Dcera začala vyhazovat z našeho domu babičku. Pomoc

dcera žárlí a bojí se, že příjde o babičku, že se babička bude zajímat jen o mimčo. Přejde to, bude to trvat, ale ssnad malá pochopí, že babička a vy všichni ji budete mít rádi i když má novou ségru...

Jen si nejsem jistá, jestli je vhodné dávat dceři tak velkou moc, aby rozhodla, kdo se smí a kdo se nesmí k sestře přiblížit. Zdá se, že se pak cítí jako jediná kompetentní, ochranitelka sestry, což možná taky vzbuzuje její reakci na babičku a potřebu všechny kolem sebe kontrolovat.

Vypadá to, že je hodně dominantní, chce rozhodovat o tom, co bude kdo dělat. V tom bych jí jasně vymezila hranice. Potřebuje vědět, kdo je hlavou rodiny a kdo rozhoduje. Zatím si myslí, že rozhoduje ona 🙂.

Souhlasim,ze dcera zarli...a ma strach.

Ja bych rekla babi i dedovi at kdyz prijdou nejprve se mazli se starsi..klidne i deset patnact minut....a pak at se az ptaji na mimi....
Nesouhlasim s tim ze je dominantni....pokud vy na ni zacnete byt razni,sekne se o to vic..a nebude mit malou rada....navic bude delat naschvaly....
Sladkostma bych ji neuplacela...snazila bych se ji venovat pozornost aby nemela dojem ze se vse toci kolem miminka a na ni se zapomelo....sedne si to,neboj nic 😉 je to jen nova situace....neni to pro male dite snadne....

Já bych se dcerky na to, zda se kdokoliv jiný může na miminko podívat, rozhodně neptala. Prostě bych jí mile, ale jednoznačně oznámila, že přijde babička a že se na miminko nejen podívá,, ale že si ho třeba i pochová. Stejně tak, jak to dělávala ( a stále dělá) s ní, se starší. Nebojím se toho, že jí toto žárlivé období nepřejde. Určitě ano, ale nemá žádný smysl a význam jí v této až vyhrocené žárlivosti podporovat.

vy jste dospělí a dítě je dítě. vy máte rozum, dítě ho zatím nemá. proto bych nenechala dceru rozhodovat, kdo může přijít na návštěvu a kdo ne. nastavila bych hranici - mile, ale razantně. jsem toho názoru, že děti, které můžou v dětství všechno a neuznávají rodičovskou autoritu, mají dost problémů v dospělém životě - neumí se popasovat s tím, že všechny věci neběží podle nich, neumí si něco odepřít, na něco počkat. snažila bych se v tomhle směru dceru učit trpělivosti - ani v dospělém věku prostě nebude vždy po jejím.

@812014 Představte si situaci, když každá návštěva místo přivítání se s dcerkou (jak bylo dosud obvykle, protože byla jedine dítě) si ji ani nevšimne a bezi obdivovat a chovat mimino.. jak by bylo vam na miste dcerky?🙂 .. Ať přijde babička na návštěvu za dcerkou (jako normalne) a pote ať se jde dcerka pochlubit ségrou...

Žárlí, což je v tomhle věku normální...Snažte se dcerce věnovat, nemluvit pořád jen o miminku, do všeho ji v rámci možností zapojujte...ale nedělejte si z malé budoucího tyránka... Nesmí si dovolit, aby někoho bezdůvodně uhodila a neměla by si osvojovat mynýry typu: "tady velím já". Dcerka si tak trochu "očůrává" teritorium a zkouší, jakou pozici teď po narození prcka bude v rodině mít. Doteď měla veškerou pozornost a péči jen ona, na ten malej rozoumek je to velkej zápřah...

To mate zajave nastaveno,ze u vas rozhoduje dite. Moje mala ny jednou zduchla do.me nebo tak, a dostala by takovy pleskanec,ze by si tyden nesedla.

