Rodičia neschvaľujú môjho priateľa
Ahojte, idem si k vám po radu. Pár mesiacov dozadu som sa dala dokopy s kamarátom. Poznali sme sa už dlhšie a ja som bola do neho zaľúbená už dávnejšie, on bol ale v tej dobe zadaný, takže samozrejme, som to v sebe potláčala. Keď sa rozišiel, začali sme spolu viac chodiť von a postupne sa mi vyznal, že ku mne niečo viac cíti. Bola som šťastná, ale mojím rodičom sa nepáči a to je celý kameň úrazu. Ide totiž o to, že predtým som mala jeden vzťah, kde sa môj bývalý mojím rodičom tiež nepáčil, bol im vyslovene nesympatický. Ja som ich reči ignorovala a on ma po štyroch rokoch vzťahu podviedol. Odvtedy sa bojím spoliehať na môj úsudok, čo sa týka chlapov. A čo sa im nepáči na aktuálnom priateľovi sú pomery z akých pochádza. Ide o to, že v jeho rodine sa vo veľkej miere vyskytuje alkoholizmus, gambling a domáce násilie. On samozrejme na to hrdý nie je, od rodiny odišiel, vyštudoval a teraz má dobrú robotu. Moji rodičia tvrdia, že genetika sa môže prejaviť aj v neskoršom veku a plánovať si budúcnosť s takýmto chlapom je zbytočný risk. Na prvý pohľad im prišiel sympatický, ale keď toto vysvitlo, tak už nie sú veľmi z neho nadšení, dokonca mi už aj niekoľkokrát povedali, že by som si mala hľadať niekoho spoľahlivejšieho. No a ja neviem, čo mám robiť. Priateľa ľúbim, správa sa ku mne dobre, ale po predošlej skúsenosti sa bojím ignorovať rady mojich rodičov. Čo by ste na mojom mieste spravili vy?
@jancazao ja mám 25 a priateľ 27. A samozrejme, chyby k životu patria, ale keď sa im môžem vyhnúť, prečo to neurobiť?
@happy1234 a on vztah se vzdělaným a pracujícím člověkem, který tě má rád, nemá narcistické rysy a neupíjí se, je chybou? Kdyby ke vztahům přistupovali všichni s takovými předsudky jako tví rodiče, tak jsme my, co jsme žili jako malí v domácnosti s alkoholikem a tyranem, navždy sami, aniž bychom sami komukoliv ublížili. Možná by bylo fajn si dojít na terapii a zpracovat si trauma z předchozího vztahu, aby ti to neovlivňovalo vztah současný.
Geny jsou jedna věc, vyloučit se v budoucnu nedá nic, a rodiče mají obavu celkem oprávněně- ale tím to končí. Ty dávej partnerovi jasně najevo, že nasilí, přemíra pití atp. jsou pro tebe no go zóna, vztah bych kvůli tomu nezahazovala
@happy1234 a on vztah se vzdělaným a pracujícím člověkem, který tě má rád, nemá narcistické rysy a neupíjí se, je chybou? Kdyby ke vztahům přistupovali všichni s takovými předsudky jako tví rodiče, tak jsme my, co jsme žili jako malí v domácnosti s alkoholikem a tyranem, navždy sami, aniž bychom sami komukoliv ublížili. Možná by bylo fajn si dojít na terapii a zpracovat si trauma z předchozího vztahu, aby ti to neovlivňovalo vztah současný.
@anonym_96891f oni argumentujú tým, že sa to nevyskytlo u nich iba raz, ale už babka sa rozviedla, dedko bol alkoholik, ujo je tiež. Proste že nemá dobré vzory z rodiny a že je u neho vysoká pravdepodobnosť, že sám bude nespoľahlivý. A stále mi to doma opakujú dookola (bývam s nimi), takže tieto svoje obavy preniesli aj na mňa. Fakt som z toho úplne mimo, lebo na jednej strane ho ľúbim, ale láska býva často slepá, takže uvažujem, či som niečo neprehliadla.
@happy1234 Nebo ten špatný vzor z rodin z něj udělá lepšího člověka než má v rodině. Já jsem s mým manželem 15 let. Pokud bych přemýšlela ,jako tvý rodiče tak bych s nim nemohla být. Jeho bratr bral drogy, babička se strycem alkoholici. Naopak je to milující manžel a otec. Dala bych tomu šanci. Nikdo ti nezaručí, ze když si najdeš patnera z dobré rodiny, ze to nemůze být alkoholik a násilník.
Lituji tvého přítele - slušný člověk, pracuje - a ty zvažuješ, že se s ním rozejdeš. Vždyť za své příbuzné nemůže. Kdyby takto uvažovali všichni, tak by spousta lidí nenašla partnera/partnerku. Ani já ne - otec zemřel na následky kouření, jeho sestra na alkoholismus, bratranec nepracuje, má exekuce už od mládí. Ještě že můj manžel neuvažoval jako ty a tvoji rodiče. Mimochodem nic z výše uvedeného jsem nezdědila - nikdy jsem nekouřila, nepiju, pracuju.
