Neplánované těhotenství a přítel nereaguje moc dobře

@mamiooo222 nechcete mu zkazit život ok to bych ještě chápala ale tím pádem ho zkazite sobě a vašemu dítěti ?? Jako když dítě nechtěl měl se taky chránit ne v životě není nic na 100% a teď když jste těhotná tak se na to netváři a co čekal jo chápu že je mu 20 let ale sex provozoval i když věděl že se může něco 💩💩 ...probrala bych to sním a zda se cítite na miminko tak bych si ho nechala

@mamiooo222 Zkazit život dítětem? 😳

Pokud ty se citis na dite a mas zazemi, nech si ho. Nikdy bych nezabila sve dite, milionkrat ti to ten drobecek vynahradi.

@mamiooo222 pokud zvládneš dítě sama, nechala bych si ho. S chlapem bych moc nepočítala. Není moc případů, že by chlap svůj postoj úplně obrátil. Spíš bych se zamýšlela, jestli s člověkem,na kterého se nemohu spolehnout a utíká při prvních problémech,chci být i dál.

Nejspíš je důvod, proč se to stalo. Všechno se děje z nějakého důvodu. Miminko bych si nechala. Ať už s chlapem, nebo bez. Nikdy nevíš, kdy s dětmi můžeš zůstat sama, kdyby měl takhle přemýšlet každý, tak děti nemá nikdo.

@klokanka31 tak naznačil mi to. By si nic neužil, takže by to tak bral. Pro mě to samozřejmě zkažení života není.

Záleží kolik je let vám. Zase můžete být ráda za dítě. Později jak by jste chtěli oba,to nemusí zas jít.

@mamiooo222 Na jednu stranu ho chápu. Ve 20 kluk přemýšlí ještě úplně jinak, mám nyní takto starého syna, vidím to. Na druhou stranu být mladým rodičem má i spoustu výhod, v době, kdy už má nějaké zkušenosti pracovní i osobní, něco málo našetřeno, děti vychovány a může se věnovat sobě a ženě, při tom na to má ještě dost sil a zdraví. Mladý rodič většinou neřeší každou prkotinu, umí být svému dítěti blíž. Už se stalo, dítě vzniklo. Pokud dítě přijmeš ty, on otcem tak jako tak bude, záleží teď jen na tom, zda "plnohodnotným" nebo jen "občasným". Vyloženě existenční problémy řešit nemusíte, máte kde být, vyděláváte, i ty budeš mít nárok na mateřskou. To je velká výhoda.
Otěhotněla jsem poprvé též neplánovaně, ale byla jsem si vědoma toho, že kdyby mi doktorka v 25 řekla, že nikdy nebudu moct mít děti, bylo by to mnohem horší, než když mi řekla, jste těhotná... Otec dítěte se k tomu postavil dobře, ale počítala jsem i s variantou, že by nás nechal být. Nikdy jsem nelitovala. Z toho, že jsem byla celkem mladá maminka, jsem těžila. Dnes mám děti odrostlé a některé moje vrstevnice řeší školku, zatímco já můžu cestovat, věnovat se svým koníčkům. Já ti moc přeju, ať se rozhodneš jakkoliv, abys nikdy nelitovala. Myslím, že ty v tom máš jasno, teď je na "tatínkovi", jestli bude chtít být vaší součástí nebo ne. Dala bych mu čas a jasně vyložila karty na stůl. Otcem už jsi, teď se jen rozhodni, zda budeš s námi nebo budeš prcka vídat jen občas. Bude to náročné, ale taky krásné. Narodí se někdo, kdo bude tvou součástí a bude tě bezmezně milovat, pokud mu to dovolíš. Záleží taky na tom, jak to máte mezi sebou vy dva.

Tak jestli vy dítě chcete, tak si myslím, že není co řešit ;).

@mamiooo222 Jo a řekl ti jak si chce jako život užívat? Chlap ti může kdykoliv zdrhnout, ale dítě je zázrak. Spousta holek nemůže otěhotnět, nebo to trvá dlouho...Dítě si nech jestli ho chceš, celý život by sis to vyčítala, žes ho dala pryč kvůli blbečkovi.

@klokanka31 jezdit někam autem po nocích a na víkendy atd..A teď už je jasno…nechce ho ani náhodou. A já nevím jestli se cítím na to být samoživitelka a hlavně ten malý, že by neměl tátu. Nechci mu ublížit. Hlavně, že mi mluvil kdyby se cosi takového stalo, že to nevadí. Ze si i někdy představuje jak mám bříško. 🤔

@mamiooo222 Víš kolik dětí nemá tátu? Víš kolik chlapů zdrhne až je dítě na světě? Jak jste spolu dlouho?

@klokanka31 vím hodně. Ale já nevím jestli bych to dala. Za chvíli dva roky

Tohle je těžké, jako já bych si v situaci, kdy mám práci a byt, dítě nechala, ale já jsem silně ovlivněná tím, že se nám nedaří počít. Život je občas nedokonalý. Hlavně bych věděla, že kdyby mi borec řekl, že se na dítě necítí a já se rozhodla pro potrat, protože bych nechtěla být na dítě sama, tak bych se tím borcem rozešla. Co s takovým borcem, když si chce ještě užívat, prostě chci v životě partnera o kterého se budu moci opřít.

Partner se dá časem najít jiný. To, že by teď řekl, že do toho půjdete spolu, stejně nezaručuje, že vztah vydrží nadosmrti. Každý vztah se může časem rozpadnout a může ti přijít někdo nový do života. Fakt nemusíš zůstat sama napořád, i když nepopírám, že se může nový partner s dítětem hledat hůř, ale jsou tady uživatelky, které se rozvedli a nového partnera mají, i když děti mají.

Tohle rozhodnutí musíš udělat pouze ty sama čístě za sebe.

Jakkoliv se nenech ovlivnit přítelem. Rozhodni se sama za sebe. Je to tvé tělo. Ty s tím rozhodnutím budeš muset žít. Ty budeš případně muset jít na zákrok a nějak si to zpracovat...nebo dítě donosit, porodit a vychovat.

@mamiooo222 nebudeš samozivitelka. Musí se podílet.

@mamiooo222 Vezměte rozum do hrsti a jestli víte že se o miminko dokážete postarat nechte si ho vynahradí vám to nad milionkrát .... A přítel pokud umí sexovat umí se i starat .... A když ne tak papa ....otec není ten kdo ho udělal ale kdo se stará .... To že spolu nezůstanete s přítelem NEZNAMENÁ že zůstanete s miminkem sama ....Dítě nikdy nikomu život nezničí..Dítě je ten největší nejkrásnější dar

Stalo se mi totéž po velmi krátkém vztahu. Srovnala jsem si to v sobě a řekla si, že možné následky potratu ponesu sama, muž může mít dítě i v důchodu. Partnerovi jsem řekla, že je to na něm - může u toho být, ale tlačit ho do toho nebudu. Rozešli jsme se několikrát během těhotenství, dost nahnuté to bylo do cca dvou, možná tří let. Pak přišlo druhé neplánované těhotenství, časem jsme se vyklidnili, vzali se, za pár týdnů jsme spolu 18 let a troufnu si říct, že jsme šťastní.
Ale jsem si vědoma, že jsme těžkou výjimkou. Co jsem měla kolem sebe holky ve stejné situaci (tehdy se to stalo kolem mne dost lidem, to byl snad mor), jsme jediní, kdo to ustál jako pár.

Píšete že jste starší než partner nepišete o kolik. Ale za mě je dítě dar ať už se biologický otec zajímá nebo ne. My si s partnerem řekli těsně po 20 že by jsme chtěli rodinu a nakonec se nám první 1. dítě narodilo až nám bylo přes 30 a ta cesta k němu byla velmi náročná.
Myslíte že za pár let s tímto partnerem se to změní, že bude chtít? Ono je totiž klidně možné že za pár let otěhotnění nemusí jít a vy pak budete smutná že jste toto dítko dala pryč. Je to těžký rozhodnutí ale ať si to pak jednou nevyčítáte.