icon

Nechají mi miminko se mnou v nemocnici?

avatar
jana_toula
3. kvě 2019

Prosím o radu, je možné, že mi nedopadnou dobře výsledky krve a ja bych zůstala par dní hospitalizována v nemocnici. Konkrétně s trombozou. Mam 8m dceru, kterou stale kojím a samozřejmě chci kojit dál. Nevíte, jestli mi ji nechají? Případně pokud jste někdo takhle řešil trombozu, nechali vas doma? Pichat injekce si umim, tak soi říkám, že by v tom nemusel snad být problem. Děkuji

avatar
oveckaluky
7. kvě 2019

@bayt Mimochodem, nebyly jsme spolu v loňských lednovkách?

avatar
bayt
7. kvě 2019

@drep To rozhodne, a teda nevim, jak se to vzdy da eliminovat. No stenajici byl rano mrtvy.

avatar
bayt
7. kvě 2019

@oveckaluky Urcite, syn je lednovy 🙂

avatar
bayt
7. kvě 2019

@sudylichozrout Jako ja zase nejsem ta, co by se stavela do role "moje novy povolani-matka". Od syna si taky rada odpocinu, studuju, kurz potapeni....Od zacatku jsem doufala, ze to tak intenzivni nebude. Myslim si, ze si to syn vybral sam, je tulivej, od zacatku spal jen u mne (a satek u manzela), v kocaru desne plakal, porad jen prso a do deseti mesicu do nej narvat prikrm byl boj. Jinak je rekla bych extravertni, miluje cizi lidi a uz ted s nima komunikuje. Zadna sklenikovka. Jo sem uzkostnejsi a nikdy mu netrvalo dlouho, abych ho utesila a bylo po jeho. Ale trebas tys ani nemusela utesovat a to je rozdil. Praveze te znam a nemyslim, ze bys dite nechala vyrvat.

avatar
urtica
7. kvě 2019

@bayt @sudylichozrout je to už trochu off topic, ale toto je dle mě fakt dané hlavně temperamentem - spíš než výchovou. Viděla jsem to u sebe a u bratra - stejná výchova a výsledek diametrálně odlišný...brácha nezávislý, bez problémů v jeslích od dvou let - společnost milující, já přesný opak a závisláček do celkem vysokého věku. Naše dítě nemá s kolektivem problém, ve školce jako jedna z mála nebrečela, zvykla si raz dva, je poměrně dost nezávislá, nedělá jí problém být někde bez nás, ale... i když bych to ráda přičetla našemu rodičovskému umu, dle mě na tom máme podíl minimální - má prostě takovou povahu.

avatar
drep
7. kvě 2019

@urtica já s tím zase tak úplně nesouhlasím. My jsme s bráchou o dva roky od sebe, povahově jsme si fakt strašně podobní a myslím, že i výchova byla prakticky stejná, ale on šel do školky ve třech a já až v pěti (máma byla doma s bráchou) a on má společnost rád, já zůstala dosti asociální a špatně se aklimatizuju na změny v kolektivu, nově nastoupivší kolegy a podobně.

avatar
urtica
7. kvě 2019

@drep Hele, já Ti nevim - já šla do školky taky ve třech a asociální jsem dodnes...

avatar
bayt
7. kvě 2019

@urtica Statisticky cim driv do skolky, tim rychlejsi zvladani vsech moznych dovednosti, rozvoj reci, ale taky poruchy chovani :D Ale to asi neplati pro rozdil tri a pet let.

avatar
urtica
7. kvě 2019

@bayt Tak...pokud se je (ty dovednosti) naučí i bez školky, jen o něco později - neviděla bych v tom takový problém...ale nevím, no...soudím jen podle sebe - pro mě byl nástup ve třech letech traumatizující...

avatar
rebe
7. kvě 2019

@sudylichozrout Ty pořád dokola píšeš o imrvére plačícím dítěti. A já pořád dokola píšu o tom, že kdyby to dítě plakalo a nebylo mu v nemocnici dobře, tak bych ho s tatínkem poslala domů, takže by tam plakalo třeba deset minut. A na to ty odepíšeš o imrvére plačícím dítěti, které propláče noc. To je pak opravdu obtížné se domluvit.

