• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Šílená únava a úzkost po porodu. Máte tenhle problém?

30. října 2013 
ináč, už si presne nepamätám všetky simptómy tej ženy, čo bola v jednom dokumente o záhadných diagnózach. Ale bola aj furt unavená a nič nevládala. Trvalo to už tuším nejakých 15-20r. Vždy keď bola tehotná, tak jej bolo prekvapivo dobre, cítila sa ako nikdy, mohla všetko... Už jej to ani manžel neveril, že jej je naozaj zle a rozviedli sa. Potom sa jej raz snívalo, že to bude v srdci, išla na kardiológiu a fakt jej tam niečo našli. už neviem čo, ale úplne vyliečiť sa to nedalo, ale aspoň upraviť sa to dalo, aby mohla normálne existovať. Nevideli ste to?
7. pro 2008 v 19:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
tea, ještě mě napadá, nemohla by sis na pár hodin týdně zařídit hlídání, aby si měla trochu času pro sebe? Paní na hlídání by s mimčem šla na procházku, mohla by sis odpočinout...
7. pro 2008 ve 20:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
tea, ale to hýbání rukama je princip kinezky :slight_smile: podívej se na www.kineziologie.eu, tam je to pěkně vysvětlený. Já si s kineziologem povídám a on se snaží mi z podvědomí vytáhnout problémy, který jsem měla v minulosti. U některých bych ani neřekla, že by mohly mít nějakej vliv na chování člověka v dospělosti :sweat_smile:
Každopádně myslím, že bys měla trochu upustit od přílišného materialismu a trochu se uvolnit. Já nemam ráda duchařinu, která pracuje na principu "když to nemůžete vyvrátit, tak máme určitě pravdu". Spíš "takhle nějak by to mohlo fungovat, vypadá to, že jo, pracovali s tím už Číňani (např.), zauvažujte, jestli v tom nevidíte taky trochu logiky". A to je pro mě kineziologie.
Neříkám tím, ať děláš něco, co ti nesedí. Jen přemýšlej, jestli je dobré jen to, co doporučují jen lékaři "západní" medicíny :slight_smile:
7. pro 2008 ve 20:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
kili, to byl nějaký dokument v televizi? Ježíš, to mě nestraš, 20 roků, to bych chcípla :unamused:

tvarohacek, moje máma i manžel mi pomáhají, večer si ji vezmou,o víkendu taky, tchýně má dceru někdy celý víkend. Já nemám nouzi o hlídání, není to v tom, že bych nestíhala, naopak mám dost času, fakt nevím, proč tychle debilní stavy mám, vše je v pohodě, samozřejmě, máme hypotéku, bojím se, že nebudeme schopni splácet, nějaký problémy tu jsou, ale nic hroznýho, fakt nevím.... :sweat_smile:

Elitera, se mnou si ta kinezioložka vůbec nepovídala, jen se zeptatla na začátku co mám za problémy a pak už nic, takže fakt asi rozdíl oproti tomu tvému. Já právě v nic nevěřím, nevěřím v boha, nějakou energii, prostě v nic, co mi nikdo nemůže dokázat. Určitě něco existuje, ale zatím mě nikdo nepřesvědčil. Všichni ze mě tahají jen prachy a nic mi nepomáhá.V co věřím, je to, že můžeš změnit své myšlení a bude tí líp, když změníš postoj k životu atd., ale mě se to zatím nějak nedaří, snad jednou začne :wink:
7. pro 2008 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
tea, já chodila po psychoterapeutech (s něčím jiným než ty)celkem snad deset let :pensive: , a teprve až teď můžu říct, že je to ok. Opravdu by to chtělo pravidelnou odbornou pomoc, nemůžeš třeba jednou za 14 dní vyjet někam do většího města např za psychologem? kombinace léků plus psychoterapie se jeví nejúčinnější.
7. pro 2008 ve 21:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
já jezdím do Prahy k psychiatričce, začala jsem tam chodit k psychologovi, ale protože jsem byla hospitalizovaná pak jinde v nemocnici, tak tam jsem mluvila s jedním psychologem a toho před tím ukončila, je to pro mě fakt daleko, ale budu se snažit ještě splašit nějakýho psychologa. I když, já chodila sem ke dvoum psychologům a nikam to nevedlo...
7. pro 2008 ve 22:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kočky, trošku to poznám, taká úzkosť, niečo hrozné. Najlepšie na to je navaliť na seba roboty, že nemáš kedy na nič myslieť. Dni utekajú ako voda, stále dookola. Ja má tri deti, dom, chodím do školy, tak ani neviem, kde mi hlava stojí, ale keby som nebola v takom kolotoči, tiež by som rozmýšľala nad všeličím.....
7. pro 2008 ve 22:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
aj ja som mala stavy uzkosti po porode hlavne z toho, ze aky maly clovek to je v mojej spalni, a dokazem sa o neho postarat? ale zijem v UK nemam tu rodinu iba muza, a musim sa spoliehat iba na seba a na neho. nema mi kto pomoct, a ja chcem svoje dieta vychovavat najlepsie ako viem. tak pocity uzkosti museli ist bokom. aj ked som to mala tak, ze asi tri krat som to musela povedat aj muzovi, a este som aj dost plakala. ale po troch tyzdnoch od porodu to preslo.
pekne sa treba pobierat, povedat si ze o to babo sa nikto lepsie nepostara len ja, a zivot ide dalej. :sweat_smile: :sweat_smile:
7. pro 2008 ve 22:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
nastenka, já ty úzkosti mám, i když nevím kde mi hlava stojí...

