Jak zvládnout agresivitu u osmnáctiměsíčního dítěte?
Ahoj holky, potřebuju radu... Syn 18m, začal být hrozně zlý a já už nevím co s tím. Býval hrozně hodný ale poslední 3 týdny je to fakt peklo. Začalo to s tím že začal kousat. Večer když si s ním lehnu, že ho uspím začne se válet, a začne mě kousat... A snaží se o to třeba hodinu. Nebo mi chce tahat vlasy, štípat. Pořád něco. Důrazně říkám ne, už jsem mu dala i po ruce protože mě neskutečně hryznul do ruky až mi řekla krev. Ale stejně to dělá a je to každý večer... A j už nevím. Bere to jako srandu ale nevím jak ho usměrnit. Dcera tohle nedělala 😞 takže s tím zkušenosti nemám. Hlavně ubližuje i jí. Třeba kouká na pohádku a začne jí rvát vlasy, kousat, něčím jí praští. Pak jí zase objímá, pusinkuje a pak jí zase něco udělá. Chápu že zkouší co může, co dokáže... Že prostě v 18m se snaží prosazovat ale jak tohle přežít 😂. Úplně se modlím aby mu to nezůstalo 🙏🏻🙏🏻😂....
Furt hlidat a vcas fyzicky zabranit jeho nezadouci cinnosti. Chytnout, odnest... Musi to bejt na palici. Posilam hodne sil😘
Nezustane, neboj. V 18m jsou priserni (skoro) vsichni.
Napada me, jestli by trochu nepomohlo davat ho spat pozdeji, jestli hodinu kouse a dela bordel, tak treba o 40 minut. Bude mit min casu na kousani.
Jinak moje rady:
-hlavne se nesmat, nejlip ani nepistet a nevydavat zadny jiny srandovni zvuky, ktere by motivovaly to dite to zkouset znova a znova (kousnu- ozve se "titi!" Kousnu, ozve se zase "titi!" To je skoro jako zvukova hracka.)
- chranit sourozence za kazdou cenu
- podle sveho svedomi a oblibene vychovne teorie reagovat necim co je ditetinopravdu neprijemne.
- ukazat diteti jine prijatelnejsi formy interakce, hlazeni atp.
Jak tohle přežít?
- začít pít
- hodit se do zenu a opakova: "Nezralá nervová soustava." - možná bude ještě hůř, většina dětí z toho kolem 2,5 roku vyroste. No, někteří ještě v šesti ne... a prý někteří ještě později. Kdy? (To si říkám já sama pro můj případ 😀) Ale teda kolem 4 roků věku byl u nás mega posun, takže už je to v podstatě dobrý 🙂.
Batole přepereš, takže prostě zabránit silou. Ječení je normální reakce, nutno naučit se ignorovat. 🙂
Přeji fakt pevné nervy.
Jak tohle přežít?
- začít pít
- hodit se do zenu a opakova: "Nezralá nervová soustava." - možná bude ještě hůř, většina dětí z toho kolem 2,5 roku vyroste. No, někteří ještě v šesti ne... a prý někteří ještě později. Kdy? (To si říkám já sama pro můj případ 😀) Ale teda kolem 4 roků věku byl u nás mega posun, takže už je to v podstatě dobrý 🙂.
Batole přepereš, takže prostě zabránit silou. Ječení je normální reakce, nutno naučit se ignorovat. 🙂
Přeji fakt pevné nervy.
@merope to je dobry... nez bych vyslovila nezrala nervova soustava, tak bych se nejspis stihla i uklidnit🤣 i bez opakovani😂
Posílám objetí, tihle malí troubíci, co ještě nic moc nechápou, ale všechno chtějí vyzkoušet, jsou fakt mega náročný. Já to vždycky říkám míň zkušeným kolegům, že si intenzivně pamatuju pocit, že jsem jela odpoledne do práce do služby od dvouletý dcery a brečela jsem v autě, že jsem nejhorší matka na světě, protože jsem šťastná, že jedu za rozumnými dospělými lidmi a toho šílenýho nezvladatelnýho malýho satana nechám někomu jinému. Všichni se to u smějou a pak za pár měsíců/let říkají, jak si mě vzpomněli a měli dost podobný pocit. A fakt to přejde, i když ti to teď připadá v nedohlednu (taky mi to tak připadalo).
Mně pomohlo dítě zabavit, často to děti dělají z nudy. Půlka hraček byla vždy schovaná z dohledu a dle potřeby jsem se s nima vytasila. Hodně být venku. No a zamakat na tom uspávání, pravidlo je, že to, co fungovalo dřív, nefunguje 😀 Zmenšuje se potřeba spánku, dítěti taky může vadit teplo a světlo. Nechat spát přes den méně, večer dát později, mít vyvětráno a co největší tmu. Já jsem v tomto věku byla zoufalá a podobně staré dítě uspávala v kočárku a pak odnesla do postele, zlepšilo se to až s koncem léta.