Tak to zkusím ještě jinak. Máme dvě osoby A a Z. Tyto osoby mají různá práva a potřeby, které mohou a nemusí být v rozporu. Máme dvě možnosti: upřednostníme jako první práva a potřeby osoby A. Pak mohou nastat dva scénáře: 1) osoba A si naplní své potřeby, bude spokojená a nijak neohrozí práva a potřeby osoby Z. 2) osoba A nebude s plněním svých potřeb spokojena a bude deset minut prušovat potřeby a práva osoby Z.
Druhá možnost je, že upřednostníme práva osoby Z. Osoba A bude následně 3 dny cca 12 hodin denně trpět, bude mít obtíže s příjmem ptravy, spánkem, pocity frustrace a zoufalství.
Máš povinnost hájit práva osoby A s ohledem na práva osoby Z. Fakt ti přijde sobecké vybrat první variantu? Protože mně vážně připadá naprosto absurdní nechat dítě několik dní trpět kvůli tomu, abych někoho náhodou deset minut možná nerušila...

avatar
ttm
Autor odpověď smazal
avatar
sudylichozrout
7. kvě 2019

@rebe Rebe, já už na tuhle nikam nevedoucí debatu nemám ani čas, ani příliš náladu. Nedohodneme se, já to fakt vidím jinak. Není třeba mi neustále do kola povídat to samé s cílem mě přesvědčit. Já v tomhle necuknu. A když říkám, že ne, tak opravdu ne. O svém postoji jsem hluboce přesvědčena, o nárokování tohoto z pozice "mám právo" a "je povinností" si myslím své a myslet budu i nadále. I kdybyste se tu rozkrájely, tak si myslím, že nemáte pravdu. Nicméně ještě opravdu věnuji svůj čas tomu, abych vyrobila ten rozhovor s někým, kdo k tomu má opravdu co říci. Dala jsem si limit do konce května, mám hodně práce a tohle je něco úplně navíc. Pokud ze setkání a rozhovoru vyplyne, že se mýlím já, pak teprve napíšu, že jsem trubka. Ale opravdu nebudu brát za bernou minci tlachání absolutních laiků na babském fóru. To se na mě nezlob.

avatar
rebe
7. kvě 2019

@sudylichozrout Četla jsi vůbec to, co jsem psala?! Mně už opravdu připadá, že ne. Protože reaguješ na něco, co jsem vůbec nenapsala... "Mám právo" ani "je povinností" jsem nenapsala ani jednou...

avatar
vladienka
7. kvě 2019

Mne je z tejto diskusie strasne smutno 😞 ja si absolutne neviem predstavit aby bola 8 mesacna dcera bezo mna viac ako par hodin. V tej dobe plne kojena, flasku nevzala ziadnu, uspavala som (a uspavam) na prse, ked chcela byt pri mne, preplakala by u manzela hodiny a hodiny... a debata o detoch zavislakoch- a na kom asi tak maju byt zavisle ak nie na matke??? Manzel chodi domov vecer a hlidani nemame, takze som s malou neustale. Keby som musela ist do nemocnice, bud sa pokusim dostat na nadstandard, detske oddelenie, alebo zostat doma. Pripadne ak by z toho nic neslo, tak nosit dieta na kojenie do nemocnice

avatar
sudylichozrout
7. kvě 2019

@rebe Četla jsem to. Samozřejmě že ano. Já vím, že nenapsala, přesto jsem ti odpověděla to, co jsem odpověděla. Protože už mě ta debata opravdu nebaví. Snažím se ti decentně naznačit, že si můžeme povídat třeba o tom, co jsme dělaly o víkendu, o tom, kterou muziku posloucháme, co rády čteme. Můžeme se navzájem obohatit, ale ne tímto.

avatar
sudylichozrout
7. kvě 2019

@vladienka Mně je zase smutno z toho, co píšete vy. Ale tak to prostě v životě chodí, lidi se někdy zkrátka neshodnou a nechápou. Ale jak říkám, jaký si to uděláš, takový to máš. Kamarádova žena dělá přesně to samé a jeho to už začíná neskutečně vytáčet. Nemůžou se sami hnout z domu, protože ona nesnese pomyšlení na to, že by jejich dvouletá dcera by mohla být chvíli taky s někým jiným než s ní. Pro mě je toto naprosto nepochopitelné. Stejně jako je pro tebe nepochopitelné to, jak žiju a přemýšlím já. Co už...

