Chlap nezvládá stres s miminem

i_v_c_a
25. srp 2017

Holky co vaší chlapi a děti? Ten můj mimino bezmezně miluje, ALE strašně blbě nese jakoukoliv sebemensi stresovou situaci. Mimino brečí v autě - chlapovi hrabne a začne překračovat všechny možné dopravní předpisy, jezdí na oranžovou, ale nemá odhad a občas jede i na červenou (na přechodech super,že) a podobne. Šestinedělí bylo u nás peklo, ze zacatku pomáhal, ale pak na mě akorát křičel,že musí dělat všechno a starat se ó domácnost - já při tom kojila na gauči a fakt potřebovala pomoct. Když jsem ho prosila,ať chodí domu dřív, vykládal mi, jak to všechny ženy zvládají a ještě mají uklizeno. A když jsem ležela a brečela se zánětem v prsu, nejenže neodvolal návštěvu svých rodičů (bydlí 10 minut od nás), ale ani je nevzal s kočárkem ven,musel je tu pohostit a me chodil nadávat, že mám jít za návštěvou. Už fakt nevím, jak dál,je toho čím dál tím víc a začíná to být o ústa,v tom autě. Zatím to řeším tak,že odmítám jezdit autem (a mimino tím pádem take, chceme přežít, ze). Naposledy jsme byli nakupovat, já měla mimco v satku (v kočáru řve, v satku ne - žádný stres) a když jsme vyšli ven kde svítilo slunce, a rychle jsem ji kryla hlavu letakem. Muž mě seřval, jakto že v nemá na hlavě klobouk (byl v kočárku, otázka a pár sekund) a jestli ji budu furt kryt tím letakem. Nejsem z těch, co se neohradi a co to neřeší, ale už toho začíná být moc a nevím, co dal. Holce jsou 3 mesice. Co byste dělaly vy?

fallingstars
25. srp 2017

@i_v_c_a To už je docela nářez. Jako já teda taky nemam chlapa, co by kolem mě chodil po špičkách, posluhoval a malou mi nosil jen na kojení 😄, a taky jsme měli po šestinedělí rozmluvu, protože už jsem kvetla, ale u nás se to zlepšuje každým dnem, prostě ze začátku ho to ležící mimino nebavilo, ale teď (malé jsou čtyři měsíce) je z ní poprděnej, jak se na něj tlemí, vykládá a tak, a je to mnohem lepší. Jenže u nás to naštěstí nebylo o tom, že by mě k tomu ještě nějak buzeroval, jak to popisuješ Ty, to bych si asi líbit nenechala...mně prostě bylo jen líto, že moje představy o tom, jak se jí bude věnovat, se nesetkaly s realitou, a co si budem povídat, hlavně v šestinedělí by člověk kolem sebe nějakou vatičku potřeboval. Ale teda taky pomohl, uklidil a tak. Říct mi, že ostatní stíhaj uklízet, tak bych ho za nimi s radostí poslala...
Být Tebou, tak s ním hodím řeč, pokud možno v klidu, promysli si, co mu cceš říct a co bys po něm chtěla, a to mu předestři. Mně se to tehdy povedlo úplně v klidu, protože malá spala a museli jsme šeptat 😄, a tím pádem jsem vypadala dost vyrovnaně a jemu asi víc docvaklo, že to myslím vážně a už to mam rozmyšlený, a od tý doby šel do sebe.
Jinak s tím autem se ho musím možná trochu zastat, já jezdím na oranžovou běžně a někdy se to prostě nestihne...😬 Ale nevím, jaké další předpisy porušuje...

i_v_c_a
autor
25. srp 2017

@fallingstars díky za odpověď, asi nás nějaká vážná rozmluva čeká... V tom autě je toho víc, nedávno se chtěl otočit do protisměru přes dvojitou čáru v páteční spicce. Nebo teď,když sedím v zadu s minimem, mi byva zle od žaludku a když ji prosím, ať zpomalí, tak mám smůlu.

dc2015
25. srp 2017

Kopla bych ho do k...lí... 🙂 Ale to by Vám nepomohlo. Mám doma taky jeden exemplář. Řídí super a bezpečně, jinak je to ale dost podobné... Když se syn narodil, "řešil" to tak, že věčně nebyl doma. Mám za sebou taky spoustu křivd... Nicméně další a větší krize přišla při koupi domu. Dům chtěl, nicméně ten stres s malým a domem najednou nedal.

