• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Mateřská mne nebaví. Jsem odrovnaná, nevyspalá

21. listopadu 2013 
Ahoj holky,

trochu se stydím to sem psát, ale snad se mi tím uleví.
Nebaví mne mateřská.
Nečekala bych to, protože miluju děti, chodila jsem často i na brigády k dětem.
Jenže. Můj malý je zlaté dítě, usměvavé a pohodář. Má ale problémy s kakáním, takže mu několkikrát denně musím dávat (samozřejmě po poradě z proktologické ambulance) klystýr, po kterém se také nevykaká, tak do toho ještě rourkuji. Celý den se točí vlastně kolem hovínka.
Většinou to je tak, že malý nespí ani v noci ani přes den, protože ho bolí bříško, nebo když z něj dostanu hovínka ven, je zase úplně probuzený a přetažený, že neusne taky.

Já jsem totálně odrovnaná, chronicky nevyspalá. Nemám čas na nic, pořádně se ani přes den najíst a když, odbíhám k malému (který nespí a poplakává), takl z toho jídla ani nic nemám.
Nemám čas odpovědět na maily, jít si za kamarády na ICQ, natož se s někým sejít venku.
Na kosmetice jsem byla 1x, není prostě čas na nic.
Netěší mne na mateřské valstně nic.
Závidím manželovi, že je v práci, že má čas kouknout na net, nebo si v klidu vypít kávu a jít na oběd, kde může i promluvit s kolegy. Vím, že v práci je stres - měla jsem před mateřskou i náročnou práci, i méně náročnou, pracovala jsem v malé firmě, i v mega firmě, ale já ho mám doma taky.
Když se mi nepodaří malýho vyprázdnit, nejí, blinká, furt jen peru a tak.
Za celý den si třeba ani nesednu.

Holky, napište mi, co vás na mateřšké těší, z čeho se těšíte (já vím, z pokroku děcek, to se taky těším, ale jaksi mi to enstačí, jsem v jakémsi kruhu, sama, za c. den nepromluvím s nikým, jen se vše točí kolem hovna, s prominutím).

Potěšte mne něším, prosím.

Jen mne prosím neodzujte, že si to dělám sama, že mám někam jít a tak. Na dlouho nemůžu, plně kojím a klystýr, rourku, to mohu ědlat jen já, manžel, to neumí.

Omlouvám se za chyby, píšu hrozně rychle.
1. čer 2009 ve 14:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zkus ho nosit v satku, a taky hodne bez plinky v klubicku (pod nim nejakou misku), nebo nahyho polozit briskem na svoje bricho...to by na ty prdiky melo pomoct.

Prdy jsou mor, uzila jsem si s obema holkama, s Ladenkou jeste uzivam, Helenka mela zase brutalni zacpu (treba 8 dni nic), takze dobre znam Tvou situaci. Ale da se to resit, kdyz uz clovek vi, jak to miminko chytit.

A pak uz se to da. To maly chce bejt hlavne furt s mamou. Takze kdyz potrebuju jit nekam ven, nebo udelat neco v domacnosti (varit, veset pradlo), hodim dite do satku, no a kdyz sedim u pocitace (vetsinu dne), tak proste dite permanente bud pricucly, nebo jenom prituleny, spinka mi na kline, sice si na zachod nedojdu, ale jinak je to krasny :slight_smile:, jsem s ni proste celej den a udelam si, co potrebuju, nemusim ji ani odkladat...

