale v mé výchově
Jaký útok máte na mysli?
Ahojky, i když je syn ve školce spokojený, chodí tam rád a nepláče, protože se mu stýská po mamince, je to pro něj velmi náročné období. Jednak je tu ta změna, že chodí (do jiné) školky, že maminka nastoupila do práce..... Jednak nepochybně vycítí Tvé duševní rozpoložení, které v této situaci (smrt otce, hrozba ztráty partnera) musí být zákonitě velmi špatné. Dítě tyhle negativní emoce nasaje od maminky jako houba, ale nerozumí jim a ventiluje si je pak jinde a jinak, třeba právě agresivitou (kterou navíc nejspíš okoukalo v kolektivu od někoho jiného) nebo vzdorováním ("já se oblékat nebudu"). Je to úplně normální a nemá smysl trápit jeho ani sebe, ani z toho dělat přehnané drama.... Brzy bude lépe.
Omlouvam se za preklep,myslela jsem,ze s malym zustanu sama, jako uplne bez partnera, ne doma 🙂