Jak zvládat scény malého dítěte na veřejnosti?
Maminky, jak reagujete nebo předcházíte scénám vašich dětí mezi lidmi? Mám 2 letou holčičku, která přišla do období moje. Takže momentálně všechno hrozně potřebuje, všechno je její a to i v obchodě. Bohužel, už od jednoho roku řeší jakékoliv příkoří tím, že sebou řízne o zem. Přijde mi to, že je to její způsob vyjádření emocí, prostě si lehne na zem a kolikrát je to i kvůli úplné blbosti. Je teda i dost vzteklá, na jejich záchvatech jsme pracovali, i na sobě jsem pracovala, to nám hodně pomohlo. Nikdy si nelehala na zem na ulici nebo v obchodě. Teď to ale dělá, lidí koukají, moje dítě řve a leží uprostřed obchoďáku a já fakt nevím, jak reagovat. Většinou jí prostě popadnou a dělám, že tam nejsem, nekoukám do leva do práva a nejradši bych se propadla. 🤦 Je teda i vidět, že teďka hodně zkouší, co si může dovolit a co jí projde. Je to období? Nebo jsem příšerná matka? 😩
Stručné shrnutí
- Dvouleté děti běžně projevují záchvaty vzteku a válení se na zemi jako způsob vyjádření emocí; běžná řešení jsou ignorace, odnést dítě mimo ruch nebo uklidnit dotykem či objetím.
- Rodičovské techniky uváděné v praxi zahrnují zapojení dítěte do nákupu (tlačení košíku, podávání položek), nabídku malé odměny (jogurt s lentilkami, bonbon, sušené jahody), pevné hranice nebo okřiknutí a omezení velkých nákupů bez druhého rodiče.
- Názory jsou rozdělené mezi doporučením psychologa nereagovat/odejít a názory, které uvádějí fyzický trest nebo okřiknutí jako účinné; fyzický trest jako "dát na prdel" je v diskusi uváděn jako kontroverzní a ne vždy účinný.
Nejčastější otázky
Q: Jak předcházet záchvatům vzteku u malého dítěte v obchodě?
A: Omezit velké nákupy, nebrat dítě na náročné výpravy bez druhého rodiče, předem říct, pro co jdete, zapojit dítě do nákupu (tlačit košík, podávat položky) a dovolit jednu maličkost jako motivaci; rodiče také doporučují dělat nákup jako hru.
Q: Co dělat, když dítě začne válet se na zemi v nákupním centru nebo na ulici?
A: Pokud to jde, popadnout a odnést dítě mimo centrum dění, jinak stát u dítěte a nechat ho vyvztekat, nebo použít pevné přerušení (okřiknout) — psycholog v diskuzi též doporučil nereagovat a odejít, avšak účinnost se liší podle dítěte.
Q: Pomáhá nabídka jídla nebo odměny k okamžitému ukončení scény?
A: Ano, rodiče uvádějí okamžitý efekt u konkrétních odměn jako jogurt s lentilkami, bonbon nebo oblíbené sušené jahody; tyto taktiky slouží jako přerušení scény, ale nejsou univerzální.
Q: Je fyzický trest (např. plácnutí) účinný proti záchvatům?
A: Někteří rodiče v diskusi tvrdili, že plácnutí po zadku mělo u nich dočasný efekt, jiní uváděli, že to nefunguje nebo situaci zhorší; tento postup je v diskuzi sporný a nejednotný.
Q: Jak připravit dítě před nákupem, aby méně vyvádělo?
A: Doporučuje se jasně oznámit pravidla před vstupem do obchodu, dát dítěti úkoly (podávej, tlač košík), nabídnout možnost výběru jedné maličkosti a udělat nákup hrou.
Q: Kdy hledat odbornou pomoc u opakovaných těžkých záchvatů?
A: V diskuzi rodiče zmiňují radu psycholožky, že u opakovaných a velmi intenzivních záchvatů může pomoci konzultace s odborníkem; příklady zahrnují konzistentní utnutí záchvatu v počátku, po němž některé děti zklidněly (případ 3 a půl roku).
Závěry z diskuze
Shoda
- Záchvaty vzteku a válení se na zemi u batolat jsou běžné vývojové chování.
- Prioritou je bezpečí dítěte; pokud je to možné, odnést ho mimo ruch.
- Rodiče by měli postupovat způsobem, ve kterém se sami cítí komfortně.
Sporné názory
- Někteří prosazují strategii nereagovat/odejít podle rady psychologa; jiní prosazují aktivní přerušení záchvatu okřiknutím nebo fyzickým zásahem.
