Bezdětní "odborníci" na děti a jejich rady
Milé maminky, také se často setkáváte s tím, že vám vaši bezdětní kamarádi mluví do výchovy dětí, jako by tomu rozuměli mnohem lépe než vy? Jak v takových situacích reagujete? A s jakými nejkurióznějšími "radami" jste se setkaly?
Ač nepatřím mezi nejmladší maminky, mám kolem sebe hned několik bezdětných kamarádek. Nejtragičtější jsou případy těch, které by děti dávno chtěly, ale nemají ani partnera, se kterým by je mohly mít. Veškerá jejich zkušenost spočívá v tom, že párkrát hlídaly nějaké kamarádce, nicméně se považují za odbornice na děti a s oblibou poučují a radí.
Typický příklad, se kterým se setkávám od miminka do teď:
Odbornice na děti přijde na návštěvu a ihned se sápe na mé dítě. To se pochopitelně bojí, začne brečet a chce ke mně do náruče. Odbornice na děti mi ho vyrve z rukou se slovy "půjč mi ho, já ho uklidním" a začne s ním houpat a zpívat nějakou békárnu typu "halí, belí". Dítě řve samozřejmě ještě víc. Zmatená odbornice na děti mi ho vrací se slovy, že to je přece divné, že ji mají děti rády. Začne mi udílet rady, jak ho mám socializovat, aby se nebálo lidí. Nechápe, že se nebojí lidí, že se bojí konkrétně jí, která se na něj vrhá hned ve dveřích.
S asi nejkurióznější radou jsem se setkala včera. Odbornice na děti mi radila, že mám téměř dvouleté dítě nechat spát, když mám návštěvu, v obýváku pod stolem, aby si zvykalo usínat při hluku. Že se dřív nebo později uřve do bezvědomí a usne. (?!)
@opifka jo a myslim ze tyhle stary skoly by si dort dali, protoze oni nevidi spojitost se stravovanim a zdravonima problemama, takze by o nejaky celiiakii ani nevedeli... jako ja se stravovanim a okolim svadim obcas boj. Jsem asi 2,5roku vegetarian a doted me babicka a mamka od pritele nabizi maso. "Vzdyt je to jen kureci. Fakt si nedas? Vzdyt je tam masa jen trochu atd..." ale tomu se uz smeju🙂. Ale moje mama tohle zase chape a nenuti me to...
Tchyně asi nejsou bezdětné odbornice, ne? Ale o tom nechci mluvit. Jenom k diskuzi - myslím si, že i bezdětní lidé mohou být špičkovými odborníky na děti, ne? vystudovat mohou a dětem se mohou věnovat třeba 50 let, co na tom, že děti nemají. Nebo snad jaderný fyzik nemůže být odborník přes jaderné elektrárny, pokud doma nemá Temelín?
A myslím si, že by možná nebylo od věci si občas ty rady vašich maminek či tchyní poslechnout a nezavrhovat všechno jen proto, že to bylo kdysi. Některé věci jsou platné stále, a málokdy je najdete na netu.
"Nebo snad jaderný fyzik nemůže být odborník přes jaderné elektrárny, pokud doma nemá Temelín?"
Ha ha, to je teda opravdu stejné, jako mít a nemít děti.
Myslim, že diskuze s tchýněma se tu rozjela trochu mimo téma, to je fakt.
Ale jinak ano, myslím si že člověk, který denně ke svým dětem nevstává, nespí kvůli nim, neprožívá s nimi všechny vzteky, nemoci a radosti, nepadá na držku vyčerpánim z dětí a kolikrát zoufalstvim, kdo nezná co to je láska k vlastnímu dítěti, ten prosztě nemůže s výchovou radit.
Jiná situace je, pokud někdo třeba vystuduje psychologii a věnuje se dětem jako profík.
Tak a já si dám ruku na srdce, já byla jako bezdětná a potom hlavně jako novopečená maminka odborník snad na vše kolem dětí, muselo to být nesnesitelné 😀 Dneska už se snažím řídit heslem respektovat a být respektován, ale znáte to, jak dojde na otázku kojení nebo očkování tak bychom se některé za svou pravdu bily (neberte, prosím, jako pobídku k rozebírání ožehavých témat 🙂 )
@anelamates Ne. Myslim, ze ti co nemaji deti si nedovedou predstavit jake to je. A brat si k srdci rady typu: posazuj dite, kup chudakovi nositko, ta klobaska mu v pul roce neublizi a prestan uz kojit a davej mu prikrmy vzdyt musi mit hlad.. Dekuji, nechci.