Můj tchán byl alkoholik. Ano, vyléčil se, ale jako dítě si s ním Můj muž dost užil. Nakonec se s ním tchyně rozvedla.
Můj biologický otec byl násilník, alkoholik, kradl a vařil drogy. Alimenty jsem od něj nikdy neviděla a jeho jsem naštěstí potkala v dospělosti jen 1.
Myslíš, že muj muž je stejný jako jeho otec? Nebo že můj brácha je stejný jako náš táta? Ne, ani trochu. Takže pokud u svého přítele nevidíš sklony k alkoholismu, násilí apod, vykašly se na kecy rodičů
Je ti 25 let. Mas uz stat na vlastnich nohach a mela by si umet rict svuj nazor. Ja byla uz ve 25.letech zasnoubena a kdybych mela premyslet nad tim, co ze me jednou muze byt, protoze geny, tak ted nejsem, kde jsem tedka.
Spatne nad tim uvazujes.
Lituji tvého přítele - slušný člověk, pracuje - a ty zvažuješ, že se s ním rozejdeš. Vždyť za své příbuzné nemůže. Kdyby takto uvažovali všichni, tak by spousta lidí nenašla partnera/partnerku. Ani já ne - otec zemřel na následky kouření, jeho sestra na alkoholismus, bratranec nepracuje, má exekuce už od mládí. Ještě že můj manžel neuvažoval jako ty a tvoji rodiče. Mimochodem nic z výše uvedeného jsem nezdědila - nikdy jsem nekouřila, nepiju, pracuju.
@maminkaha zle si ma pochopila. Mne to neprekáža. Teda radšej by som bola za chlapa z kompletnej rodiny, ale nie je to niečo, čo ma odrádza, keď vidím, že on nie je rovnaký. Moji rodičia majú ale iný názor a tvrdia mi, že som hlúpa, keď si robím zo života takýto experiment. Že gény sa skôr či neskôr prejavia. A každý boží deň to do mňa hučia. No a ja potom už neviem, či som naozaj tak hlúpa, alebo či oni preháňajú a naozaj sa im nikto nikdy nebude páčiť.
Třeba kdyby to bylo naopak - jeji rodiče soudí lidi, mají hyperprotektivní sklony a vliv na ni, je nesamostatná, nestabilní, nestojí si pevně za svým, utíká raději před životem, mají nos nahoru a chtějí něco dokonalého.. neříkám, že to tak je, jen si dělám unáhlený odhad, aniž bych tě skutečně poznala, jako tvoji rodiče
Je ti 25 let. Mas uz stat na vlastnich nohach a mela by si umet rict svuj nazor. Ja byla uz ve 25.letech zasnoubena a kdybych mela premyslet nad tim, co ze me jednou muze byt, protoze geny, tak ted nejsem, kde jsem tedka.
Spatne nad tim uvazujes.
@kakba ja viem, ale ide o to, že po minulom vzťahu, kedy mi všetci hovorili, čo je môj bývalý zač a ja jediná som to nevidela, sa bojím spoliehať len na seba pri výbere partnera. Je to hanba, ale je to tak.
@kakba ja viem, ale ide o to, že po minulom vzťahu, kedy mi všetci hovorili, čo je môj bývalý zač a ja jediná som to nevidela, sa bojím spoliehať len na seba pri výbere partnera. Je to hanba, ale je to tak.
@happy1234 Podvést tě může i někdo, kdo se rodičům zamlouvá. Hodně párů zažilo nevěru, některé to ustály, jiné nikoliv.
Pokud budeš pořád čekat na schválení partnera rodiči, tak se taky může stát, že ještě za 10, 20 let budeš pořád hledat někoho, koho ti konečně tvoji rodiče schválí.
Myslím, že v 25 jsi dost stará na to, aby jsi byla schopná posoudit, jestli je ten partner pro tebe vhodný či nikoliv.
Teoreticky bys měla v 25 mít dostudováno a pracovat, takže jestli máš práci a partner taky, tak se sestěhujte k sobě.
Jestli se bojíš, že tě podvede, jdi na terapii, protože nemáš zahojené rány z minulého vztahu, kdy tě podvedl. Budeš se chovat tak, že nevěře půjdeš na proti. I když bude vše v pořádku, budeš podezřívavá, žárlivá, to je k nevydržení a může to skončit nevěrou, nebo vztahem typu peklo, když je to k nevydržení.
To, že je někde v rodině alkoholismus neznamená, že další členové budou alkoholici, ale je tam ten vzorec, že problémy se řeší pitím, což blbé je, ale dá se s tím pracovat. A když někde alkoholismus není, tak neznamená, že ten člověk se v průběhu života alkoholikem nestane.
Když se dívám na některé lidi, tak se nedivím, že pijí, kolikrát jsou ver vztahu, který je k nevydržení a ten druhý partner je ničí, tak alkoholismus je jistá forma úniku.
Já ti napíšu jen jedno, je to tvůj život a i chyby se dělat musí, aby ses naučila žít. Kolik vám je, že ti do toho rodiče mluví?