Roční nechce příkrmy. Kdy to začít řešit?

@milu_ji u nás úplně stejné. Ale u první dcery to bylo také tak a zhruba v roce a čtvrt se asi během dvou dnů rozjedla a přestala se dokonce i kojit (odstavila se sama).

Mladej má v listopadu tři a nejí. Žije ze vzduchu. Musim kolem jídla dělat děsný divadlo, aby snědl aspoň trochu. Nenaděláš nic. Na stejné váze už je skoro rok.🤷

Syn do roka nejedl nic, mezi prvními a druhými narozeninami něco málo - měl pár svých jídel (např Boloňské špagety od značky Hami - jiná značka bez šance, jiná sklenička od téže značky bez šance), po druhých narozeninách jsem odstavila a pak se rozjedl hezky. Teď má dva roky a 8 měsíců a sní skoro tolik, co já 😅 takže bych to prostě nehrotila a snažila se vydržet, pokud se jedná jinak o zdravé dítě.

Děkuji, aspoň vidím že to není jen u nás. Ja jí to nenutím, občas u toho taky dělám divadlo a kravinky aby se zabavila, ale dá občas ty 3 lžičky a konec. Jsem ráda za kojení, to nás zachraňuje no.

@me_druhe_ja to je docela hustý. A co na to doktorka? Nebo nestrádá syn nějak, že by byl víc unavený, měl málo vitamínů apod? On asi co sní to vyběhá že.

@pipi_puncocha je naprosto zdravá. Tak tedy vydržíme. Já jen, že všude čtu ať vydržíme, že do roka je to fakt jen ochutnávání k mlíku a po roce že by se měly už ty děti rozjíst... No a rok uběhl a pořád nic 😃

@milu_ji Hele není jedinej....Fakt jsem ve spoustě diskuzích narazila na děti, co sní i méně. Jako já do něho za den natlačim aspoň trochu uspokojující množství jídla a snažím se, aby to bylo co možná nejpestřejší, ale je to teda na úkor desnych nervů pro mě a absolutně nevychovnych metod (jako že třeba pauzuju binga dokud nespolkne sousto). Pokud bych ho nechala jíst bez tlaku, tak sní z každýho druhýho jídla tři lžičky, tři kousky a konec. Takže sice je hubenej, moc nebribira, ale furt se nějak drží v tabulkách, takže to zatím s doktorkou jen hlídame. A skrz svou nemoc chodí často na krev a ta je v pohodě, takže mu nic nechybí.
On právě nevybeha no, je nemocnej, takže Teprve v květnu začal chodit a moc toho ještě neujde. celkově je pro něho pohyb namáhavý, takže vyhledává klidne aktivity. 🙂
Ale fakt jsou děti, co sní vše a v jakýmkoliv množství a děti, jejichž celodenním jídlem je půlka rohlika a malej jogurt. Fakt nenaděláš nic..

@milu_ji nám pomohlo až prisolit a jíst společně?

@milu_ji dcera tedy jedla, ale taky hodně málo. Půlku tý mini skleničky, pár lžiček jídla, maximum na jídlo byl 1 banán, a po plavání vysrkla celou přesnídávku 200g. jinak nic moc. pár kostiček chleba či sýra a dost. Rozjedla se, až když jsem komplet odstavila (v 15.m). Pokud kojíš, tak jí to asi stačí. Mě už to kojení furt strašně vyčerpávalo, tak jsem odstavila. Začala jíst ale zase nepila🙄.
Jinak tedy jsem četla že děti kolem toho roku, roku a půl, se zase často vracejí ke kojení a dávají mu přednost. Takže jestli chceš, tak ještě půl roku, rok vydrž a pak uvidíš.

Do roka nic nechtěl jíst, kuckal třeba bramborové pyré, po roce pár lžiček snědl, krásně se rozjedl až po ukončení kojení v roce a půl...

A ještě doplním, že nejlepší bylo s nikým neřešit, že nejí, jinak všichni plašili, že umře hlady jen na mlíku... neumřel, přibíral v pohodě

Čtvrtirozený mi v roce nepozřel ještě ani ň, jen jsem ho kojila a neřešila s tím, že jsem jednak viděla, že je zdravý, spokojený a dokonce i dobře prospívající a řekla jsem si, že kde je jídlo, hlady neumře. Ve 14ti.měsících nshednou začal jevit zajem něco opravdu pozřít a a začal ochutnávat víc a víc, ze začátku ještě nepozřel vše, hodně věcí šlo i ven, ale nakonec se z něj stal opravdu dobrý jedlík a co víc, ani nevím jak, prostě ochutnával, ochutnàval až najednou ochutnával tak moc, že už musel začít distávat své jídlo, protože snědl tolik, že ochutnal skoro vše, co jsme si dali na talíř my 😂 - bylo to bez práce a nervů (o proti starším, kteří sice příkrmy přijali dost dobře, ale kolem roka to jídlo začali tak nějak bojkotovat a bylo to takový divný, asi i proto, že člověk byl zvyklý, že jí a najednou nejedky a byl problém, tak takhle mi to přišlo tak úžasný, že u nejmladšího jse teda vůbec nezkoušela a nechala ho až se po jídle začne sápat sám a začal tedy o dost dřív, už v 8mi měsících, ale bylo to opravdu jen maličko, když jsem mu celé dny dala jen lrso, tak v pohodě (a to měl v roce přes 13.kg), ale po roce už se začal rozjídat neskutečně a má dost chuť k jídllu..Já bych malého tedy nechala a myslím, že se co nevidět taky začne po jídle sápat 😉