Moje bezdětná kamarádka mi dává v tomhle zabrat. V prvé řadě srovnává dítě s kočkou. Takže já k voze a ona o koze. Mám dítě, ona kočku.
Nedocvakávaji ji úplně základní věci, jako například, že se nemůžu jen tak z minuty na minutu sebrat a vyjít ven, když dítě nejedlo a nemám domluvené hlídání. Všechno by řešila násilím, odmítá pochopit, že dítě nefunguje, jak si ho rodič naplánuje..A že to není tak jednoduché.
Teď jsem těhotná, a to je pro ni taky něco neznámého. Že nemůžu zvedat těžké věci, že nepiju, že se zakulacuju nejenom na břiše, že mě teď nějaké akce večer moc neberou,...
Je to opravdu střet dvou světů...Že jsem si kdysi mohla dělat co chci a kdy chci, to si vybavuju už jen tak matně. Ale na druhou stranu, nechtěla bych mít 33, žádného partnera, žádnou vizi a žádné informace o dětech...
Podle mě, i když je člověk bezdětný, nemusí být informačně úplně mimo, trochu bych to přirovnala ke všeobecnému přehledu.
@bonavoxa Teď se mi vybavil jeden zážitek kdy bezdětná kamarádka viděla, jak moje asi roční dcera při jídle matlá špenát s bramborem po jídelní židličce a řiká to je strašný, to jí jako necháš to dělat? a já a co bys dělala ty? A ona no nedala bych dítěti najíst dokud by nejedlo bez toho, aby dělalo bordel 😅
@morningstar Přesně tak jsem to myslela😉 Že pokud i bezdětný má nějaký intelekt a všeobecný přehled, tak se na něco úplně stupidního nezeptá. Viz má kamarádka minulý týden, že jestli jsem už porodila. Že viděla na mém FB fotku mimina. To je fotka malé, když měla tak půlrok, navíc já jsem ve 22. týdnu..A viděly jsme se nedávno. Takže nemá ani páru, jak dlouho trvá těhotenství a jak vypadá novorozenec, ani si nedala dohromady, kde se na mém profilu mohla vzít ta fotka, když už jedno dítě mám...
@legelata😀 Pro bezdětné to musí být celkem masakr, já už jsem od malé tak vycvičená, že mě máloco rozhází. Ale fascinuje mě, jak je někdo hotový z toho, když má dítě, cizí dítě, špatnou náladu a nereaguje na žádné uklidňování...Je s námi třeba jen půl hodiny...A pak prchá s nervama na pochodu, ale s poznámkou, že by to udělal jinak.
Mě štvou všechny rady-porady. I od matek. Ale nejvíc, když mě zdravotníkovi, radí nezdravotnice věci typu, že při teplotě mám dávat hodně pít. A ještě víc miluju rady položené formou otázky: Aha, má průjem s teplotou? dáváš hodně pít? Kolik mu dáváš vody? Aby nebyl dehydrovanej....
No,co na to říct? Že ho při průjmu suším?
Nebo řeknu, že má teplotu a hned dostanu chytrou radu, že Panadol sirup nad 38.C...aha ty vole.....rady nad zlato,
Ještě mě fascinují starosti, jak to budu zvládat se dvěma dětmi. Mám vždy chuť odpověď něco šokujícího, jako, že si nechám to hodnější, apod. Asi tak jako každá máma, jak nejlépe budu umět...
Nevyžádaný rady se ve vašem životě objeví, ať jste dětné či bezdětné, svobodné, zadané, nebo vdané. Je to všechno o lidech. Někdo je prostě takový, že má pocit patentu rozumu na všechno a je jedno, co jste vy. Tomu se prostě nevyhnete nikdy... Že je to k nas*ání, je pravda. Nejlepší je takové rady pouštět jedním uchem tam a druhým ven, nebo zdvořile odpovědět a dál se v tom nerýpat.
Já jako bezdětná rady ohledně dětí nedávám. A ty matky mě zásobují radami a dotazy, proč je nemám, co když to nepůjde a jak ony těhotněly a rodily. Taky mě to nezajímá a víte co? Prostě je nechám se vykecat a myslím si svoje. Když mě štvou hodně, tak omezím kontakt na minimum. Nenechám si kazit život hloupými kecy...
@opifka Marika je tchyne? jako jeho babicka? Tak to je jak ta moje. Detska zdravotni sestra, furt by videla vsude nemoc. Postizena z povolani. Ale drsne. A stravovani uplne stejne jak pises. Synovi (3,5 roku) furt cpe cokoladky, tvrde bonbony na celodenni piti dzus (prece to naredila vodou, tak to neni tak strasny 😀 ). Vnuci od jeji dcery (8 a 12 let) jsou od malicka obezni. Muj manzel taky, jeho segra taky. Ted zuby. Samy kaz... ja mam taky blbe zuby, proto davam na to stravovani pozor u syna a jsem pysna na to, ze je naucenej pit vodu a neslazeny caj. A ona mu dava presne to, co by davat nemela. I kdyz jsem stokrat rekla, ze si to nepreju. Hucim do manzela, hucim dokonce i do syna, normalne ho ockuju, domlouvam mu vecer pred navstevou i tesne pred navstevou, at neji porad ty sladkosti, hlavne ne tvrde bonbony, at nepije porad slazene atd. Ale vysvetli to malymu diteti. Doma obcas povolim, dam mu neco, nezije jak asketa. Ale slazene napoje teda nepije. Vyjimecne, pri zvlastnich prilezitostech, mu ten dzus povolim, malou sklenicku a dohlizim na cisteni zubu (cistim mu je ja dukladne, on predtim jak umi a ja docistim). A manzela, sve syna, tchyne tahala cely zivot po doktorech. K 35. narozeninam dostal jako darek tlakomer.
jinak ja jsem se s radami bezdetnych ani nesetkala. Setkala a setkavam se s radami od lidi, co deti maji nebo jsou starsi a deti maji dospele (a nic si nepamatuji), nevyzadanymi radami. To je porad neco.
Přesně tak, ty nevyžádané rady se netýkají jen směrem bezdětných k rodičům. Je to i naopak. Nezlobte se tu na mě, ale ony si občas i některé maminky myslí, že když mají dítě, tak už v životě zažily všechno a ten patent na rozum přišel ruku v ruce s porodem.
Já jsem nikdy nebyla ten typ, který by úderem porodu kamarádky odstrčil. Ale bohužel pak se některé začnou chovat, že já - jako bezdětná nevím, o čem život je, tím, že nejsem máma natuším, co je starost, stres, nemám nárok si postěžovat na to, že něco nestíhám. Postupně jsem u pár kamarádek zjistila, že kontakt přechází v to, že stěžovat na život si mohou jen ony, já jako bezdětná žiju na obláčku a nemám nárok. Pak většinou nastaly ty rady a takové to počkej. Nemáš dost času? Počkej až budeš mít děti. - pak to budeš muset dělat tak a tak. Nevejde se ti něco do auta? Počkej až budeš mít děti budeš muset koupit jiné/druhé auto a nejlepší sedačka je taková a maková... Poslední dobou mám pocit, že jakékoliv téma s kamarády, kteří děti mají končí radou jak to vyřešit až budu mít děti. To, že se člověk ptá na zcela jinou věc, je irelevantní, protože na ní není nutno odpovídat.
Je to těžké. Zvlášť, když se o miminko snažíme. O jedno jsme přišli, ale rodina (nic neví) nás začíná stavit do role těch, co na vše mají dost času, jsou moc pohodlní... a pak přichází nepříjemná vlna rad (hlavně příbuzných co děti mají) co už máme/nemáme konečně udělat. Jsou to prostě dva světy...
@journals Souhlas, určitě to platí na obě strany. Já jsem se včera s bezdětnou kámoškou domluvila, že půjdeme dopoledne venčit, že vezmu malou a psa, ona psa a dáme menší procházku. Měla napsat, až se vzbudí. Dcera mi vstávala v pět, tak jsme si doma hrály, posnídaly jsme atd, po osmé už jsem začala být nervozní, v devět už začal šílet i pes, tak jsem šla sama. No a kámoška mi v po desáté píše jak to teda uděláme, že teď vstává 😅. Nejhorší je, že ani jedna z nás to nemyslela zle, prostě jde o nedorozumění dvou světů a bezdětní logicky nemají páru, že s dítětem je člověk neflexibilní, resp. neumí si to v praxi představit. Mě zas nějak nenapadlo, že by někdo vstával v deset a já už zas v 11 musim být doma a chystat holce oběd, že jo 😅
Jinak tyhle dotazy taky nesnášim, ale to se týká i dětných. Také bych chtěla druhé, nejde to, jsem po potratu ve 13 tt atd a pořád čelim dotazům, že snad nezůstaneme u jednoho. To je fakt na pěst a já teda tohle zásadně lidem nedělám. Je úplně jasné, že spousta lidí co dítě nemá tak to ani neni jejich volba.