zuzana29, neuraž se, ale tohle je něco úplně jiného než jsi měla ty. Já se s tím léčím už 8 let a po porodu se to stokrát zhoršilo. Můžu si stokrát říkat a dělat, to co mi radíš, ale to mi nepomůže, došlo to už moc daleko a je potřeba odborné pomoci, samozřejmě se snažím dělat vše tak jak říkáš atd.,ale bohužel zatím to nikam nevede
7. pro 2008 ve 22:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
tea ano, ked je to take moc vazne to je na doktora. ja ani my ti v tomto nepomozeme. ja som hovorila iba o takych obycajnych stresoch. mam jednu znamu, co po porode sa zmenila o 180 stupnov, az si dieta prestala vsimat, a uz 4 roky sa lieci a o dieta nejavi zaujem. stara sa jej muz so sesternicou. ale hovorim to je na doktora. nikto iny tu nepomoze.
7. pro 2008 ve 23:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Chjo, holky, úzkostný stavy nejsou něco, co jde zahnat nadmírou práce nebo pouhým pomyšlením, že "nikdo jinej to za mě neudělá". To je regulérní nemoc a vy byste se zlomenou nohou taky nebyly vděčný za radu, ať po ní skáčete, že se to tím spraví.
Tea, primárně si to musíš přebrat v sobě. Koukalas na tu stránku, co jsem ti dávala? Je to přímo stránka mýho kineziologa (dostala jsem na něj doporučení taky tady na Koníkovi) a je opravdu skvělej. Pokud bys mohla obětovat 500 (za sezení, ne za hodinu) plus nějaký výdaje na cestu, opravdu bych ti doporučila ho zkusit. Já jsem předtím kinezku taky zkoušela, ale ta ženská si se mnou pro jistotu zase jen povídala a nic jinýho - taky k ničemu. Tenhle pán k tomu navíc studuje psychoterapii. Prostě mu opravdu věřím :slight_smile:
8. pro 2008 v 06:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Je to presne tak ako pise Elitera,len tak samo od seba to neprejde.Mne este doteraz robia problemy uzavrete priestory:obchody,lekaren,stat v rade :confused: Ked som bola este bez syna,tak som sa normalka vytyrala,aj ked mi bolo zle,bola som slaba,isla som do obchodu,medzi ludi,i ked som si casto mylslela,ze umriem,zosaliem,ze tam necham nakup a utekaaam.Mozno mi aj to troska pomohlo,ale hlavne to,ze mam dieta a som na neho sama.Bola som aj u jednej psychiatricke,dokonca bola primarka,mala hrozny pristup,stala mi davala za vinu,ze si za to mozem sama,ze sa v tom zbytocne hrabem a ze sa stale pozorujem,uz som k nej nikdy nesla.Presla som dychanim,homeopatikami a vselijakymi technikami.Mne sa dost zhorsi na jar,vtedy mi to aj vypuklo :unamused: :frowning2: .Len to dufam,ze to uz ostane len v takejto forme,ako to mam teraz.TEO,teraz nieco uzivas,nejake lieky?
8. pro 2008 v 08:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Elitera, jdu mrknout na ty stránky.

Hiha, já vím, že to nepřejde samo, snažím se teď jezdit doma na kole, ale stejně to nezabírá. Třeba dneska, spala jsem celou noc, ráno vstanu a za půl hodiny už skoro usínám, dám spát malou a jdu si taky lehnout, tak na dvě hoďky, doufám, že malá bude spát, je to hrůza, chtěla bych udělat milion věcí, ale ta únava nejde ovlivnit, úplně se mi zavírají oči.

Já nemám jako strach jí nakupovat, z lidí atd. Naopak chodím mezi ně moc ráda, ty úzkosti mám spíš doma, když s někým mluvím nebo tak, ale nejhorší je ta únava, ani by mi tak nevadily ty úzkosti jako ta únava. Před týdnem a půl mi nasadaili půlku Zoloftu na ráno a na večer Seroquel 25 mg. Volala jsem ale psychiatričce, že mám vše jak v mlze a vše si mi motá a jsem ještě více unavená, tak mi řekla, ať zkusím Zoloft vysadit, vysadila jsem a je to stejné, tak si prý mám brát jen půlku Seroquelu na noc, stále stejné.... Ty léky na mě asi moc dobře nepůsobí. Jediné co je na tom pozitivní je, že spím jak zabitá. Jinak je to ještě horší než před tím.