No, snad se nám to povedlo překonal. A teď k tomu, co pomohlo.
1. být silná
2. projevit pochopení - chápu, proč tak jednáš, ale...
3. mluvit, mluvit, mluvit
4. udržet nervy na uzdě
5. dávat mu pozornost

6. být hodně silná 🙂

Před dítětem bych byla pro svou první radu, ale fakt to k ničemu není .-)

Jsou fakt jiní... :(

i_v_c_a
autor
25. srp 2017

@dc2015 díky, před ditetem bych to taky řešila jinak, ale žádné zasadni "příznaky" nebyly,ony totiž nebyly žádné zásadní stresové situace... Do domu bych (s ním) po zkušenostech nesla, stačila mi rekonstrukce bytu v těhotenství... Dokazu si to u vás asi představit :(.

katriona1
25. srp 2017

Ja mam doma taky 3 mesicni mimino, ale mam k tomu jeste 3,5 letou dceru, rodila jsem cisarem takze byl manzel 10 dni po navratu z nemocnice doma a pomahal hlavne se starsi dcerou, trochu s domacnosti, potom sel do prace, odchazi v 8 a vraci se okolo 18 vecer a ja jsem s detmi cely den sama, rodinu mam hodne daleko, se starsi musim chodit na hriste, varit pro ni a varim i manzelovi do prace, o poradek v byte se staram vetsinou sama, nemam vzdy super uklizeno, protoze starsi dela jenom bordel a toho pradla co mam 🙂 no manzel mi nejvic pomuze kdyz vezme deti navecer a o vikendu ven a ja mam cas neco doma udelat, potom kazdy den koupe a uklada starsi a ja mam cas jenom na maleho 🙂 no kdyz potrebuji neco monzel mi pomuze, taky spatne zvlada detsky plac a tech prvnich par tydnu kdyz maly casto brecel a malo spal bylo narocnych,ale dalo se to a ted uz je to lepsi, musis si udelat nejaky system abys stihala a manzela zapoj traba tak zw mu malou das ven a musis si zvyknout ze nekdy budete mit rozdilny nazor na vychovu, na to co obleknout, co diteti dovolit, musite se nejak rozumne dohodnout

dc2015
25. srp 2017

@i_v_c_a Jo, u nás to bylo to samé... Jsme spolu necelých 11 let, malému nejsou ani 2, přesto žádné velké varovné příznaky taky nebyly.

Jediné, co u nás docela funguje, je když já zůstanu zcela racionální... Jenže udržet se je něco někdy :D Ale hodně jsem se posunula od emocí k rozumu, i vnitřně. Vždycky to samozřejmě nejde, ale snažím se...

Synovi je rok a 8 měsíců a je to o hodně lepší. Bude se to zlepšovat. Jen to člověka připraví o iluze...

vanea
25. srp 2017

Ahoj, já bych si ho vzala stranou a prostě až bude mít trochu sdílnou náladu a malá bude spát, bych si s ním o tom promluvila a začala bych sdílně, ne vyčítavě - abys ho donutila poslouchat. Že chápeš že to má taky těžké, že je to pro něj nové, ale upozornila bych ho na to, že to tak máte oba, ty s tím, že ještě musíš fungovat jako maminka, automat na mlíko a pečovatelská služba s nosičkou dohromady a to nonstop bez zastavení a vlastně skoro bez myšlenky a starosti sama o sebe, takže prostě občas potřebuješ jeho jako oporu, která ale nebude ztrácet nervy, protože tím pak nejenže dělá nebezpečné blbiny na cestě, ale je dost možné, že nervuje i tebe a ty pak malou, která právě kvůli tomu pláče.