avatar
vladienka
7. kvě 2019

@sudylichozrout tak samozrejme v 2 rokoch ju nechavam na par hodin ci s manzelom alebo ked k nam pride na navstevu dedo/babka raz za par mesiacov. Neviem s kym by som ju asi tak mala nechavat aby si zvykla :D a kedze chcem kojit do samoodstavu tak na vikend proste neodidem a som s tym stotoznena, stale to su malicke deti a o chvilu nas uz tak nebudu potrebovat

avatar
rebe
7. kvě 2019

@sudylichozrout A co teda posloucháš za muziku? Moje děti konečně opouští období Fíhy tralaly a já najednou sama nevím, co vlastně poslouchat... O víkendu byl syn sám u babičky. V osmi měsících by o to nestál ani náhodou, byl mlíčnej závislák, teď si to užil. V osmi měsících by mi bez něj prasklo prso, ale teď jsem si to užila i já bez něj. A nejmladší je neselých sedm měsíců, na víc než pár hodin bych bez ní nebyla ani za zlaté sele, ale z domu se klidně hneme. Tuhle jsme byli na večeři v restauraci (kam chodíme často) a servírka nabídla, že malou podrží, než se najíme, že stejně zrovna nemá co na práci. Vzala ji, odnesla, ukázala jí celou restauraci, my se v klidu najedli – a pak už zase byla jenom se mnou a celou noc spala v mojí posteli. Skoro vždycky existuje víc možností než buď, anebo :-*

avatar
eviicka
7. kvě 2019

No a já si teda zase neumím představit, co bych s osmiměsíčním dítětem v nemocnici dělala. Když si na tu dobu vzpomenu, tak všude se plazil, všechno olizoval, všechno zkoumal - netuším k čemu by byl pobyt v nemocnici pro něj dobrý. A ano byl to taky závislák, a víceméně plně kojený - kdybych opravdu do nemocnice musela, určitě bychom to řešili nošením na kojením, návštěvami klidně 8x denně, ale pobyt zdravého dítěte v tomhle věku si opravdu neumím představit.

avatar
sudylichozrout
Autor odpověď smazal
avatar
sudylichozrout
7. kvě 2019

@vladienka my mame hodne hlidaci babicky a dedecky, takze to mame o to jednodussi, to je fakt. Zaroven si ale nejprve tu starsi, ted i tu mladsi bere manzel s sebou i na ksefty k zakaznikum. Nekdy je maji na starosti jen zakaznici, je to zvlastni, ale nikomu to nevadi. Ani jim, ani holkam. To same ja, litam mnohdy z mista na misto, schuzka tady, schuzka tam, tak beru tu mladsi v kocare a po dobu, kdy potrebujeme jednat, ji bud mam u sebe, nebo si s ni jdou hrat lide z kanclu. A funguje to, holky to davaji. Proto si zkratka myslim, ze pulka te teze, ze by dite bylo bez mamy tu chvili uplne nestastne, je spis projekce te matky a jeji pocit. Ne realita.

avatar
sudylichozrout
7. kvě 2019

@rebe odpovim pozdeji, jdu uspavat, jo?

avatar
ninive211
7. kvě 2019

@eviicka Já to mám podobně...když si vzpomenu na období kolem 8, 9, měsíců...fakt si nedokážu představit, co by zdravé, zvídavé dítě dělalo třeba několik dní v nemocnici 24/7 s matkou, která se musí léčit a musí mít KLIDOVÝ režim (když je její stav tak vážný, že musí být hospitalizovaná a nelze léčit doma či ambulantním docházením). Takže třeba celodenní nošení kojence v náručí nemožné (resp. zdraví nevhodné). Tazatelce tedy hlavně přeju, aby nakonec hospitalizovaná být vůbec nemusela a pokud by to fakt bylo nutné, aby byl možný nadstandard i s lůžkem pro další dospělou osobu, která by se o dítě postarala (otec,, babička...). Protože jinak si to fakt nedokážu představit. Do té nemocnice se mají lidi chodit léčit, ne se při trombóze starat o všude se plazícího kojence. Situace, že by matka byla s tak malým dítětem hospitalizovaná ještě na pokoj s nějakým jiným pacientem? V mém případě absolutně nepřichází v úvahu. No jsem moc ráda, že jsem podobnou situaci řešit nemusela a snad ještě dlouho muset řešit nebudu (a to oboustranně, jak případ nemocné matky, tak nemocného dítěte - my jsme právě z Brna a spadáme pod už zde probíranou a nechvalně známou brněnskou dětskou nemocnici...fakt doufám, že min. do 10 let dětí prostě nebude hospitalizace potřeba, já si jako děcko tam užila svoje a o přístupu k maminkám jsem už toho slyšela dost)