Můj prvorozeny na tom byl velmi podobně, co popisujete. Začali jsme to řešit zhruba v 18 m, kdy už téměř nepribiral.... do tří let jsme běhali po doktorech (dětská specializovaná na výživu, antropologie, alorgologie, genetika) a krom toho, že vyloučili celiakii (má ji tchyne), a pár genetických syndromu (manžel je lékař-genetik), tak žádný přínos (snad krom toho, že okolí prostě vzalo argument "řešíme to s odborníky " a netlacilo do "to musí!"). Ve třech letech konstatovali, že "roste pomalu, ale setrvale " a že už jedině růstový hormon, což jsme odmítli.
Rozhodně u něj nefungovalo nějaké vyhladoveni nebo trvani na pravidelnosti, pestrosti a pod či ukončení kojení... On prostě vůbec nevnímal, že ma hlad. Byl jen protivný, ale krom svých asi pěti potrevin nevzal nic do pusy ani po celém dni.
Když byly synovy zhruba 4 roky, začala jsem prikrmovat mladšího (který je Otesanek a snědl by k večeři klidně i bráchu) a starší se pomaličku rozjedl na nějakou rozumnou úroveň.
Zpětně si myslím, že to byl hlavně smyslovy problém: syn je velmi precitlively na určité hmatové podněty a spoustu věcí vnímá jinak (je na hranici autismu). Myslím si, že by mu tenkrát pomohla Smyslova integrace (terapie vedená obvykle ergoterapeutem), ale tu jsme objevili až kolem pátého roku. A v roce je na ní brzy určitě.

@milu_ji Ahooj, náš malý má 17 měsíců a taky je to nejedlík. Od začátku co jsme zavedli příkrmy jim moc nedá. Teď je to už nějakou dobu lepší, ale pořád ji oproti vrstevníkům míň. Má vlastně 17 měsíců a nějakých 9020g. Kojím, takže nejraději má mlíčko 🙂 Vždycky jak jdeme na kontrolu k dětské, tak mám,, hrůzu,, z toho co nám řekne na přibírání.

@milu_ji Co by spousta mamin dala za to, kdyby mohly do roka plně kojit. Vždyť to je uplně super! Však ona jíst začne, do osmnácti se kojit nebude :D (teda pokud jako většina dospělých nepřejde na kravské mléko, takoví se často kojí až do smrti).
Jestli nemá žádné zdravotní problémy, tak bych to vůbec neřešila.

Naše mladší nejedla nic do 1,5.
To co do té doby snědla bych dala na malý talířek a většinou to byl omyl. Zkusila jsem opravdu všechno (pomalu i modlitby k vesmíru), byla i na odběru krve (kvůli železu, vyšlo jí na hraně, tak jsem ho brala já, kojila jsem... fakt dost). Vynechat kojení nepomohlo, radši by umřela hladem. Ale kojila jsem smetanu asi, protože by to do ní nikdo neřekl.
V tom roce a půl začala jíst polévky... k snídani, obědu, svačině (pašovala jsem do nich úplně všechno). Kloudně jíst začala po druhých narozeninách. A jídlo je pořád boj, je jí 4,5.
Drž se, je to děs...
Okolí neřeš (třeba u tchyně jsem jedla vždycky s ní z jednoho talíře a nikdo neměl ponětí, kolik toho snědla...nic).
Nabízej, nenuť a klidně si dej dny volna, kdy se na to vyprdneš a jen budeš kojit.

Ja to měla nedávno, mala taky kromě mlika nic moc nejedla, par lzicek jogurtu,doktorka mi radila ji nechat trochu vyhladovet(ale ona je takovy maly,, burtik,, tak jsem se toho nebala) protože ona zila taky jen z mlika, jenže ve třinácti mesicich zacala vyzadovat mliko co deset minut a to uz bylo neusny, prsa me boleli, v noci jsem nespala(nikdy se mi u kojeni nepodarilo usnout, přestože jsem kojila v posteli, kazde prisati me stejne vzbudilo), tak jsem proste kojení utnula ze dne na den, zadny postupny odstavovani, male jsem nabidla normální jídlo co jíme my a ejhle ona zacala normálně jíst...