Jste pár, oba jste rodiče a měli byste fungovat jako tým a vzájemně si vycházet vstříc - to znamená, že když pozve návštěvu a tobě bude blbě, tak se bude snažit ti to co nejvíc ulehčit, nebo to přesunout. Na druhou stranu ty, až bude malá ječet jak protržená, a uvidíš, že on toho už má dost, se budeš snažit s ní odejít trochu od něj, aby ho to tak nedrásalo, když to zatím nezvládá.

Zkus mu navrhnout, že se oba budete snažit večer, nebo když bude malá spát, třeba společně relaxovat, mít trošku čas na sebe, počkat s úklidem a prostě si oba společně vydechněte...a v tady těch situacích, které ho budou nervovat (ad pláč v autě), se bude snažit na sobě zapracovat a myslet na to. Může si dát třeba i špunty do uší🙂 Dej mu najevo, že jsi na jeho straně a že jste parťáci. A pokud se bude ohánět jinýma ženama, které to tak zvládají, tak možná proto, že mají doma svoji oporu, která jim pomáhá, nebo jsou to prostě superženy které už si systém zavedly. Vy zatím ne, pořád hledáte jak to spolu zvládnout a to je důležité...soustředit se na vás tři, na vaši rodinu. Ne na lidi okolo...můžou mít méně plačtivá miminka, příp jiné problémy, které vy ale navenek nevidíte;) chce to o tom prostě mluvit a mluvit...kdyby nechtěl, tak bych to zkusila znovu jindy...případně po několikáté už bych na něj nebyla příjemná, ale trochu bych na něj zahučela aby se začal chovat jako chlap od rodiny a ne hysterka.

modrejka
25. srp 2017

Tak můj syn bude mít za chvíli 3 měsíce a pořád je to docela peklo, ale aspoň už to peklo má nějaký systém🙂 Ze začátku to bylo šílený, malej křičel vlastně pořád a všude. Myslím, že právě tyto chvíle jsou obrovskou zkouškou vztahu a je hrozně důležitý zachovat klid. Já ho moc zachovat nedokázala, můj muž byl ale relativně v klidu. Jediný chvíle, kdy mu ujížděli nervy byly, když byl nadrženej. Nevím jak to máte, ale někdy chlapovi stačí fakt to jedno a je jak andílek 🙂 Hodně sil!

katriona1
25. srp 2017

Jeste dodam, ze i kdyz se s manzelem pochytime tak se nakonec nejak dohodneme a nikdy mi nevycital, ze je doma bordel kdyz jsem nestihala,ale mam svagra a ten za vsechno sestre vynada, ze male pasa cepice do oci, ze ma nevhodne obleceni, ze mala nemuze usnout u babicky, ze je porad u rodicu a on si nemuze s malou hrat, svagra proste nasere kazda blbost a byval to super kluk, nevim co se s nim stalo, ja bych s takpvym zit nemohla, byt porad ve stresu co jsem zase udelala spatne

luska__
25. srp 2017

@i_v_c_a některý chlapi by si zasloužili dělo! Uz takhle to neni lehky a ten Vas tedy je vyloženě jeste extra třída!
Radu nemám, sama teprve čekám , co přijde , ale vim, ze manžel dokonce řev dítěte zvládá 100x lip nez Ja. Tak snad bude opora. Miminek se nebojí.. jediny s čím asi bude problém bude kojení 😄 To nedá..
A mluvili jste o tom ? Hlavně vy jste ve stresu z nej, malá/ malý to cítí a o to hůř.. pevný nervy přeji

fallingstars
25. srp 2017

@katriona1 Nic ve zlém, ale větu "musis si udelat nejaky system abys stihala" fakt nechápu...Takže ona se má doma strhat, aby byl pán spokojen a co nejvíce v pohodě? Já se tu kolikrát zastávám chlapů, ale tohle mě trochu nadzvedlo, není mou povinností uklízet, resp. pokud mají byt a on tedy nevynakládá ve svém volném čase energii do úprav a oprav kolem domu, pak vidím tu povinnost stejně i na jeho straně, vysavač a mop zvládne použít, má dvě ruce stejně jako já...takže když se mu tady zdá být bordel, tak očekávám, že uklidí, a ne, že mi omlátí o hlavu, jak to jinde stíhají. Nejsem jeho služka.