avatar
lnk84
7. kvě 2019

@ariadna12 jasně, nejsem doktor, myslim tí m, ze je to teoreticky možné

avatar
sudylichozrout
8. kvě 2019

@rebe posloucham hodne zanru. Od jungle a drum `n' bass, pres moderni jazz, chill jazz a chill (Bonoboo,, Banco de Gaia, Nicola Conte... ) az po klasiku a filmovou hudbu (James Horner, Enio Morricone, John Williams...) Mam rada i rockovou klasiku jako napriklad Jethro tull, Blue effect, Deep purple, Krausberry a pak ceskou alternativu typu Psi vojaci, Zuby nehty a tak 🙂

avatar
sayast
8. kvě 2019

@ninive211 tady by tam nektere krom dítěte zavřeli i tatínka. Když už tam musí být ona,tak ať pro jistotu všichni 😁.
Děti mám 2,obě v tu chvíli byli kojené,dcera mega závislák,syn lepší. Ale ani s jedním by me nenapadlo tohle řešit. Holt mám zdravotní komplikace natolik vážně že musím být hospitalizována,obrecela bych to,nesla bych to asi hodně spátne. Jsem na děti hodně vázaná,manžel pracuje a podniká,doma je opravdu málo, hlídání máme minimální. Ale nikdy by mě nenapadlo aby si manžel vzal paragraf a šel se s dětma zavrit do nemocnice. Naopak bych byla radši kdyby si vzal paragraf,s dětma byl doma,v jejich prostředí,chodili venku a za mnou jezdili na kojeni. S tím si myslím že by ani nikde problém nebyl.

avatar
sayast
8. kvě 2019

To je to samé když jdu do restaurace,vyžaduji po svých dětech ať se chovají slušně a neruší ostatní. Nevím proč by si cizí lidi měli sednout na zadek z toho že já mám děti. Oni se tam přišli v klidu najíst,stejně jako já a rušili by mě jiné děti. To samé v kavárně. Jdu si tam zrelaxovat,číst,popovídat s kamaradkou a nevím proč bych tam mela poslouchat rev cizích děti a hlidat si pití ať mi ho nerozlíjí,zatímco maminky si budou tlachat a pít kafíčko a budou rádi že je děti neotravuji. Mě děti k tomu samozřejmě také vědu a pokud jsou ve věku že to ještě nepobírají,tak si chodím poklabosit do dětských center tomu uzpůsobených. Za starší dcery to u nás ještě nebylo,tak jsme vedli návštěvy doma. Dnes je strašné zvrácená doba

avatar
alcar
8. kvě 2019

Tady by asi polovina, flasku odmitajicich, kojencu umrela, kdyby mela matka treba autonehodu a byla tri tydny v umelem spanku.
Vim, trolling jak blazen, ale uz par dni tuhle debatu sleduju a to je teda neco...nektere nazory. 🙄🙈😁

avatar
hanih
8. kvě 2019

@alcar Asi neumřela, ale mohlo by jim to dost zkomplikovat život. Dcera měla s jídlem velký problém, dost dlouho chtěla jen mléko. Byla na tu chuť zvyklá a nic jiného prostě nechtěla. V době, kdy byla ještě z velké většiny kojená a téměř nic jiného nejedla, mi vydržela deset dní nepít ani to mléko (jen občas cucnutí), zřejmě v důsledku změny chuti po nástupu MS. Viditelně zhubla a doktroka už nás chtěla posílat do nemocnice. Naštěstí po těch deseti dnech se to zlomilo a pomalu zas začla jíst. Kdybych byla v nemocnici a nebyla by ani možnost nosit mi ji pravidelně na kojení, dopadlo by to s podáváním UM nejspíš podobně plus by to bylo ještě vygradované tím, že by jí chyběla máma. Jako nejspíš by to přežila, ale teda fajn by jí asi nebylo a ani nikomu kolem...

avatar
sudylichozrout
8. kvě 2019

@hanih zadny dite dobrovolne hlady neumre, neboj... To nejsou ma slova, ale slova nasi pediatricky. Takze asi tak.

Strana