@journals Souhlas! Mě teda nevyžádané rady od matek sejří víc než od bezdětných...protože upřímně, u bezdětných mi to vesměs přijde jako takový bezelstný názor, kdežto u matek (většiny) jako poučování...pamatuju si, jak jsem malou rozbalila před třema kámoškama - matkama, a byla zrovna pokakaná. Od narození měla a má tekutou stolici, s doktorkou jsem samozřejmě řešila, vše v pořádku. Ale dvě z těch kámošek se do mě pustily - ježiš, nemá průjem, to je divný, to by určitě neměla, to náš Kryšpínek měl ukázková míchaná vajíčka, tohle bych teda rozhodně řešila, vždyť se musí trápit (wtf?), jí vůbec pořádně? a tak dále...no tak se do mě pustily, až mi bylo skoro do breku (bylo to nějak na konci šestinedělí). A jen ta třetí (ta nejzkušenější se dvěma dětma) se na ně pak obořila, ať mě nechaj být, že je to určitě v pořádku...
A upřímně, už jako bezdětnou mě nebavilo na večeři nad vínem poslouchat, jaké nové zvuky se Štěpík naučil (s audio ukázkami) a nebaví mě to ani teď. Takže jsem ráda, že mam i skupinu kamarrádek - matek, které nejen, že neradí bez vyžádání, ale radši než hovory na téma "a jsme takhle veliký" řeší uprchlickou krizi...😉
A netaktnost lidí ohledně pořízení potomků je nebetyčná...my asi nebudem mít druhé (moje zdravotní anamnéza, o které lidi neví) a už teď pořád posloucháme - když řekneme, že druhé asi nebude, že je to blbost, určitě si to rozmyslíme, apod.
@legelata Ano přesně tak jsem to myslela - prostě i bezdětní mohou mít rozuma vědět, co děti obnáší - a nemusí to být třeba zrovna psychologové - ona třeba pediatra též ví že dítě se v noci budí na kojení, že občas řve, aniž člověk zjistí proč, že není dobré cpát sladkosti horem dolem atd. takže proč by bezdětný nemohl poradit matce? Bohužel některé mámy si myslí, že snad mateřství vynalezly. Asi takhle - když se mi narodilo první dítě, taky jsem si myslela, jak ted všem ukážu, jak vypadá správná máma a správná výchova. U druhého už jsem věděla dost o realitě a hodně jsem slevila. No a nemyslím si, že všechny tchyně cpou vnoučata sladkým, posazují na nočník od tří měsíců a jiné zde zminované hříchy. A když někdy čtu, co podle vás vaše tchyně dělaly se svými dětmi, tak si říkám - vždyt jim musí být nejmín 90 let! protože tohle všechno už se za nás tedy nedělalo. Určitě ne, anebo pokud to někdo dělal, pak šel proti radám lékaře.
@legelata no ja mám dvě děti a také rada si ráno prispim, mladší dite - rok a 8 měsíců se konečně probouzí ne po pate hodině, ale po sedmé, pak to vstávani jeste oddaluju, co to dá, vezmu k sobě do postele, kojim, pak pustím v ložnici TV decko a valíme se v posteli oba dva, vstáváme až něco po osmé nekdy k deváté, před osmou proste ne ( bojím se až začne v záři školka to mi sranda skončí)
Starsi dítě pětileté to vstává v devět nekdy k desáté ( chodí ted později spát, včera jsme v jedenáct v noci jeste koukali na padající hvězdy)
Takze i me by před desátou o prázdninách nikdo nedostal na procházku.....ale od záři ve všední den budu muset ☹
Ale to zas musej i ty bezdětni do práce.......
Ja teda také měla bezdetnou kamarádku, ale nikdy mi tedy žádné rady nedávala, ted čerstve porodila
@dokument
Marika je přítelkyně mého švagra, navíc jsou spolu cca půl roku a malýho viděla poprvé tohle léto, když u nich byl.
No jako tchýně, netchýně, kámoška bez dětí nebo s dětma, ono to všechno dohromady umí dát sortu lidí, kterých bych občas praštila kočárem po hlavě 🙂 Pravdou je, že některý mámy jsou snad horší, než ti bezdětní, kteří třeba nemají takový info a spoustu věcí si nedomyslí. Těm odpouštím, svým způsobem ani nemůžou vědět, co to je.