nikolatje
25. srp 2017

Tak hlavní je, aby pochopil, že takhle to není napořád, a že všichni potřebujete být trošku ohleduplní. Je to pro miminko akorát stresující, o mámě ani nemluvě.
Manžel jednou cinkl sklenicí v kuchyni. Já přiběhla a hned ho zprdla, co blbne...jeho reakce byla, že se naštval, že ve vlastním bytě nemůže ani dýchat. Já to rozdýchala a pak mu vysvětlila, že naši tehdy notorickou nespáčku,3 měsíční miminko, jsem uspávala 2 hodiny, a když konečně usla, tak ji vzbudil.

Miminko svět páru změní, ale nesmí se vše přizpůsobovat zase jen jemu...mámy, které vše stíhají samy moc obdivuji, já to vzdala. Manžel po 1,5 rodičovském pobytu doma s dcerou už taky ani nepípne,když není to nebo ono.

Jen je to u vás teď vyhrocené. A pokud manžel nebyl,hm,divný už před porodem, tak se zas všechno vrátí 🙂

beetlejuice1666
25. srp 2017

Varovne signaly, ze vami vybrany exemplar je vadny, byly. Vzdy jsou. Jen jste je nevnimaly, protoze jste byly zamilovane, jeho pozadavky jste plnily samy z lasky a nemusely jste jet na krev (to az s detma). Normalni muzi se takhle proste nechovaji. Holky, spatne jste vybraly. Ted je dulezita otazka, jak z toho ven. Pokud nepomohou promluvy, prosby (jakoze nepomohou, protoze jde osobnostni rysy), tak se holt s tou situaci smirit, a nebo jit ze vztahu pryc. Nic jineho neni.

budilinka
25. srp 2017

@beetlejuice1666 vadných exemplářů je bohužel 99%... takže otázkou zůstává, jestli to pak stejně s dalším nebude z bláta do louže. Když jsem byla samostatná jednotka, nic jsem neřešila, a než být s vadným, tak radši sama. S dítětem/dětmi je to potom situace dost odlišná... tím ale nechci říct, že si musí žena nechat vše líbit. Já už po létech samoty a starosti o dítě od narození do 2 let pouze sama mám hranice trochu posunuté. Ideál neexistuje. Je to jen o toleranci a kdo je ochotný co snášet.

orchidis
25. srp 2017

@beetlejuice1666 noooo 😀, to je slovo do pranice 😀. Abys za devět měsíců nezakládala podobnou diskuzi 🙂. Zatím bych vážila slova a pozorovala signály 😀.

fallingstars
25. srp 2017

@beetlejuice1666 Nemyslím si, že chlapi, co nejsou úplně nastavení na ta nejprťavější miminka, musí být hned vadné exempláře 🙄 V mém okolí vidím teda většinu těch, co si pouto s dětmi vytvářeli postupně a ta změna z bezstarostného života k rodičovství, z pohodového domova k místu, kde věčně někdo řve a co si budem namlouvat, nemají to své výsadní právo na svou ženskou, ta s nima otřese. A otřese i s námi, je to fakt hukot. Mě teď malá taky baví víc než když jí byly dva týdny, jenže to těhotenství mě připravilo i na tu povinnost. Chlapi to nemají. Někteří to utáhnou, některé čestné výjimky Jsou tak nastavení (vychovaní?), že jim to jde od začátku, no a zbytek se v tom víc či méně plácá. Já jsem se v tom taky plácala 😅 Ale že bych byla teda vadná...? 🤔

fallingstars
25. srp 2017

@orchidis Asi tak 👍🏼😄

beetlejuice1666
25. srp 2017

@orchidis s manzelem jsem hodne let a uz nejake deti mame, takze fakt vim, ze jsem blbe nevybrala. Mela jsem kliku 😉

beetlejuice1666
25. srp 2017

@fallingstars muz nemusi z mimina skakat radosti metr dvacet do stropu, ale mel by se ke sve zene chovat s laskou a peci, obzvlast po porodu. Pokud neni schopen krotit sve emoce a reaguje ve stresovych situacich jako hulvat, tak proste vadny je. Ma spatne namixovanou osobnost, protoze normalni muz se stara. Nemusi nosit snidani do postele, ale chova se tak, aby pomohl. Zvlada to bez kecu a sam od sebe.