Vyroste, nez se nadejes, neboj, brzo to bude za vami.
1. čer 2009 v 15:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Eli, ani se ti nedivím, rozhodně si to sama neděláš, občas i mě dochází energie a říkám si, co z toho života mám, když mám neustále Honzíka na krku a nějak mě taky nic moc netěší, nevím, na co se těšit, u holiče jsem za dobu mateřské byla všehovšudy 2x, kluk má 11 kilo a když se rozhodne, že se ode mě neodlepí, tak mám za chvíli sílu vycucanou, protože v klokance mi nechce vydržet, chce se mě držet za krk
1. čer 2009 v 15:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
eliotka: ahoj, já teda nemám s malým takové problémy jako ty, ale mateřská mě nebavila už po prvních 14 dnech doma s malým. Maxe miluju nadevše, ale je to dítě, kterému se člověk musí 100% věnovat...
Tak do dvou měsíců byl schopný být i 2 hodiny u prsa, jinak řval... Teď už mu sice stačí někdy i jen 15-30 min, ale kojím snad co 1-1,5 hodiny...takže toho taky moc nestíhám. Když ho dám na hrací deku nebo někam, tak vydrží maximálně 5 minut sám a pak už si mě "volá" :unamused:
Naštěstí mi tchýně malého sem tam vezme do kočárku, tak si alespoň uklidím atd... Ale někdy je to o nervy a jsem strááášně ráda, že jsem si dala rodičák jen na 2 roky a vlastně za rok a půl už půjdu do práce! :dizzy_face:
1. čer 2009 v 15:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
pokud nemáte jiné důvody nechodit ven, doporučuju koupit ergo/manducu a chodit na procházky, to dodá náladu....díky nošení můžu chodit do školy na konzultace, do knihovny, do centra, na poštu, do hustého lesa, na haldu, na výstavy, kamkoliv, bez omezujícího kočárku - a dítě se nosí rádo a na rozdíl od klokanky je to v ergu i pohodlné a zdravé.
1. čer 2009 v 15:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
eliotka : vubec se ti nedivim, ze jsi z toho spatna...ja mit takove problemy, tak si materskou taky neuzivam. :unamused:

Nemá cenu ti psát co vsechno me na materske tesi (je toho hrozne moc), protoze kdybyste nemeli takove problemy s kakanim, tesila by te taky.
Me tesi hlavne proto, ze nemam zadne takove velke problemy. :sweat_smile:

Drzim ti palce, aby se to co nejdriv zlepsilo. Je to fakt sila, cim musis prochazet :frowning2: a ze to trva uz tak dlouho.
Snad to bude brzo dobry.

Mrzi me, ze te nemuzu necim potesit...
:frowning2:
1. čer 2009 v 15:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Abych to upřesnila, tyto myšlenky nemám naštěstí pořád, ale to víte, občas mě ta schíza taky chytne :grinning: :grinning: :grinning:
1. čer 2009 v 15:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Eliotko, co je malému? Má nějakou poruchu v trávicím traktu? Jaká je prognóza? Být tebou, zabalím dítko do šátku - promasíruješ mu tím bříško a vyrazím někam na procházku, po obchodech nebo na návštěvu do ke kamarádce nebo do práce. Odreaguješ a kdo ví, možná to pomůže i malému. Případně si pozvi někoho domů, evidentně nejsi člověk, kterému prospívá samota.
1. čer 2009 v 15:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, jé jak mi tohleto sedlo.
Naštěstí jsou kluci skoro v pořádku, ale popravdě mě mateřská štve a ničí. U prvního kluka jsem musela začít něco dělat už v těhu jinak by jsem se zbláznila a tak dělám VS kterou snad za 14dní skončím. \manžel se hold musel naučit naprosto všechno a já si jednou za měsíc zajela na dva dny nabít baterky za spolužákama, na véču atd. Ty dva dny byl manžel i kojná a pomocí trubyčka napodoboval kojení :grinning:
U mladšího jsem vydržela díky škole cca 14dní po porodu a vrhla jsem se do szudia finančnictví. Školení jsou půl dne v sobotu a tak to jde. Dostanu se mefi lidi a hlavně když někdo potřebuje pomoct tak vím jak na to. Nedělám pojišťováka, ale díky akademii se učím jak lidi naučit aby věděli co mají a hlavně ušetřit a popřípadě vytáhnout od státu za co nejmí\ń co nejvíc.
Tohle je to co postavilo na nohy mě, ale taky mám stavy, že bych na pár dnů odjela a někde se sama zavřela. Kluci jsou hodní a naprosto super, ale stejně nebýt práce a kontaktu s lidma, zešílele bych. Takže asi tak a tobě držím palce. Snad bude brzo malému líp.
1. čer 2009 v 16:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
eliotka: Já Ti moc neporadím, ale dle staré známé pravdy "cizí neštěstí potěší" :grinning: ... Tě třeba aspoň potěším. :grinning: Nejsi v tom sama. :wink: Já mám úžasnýho chlapečka, je zdravej a krásnej a moc šikovnej, ale...