Ale co teda bytostně nesnáším je, když mi někdo cpe svůj názor a je jedno, jestli má či nemá děti 🙂 To je ze mě Hádés tyjo..
@anelamates ono něco jiného je, když mě někdo poradí a něco jiného, když mě poučuje, vnucuje svůj jediný správný názor....
No me takhle řadila moje máma, vím ze to myslela dobre a chtěla pomoci, taky ze zacatku kdyz jsem měla jen jedno dite a bylo novorozenc, jsem ji zadala o radu, ale pak kdyz uz jsem měla dvě děti a ona k nam domu chodila neplánovaně a pak se tu až rozcilovala jaký mám nepořádek.....nebo třeba ze syn výleva - rok a půl starý - pití kdo po bytě, tak kdyz to vidím zakrocim, plesknu přes ruku, no ale on to děla každy den......máma na to ze to ona by nedovolila ze ona by ho to uměla odnaucit, ze ma dostat na zadek Atd
Nebo se hrozné diví ze na zahradě na terase venku mám rozneseny Písek z pískovište.......nebo se diví ze jsem to vecer neuklidila a řekne proč
Dřív kdyz jsem ji chtěla "ukázat" ze jsem poradna, tak jsem řekla podívej jak mám dnes uklizenou terasu, tak mi řekla ze to ona povazuje za normalni a mělo by to tak byt stále o tom nemám vůbec diskutovat
Nebo jsme šli na vítáni občanku ja se malovala Atd a nebyl čas uklízet zrovna po dětech, vyfotili jsme nacancaneho malého a máma ze ať to je na fotce vidět jaký je u nas bordel.......
Přitom ona jako ze je na pořádek, ale měla jen me jedinacka, ja mám malé děti dvě a barak, přitom ja doma mám celkem minimalismus bez serepeticek, kdyz to fakt vše uklidim, tak to tu vypadá lip než u mámy, kde mají pravé ten styl serepeticek
Taky mám kamarádku, která by hrozně moc chtěla miminko ale nemá toho přítele. Ještě v těhotenství mi posílala různé články a rady co si našla na internetu případně co ji řekla mamka - nejčastěji o porodu. Hodně mi psala věci, ze kterých vyplývalo, že KAŽDÉ dítě jen řve a že se člověk prostě nevyspí. Po porodu se mě ptala jak sem se vyspala - první noci byly velmi krušné přiznávám - já to říkala. Brouček se nyní budí jen 2x-3x za noc když je vše jak má být. Jakékoliv zvíře v jeho přítomnosti je to nejhorší co můžeme dopustit (máme kočky, které chodí obloukem). Když mě hospitalizovali v porodnici tak se mě zeptala jestli jsem jim všechno řekla, aby to měli všechno pohromadě, protože porod trvá 5minut. Nejvíc mě zarazila tím, když si dovolila zpochybňovat úkony doktorů, kteří snad ví co dělají a živí se tím.
@lazarevo Tohle je s prominutim presne ten pripad, kdy mame hrabne a zacne s dcerou souperit o to, kdo je lepsi a zapomina na to, ze je to jeji dcera a ne nejaka Marus odvedle. Nevim proc to tak nektere matky maji. Asi krize stredniho veku. Ale je fakt, ze v mem okoli to neni posledni dobou nic neobvykleho. Vemte mamu na veceri bez ditete, reknete ji, ze ji dekujete za to, jak vas vychovala a ze uz chapete, ze ta vychova ditete neni zadna sranda a proste zabrnkejte trochu na jeji ego. Pak se bude dmout pychou a rikat si, jak ma super skvelou dceru a ty kecy o domacnosti si troufam rict pominou. Kamaradce to vyslo na jednicku 😅
@opifka nojo, mne bylo receno ze driv se to proste neresilo, deti meli ekzem a bylo, a ze kdyz mu nedam mlecny vyrobek tak na to pak bude mit alergii protoze si telo nezvykne. Oni by snad byli radsi abych mu to matlala kortikoidama aby si mohl dat dort...A babicky prece rozmazluji....😒 no jako ja se s nima prdet nebudu, jakmile me nebudou respektovat tak uvidi....oni vedi ze jsem tlama a ze se umim ozvat😝 ale jinak to takova hruza neni, ale tohle me namychlo..