vanea
25. srp 2017

No já myslím že na místě je vzájemná tolerance a porozumění, ani s náma to není jednoduché, když cloumají hormony a najednou se nám životní role úplně otočí ;) A nemyslím si, že je pro každého chlapa samozřejmost se hned přizpůsobit...my na to máme 9 měsíců, co cítíme kopanečky, někdo v nás roste a nám se přizpůsobuje tělo i hormony tomu, abysme byly matky. Chlapům se nic takového neděje, je to pro ně až do okamžiku porodu naprosto abstraktní, jen sledují, že se měníme a něco se děje. Ale dokud to nepřijde, tak to pro ně prostě není změna. A pak to mají vstřebat najednou všechno během chviličky...někteří to dávají v pohodě, jiní ne..někoho to může překvapit, někoho to sundá...ale od toho jsou ti dva partneři, aby se navzájem podrželi a podpořili:P hned bych chlapa nelynčovala a neoznačovala za vadný kus, když ho prostě situace rozhodí a chvíli mu trvá, než se s tím vyrovná :D můj zatím vypadá jak dokonalý prototyp otce, ale co já vím, až se malý narodí, jak to bude nervově dávat 🙂 taky má rád svůj klid, ačkoliv já jsem na tom hůř než on a vyžaduju ticho daleko víc :D prostě nevím...ani u sebe nevím, jak to se mnou zacloumá...to člověk opravdu moc neodhadne🙂 stejně jako neodhadne a neovlivní, jestli přijde laktační psychóza nebo ne...

vanea
25. srp 2017

@beetlejuice1666 někdo může být takhle mimo třeba měsíc a pak je zase dokonalý, vzorně pečující otec a manžel;) kamarádka měla takového milouše, byl dokonalý chlap dle nás ostatních...a pak se prostě složil a ten dětský pláč a nevyspání nedal. Musel odjet, vyřešit si to v sobě a pak se vrátil a byl schopný se o ně starat. Ale najednou tu změnu taky neunesl a to ji plánoval nosit na rukách, vařit, uklízet a nechat ji prostě jen v posteli kojit :D člověk míní, život mění 🙂 ale dlouhodobě je to neúnosné no, to zas jako někteří jsou fakt blbci s prominutím a jde to dopředu odhadnout..není to tak ale vždy :/ a zas někoho odsoudit jen na základě jedné reakce...jako není to ideální chování, ale nikdo nejsme dokonalí =)

beetlejuice1666
25. srp 2017

@vanea Jasne, musi si zvykat na novou roli. Ano. Ale pokud je pri tom zvykani sebestredny hulvat, tak byl pravdepodobne takovy uz pred ditetem, jen to slecna nevidela. Lidi se takto zasadne nemeni na lusknuti prstu uderem jedne hodiny.

fallingstars
25. srp 2017

@beetlejuice1666 Samozřejmě, že se nesmí chovat jako hulvát, ale na druhou stranu, každému ujedou nervy a když máš už víc dětí, víš, jak je to šestinedělí náročný, pro všechny, tím spíš, když je to poprvé. A jak jsem psala, nesnesla bych, že by mi něco vyčítal, jako zakladatelce, u nás to bylo o tom, že si k malý hledal cestu déle...

akankeo
25. srp 2017

@beetlejuice1666 no, pokud takhle rychle soudite, aby ste pri prvni chybe nebo zatezovem obdobi nebyla jednou povazovana za vadny exemplar jenom vy. Jsme jenom lidi, spousta chlapu se takhle chova z nedostatku vzajemne komunikace, a to neni o tom, ze se doma nemluvi, jen se doma nemluvi spravne, k veci a neresi se, co druheho trapi... Proto se taky casto stava, ze ten stejny chlap, co se k jedne zene choval jako totalni kreten, druhou nosi na rukou a udela pro ni prvni a posledni....