...prakticky neustále máme něco, co mi radost z mateřství "kazí"... hrozně dlouho trpěl na koliky (proplakal až 18 hodin za den prakticky v kuse), tyto naštěstí už polevily (koncem 5. měsíce), ale s prdíkama máme starosti pořád, kakání sice nemáme "tak děsné" jako Vy, vykaká se sám, ale nejmíň jedno ze tří kakání za den si slušně ořve... patří mezi dráždivé děti - jakákoli změna režimu je po zásluze potrestána, cokoli nového znamená problém na zbytek dne..., neumí usínat (souvisí s tou dráždivostí), každý usínání (i venku v kočárku) si tak třicet minut ořve (ale fakt ořve), většinu dne prokňourá, celkem je v pohodě tak hodinu za den... na procházkách odmítá sedět v kočárku (leze od konce 7. měsíce, od konce 8. měsíce se staví), když ho k tomu nutím (což jinak nejde, že jo), tak vytrvale řve... hlídat se od nikoho nenechá (krom manžela) - taky to celý prořve. Usíná ve 22:00, vstává v 5:00, v noci se jednou (někdy ale i čtyřikrát) vzbudí, během dne naspí tak 2 hodiny.

Tolik jen ve stručnosti. Můžu Ti říct, že se cítím fakt vyřízená. A naprosto Tě chápu. U nás se to celé sice netočí kolem "hovna", jak jsi výstižně napsala, ale míchá se to z toho výše popsaného... nicméně výsledek je prakticky stejnej. Připadnu si, že přežívám od jednoho pláče k druhýmu, když někam máme jít, jsem z toho spíš vystresovaná, protože nikdy nevím, jestli mi to malej celý neprořve... potřebuju zhubnout, ale prakticky nikdy nemám čas se v klidu najíst. Neustále poslouchám řev nebo to kňourání, nemůžu si udělat nic "svýho", jsem ráda, když zvládnu domácí práce (naštěstí manžel pomáhá, musím ho pochválit)... A tak mám prostě pocit, že já už ani nejsem já...

Jediný, co Ti můžu poradit... ale za co mě možná jiné maminky ukamenují... malej je už docela velkej, tak bych možná zkusila zavést příkrmy, případně i nahradit třeba jedno kojení umělým mlíčkem - nejlépe prbiotickým, třeba by to malýmu pomohlo trošku s tím kakáním, co já vím... :confused: A hlavně Ti to dá čas se zregenerovat, když ho bude moci nakrmit místo Tebe někdo jinej (kojení je sice důležitý, ale důležitější je spokojená máma, plně kojit za každou cenu nemá cenu, nesmíš padat na hubu...) A pak to, co mě napadlo jako první, když jsem četla Tvůj příspěvek... prostě manžela donuť naučit se ten klystýr a rourku (zvládne to, věř mi :wink: ) a domluvte se alespoň na jednom odpoledni v týdnu (sobota, neděle, to je jedno), kdy Ty budeš moci vypadnout z domu... Protože mít chvilku (byť třeba jen 2 hodinky za týden), kdy Ti dítě i manžel zmizí z očí... je k nezaplacení. :wink:

Držím pěsti, ať to nějak zvládneš... a hlavně... ať se to brzo zlepší a malej je spokojený miminko. :slight_smile:
1. čer 2009 ve 21:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
eli tak to se ti ani nedivim ze te to nebavi.
ale myslim ze dukie ma recht malemu uz bude skoro 8 mesicu taky bych zkusila mu dat nejakou zeleninu a uvidis mozna se mu to kajdeni trochu spravi a tatinek by se taky mohl zapojit
1. čer 2009 ve 21:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky
mě dr říkala, že kojení do 6m ok, pak se z toho stává závislost
já nekojila, neměla jsem to štěstí, a problémy s kakáním malá měla,když byla jen na mlíku. Před měsícem jsem jí zavedla zeleninu, maso.... dnes si malá pochutnala na švestkový přesnídávce a táááák se mi po.... že jsem litovala, že jsem jí tu přesnídávku dala. :grinning: :grinning: :grinning:

l
1. čer 2009 ve 22:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mně mateřská taky nebaví,začala jsem trochu pracovat a od tý doby jsem s malou 100x radši.......bohužel tvůj problém to neřeší. Jedině prostě vydrž,snad se to kakání zlepší,kojit taky nebudeš věčně........
1. čer 2009 ve 22:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
rad kolem malého už máš naprosto dostatek - je čas i na tebe: ty už balancuješ na kraji deprese, úplné vyhoření a vyčerpání a já bych klidně navštívila praktického, ať tě pošle na psychiatrii - lehká antidepresiva dělají divy. I problémy se zvládají s nadhledem a hlavně tě přestanou válcovat - přestože nezmizí a budou stále. Ale nesrazí tě k zemi.
Je velká škoda neužít si MD - takže se pokus nechat si pomoct, ať si ji taky dokážeš užít. I přes potíže s chlapečkem.