- Někteří rodiče používají odměny a jídlo jako okamžité přerušení scény; jiní varují před častým odměňováním, které může podmiňovat chování.
Otevřené otázky
- Která konkrétní metoda (ignorace, okřiknutí, odnést, odměna) je optimální pro jednotlivé temperamenty dětí?
- Jaké jsou dlouhodobé důsledky fyzického trestu nebo častého okřikování u malých dětí?
- Kdy přesně je indikovaná odborná intervence u častých a intenzivních záchvatů?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
ignorace, nechat vyvztekat, odnést mimo centrum dění, okřiknutí, plácnutí po zadku / "dát na prdel", zapojení do nákupu (tlačit košík, podávat položky), nabídka maličkosti jako odměny, jogurt s lentilkami, bonbon, sušené jahody, posadit do vozíku, překročit dítě, vysvětlování a pozitivní chvála, konzultace s psychologem / psycholožkou
Místa a osoby
žádné
Prvni syn delal sceny zasadne doma nebo pred domem, takze jsem to resila vuci sousedum. Ale kdyz jsem zapracovala na sobe, doslo mi, ze je mi to jedno, hlavne potrebuji vyresit situaci dobre vuci sobe a diteti. A mladsi dcera je schopna se vzteknout kdekoliv, aktualne ma dva roky. A ja uz mam nastaveno, ze okoli mi je jedno. Ja se vzdycky snazim s ni jednat vlidne - predstavuju si sama sebe, jak jsem totalne rozcilena, potrebuju ventilovat emoce, potrebuju pochopeni od mych blizkych a dostane se mi vety typu “ty se tu klidne rozciluj, jdu nakupovat” nebo “pojd, doma mame cokoladu”😁. Uz se vidim, jak dotycneho posilam do patricnych mezi a pak zakladam diskusi, jak me partner neni schopen pochopit a podporit v tezkych chvilich😂. U nas zabira to, kdyz se dcery zeptam, co potrebuje. Ona rekne, ze treba lizatko. Kdyz ho koupit nechci, nejdu pres moje hranice a klidnym hlasem reknu, ze ho koupit nechci z toho a toho duvodu a jak bychom to mohly vyresit. Kdyz dcera nic nevymysli, navrhnu nejake reseni ja. Nekdy se domluvime jednoduse, kdyz uz je scena rozjeta, neni to tak jednoduche, ale casto pomaha, kdyz ji dam najevo, ze jeji vztek a frustraci chapu, neumim to vyresit, ale chapu to a jsem tam pro ni. Ona ma pak spis tendenci se poradne potulit a vyplakat v naruci. A to uz je popravde oproti vztekani se na podlaze docela pohoda😁. Uprimne nejhorsi jsou situace, kdy mam pocit, ze potrebuji byt na deti prisna, to se vetsinou nedomluvime na nicem. Kdyz jsem v klidu a nemam potrebu si vuci detem neco dokazovat, domluvime se i pres jejich silne emoce.
@janina228 no na to už jsem taky přišla 🙈 například při stresové situaci jako vylézání z bazénu u sousedů, kdy obě holky 5 a 3 s klidem vylezou a moje dítě pokaždé chytilo půl hodinový záchvat na zemi, no tak dostala bonbon, abych upoutala její pozornost. Nejsem ani jsem na to nebyla v tu chvíli vůbec ale vůbec hrdá. Zkoušela jsem upozorňovat několikrát předem, že se vyleze ven i tam byla o dost déle než ostatní děti, stejně prostě byla neskutečná scéna. Na dobré jídlo, malá třeba zbožňuje sušené jahody, občas taky lákám 🙄 Ale občas se mi to povede zakumoflovat a nakonec místo toho dostane něco úplně jiného a zdravého 😁
Nevim, jestli to neni nevyzadana rada, ale i kdyz se v tvych ocich jedna o banalitu typu slibim susene jahody a pak je nedam, zkus svemu diteti nelhat. Z pohledu deti to je proste tak, ze maminka neco slibila a nedodrzela, neni na ni spolehnuti, ztracis jeho duveru. A vlastne kvuli banalite. Urcite nejsem jedina, kdo si ze sveho detstvi pamatuje podobne momenty, moje mamka uz davno nevi, ze se neco takoveho delo, ja to mam ulozeno jako zasadni vzpominku. A zadne dite na to jeste neni dost velke - muj syn v necelych dvou letech presne vedel, na cem jsme se domluvili, a dokazal mi to pripomenout, kdyz jsem zapomnela.