Hiha, já taky prošla homeo, dýchání, reiki, kineze, regrese...... No všechno možný a nic. Ta psychiatrička co píšeš, to je teda síla. Já chodím k jedné do Prahy, co spolupracují s tím Praškem, takže ty se tím opravdu hodně zabývají, píšou o tom knížky atd., chodím tam teprve 14 dní, tak uvidím, ale zatím výsledek horší než před tím. :unamused:
8. pro 2008 v 10:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
TEO,bola si aj na vysetreni krvi?Mas dost zeleza?Mne antidepresiva robili zle,bolo mi spatne,citila som horucavu,tiez som videla vsetko ako keby v mlhe.
8. pro 2008 ve 12:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Hiha, krev i všechny fyz.vyšetření mám v pořádku. Několikrát mi kontrolovali i štítnou žlázu, z toho je prý taky šílená únava, ale tu mám taky ok.
8. pro 2008 ve 13:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Podľa mňa máš zlé lieky, skús ešte aj iného psychiatra
8. pro 2008 ve 14:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
A skús niekoho prehovoriť,aby ti skontroloval nadobličky- normálne ct
8. pro 2008 ve 14:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mercy, co to je nadobličky? :sweat_smile:
8. pro 2008 ve 20:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
meredith, myslím, že ledviny.
8. pro 2008 ve 21:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
no dělali mi ct mozku, to bylo v pořádku, ledviny asi nee. Myslíš, že to by mohlo být příčinou únavy?
8. pro 2008 ve 21:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tea, ja som tiez trpela unavou a velmi vela som spala... pripisovala som to liekom. Bola som akoby spomalena, horsie som videla...
9. pro 2008 ve 12:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Sasanka, já takhle trpím už třičtvrtě roku teda tou únavou myslím a nebrala jsem nic, léky beru asi 14 dní a je to ještě horší. Měla jsi to po porodu a jak jsi to vyřešila?
9. pro 2008 ve 12:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, já sice jsem po porodu 5 měsíců, ale toto téma je pro mě dost zajímavé. Někdy si připadám jako totální blbec, třeba mě děsně unavuje, když malý křičí a někdy mě ty jeho výlevy tak naštvou, že musím od něj odejít, abych mu něco náhodou neudělala. Mám občas strach z jeho pláče, bojím se toho, jak na to budu reagovat, dá se s tím vůbec něco dělat a cítím se vyčerpaná víc psychicky než fyzicky :pensive:
9. pro 2008 ve 13:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
anta - mame rovnake motto vo vizitke :wink: Na tvojom mieste by som sa poradila s lekarom.. urcite sa s tym neco delat da..

tea - mala som to po porode, doma, ked ma prepustili z liecenia (laktacna psychoza). Unava trvala niekolko mesiacov.. presne ti neviem povedat, ale postupne sa to zlepsovalo, ked mi lekarka zacala postupne znizovat predpisane davky liekov.. brala som aj lieky proti uzkosti - Zyprexu. Mimochodom.. myslim, ze som viac chcela zivot prespat, nez vobec sa pokusit nejako fungovat.. neviem to presne opisat.. Ani si neviem predstavit, ze by som v tom obdobi vobec sadla k PC a dokazala sa o tom s niekym porozpravat touto formou.. :unamused:
9. pro 2008 ve 13:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
A s jakým doktorem? :wink:
9. pro 2008 ve 13:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
mala som na mysli psychiatra.. ja som sa za nim bala zajst, ale teraz to nelutujem.. ten moj je fajn clovek - velmi prijemny a ludsky... len mu povies o svojich pocitoch a on ti poradi.. mozno ta uisti, ze si v poriadku.. :wink:
9. pro 2008 ve 13:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já se také nestydím za to říci, že mám psychické problémy, problém je jen v tom, že jsem na malýho od pondělí do pátku úplně sama, tedy úplně ne, manža chodí do práce v šest ráno a vrací se v půl šestý večer a občas je to s malým fakt záhul, protože kňourá, když nemůže usnout, tak řve. Občas jsem z něj na pokraji sil, že se netěším ani na další den, v noci se budím, takže jsem nevyspalá a to ty problémy ještě víc prohlubuje, že jsem unavená. Nemám ani kdy si k tomu psychiatrovi či psychologovi zajít, protože manža nemá vůbec dovolenou a nikdo nám dítě nepohlídá. :frowning2:
9. pro 2008 ve 13:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
hmmm... to nie je jednoduche.. nemozes ist aj s malym? Ze by ste si spravili vylet.. mas to daleko k lekarovi?
9. pro 2008 ve 13:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ani ti holka nevím, jak je daleko, neboť jsem se ještě nedívala, kde tady nějaký psych. sídlí, jdu se na to juknout, jenže zase mám strach, protože nevím, jak to pobere manžel. Je vysmátý, protože má kluka vesměs jen v sobotu a v neděli je z něj taky už špatný, takže to zase oddělám já.
9. pro 2008 ve 13:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
anta neblbni ak mas naozaj taky problem treba ho riesit na to si cas treba najst ked skoncis v nemocnici tak sa kto bude o maleho starat
9. pro 2008 ve 13:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek