Jak komunikovat na hřišti?
Ahoj ženy. Potřebovala bych pomoc s nějakými smalltalky na hřisti. Plus rozklicovat řešení pár situaci, které se stávají.
Erniemu je 15 měsíců. Chodíme na hřiště. Je to teprve par dni co “chodi” jakoze těch par kroku a bum.
Zakempime si to většinou na písku. A tam sedí maminka s podobným dítětem. Pozdravim se a tím to většinou konci. Případně Ernie nosi babovky a různý věci co najde mě i ostatním. Když je někdo trochu otevřenější tak se zeptá ba věk. Následně zjistím ze zatím fakt každé dítě chodilo mnohem dřív a pochvalim ho. Nevím kam ty rozhovory dal vést ?
Pak nás trápí situace s vrátky. Když nejdou na pevno tak furt jede zavřít, otevřít furt dokola. Proboha kdy tohle skončí ?
Na par klouzacek vyleze sám, jen ho musim nasměrovat aby tam nelezl kluzakem.
Když tam jsou děti v jeho věku. A zejména holcicky, rak je okupuje. Sahá na ne. Dává duc. To nevím jestli je ok nebo ne. Ale nikdo si nestezoval.
Pak když je potřeba přebalit na hřišti je to akceptovatelné?
Když nakumuluje řadu na klouzacce mám ho dat hned do klouzacky ať jede a nezdrzuje?
Když zrovna jde netřeba na houpacku ale hned v zápětí přijde dítě ze tam chce. Já obvykle ho vyndam a pustím. Ale pak mi to přišlo jako selhání.
Podelte se prosím o nejake zkusenosti. Co konkrétně tam dělat spolu. Báboviček byly jediný na co sem přišla.
Co je nevhodné když dítě nebo rodič děla.
Obtěžují batolata ty starší děti ?
Chcete se kamaradit ?
Dekuju moc za odpovědi.
@95newmommy2020 na hriste chodime cca od pul roku.. S maminkama se tam moc nebavim, nechci otravovat a uprimne me debaty o pokakanych plinach nebavi :D samozřejmě prebalit muzete vsak prece nepoletite domu, pomáhat prckovi muzes prece kdekoliv, samozrejme deti si spolu hraji ruzne jediny co hlidam je aby si neublizovali. Jinak joo, vratka od hriste jsou bomba obzvlast kdyz vrzou :D jinak vetsinou si dite vystaci samo, jen mu pomuzes tak aby si neublizilo a bylo v pohode, na pisku stacily dve krabicky a presypaval z jedne do druhe.
Chce to klid 🙂
Mně se líbí utkvělá představa, že se matky na hřištích baví jen o plínách a zubech, z čehož úplně čiší to přesvědčení hlasatelky, že ona je jako lepší, když má zájem o duchaplnější konverzaci. Takže za prvé, lidi na hřišti provozují úplně normální smalltalk o čemkoli; za druhé, jsou úplně stejně dobří a na úrovni jako vy.
@la_amanita Klid, vidíš tam něco, co tam není.
Já jsem ta, co se na hřišti baví rada. Jinak si s dospělými pokecam vzácne. Klidně i o dětech, hold tím teď žiju. Když se někdo bavit nechce, tak to dá jasné najevo, i já, když nemám náladu, no problém. Já zatím (v dnešní době asi ne moc popularni) názor, že moje dítě může vše, ale nesmí s tím nikoho obtěžovat. I když je to dítě. Takže brankou může mlátit, pokud to nedělá moc rámus nebo někdo nechce procházet. Přebalit tam, kde to není u někoho pod nosem. Vystát frontu na atrakce, tak buď sjet (napr. skluzavka) a znovu do fronty a nebo tam být přiměřenou dobu (jiné atrakce). Nejhorší je pro mě interakce s ostatními dětmi, moc nevím, jak se chovat. A dcera to samé, je spíš plachá a nesměla a nevi, jak to řešit, tak se to snaží nějak přetrpět. Když vidím, že ji nějaká intenzivní pozornost hodně vadí, tak ti řeším. Ale v poslední době se snažím ji ukázat, jak to řešit sama. Že by se na nás nějaké dítě vyloženě pověsilo, to se mi ještě nestalo. Co se týká asistence, prostě dle šikovnosti dítěte a bezpečnosti atrakce, já dost pomáhám, mám strach. Ale tím ji spíš brzdim, tak se to snažím omezovat. Ale ty roční a rok a půl, to je asi spíš na asistence, když ten pohyb teprve začínají rozvíjet. Za mě, a to mi moc neslo, spíš jen jistit, než pomáhat.