Měla jsem deprese před těhotenstvím a po porodu jsem do nich zase spadla a pěkně brutálně. Během měsíce opětovného nasazení léků mi bylo tak dobře, že jsem všechno plakavé období, vstávání ,nevyspání zvládala s úsměvem, vpohodě a ráda. Naštěstí mám obě děti zdravé - ale byly hodně uplakané. První měl taky potíže s vyměšováním, i když ne tak velké.
Tak to zvaž - přála bych ti lepší rozpoložení :slight_smile:
1. čer 2009 ve 22:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Holky, on malej příkrmy už má. Tím se mu právě kakání zhoršilo. Co mu je se, psát nechci, ale je naděje, že to tak nebude pořád. K příkrmům ale ještě i plně kojím. :confused: ON malej nejí od manžela, jen ode mne, takže je to na mně a nemám čas ani teď, kdy už nekojím po 3 hod. jako dřív! Připadá mi, že manžel se ani enchce naučit ho krmit, je u toho nervózní a kluk to cítí, proto nejí. Jinak mám v manželovi zastoupení, umí vše, ale té rourky, to se bojí. Ono je to těžké při jednom člověku, to sotva zvládám já. On mi pomáhá, když to dáváme třeba večer, ale sám by to nezvládl.
Spíš bych to viděla na to krmení.

dukie, to je hrůza, troufnu si říct, že to je sand ještě horší. :frowning2:
Jak jsi napsala, že máš pocit, že to už ani nejsi ty. Tak to vnímám u sebe taky. Vždycky jsem byla dost veselá, teď se nezasměju jak dlouho. Samozřejmě s malým jo, ale tak nějak, že bych byla spokojená a šťastná, to ne.
Přiznám se, že se spíš bojím, jaký bude druhý den, jak bude spít v noci, když spát nebude, jestli bude spát přes den... Když se vykaká, podaří se nám, už zase přemýšlím nad tím, kdy zase bude potřebovat. takže si mateřskou neužíváním, spíš přežívám a strachuji se, co mě zase překvapí a hodí na hubu.

gedren, my nejdříve řešili koliky a pak zácpu.

Ale holky, s tím šátkem je to dobrý nápad, resp. teď asi spíš nějaká klokanka, ne? On mi teda ještě nesedí, tak nevím, co byste mi poradily?

sarik: co je ta ergo, manguna?

POslední dobou mám pocit, že se zblázním, jsem v takovém mlžném kruhu, dny kolem mne letí a já si ani nevšimla, že bylo jaro a léto... Prostě žiju "uvnitř" a vůbec ne "ven", jestli rozumíte.

A nejlepší je moje máma. Ta se diví, proč si mateřskou neužívám, a co jako dělám, co se mi nelíbí! :angry:

Jinak zpočátku jsem chodila na procházky s kamarádkama, jenže teď, jak mi malej doma nespí, radši s nikým ven nechodím, aby se mi nebudil a vyspal se aspoň venku, když má takové trápení. Takže jsem sama de fakto pořád.

anta: moje řeč, taky si ěnkdy říkám, co z toho života mám, pak se zase stydím za svoje myšlenky a je mi blbě i z toho, že jsem nespokojená, když mám tak krásné miminko...
1. čer 2009 ve 22:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
jinak souhlas,manžel ať se ten klystýr prostě naučí co kdybys musela třeba ty do nemocnice?a zkus to probiotické mléko,příp zeleninu,mohlo by to pomoct
1. čer 2009 ve 22:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
eliotka: zásadně se nestydět na myšlenky a necítit se blbě, že jsi nespokojená. !!!!!!!!!To jsou zbytečné, nebezpečné výčitky a velmi nezdravé pro duši. Myšlenky a pocity přijmy tak, jak jsou. Tím přijmeš sama sebe. Ať se cítíš jakkoliv, je to reakce na něco: takže spíš rešit to NĚCO :wink:
1. čer 2009 ve 22:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
eliot: presne tak co vyzkouset probiotika, kapicky nebo nasypat tabletku do mlicka..atd...svestkove stavicky, svestkovou Frutapuru cokoliv co by mu podporilo to traveni...je to silenyy vubec si to neumim predstavit musis byt statecna ze to vse delas, ale jednou bude snad opravdu lepe..zjistoval nekdo pricinu jeho potizi? nekdy rikaji i zkusit dat mliko do hermankoveho odvaru ze to fakt jako zabira..no nechci radit na to jsi se neptala...ale fakt jako kloubouk dolu :unamused: preji hodne sil a snad se to opravdu zlepsi...u prikrmu bych se asi bala mrkve, bananu a vse co stavi... :pensive:
1. čer 2009 ve 22:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
manduca je nositko http://www.mamaja.cz/nositka-manduca/manduca vypada takto...kdyz nesedi nevadi prave ona je prizpusobena detem od narozeni..baby vaky mi prijdou fakt pro ta mala mimca
1. čer 2009 ve 22:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Holčičky, jste moc hodné, ale s kakáním mi prosím neraďte, u nás je tp složitější a stravou se to neupraví, víte.
Spíš prostě přemýšlím, jak toto období přežít a být při tom ještě veselá a v poho kvůli tomu mýmu malýmu. Vlastně vše dělám pro něj a kvůli němu, a mám pocit, že mi to nějak nejde. Že čím víc se snažím, tím víc se to sere. Jsem taková vycuclá, bez energie. Dříve mi pomáhalo jít ven na procházku a "obnovila" jsem se. Teď už enpomáhá ani to.
Taky se bojím, aby u mne nepropukla nějaká depina!

