Chlap nezvládá stres s miminem

i_v_c_a
25. srp 2017

Holky co vaší chlapi a děti? Ten můj mimino bezmezně miluje, ALE strašně blbě nese jakoukoliv sebemensi stresovou situaci. Mimino brečí v autě - chlapovi hrabne a začne překračovat všechny možné dopravní předpisy, jezdí na oranžovou, ale nemá odhad a občas jede i na červenou (na přechodech super,že) a podobne. Šestinedělí bylo u nás peklo, ze zacatku pomáhal, ale pak na mě akorát křičel,že musí dělat všechno a starat se ó domácnost - já při tom kojila na gauči a fakt potřebovala pomoct. Když jsem ho prosila,ať chodí domu dřív, vykládal mi, jak to všechny ženy zvládají a ještě mají uklizeno. A když jsem ležela a brečela se zánětem v prsu, nejenže neodvolal návštěvu svých rodičů (bydlí 10 minut od nás), ale ani je nevzal s kočárkem ven,musel je tu pohostit a me chodil nadávat, že mám jít za návštěvou. Už fakt nevím, jak dál,je toho čím dál tím víc a začíná to být o ústa,v tom autě. Zatím to řeším tak,že odmítám jezdit autem (a mimino tím pádem take, chceme přežít, ze). Naposledy jsme byli nakupovat, já měla mimco v satku (v kočáru řve, v satku ne - žádný stres) a když jsme vyšli ven kde svítilo slunce, a rychle jsem ji kryla hlavu letakem. Muž mě seřval, jakto že v nemá na hlavě klobouk (byl v kočárku, otázka a pár sekund) a jestli ji budu furt kryt tím letakem. Nejsem z těch, co se neohradi a co to neřeší, ale už toho začíná být moc a nevím, co dal. Holce jsou 3 mesice. Co byste dělaly vy?

orchidis
25. srp 2017

@beetlejuice1666 Ok, poslední dotaz k tomu prvnímu příspěvku. Takže radíš té ženě, aby vzala to tříměsíční mimino a šla a našla si jiného (lepšího). Punkt.

Co to dítě a vztah k otci - co výchova biologickým rodičem? Netvrdím, že je to jediná a nejvyšší hodnota - ale tuto ty neuznáváš ani z 1%? Manželství? Rodina?

Koukám, že na to, že tvrdíš, že už děti máš a s mužem žiješ, máš velmi omezené vidění světa...

Za sebe můžu napsat jen toto: Stali jsme se rodiči v mladém věku, řešili rodičovství, kariéru, stavbu domu, vývoj vztahu, finance, vše souběžně. Děti máme řvavé, nespavé, velice náročné a s alergiemi. Na všem se dalo pracovat, vše se dalo časem a s klidem vyřešit. K něčemu jsme dozráli, na něco jsme přišli sami. Selhali jsme oba, několikrát (nemyslím nevěru, ale různé hysterčení bylo). Jsme spolu a je to čím dál lepší. Ani jeden nejsme bez chyby, všechny stresory v našem životě se postupně upravily, vyřešily, hormonky jsme zklidnili i my s věkem.
Kdybychom dali na takové výkřiky, které zde píšeš, byli by rozvedení všichni, krom takových "samozvaných psycholožek" co mají hned jasno 🙂.

Zakladatelko, oba se vyrovnáváte se zásadní změnou ve vašem životě, dej mu čas, buď v klidu, sednětě si se svíčkou a vínem a promluvte si 🙂. Bude to dobré, uvidíš 🙂.

beetlejuice1666
25. srp 2017

@fallingstars Tak jistě, no...

fallingstars
25. srp 2017

@beetlejuice1666 😄👍🏼

beetlejuice1666
25. srp 2017

@beetlejuice1666 Ano i ne. Říkám, že je třeba o tom mluvit. Ale pravděpodobnost úspěchu bude asi malá, protože ten člověk je zkrátka takový. Nějaké vzorce chování má od své rodiny, nějaké vzorce jsou jeho vlastní osobnostní rysy. Vše vyplouvá na povrch právě v krizových situacích. Tam se láme chleba a odhalí se pravý charakter.