Já jsem docela stydlivá a raději venku relaxuji (malý v kočárku konečně nebreci a nedrží se mě za nohu jak doma, takze prochazky mám jako regeneraci své psychiky)... , takže se přiznám, že na hřiště zatím moc nechodíme. Taky nikdy nevím, jaká tam je etiketa. Takže užitečná diskuze, díky 😂👍
@asinehri taky jsem měla takový pocit z hřiště za barákem. Nakonec jsem tam potkala jednu z bandy samotnou a plynule se zařadila k bandě celé. Teď se připojila další sousedka a čekám kdy se připojí ještě jedna o vchod dále 🤣😁 Nakonec máme na hřišti babinec a děti jsou nadšené, většina už chodí do stejné školy a školky takže člověk by se tomu kontaktu stejně moc nevyhnul 🤷♀️😅
Mám úplně stejný problém 🤣 Nejradši chodím s malou na hřiště ještě s někým, moji mamkou nebo kamarádkou, pak nevznikne to trapné ticho, kdy se bojím ptát maminek na něco víc, abych nevypadala vlezle, a zas abych nevypadala nafoukane, ze okolí ignoruju 🤣 Malá sice už chodí a běhá sama, ale stejně ji sem furt za zadkem, aby se o něco nezabila 😅 A prebalovala jsem ji přímo na hřišti hodnekrat, a to vždycky vypadam jako trapitel, protože ona u toho hrozne vyvadi 🙈 Jinak je taky dost kontaktní, strka dětem ruce do pusy a tak 🤣 Ale vždycky to každý přešel s úsměvem 😊 Jinak jsem z Prahy Kunratic a máme tady docela problém, ze tu moc hřišť není, spis u moji mamky na Hájích, tam je jich hafo 😊
@jk93 To bydlíme hodně blízko. My v Krči. Háje mají celkem hezké hřiště. Pak bráník, chodov, na mlejnku, Brumlovka. Hodně mi pomáhá aplikace Ven každý den. Kde si můžeš vyhledat i hřiště podle velikosti, blízkosti, mas tam i fotky. Díky tomu jsme objevili i něco zajímavějšího než ty sídlištní placky kolem.
Mne prekvapuje, kolik z vas tady pise, ze nema chut se bavit/seznamovat atd. Ja jsem vzdycky rada, kdyz na hriste nekdo mimo nas prijde a kdyz si mame co rict, i kdyby o tech plinach. A plus je to i pro dceru, kdyz si teda chce druhy dite hrat nebo se aspon predhani, kdo bude driv na klouzacce. Tak nejak to lip utika. Ja vetsinou proste reaguju na nejakou situaci kolem deti a kdyz druha strana chce, hovor se treba nejak rozjede. A jsme na sidlisti v Praze (nahore na Lhotce mam dost ruznych hristi🙂) a i presto se za barakem hlavne v tech hezkych dnech potkavame stale dokola a o to vic fajn je, ze clovek obcas navaze tam, kde prestal. Ale kazda to mame jinak no, hodne to zmenil i covid, kdy clovek nevidal lidi a kontakt chybel.
Ja se akorat vyhybam hristi, kdyz jsou tam o dost starsi deti, z toho je zatim vzdycky problem nebo nebezpeci.
Prebaleni je ok, loni jsem i pujcovala pleny a ubrousky, tezko to jinak resit 🙂 A kdyz dcera nekoho vylozene obtezuje, tak se snazim nejak presmerovat, jinak jsem rada, kdyz se ode me odlepi a snazi se o nejak interakci.
@kiitaa souhlasím ,já teda hovor málokdy začnu protože jsem už víckrát četla jak to některý maminky otravuje. Ale vůbec mi nevadí když tam nějakou komunikativní maminku potkám. Teď mám už velký holky ,ale i tak se občas sejdeme s těmi maminkami na hřišti aby jsme si popovídali a děti tam řádí i když už dozor nepotřebuji a chodí na hřiště sami. Příští rok mě to čeká se synem už zase povinně 🙂
@anetka9 Jo, tohle chapu, my jsme taky v Praze. Občas mám sice chuť jít kanálem (to oslovovani cizích lidí se hodně stupnovalo s koronou, když byly zavrene skolky a prostě mu chyběl kontakt), ale jinak jsem ráda, že je komunikativni, a ne utapla myška. Lidi to zatím vzdycky brali s humorem a kdyžtak jsou dospělí, aby dali najevo, jestli se jim to líbí, nebo ne. Když si se mnou chce povídat stará babička, taky se buď pobavim, nebo se rozloučim a jdu pryč.