vanea
25. srp 2017

@beetlejuice1666 jj to je možné no..je fakt, že někteří mají chování řeznického psa s prominutím:/ to už je pak otázka...

fallingstars
25. srp 2017

@vanea Přesně. Ono to těhotenství bylo strašne abstraktní i pro mě, a to jsem měla všechny ty hormony, kopance a tak. Prostě jsem si tak nějak nedovedla porovnat v hlavě, že "dělám" novýho člověka. A nedochází mi to ani teď. Nyní už s tou mateřsky-emotivní podlinkou "jak jsme mohli udělat někoho tak dokonalýho, béé" 😂😂

beetlejuice1666
25. srp 2017

@vanea a proto jsem napsala to, co jsem napsala. Sice drsne, ale pravdepodobne presne. Ona mela hulvata doma uz predtim. Mozna i zvykleho ze sve primarni rodiny na full servis. Kdyz ho obskakovala z lasky a sve vile sama, nenel duvod ji vycinovat. Kdyz prestala, protoze sestinedeli, najednou byl ohen na strese. Prestala delat to, nac byl zvykly.

akankeo
25. srp 2017

@i_v_c_a to chovani neni vporadku. A ma jeste jine stresy? Jak je na tom v praci, je spokojeny? Spi v noci dobre, nebo neni schopny spat, co mate miminko, treba kvuli hluku? Mate pohodovy rozpocet, nebo ste museli hodne utahnout opasek? Jsou jeho rodice zdravi? Shodujete se na vecech ohledne vychovy ditete, jako kde to dite bude spat a tak? Ten chlap se chova jak hystericka zenska, evidentne zmatkuje, rve a tak, tak to vypada, ze ma na sobe velky tlak, klidne to muze byt jen to dite, ale vetsinou toho byva vic. Ono toho muze byt spousta, urcite to chce mluvit, mluvit, mluvit, obrnit se trpelivosti a zaroven si ale nenechat kalet na hlavu. Stanovit si jasne hranice a pokud se prekroci, vecne vysvetlit, ze takto ne a ze kdyz dela to a to, je to uz pres Vasi caru a citite se pri tom tak a tak, nevycitat, proste vecne, strucne a jasne...

beetlejuice1666
25. srp 2017

@akankeo Zažila jsem už hodně věcí. Od těch krásných až po takové, které bych nepřála ani svému největšímu nepříteli. S některými jsem se vyrovnávala hodně dlouho. Přesto jsem nebyla hulvátem, přesto jsem nebyla semetrikou. Přesto jsem si zachovala úctu k lidem v mém okolí a chovala se k nim normálně. Neříkám že dokonale, ale normálně. Možná to bude tím, že jsem hodně silná silná osobnost, nemám problém s komunikací a mám dobré rodinné zázemí a výchovu.

Ano, dovolím si soudit, protože muž, který je schopen říci své ženě, která mu porodila dítě, takovéto věci, prostě není kvalitní. Je to zkrátka hulvátské macho, které má problém se zvládáním krizových situací. Zakladatelka si toho nestihla všimnout, teď prozřela a mrzí ji to. Chápu to, taky by mě to mrzelo.

Jen si snažím představit situaci, kdyby třeba zakladatelka onemocněla. Stačí špatně zlomená noha, vyhřezlá plotýnka (ani raději neuvažuji dál). Jak by se k ní takový muž choval? Manžel a manželka (partner a partnerka) si mají být parťáky a pomocníky. Mají se zaskočit, když druhý nemůže, mají si být oporou. Byl by jí oporou? Zvládl by se starat o ni a ještě o dítě? Asi ne...

fallingstars
25. srp 2017

@beetlejuice1666 Vidíš, a já si myslím, že opravdu silná osobnost to o sobě jednak nemá zapotřebí troubit do světa a pak je také opatrná s rychlými soudy druhých, protože sama ví, že k té síle je něldy ta cesta sakra dlouhá...😉