a) Pokud to zvládne, zvládne pracovat na svých emocích, zvládání stresu a představách o rozložení rolí v domácnosti tak, aby nebyl rodině pouze zátěží, tak super.

b) Pokud to nedokáže, nedokáže se přizpůsobit a bude neustále jen "šikanovat", prudit a ohrožovat zbylé členy rodiny (zběsilou jízdou, slovními výpady, fyzickou agresí atd.), tak ano, šla bych pryč a bylo by jen a jen na domluvě, jak si posléze rozložit péči o dítě. Protože žít s někým, kdo se chová jako čuně, to bych nezvládla

luj89
25. srp 2017

@i_v_c_a ahojky, ja bych radsi prevzala rizeni, jestli reaguje takto. Podle me ma dcerku moc rad, jen jak je mala, tak jeste nevi jak to projevit a mozna se i boji s ni nejak manipulovat. Aspon tak to vidim u meho chlapa. Chce to si promluvit 🙂

bekyc
25. srp 2017

Sedni si s ním až budete oba klidní a promluvte si. Jasně mu řekni, že péče o malou tě zmáhá, potřebuješ od něj pomoc. že to tak maj všechny matky a naklizeno a denně navařeno má málokterá. A že pokud chce abys to ve zdraví zvládla, musí ti pomáhat. Nebo mu navrhni, že jestli teda chce naklizeno, navařeno, ať ti malou vezme na hoďku-dvě ven. Matky nejsou roboti, aby vše samy zvládaly. S tím řízením to mám podobně, znervozňuje mě, když mi řve, proto radši nechám řízení na manželovi, když to jde. Řekni mu, ať si sedne dozadu k ní a baví ji, aby nebrečela a ty můžeš řídit.

annasmyckova
25. srp 2017

mimino je pro oba velká změna, u nás se to u prvního taky všechno otřásalo v základech, ale vydržela jsem a hodně o tom v klidu bez emocí mluvila, taky jsem od něj slyšívala o těch ženských, které to zvládají -dost mi to snižovalo sebevědomí...srovnalo se to po nějaké době -asi potřeboval jako chlap taky dozrát (opouštět ho -to mi přijde jako zcestná rada -pokud předtím normálně fungoval). U nás se dost věcí změnilo i po mé dlouhodobé nemoci, asi najednou zjistil, co všechno jsem zastávala...

dc2015
25. srp 2017

@annasmyckova Ty jo, 5 dětí... tak to buď vážně dozrál, nebo jste svatá 🙂 Každopádně všechna čest, vím, že chci druhé, ale popravdě teď někdy dost váhám...

pavlina212
25. srp 2017

Příchod potomka je obrovská změna a je dokázáno, že dětský pláč je jeden z největších stresorů. On to prostě nedává (například to řízení), ale to se může stát. Může to být umocněno i tím, jak bylo přistupováno k jeho pláči, když byl malý. Důležitý je, aby si to přiznal a abyste společně vymysleli, jak to dělat lépe. Kde můžeš zaskočit ty? Kde ti může (zvládne) odlehčit on? Co je důležité (vztahy a pohoda), co může jít částečně stranou (úklid)? Sedněte si, uznejte si navzájem pocity a promluvte si spolu, jak tu situaci zlepšit. Berte to jako období, které skončí (popravdě spíš se změní v něco jiného). Váš úkol je společně to nějak zvládnout. My jsme si s partnerem behěm šestinedělí oba sáhli na dosavadní dno, bylo šílené období, i vztah se otřásal v základech, ale zpětně můžu říct, že nás to posílilo.

annasmyckova
25. srp 2017

@dc2015 fakt pro mě bylo to první mimino nejnáročnější (a když jsem nebyla v pohodě, syn taky nebyl a řval, takže to byl zamotaný kolotoč), u druhého a dalších už byl nastavený systém a už to nebyla taková zátěž. I ten chlap fakt asi dozrál (je to choler, takže i dnes není schopen odřídit cestu se řvouny -tak radši čas od času při delších cestách zastavujeme -to se musel taky naučit, že se občas musí přizpůsobit on, ne ostatní jemu). Jsme spolu 20 let, a opravdu nás to taky posílilo, obrousily se největší hrany (ale bolelo to) a dnes je mi oporou. Pomohla mi knížka od kevina Lehmana -Do pátku bude váš muž jiný....Je to o tom, jak funguje normální průměrný chlap a jaká očekávání mají ženy -je to moc vtipně psané, doporučuju...

