Zkažená dovolená a chování naší tříleté dcery. Jak byste dané situace řešili?
Ahoj všem,
před nějakým časem jsem si zde vylila srdce ohledně chování naší tříleté dcery. Všechny jste byly úžasné a řekly svůj názor... Že to je normální zdravé dítě, že to patří k období vzdoru atd atd. Což já samozřejmě vím ale i přes to nezvládam a jsem vyřízená, naštvaná, smutná😭. Snažím se každý den být happy a řešit všechno s nadhledem. Jenže panovačnost, tvrdohlavost a všechny negace začínají být fakt nezvladatelné.
Momentálně jsme již několikrát dní u moře na dovolené a lituju, že tu vůbec jsme.
Dceři jsou skoro tři... Nechce skoro chodit sama, pořád jen nosit nosit nosit. Když jsme jeli sem ztravili jsme dva dny v Rakousku na horách. Vyjelo se lanovkou a panika neudělá sama ani jeden krok. Ano kočárek máme ale nechce v něm být. Takže celou dobu na koni. Jinak neskutečný, hystericky řev který nemá konce.
Přijelo se do Itálie k moři a je mi až stydno co se tu koná 😶. Když opomenu to, že s ní můžeme ani jednou do restaurace neboť ( neposedí, neustále utíká pryč, řve), tak se pomalu nemůžeme dát ani blbý kafe u stánku 😡. Dneska paninka chtěla zmrzlinu tak se jí koupila. Tu co chtěla. A po prvním líznutí letěla přes celou zmrzlinárnu 😡😡😡. A řev.
Chodíme hodně na hřiště. Blbne, litá, hraje si, docela ok všechno a pak strčí kluka z prolejzacek, protože ho tam nechtěla 😶 naštěstí se mu nic nestalo. No dostala na zadek.😡.
Chování na pláži je kapitola sama o sobě. Chvilku leží, jdeme se koupat, sbíráme mušle, blbneme.. vše ok a pak na lehátku začne ječet kvůli blbostem. Nestačí domluvit, vysvětlit nic. Prostě kde jaká kravina je podmět k šílenýmu boji a křiku. Krom toho furt utíká, prostě si jde, jde ( můžu na ní volat a ona si odejde), když vid že jdu za ní začne utíkat a já jí honím. Šílená prdel, několikrát denně ( ráda bych řekla že jsem v 26tt, takže z toho takovou srandu nemám). Můžu říkat že tohle nemusí, že se ztratí, nebo že jí srazí kolo, auto. Úplně u prdele. Muži si vyřvat hlasivky a stejně se ani neotoči.
Prokletá dovolená, lituju že se vůbec někam jelo😭😭.
Zajímal by mě váš názor, jak by jste dané situace řešily? Protože mě přijde že jsme zkusila už za poslední měsíce snad všechno.
Je tu tolik dětí a opět si zase připadám jako největší kráva na písečku. Za celou dobu jsem neviděla žádný podobný chování. Ano děti řvou, zlobí... Ale to co předvádí naše mě už fakt přivede do blázince😭😭.
Manžel na mě začal dneska dokonce řvát že je to nevychovaný spratek, který si dělá jak chce a má náš. u prdele ( což vpodstatě má pravdu) a že je to moje vina 😭😭. Že když byla malá, že jsem jí furt nosila, furt utěšovala, furt hledala blbý řady na internetu jak vychovávat dítě bez trestu atd atd a že teď se nám divit. Že za všechno může jen já, já já.
@ilone a tohle mas z nejakych studii? Ja mam za sebou nekolik skoleni jak rozpoznat ze je v rodine ditete o ktere se v praci stareme domaci nasili a tam samozrejme je zahrnuty i to proc se domaci nasili v zacatcich deje.. a je to zakorenene taky v tom jak se k agresorovi chovali jeho rodice, prarodice atd atd. Takze jo i to jestli clovek jako maly dostaval na prdel muze ovlivnit jak se chova pak v dospelosti ke svym partnerum..
@daisy95 nepotřebuji studie na to, abych viděla, že z nasi a starší generace není každý násilník. Btw - byla jsem téměř 20 let policistka a pár let také v týmu pro oběti TC. A opravdu ten styl výchovy, o kterém tu diskutujeme za domácí násilí nemůže.
Založené to je - samozřejmě pokud dotyčný vidí agresivní chování, má tendence vzorce opakovat. Jenže to se bavíme o agresivním chování ne o výchovné "na zadek"... prosím naucme se rozlišovat, než budeme svahem odsuzovat.
@ferda90 jo vtip to byl a ve chvíli, kdy tvrdíš, že si dítěti dala na zadek a byla si z toho špatná a brečela si tak je ten vtip mimo. A nezlob se v diskuzi plácnutí po zadku obhajujes. Tak tomu moc nerozumím. Chápu, ujeli mi nervy, nechci to dělat nebudu to dělat, ale plácnutí nikomu nikdy neublížilo. To si protiřečí nebo ne ?
@ilone taky se ale nebavime o tom ze je kazdy nasilnik. Bavime se o tom ze styl vychovy ktery zahrnuje fyzicke tresty muze vest k tomu ze trestane dite bude tresty dale aplikovat i ve sve rodine na treba svem partnerovi. Z meho pohledu i z pohledu ktery praktikujeme v praci je facka, dani na zadek atd atd projev agrese rodice vuci diteti nebo druhe osobe.. muze se to tu 100x na jiny zpusob zaobalovat jakkoliv. Takze se v prvni rade naucme nazyvat veci pravymi jmeny.. a potom muzeme rozlisovat
@daisy95 já si myslím, že pořád zamenujes nadměrnou agresi za normální výchovu. Mám pocit, že si myslíš, že na každé dítě existuje univerzální recept. Pokud se pletu, tak se samozřejmě omlouvám. Já teda na svých třech dětech vidím, že na každého platí něco jiného a ke každému přistupuju individuálně.