@merope to je dobry... nez bych vyslovila nezrala nervova soustava, tak bych se nejspis stihla i uklidnit🤣 i bez opakovani😂
@konidana Já to používala na hysteráky na ulici, opakovala jsem si v duchu tohle a usmívala se na kolemjdoucí. Když se matka usmívá, oni se většinou vědoucně usmívají taky 🙂. Protože prostě ví a kdo by měl chuť blbě radit, tak blbé kecy prostě na pozitivně naladěnou matku nezkouší... 🙂 (i když uvnitř třeba fakt vře, protože za 5 minut má být na druhém konci Prahy... protože stejně ví, že nemá, jak se tam dostat)
@konidana Já to používala na hysteráky na ulici, opakovala jsem si v duchu tohle a usmívala se na kolemjdoucí. Když se matka usmívá, oni se většinou vědoucně usmívají taky 🙂. Protože prostě ví a kdo by měl chuť blbě radit, tak blbé kecy prostě na pozitivně naladěnou matku nezkouší... 🙂 (i když uvnitř třeba fakt vře, protože za 5 minut má být na druhém konci Prahy... protože stejně ví, že nemá, jak se tam dostat)
@merope na ulici jsem to vzdy brala s nadhledem, satani mne vzdy naprosto rozhodili, kdyz jsem s nima byla sama doma
Zní to jako klasické batolecí období – krátké, ale intenzivní peklíčko 😅. My jsme to měli hodně podobně, a co trochu pomohlo, bylo úplně změnit večerní rutinu. Méně stimulace, méně hraček, tmavší místnost, žádné legrácky… a hlavně – jít spát klidně o 30–45 minut později.
A jinak – fyzicky zabránit, chránit sourozence a pořád dokola ukazovat, co se smí. Opakování je matka nervů 🙈.
Držím palce, ono to fakt přejde – i když to teď vypadá, že nikdy. ❤️
Tuhle fázi bohužel měly všechny mé děti. Hodně mi pomáhá vědomí, že to dělalo každé z nich a přešlo to. Opravdu už žádné z nich nikoho na potkání nehryže 😅 Nejsou a nebyli "zlí". Jen chtějí interakci. Vyzkoušela jsem toho dost a dostala se do fáze, kdy to beru jako hru, zábavu. Možná na to teď koukám s větším nadhledem, ale narozdíl od zakazování, výchovných pokusů a zlobení se tohle opravdu funguje.
Takže my máme hru "zombíci!" a jakmile dcera začne takhle kousat, tak jí popadnu, začnu jí houpat a různě vyhazovat, volám "zombíci jdou" a snažím se jí na oplátku taky kousnout, se široce otevřenou pusou a samozřejmě úplně bez zubů. U toho vydávám různé zombie zvuky 😅 Funguje to naprosto perfektně, dítě se začne chechtat, napodobuje mě (taky přestává používat zuby a kouše jen jako), obě se pobavíme a je z toho fajn společně strávený čas.
PS: Uspávala bych později, pokud je to jen trochu organizačně možné.
Tuhle fázi bohužel měly všechny mé děti. Hodně mi pomáhá vědomí, že to dělalo každé z nich a přešlo to. Opravdu už žádné z nich nikoho na potkání nehryže 😅 Nejsou a nebyli "zlí". Jen chtějí interakci. Vyzkoušela jsem toho dost a dostala se do fáze, kdy to beru jako hru, zábavu. Možná na to teď koukám s větším nadhledem, ale narozdíl od zakazování, výchovných pokusů a zlobení se tohle opravdu funguje.
Takže my máme hru "zombíci!" a jakmile dcera začne takhle kousat, tak jí popadnu, začnu jí houpat a různě vyhazovat, volám "zombíci jdou" a snažím se jí na oplátku taky kousnout, se široce otevřenou pusou a samozřejmě úplně bez zubů. U toho vydávám různé zombie zvuky 😅 Funguje to naprosto perfektně, dítě se začne chechtat, napodobuje mě (taky přestává používat zuby a kouše jen jako), obě se pobavíme a je z toho fajn společně strávený čas.
PS: Uspávala bych později, pokud je to jen trochu organizačně možné.
@ruzova_pastelka jj zombici a dalsi podobne mocenske hry u nas taky fungovaly. U na ve vyssim veku na vztek a hazeni vecmi. Prechazeli jsme do polstarove bitvy, hazeni kouli ze zmackaneho papiru a niceni trhani a cupovani zbytnych papirovych krabic😅
Syn měl období kdy chtěl taky kousat. Vysvětlování nepomohlo, takže jsem ho prostě jednou kousla nazpět. Vysvětlila jsem mu, že tak jak to bolí jeho, to bolí i mě a opravdu nechci aby mi takhle ubližoval. Od té doby už nekousal.