kubako, máš pravdu. Víte, já to dost řeším s mámou a když mi pořád říká, že enchápe, proč jsem nespokojená, že každá máma něco řeší, tak mě to moc nepozvedne. Připadám si pak, že to neuźvládám celkově a že si nemám proč stěžovat.

Na druhou stranu v porovnání s ostatními, já fakt nedělám celé dny skoro nic jiného, než že lítám kolem hovínka. :confused:
Máma mi dnes říkala: Jiný mámy mají zase u děcek rýmu.
Já vím, ale rýma jhe za týden pryč.
Prostě mám v sobě nějak guláš, nevím, zda si stěžuju oprávněně, nebo jsem jen neschopná. :unamused:
1. čer 2009 ve 22:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Eliotka: chápu tě, malý řval jen tři a půl měsíce a proti vám to nebylo nic, ale mně se k tomu přidalo zas jiné trápení (no si asi první, koho napadla ta stejná formulace, o které jsem mluvila já - byla jsem fakt "v mlze", takže jsem bylo taky dost mimo...teď je to ok, ale stejně si to ideálně neužívám... kdybych byla ve tvé situaci, tak padnu... ale mlha je pryč, to jo, neboj :slight_smile:

To ergo a manduca jsou právě ty nosítka - je tu diskuze Nošení dětí, mrkni tam, stálo by to asi za to...