@ilone ja si myslim ze ty zase zamenujes normani vychovu za vychovu s agresivnim chovanim tedy fyzickymi tresty😃 dve naprosto rozdilny veci.. ne neexistuje jeden univerzalni recept na vychovu.. s KAZDYM DITETEM SE PRACUJE INDIVIDUALNE. Podle povahy, veku atd. S kazdym ditetem se da pracovat bez fyzickych trestu ale nektere tu s tim mate proste hrozny problem coz je v dnesni dobe usmevny
@miryp respektující výchovu nemálo rodičů chápe a aplikuje jako přizpůsovení se potřebám dítěte. Jenže aby fungovala musí se přizpůsobit i dítě potřebám rodičů a tuhle část oni vynechávají. A pak se diví, ze si nikdy neodpočinou, ze díte chce tohle a tamto a vzteká se. Pokud je díte zvyklé, ze se mu rodice ve vsem prizpusobují, je jasné, ze se vzteká kdyz tomu tak neni. Kazdy máme hranice jiné, ale jsou i rodiny kde nejsou žádné a život se řídí podle detí a to je podle me ten danajský dar.
@daisy95 A víš co, já si klidně plesknutí dítěte obhájím. Bavím se o jednom plesknutí ve vypjaté situaci, řekněme třeba 3x za rok, ne nějaké mlácení obden, ano? Ono je to dítěti totiž jedno. Za hodinu si to nebude pamatovat. Ale v tu chvíli se probere, přestane s danou činností a pozná, že přestřelilo. Možná se tím i naučí, že třeba do cesty se nevbíhá. Samozřejmě s jasným dovysvětlením. Je to v tu chvíli účinnější než lavina slov. A ne, nepotřebuju kvůli tomu brečet večer do polštáře a omlouvat se dítěti, za co, že zlobilo a já jsem ho usměrnila? Co je však mnohem důležitější pro celkový vztah rodič-dítě a nikde se o tom nedočtete, je to následné období, kdy už nemáte doma to náročné batole, dítě je samostatné, ale STÁLE VÁS POTŘEBUJE. Měla jsem to tak já a slýchám to bohužel ze všech stran - ten náš Pepíček už nás vůbec nepotřebuje, zaleze si k počítači nebo jde za kamarády a tak ho necháváme...Bohužel se to dost často přehoupne v nulový zájem (proto rodiče je to samozřejmě pohodlnější a nechává přece dítěti volnost) a dítě pak v dospělosti zjistí, že je vlastně rodičům úplně ukradené. Že neznají jeho názory a pořádně ani plány a postoj k životu. A to je strašná škoda. Protože to je to kouzlo výchovy - najít a umět flexibilně měnit ten komunikační kanál s dítětem. Ne 4 roky mazlit batole a pak se plácat po rameni, jak jste ho ani jednou neuhodili a jak je krásně samostatné.
@daisy95 tohle bych nechala na každém jak díteti hranice vymezí. Podle me je mnohem horší kdyz díte zádné hranice nemá, protože je rodič neumí vymezit, nez kdyz je vymezí fyzicky.
@prejeta_zaba bohuzel asi nemas moc nastudovany o detsky psychice ale to asi nevadi.. uz jsem tohle debatou unavena. Opet si jen dalsi co si jak si sama rekla vsechno obhaji, dobre pro tebe… jestli je to dobre pro tvoje deti? To je asi otazka. Moje deti rozhodne nejsou samotni jedinci, to dvoulete rozhodne ne.. 8lety je samostatny tak jak by na jeho vek podle myho nazoru mel byt.. ale za to ze sem svoje dite neuhodila tak za to se asi klidne po ramenou i poplacam a asi by meli vsichni co to tak delaji protoze jak sem opet zjistila to vubec neni norma dnesni doby 🙂
@martinka_33 naposledy tu zopakuji ze diteti ruznyho veku se daji vymezit hranice i bez placani, davani na prdel a podobne.. je to jen vase pohodlnost radeji diteti jednu strelit nez skutecne vychovavat.
@autorka, ak citas, aj ked nekomentujes, tak to, co som ti pisala ja, ale aj ine holky, mas tu, v podobe clanku, este inak - https://najmama.aktuality.sk/clanok/308772/nevi...
@ilone Chápu. Ale ta primární diskuse byla o batoleti, tam je podle mě případná facka neobhajitelná. To že se jako dospělá máma pubertálního dítěte dokážeš vcítit do toho strachu, který tvoje máma prožívala (a následně neudržela emoce, když jsi byla drzá), to by bylo zase na jinou diskusi 😉
Nejsem zastánce fyzických trestů a jsem ráda, že se doba obrací. Jen poznámka, vyrůstala jsem v 80. letech, kdy byly naprosto běžné (stačí se podívat i na dětské filmy nebo knížky z té a dřívější doby). A rozhodně nebylo běžné a pravidlem, že všechny děti byly ponížené, frustrované, traumatizované a já nevím co ještě. Ani tehdy nebylo normální, že muž bije ženu a i tehdy bylo normální, že v rodinách jsou vztahy hezké a děti se o své rodiče starají.
Znovu říkám, fyzické tresty nejsou ze zásady v pořádku ale svět není černobílý a rozhodně neplatí, že jedno plácnuti udělá z dítěte trosku. Pokud to rodič v tu chvíli neumí lépe, přijde mi to plácnuti v některých situacích a u některých dětí mnohem lepší varianta než třeba jiné (nechat dítě ať si dělá co chce, rušit okolí, ohrozit jeho bezpečnost...).