fallingstars
25. srp 2017

@annasmyckova Je, tak na tu knížku mrknu, děkuju za tip 😄

janapetrvalska
25. srp 2017

a co jeho rodice? je nenapadne ho sprdnout at premysli mysto blbych kecu ? at si zkusi kojit a starat se o mimi a mit uklizeno a navareno..

misa357
25. srp 2017

😢 Tohle si nikdo nezaslouží 😔

martiina_k
27. srp 2017

Tak my máme skoro sedmitýdenní miminko, které je klidné, hodné, i noci jsou relativně v klidu a i tak je to pro nás oba vyčerpávající. Sama bych to rozhodně nedala, zkolabovala bych... bez pomoci muže... kdyby mi můj muž vyčetl, že tu není uklizeno, tak bych mu dala do ruky hadr a řekla, že si může uklidit... jak říkám, máme klidné miminko, tka i úklid zvládám, ale nezvládám s prckem vařit, nejsem schopna vychytat čas, kdy opravdu usne a mám aspoň hodinu... vždy když bych něco rozdělala, tak se probudí. Takže teplé večeře jsou málokdy, ale zatím nebrblá... radu nemám, ale posílám mnoho sil, ať to spolu zvládnete.

vaneska1506
3. zář 2017

Ahoj, už se to u Vás zlepšilo ? určitě to začni řešit v počátku, já t neřešila, myslela si o sobě jak jsem nejhorší manželka i matka, ted je malé skoro rok a půl a u nás je to to samé, manžel nezvládá, pak obviňuje mě a je to u nás tak na pytel, že už jsem uvažovala i nad rozvodem, což je samozřejmě krajní řešení, ale někdy si říkám, že by nám samotným bylo lépe. Přeju hodně štěstí a pevné nervy, a´t v sobě najdete sílu to vyřešit a fungovat

katriona1
3. zář 2017

@fallingstars já jsem nikde nenapsala, že má delat vsechno sama a že má okolo manžela skákat jak služka, já se vždy snažím mít doma porádek, když jsou deti hodné dá se to bez problému, když jsou horší dny a já nestíhám, tak je proste doma neporádek a když manžel prijde tak mi pomuže s čímkoliv o co ho požádám, nikdy mi nic nevyčetl, klidne mi v 11 večer povesí prádlo, ale radeji mám když si porádek udelám pres den a večer když deti spí máme treba pro sebe, já se treba ted musela naučit jak zvládnout dve deti, musela jsem si udelat nejaký systém jak se postarat o starší a ješte o mimino a prvních pár týdnu bylo náročnejších, ale dalo se to zvládnout

fallingstars
4. zář 2017

@katriona1 Ten první příspěvek ale vyzněl jinak 😉

katriona1
4. zář 2017

@fallingstars udelat si systém neznamená, že musí vše delat sama, ale proste, ale že to má zorganivat, treba se dohodnout s manželem, že jednou týdne udelají uklízecí den a ona už potom behem týdne bude udržovat porádek, poprípade si muže najmout pani na uklid, jestli má možnost muže poprosit nekoho z rodiny o pohlídání, aby si mohla neco udelat nebo manželovi dát malé ven na procházku, to treba vyhovuje mne nejlépe, stejne si uklidím sama líp a rychleji než když to delá muž 🙂 manželovi vysvetlí, že bude nejakou dobu studená večere nebo si neco objednají, proste možností je víc a každý normální chlap by to mel pochopit

fallingstars
4. zář 2017

@katriona1 OK, já jsem větu "musíš si to zorganizovat tak, abys stíhala" pochopila vcelku jednoznačně tak, že tomje v její režii a musí stihnout vše...takhle to chápu a je to rozumný, v domácnosti žijou oba 😊