já osobně, jak to čtu, bych ti poradila znovu zaktivovat kamarádky, aspoň ty, které s tebou můžou chodit s kočárkem a šeptat u toho... nebo se pokusit poslat s kočárkem někoho jiného, abys mohla na chvíli pokecat a mezi lidi. Možná by fakt neuškodilo něco na povzbuzení mysli... a taky se snažit co nejvíc popsat situaci manželovi, aby se naučil dělat i to, co ještě neumí...
1. čer 2009 ve 22:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
lisounek: Díky, ta manduca se mi dost líbí. Holky, ale unesu malýho, má skoro 8 kg? :sweat_smile: :confused:
1. čer 2009 ve 22:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
eliot neschopna fakt nejsi je to zahul a u tebe dvojnasob..se nedivim ze nemas radost clovek ma zdrave dite ale vse se toci kolem ho..a jak jsi sama napsala a to by asi jednou omrzelo kazdou z nas..dokud nebudes moci vypadnout nekam sama asi to lepsi nebude..souhlasim nekdo by se mel naucit s tou rourkou, abys to mohla udelat..ale priznam se mit vas problem, asi by to manzel muj taky nedelal ty jo tezko radit :confounded:
1. čer 2009 ve 23:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
eliot: je do 20 kg tusim :sweat_smile:
1. čer 2009 ve 23:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
a urco bych sla spis do Manducy... :wink:
1. čer 2009 ve 23:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
eliotko - do nošení se moc nežeš - to neutáhneš zádama a hlavně kloubama, je to námaha - já měla taky valibuka, jednou jsem ho vrazila do děsně vymakaného nosítka Patapum, nosilo se bezva, jenže jsem za pět minut funěla a dva dny mě bolely kyčle. Jestli se na to necítíš, tak to ani nezkoušej. Já si připadala jako podruhě těhotná - stejně obtěžkaná a nemotorná - každému tato nosící metoda nemusí vyhovovat. A je to dost návykové :stuck_out_tongue_closed_eyes:
1. čer 2009 ve 23:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
jj je pravda ze to ma sve pro i proti ja jsem spis pro tu samostatnost a odmitam tahat trebas i 10 kg dite a navic mi prijde divne jako nosit treba 15 kg dite, kdyz vetsinou uz pravdepodobne pouziva svoje nozky..no ne? :stuck_out_tongue_closed_eyes: a ja mam akcni dite a nositko nemam...a jde to i bez nej, ale jako nezavrhuju nikoho, kdyz ho vyuzije...ja bych ho nevyuzila, hrbata jsem uz i tak dost :unamused:
1. čer 2009 ve 23:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nas stejne jako Dukie, Miriam byla naprosto udesna, cele dny jen brecela a ja uz pak s ni, protoze jsem byla psychicky naprosto vycerpana a fyzicky nakonec taky. Manzel bohuzel nepomahal s nicim, tak jsem byla na vse sama. Chce to proste jenom vydrzet.
Ted uz je Miri starsi, tak je spousta vetsi jednodussi - hlavne uz cele dny nebreci, ale jsem stejne na MD tak nejak nespokojena a ze bych si to zrovna uzivala...
Manzel mi driv rikaval, ze me miluje, protoze mam veselou povahu, po dvou letech na materske jsem uz ale uplne nekdo jiny. Najednou jsem porad tak nejak ve stresu, bez energie, uz se vubec necitim tak uvolnena jako driv a plna elanu.
1. čer 2009 ve 23:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
anatanka: jako bys mi psala z duse..clovek ty deti miluje, ale je porad ve spechu, chaosu, stresu, casto posloucham, ze jsem naladova a unavena a tvarim se blbe...no jako ono je to fakt nekdy uplne umorne a clovek nema energii a nedej boze kdyz je mu blbe, ale porad na nem visi odpovednost a starost o dite... :confused:
1. čer 2009 ve 23:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
anatanka a lisounku, to je přesné!
Já třeba měla problémy s břichem a samozřejmě jsem nemohla ležet. Říkala jsem si, že když je člověk v práci a něco mu je, vezme si enschopenku a hotovo. Ale na mateřské? Musí se jet na 300 % ať se deje, co se děje. Není útěku. :confused:

kubaka, já bych do antidepresiv nešla, pokud by to nebylo skutenčně nutné. Jednou jsem je měla, když jsem se strhala v práci a po měsíci jsem je vysadila, byla to hrůza!
Navíc bych asi nemohla kojit. To jen oprav du v krajním případě. I psychicky by mě to nepomohlo, říkala bych si, že jsem selhala či tak.

S tou macumou je fakt, že by mi asi bolelo břicho, už takhle mám ptoíže, ale ještě o tom popřemýšlím.

Prosím tě, dukie, a dráždivé dítě, to už se tak narodí, a kdy to bude lepší? :unamused: :confused:
2. čer 2009 v 09:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
eliotko...ahoj...
Mě na mateřské baví být v kontaktu s dětmi /vyváženě,protože ještě dvakrát až třikrát týdně teď už chodím i do práce,sice jen na dvě tři hodiny,ale dostanu se mezi lidi.../,baví mě vidět jak rostou,být první u nějakého jejich objevů.
Baví mě, když udělají něco,co bych nikdy nečekala. Baví mě,když usnou :grinning: :wink: :slight_smile: Prostě mě to baví celé a nikdy bych neměnila i přes miminkovské problémy s bříšky, období vzdoru a já nevím co všechno. Nechtěla bych aby to byl někdo jiný kdo by trávil s dětmi tolik času jako já... :slight_smile:
Začátky se starší jsem taky neměla jednoduché,a už je to skoro šest let a člověk zapomene...

Nošení dětí je príma. Moje starší dcera má 16 kilo a nosím na zádech v šátku!! do dneška! :wink: Takže být tebou bych se nenechala odradit. Odnosila jsem obě děti a ani jedno není závislé! Spíš jsou samostatné až běda :grinning:
Antidepresiva bych taky nedávala, dá se to zvládnout i bez nich. Potřebuješ prostě jen čas pro sebe,aby ses regenerovala. To je asi nejdůležitější.
A dráždivost přejde neboj...třeba i tím nošením :dizzy_face: :slight_smile:
2. čer 2009 v 09:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek