Jak zvládnout náročné chování předškoláka doma?

Nezměnila se po narození sourozence?nechce jen na sebe upozornit, aby jste se jí víc věnovali?

Známe takovou holčičku z okolí. Chodí se synem do školky. Upřímně jsme se divili, když si rodiče pořídili i druhé dítě. Holčička skoro nemluvi, neumí si hrát s dětmi, je na ně agresivní, křičí, je zběsilá, neovladatelná, ve školce nespolupracuje. Podle mě má nějakou diagnózu.

@klokanka31 postupně si začínám uvědomovat, že tu bylo vždy něco... Jako mimčo často plakala, bolesti bříška, často na prsu... Jenže v tu dobu mi to přišlo jako klasický miminko. Je že pak začala být netrpělivá a když jí něco nešlo začala se zatekat. Když s určila chodit a nešlo jí to, pamatuju jak mlátila choditkem a byla naštvaná. Přišlo mi to normální vůči věku. Jenže byla a je chytrá, ve všem byla napřed. Podle Dr normální dítě. Jenže já s tímhle pocitem bojuju cca od dvou. S tím že to není ok. Všichni se mi snaží říkat že je. Jenže lidí kolem mě neřeší hysteraky 50x denně 😞.

Za mě bych doporučila vyhledat odpbournou pomoc, terapeuta, dnes už to takové tabu není..

@barmil jenže moje dcera je jiná. Ne děti hodná, chytrá, mluví perfektně od dvou, ve školce funguje na jedničku. S učitelkou jsem řešila chování a žádný problém. Chodíme na hřiště, klubíky... Vše fajn. Ale jinak chování vůči nám úplně neuvěřitelný.

A zkoušeli jste si s ní promluvit, zeptat se proč to dělá, atd?

Soucitím.
Tohle znám, mám doma tři kusy a když to nejstarší po letech „zmoudřelo”, nastoupilo na chvili druhe ale to bylo nastesti jenom chvilkove.
Nejhorší na tom je to, že čím víc se snažíš mluvit, zjištovat problém, vést k nějaké spolupráci, vycházet vstřít a komunikovat spolu, tím je to horší.
Co u nás tak nějako občas zafungovalo, byla ignorace některých výlevu a vysvětlení dusledku.
“Nechceš se česat? Ok, ale pokud si ty vlasy vymácháš v polévce nebo omáčce, budeme je mýt a foukat každý den večer protoze v nich nemuzes mit omacku” (To nesnášela ještě víc než česání).
“Nechceš jíst? Ok, nemusíš ale další jídlo bude až večer, protože… takže budeš mít hlad.”
Co se hraní tyce, najstarsi ty hracky nikdy nebrali a neberou ani dnes. Byla neklidne a urvane miminko, byt jsem udelala prvni a posledni a s manzelem jsme si ji podavali fakticky 24 hodin.
Dnes, ve skole mame presne stanovene, ze nejdriv udelat povinnosti a pak zabava. Uci se skvele ale musim nad ni stat. Trpelivost tam neni dodnes, nesnazi se, kolikrat by ten ukol mela za 3 min. hotovy a my u toho sedime pul hodiny a projde vztekem, placem, nadavkami na to, jaka je ta skola blba a pak to dodela za minutu. Nenecha mne domluvit, nenecha mne vysvetlit ucivo, pokud necemu nerozumi.
Je takova povaha. Nema diagnozu, nema zadne poruchy, je jen vic citliva, nema vuli neco delat, nekoho poslouchat (myslim usima, ne poslouchat prikazy) a jde si za svym.
Jeste jsme konecne nasli i zaliby, takze ma krouzky co ji bavi a ucime se plnit povinnosti a fungovat v rodine.
Neni to snadne ale je to moje dite, miluji ji jen je to nekdy fakt tezke. 😁🙈

Já bych jenom chtěla říct, že v tom nejste sama 😃 moje již prakticky 11letá slečna má taky tak od 4 let se vším problém a přitom největší problém je ten - poslouchat a respektovat přání i ostatních, protože to ze zásady v úzkém rodinném kruhu dělat nebude…neustále si jede “svoje” a jak neni něco po jejim, tak řve a vyčítá až bolestivě..přitom vymodlená, chtěná, všemi obletovaná…mladší nikdy nebyla tak středem pozornosti, jako malé jsem jí říkala spíš “neviditelná” podle chování příbuzných, vše se točilo a točí hlavně okolo starší, přitom mladší je absolutně bezproblémová, dá se na ni spolehnout, dodrží, co slíbí a ještě starší neustále vychází vstříc a ustupuje…jediná má útěcha je, že prostě ani starší není zlá či zákeřná, naopak je velice chytrá a citlivá a když nemá amok, tak je moc hodná, nikdy by teda nikoho neuhodila či nepošpinila, takže prostě už víc jak 7 let doufám, že z toho časem vyroste 😄😄 sama si to kolikrát uvědomuje, že se nechová správně, omlouvá se za své chování, ale když ji to chytne, tak si zkrátka než vychladne nedokáže pomoci…jak říká moje kamarádka…dětem jdeme snad dobrým příkladem, tak musíme doufat, že z toho prostě jednou vyrostou..holt každé dítě je originál včetně povahy…nikdo nejsme dokonalí a s někým je to holt náročnější a s někým již méně…a jak píše paní nade mnou, i když je to někdy náročné, zoufalé až k pláči, stejně ji taky miluju, protože je moje a neměnila bych na ni ve finále ani vlas na hlavě, protože i když někdy velice náročný, tak je to pořád můj originál…držím pěsti a posílám hodně trpělivosti 🙃

@klokanka31 ano... Řekne že neví! Proč zlobíš.... Já nevím. Někdy přijde a řekne... Dneska jsem hodná. Já už zlobit nebudu. A za hodinu jedeme dál 😞

U nás něco podobnyho předvádí na babičky a zpočátku jsem nechápala a je to kvuli brachovi… obecne si to uz rok a pul sedá… proste ma porad v hlavě, ze jsem na ni mela vic casu a porad jsme neco delali, hráli… a ted ji to chybi ..

Najdi psychologa, abys mohla vyloučit nějakou dg. Napiš si chování dcery, situace, kdy to graduje. Jak se projevuje, v prostředích, délka, intenzita. Prostě všechno. Popisuj ji pohledem jakoby popisovala cizí dítě. Možná už máš provozní slepotu.
To, že dítě ve skolce/skole funguje, a doma pak bouchne, je znamení pretizeneho nervového systému.
Mám to doma u prostredniho. Ve školce funguje, a doma někdy fajn, jindy šílený.
Psycholog je náš věrný spolupracovník.

Zkusila bych kontaktovat odbornou pomoc pro děti. Chodí do školky celý den nebo jen dopoledne? Moje dcera se taky ve školce zpočátku chovala vzorně a po příchodu domů to byl neskutečný teror. Ona jak se snažila být před ostatními "normální", tak jí to stálo hodně úsilí a doma to pak všechno vyplo a šlo ven. Doma už nezbyla na ovládání kapacita. Teď už je tam třetím rokem a jak už tam zná učitelky, to prostředí a otrkala se, tak už od loňska zkouší i na učitelky své manýry. To si ze začátku nedovolila a nechávala si to čistě na doma. Má lehkou formu ADHD. Po roce pod dohledem psychologa je z ní úplně jiné dítě. Všimlo si i celé okolí, že udělala obrovský pokrok. I ve školce jí chválili. A její psycholog hodně směruje i mě a i já jsem na sobě udělala kus práce. Není to ostuda vyhledat někoho, kdo vás nasměruje správným směrem. 🙂

Mám něco podobného doma.Jednak je to povahou a taky má vyvojovou dysfazii a poruchu pozornosti.Ted ve druhé třídě se přidala dysfazie , dysgrafie.
U nás pomohlo nastavit hranice.Neexistuje ,že by se nečesala a podobně.Ona teď už prostě ví,že některé věci se prostě musí udělat a že je prostě udělá i když by měla řvát hodinu.
Taky si to podle mne bereš moc osobně.Zkus trochu nadhledu a zkus ji přijmout takovou jaká je.Ulevi se Ti .
Objednej ji k psychologovi.Ono než seženeš nějaký termín bude podzim.
Teď je podle mne nejdůležitější nastavit hranice.Dcera musí vědět ,že přes některé věci nejde vlak a že prostě musí fungovat i kdyby měla křičet hodinu.Neustupuj.

Ahoj, přesně tohle jsem řešila nedávno v příspěvku hysterické, vteklé dítě. Diskuzi jsem zakládala a holky mi tam poradíli zkusit středisko výchovné péče. To co popisuješ s dcerou, je jak přes kopírák můj denodenní boj se synem (též 4 roky). Také už nedávám ty jeho výlevy vůči nám, tak jsem se rozhodla, že to už prodiskutuji s psychologem. No nejsi v tom sama, posílám podporu.

Ach, jak ti rozumím. Mé dítě do 4 let k tomu produkovalo i afektivní záchvaty, klidně 20 denně, musela jsem být pořád v pozoru. V 6 jsme vyhledali psychologa a začli řešit, hlavně nastavovat opravdu pevné hranice.
Nejtěžší pro mě bylo takové dítě milovat. Být k němu laskavá. Kdyby to byl dospělej člověk, tak s ním vyrazím dveře..

Nejsi s detmi vetsinu casu sama? Mas nejaky svuj odpocinek, kdy muzes vypnout? Ja to mela podobne, deti ve veku 3 a 1 rok mne neskutwcne stvaly, ja po nich rvala, a pak brecela. Nesnasela jsem je. Nic neslo. Byla jsem proste po 3 letech na matersky uz vyhorela. Nonstop s detma. Tech par "volnych" puldnu za 3 roky ani nepocitam. Pak sel na rosicak manzel a ja naplno do prace. A najednou jsem se na deti zase tesila, a vecerni uspavani uz pro mne nwbyl horor.

@jelenice_zavodnice Ehm, hlásím se také do tohoto klubu, krásně jsi to popsala
"Dnes, ve skole mame presne stanovene, ze nejdriv udelat povinnosti a pak zabava. Uci se skvele ale musim nad ni stat. Trpelivost tam neni dodnes, nesnazi se, kolikrat by ten ukol mela za 3 min. hotovy a my u toho sedime pul hodiny a projde vztekem, placem, nadavkami na to, jaka je ta skola blba a pak to dodela za minutu. Nenecha mne domluvit, nenecha mne vysvetlit ucivo, pokud necemu nerozumi.
Je takova povaha. Nema diagnozu, nema zadne poruchy, je jen vic citliva, nema vuli neco delat, nekoho poslouchat (myslim usima, ne poslouchat prikazy) a jde si za svym."

My u učení sedíme spíš nejmíň hodinu, klidně i dvě, ne proto, že by učení přímo nedávala (i když akademické znalosti mezi její přednosti fakt nepatří), ale kvůli scénám a vztekání...

@ivkakol no přesně... "to ze zásady v úzkém rodinném kruhu dělat nebude" 🙈

No ta naše taky často neví, ona se ani neumí nejlíp vyjádřit všeobecně (mluví perfektně, jde spíš o to správně chápat a vyjadřovat skutečnosti, tu schopnost úplně nemá). Jak už tady bylo napsáno, ta naše nanejvýš řekla že prostě když jí to popadne, tak to nedokáže ovládnout..

@zmrzlinka jenže on přes ně nejede vlak. Já ty hranice držím. Musí se umýt, musí se učesat... Atd. Ale štve mě že každý den s tím bojujeme takhle moc. Že si za tu dobu nezvykne, že se to dělat prostě musí. To není jako že jí nechám dělat podle ní. Ne nechám. A proto je ten boj. Každý den řeším zuby. Má kazy. Nemá zubaře. Peklo. Ale prostě každý den bude 2x kravál kvůli zubům. I když jsme ji ukázala milion videí o Lazech, trhání zubů a pod. Každý den řešíme hygienu. Mýt se nechce. Vše silou.. a že měla aftovou stomatitidalu kde nemohla měsíc jíst a brečela asi zapomněla rychle, když je problém umýt si zuby. Byla v nemocnici na kapičkách kvůli rotavirum protože prostě hygiena. I když jí nutim to dělat, stále je problém i když ví že následky jsou velký. Každý den řešíme oblékání, nespolupráci. Někdo řekne tak jí nech. Ať si to vyzkouší jaká je zima. Teď byla 6tydnu doma. Procházela z nemoci do nemoci. Takže ne nenecháváme jí dělat co chce ona. A máme hranice. Ale jsou peklo.

@luhana a už jste byli u psychologa?

zaujala me ta veta co pises : "proc zlobis?" .. "ja nevim"...
jasne, ze nevi. To je prilis abstraktni, nejake zlobeni. Zkuste detskeho psychologa (nevahej a objednej se bez dalsiho premysleni, budes mit asi tak pul roku na premysleni jestli termin pripadne nechces zrusit, lhuty jsou silene...).
Z mych 3 deti je kazde uplne jine, ale ani jedno neni "klidne" dite, takze jsme si uzili spoustu legrace, kdyz jsem s nejmladsi byla hodne sama tak pomalu rozvodu, protoze jsem proste nemohla. A nejhorsi je, ze to bylo cim dal tim horsi ...
Pomohlo zpomaleni a uvedomeni si, ze moje deti me velmi verne zrcadli. Moji naladu, moje rozpolozeni. Kdyz jsem od rana nastvana (byt si myslim, ze to nedavam najevo, ze se snazim pretvarovat), tak ty deti jsou od rana taky na zabiti
Kdyz jsem se (vyjimecne..) fakt dobre vyspala, rekla si, ze na vsechno kaslu, nebudu ani uklizet, ani pracovat, jen byt s detma, tak ten den byl jiny. Dokud mam fakt dobrou naladu a venuji se jen jim, jsou zlate. Jak mi zacne dochazet trpelivost, zacnou najednou i ony vic kricet, vic se hadat, vsechno je to horsi.
Takze zpatky k prikladu se "zlobenim", chces po ni trpelivost, vidi ji ona u tebe? Jak zlobi, co je konkretni problem? Reste to s klidem a konzistentne - spadla ti hracka, vidim to, ale proc kricis? Pomuze ti to v necem? Uklidni ji a mej ji rada, ona mozna krici protoze v ni ta spadla hracka vyvola pocity, kterym sama jeste nerozumi. Lekne se, ze ji to spadlo a jak zareagujes, taky ji to mozna zkazilo hru. To vsechno vytvari nejakou vnitrni odezvu na kterou se ona teprve uci reagovat a potrebuje cas a klid aby si to ustalila

jeste po tvem novem prispevku, vubec to nemyslim zle, s narocnym ditetem je to hrozne tezke, ale vyhledej psychologa / terapeuta i pro sebe.
Ty po ni chces hrozne moc. Poustis ji videa o kazech - jasneze to nefunguje, je mala. Tady tu analytickou cast mysleni "aha, nevycistim si zuby, budu mit kazy" jeste vubec nema. Samozrejme, ze pres cisteni zubu nejede vlak, ale do 6 let bezne cisti rodice, tak proc na ni hazis vinu? Nechtej po ni, aby sama chapala plne dusledky nevycistenych zubu, na to je brzo
Stejne tak ty rotaviry, preci ji z tohodle nemuzes vinit (ja je mela pred 3 tydny taky a hygienu opravdu dodrzuji)
Mluvi z tebe vycerpani a velka zlost na dceru. Kdyz to sala z psaneho textu, tak dcera to samozrejme citi z tebe taky a nevi jak na to ma reagovat, respektive reaguje na to tak, jak reaguje
Ve skolce rikas, ze neni problem, nikdo jiny si na jeji chovani nestezuje. Takze je treba si pripustit, ze je to narusene ve vasem vzajemnem pristupu. Urcite to vyresite, ale nechala bych si pomoct

Pokud se na dítě jde tvrdě, tak to je vždycky akorát peklo. Tomu dítěti akorát všechno zošklivíš, a pak se nediv že nechce a je to horor. Já na naši skoro 5 letou jdu s klidem, měla taky období kdy si třeba nechtěla mýt vlásky, nebo se nechtěla česat. Nenutila jsem jí, a snažila se jí všechno co nejvíc zpříjemnit. Takže veselý zubní kartáček, na česání vlásků voňavý dětský sprej a kartáč s jednorožcem, atd. Nakonec se na to těší, a vždycky sama běží že si jde čistit zoubky, česat...A fakt se mi nezdá normální dítěti pouštět videa o zubních kazech 🙄

Ne, to fakt neni veselym zubnim kartackem a hezkym mluvenim.

Nevim samozrejme o jake konkretne video slo, ale moje dcera treba porad vyzaduje Byl jednou jeden zivot dil prave o zubnich kazech. Lekarsky dokument to asi nebyl, ze 🤦

Moje dcera zacala brat zuby o trosicku lip pote, co ji vsechno peclive ukazala babicka. Rozhodne ne ja.
Stejne tak treba skladani sveho pradla. Ode mne to nebere. Po navsteve babicky se mi chlubila a ukazovala, jak se to dela.

A tak bych mohla pokracovat. Zcasti povaha, zcasti s necim v sobe bojuje, ale fakt to neni zavineno mamou.

@jahodi Tak někdy to může být rodičema, záleží jaký mají přístup k tomu dítěti...

Dnes jsem kontaktovala středisko odborné péče a jdeme tam ve čtvrtek. Poprvé půjdu sama bez syna, poté už tam budeme chodit spolu. Ještě jsem to ani chlapovi neřekla, on by byl proti. Ale on není ten, kdo je s dítětem 24/7. Stačí mu ty tři -čtyři hodiny s ním a je vytočený do běla.

Tohle je to samé jako diskuze o něco výš. Propánakrále ženský, vždyť to není povinnost pořizovat si děti? Pořiďte si antikoncepci, když si chcete užívat s chlapem, nemusí z toho být nutně děti žejo. Lidi si to neumí zařídit a pak si stěžují na internetu? Tak jako co to je? Když něco nezvládám, tak do toho dobrovolně nejdu. Kromě antikoncepce je tu i možnost sterilizace, jak u žen, tak u mužů. Lepší než přivádět na svět spoustu dětí, které pak budou nešťastné a rodiče se o ně nebudou starat. Potom to budou problémoví neurotici a akorát budou v zš naklusávat k psychologům a vých.poradcům 😕

@fioreta
Dlouho jsem se tolik nenasmála 🤣 Ty nebudeš nejostřejší tužka v penálu, viď...