@petradova naprosto souhlasím. Je potřeba postupovat citlivě, ale nekompromisně. Prostě jednat přirozeně s oběma vnučkami. Myslím, že starší vnučka rychleji zjistí, že jí mala neohrožuje a nikoho jí nebere, ani že nikdo neohrožuje miminko, když se babička bude miminku normálně věnovat a zároveň se bude dál chovat k vnučce jako vždycky.

@japona jejda - jako je to zápřah uvědomit si, že není středobodem vesmíru, ale dřív nebo později se to provalit muselo... 😀 mi přijde nejlepší ji zapojovat. aby to nebylo buď -anebo, ale a-a. Prostě čím dřív přijde na to, že i když se kdokoliv věnuje miminku, tak jí miluje stejně jako dřív, tím líp. Děcko se musí naučit akceptovat různou dynamiku různých vztahu. každý reaguje jinak, to je fakt. Ale v pocitu výlučnosti a moci nad ostatními bych jí nepodporovala.

@odula Jo, souhlasím s vámi, ale to víte, malý děcko si to prostě tak vykládá, že je středobodem vesmíru - to je na dětství možná to nejkrásnější. 😀 Samozřejmě život nás všechny z tohoto omylu vyvede...někoho dříve, někoho později. A můj názor je, že pro budoucí život je lepší, když je to dříve... 😉

@odula Neříkám podporovat v pocitu moci nad ostatními, ale podávat citlivě. Jen si představte sebe: Vas manžel jednoho dne přijde s novou ženskou a vysvětlí vám to slovy: "Ahoj Máňo, tohle je Káča. Ode dneska s nama bude bydlet. Mam vás obě stejne rád. Budete spolu bydlet v pokoji. Oblečení, do kterého se nevejdes dáme jí a stejne tak věci, co už nepouzivas. Jo a vecer se s ni přijdou seznámit nasi kamarádi, tak ne abys byla vztekla nebo protivna..."

@japona tak to je trochu úlet, tohle srovnávat... navíc starší sourozenec se mže na miminko připravovat celé těhotenství - přijde novej bráška / ségra, budeme ho mít rádi jako tebe, v bříšku ti roste novej kamarád, se kterým si budeš moct hrát...

@slecnajohanna V cem je to úlet? Myslíte, že dvoulete dítě chápe, že z břicha vyleze mimino a ma ho mit rad? a za pár let si s nim bude hrát? To fakt ne. Dítě bylo zvykle, že se vše točilo kolem něj a ted je tu vetřelec, který mu odebírá pozornost.. proto radim tu pozornost mu dávat i nadale. V podstatě se neustále věnovat staršímu a k miminku jen odbihat (idealne i se starsim) Rozhodne to nezazdit myšlenkou typu "ty jsi mela péči dva roky pro sebe, tak ted budu pečovat dva roky o ségru.."

@japona ale to myslím ze autorka vůbec nedělá. Myslím ze se chová velmi citlivě a pozornost dcerce neupira. Ale holčičku na druhou stranu je taky potřeba usměrnit - ona nemá a nemůže mit moc nad druhými lidmi a vztahy. Jinak prakticky - my jsme nechali staršího brasku aby všechny okolo "učil" jak se zachází s miminkem 😉 byl prestastnej jak je strašně dulezitej, byl u přebalování, u koupání, a do role "velkého bratra" se vžil dokonale 😀 ale bylo taky jasné, ze některé věci a kdy kdo a jak bude u miminka rozhoduje především maminka. 🙂

@japona tak to je jasný - věnovat se dál i staršímu dítěti. to bez debat, musí cítit, že je pořád stejně milované jako před tím. ale myslím si, že ho na příchod sourozence připravit lze. jo, myslím, že dítě může pochopit, že z bříška vyleze miminko a budeme ho mít všichni (společně se starším dítětem) rádi.

@japona no... To asi neni uplne šťastné přirovnání... 😀 nebo máte neco proti rodinám s více dětmi ze prirovnavate sourozenecke vztahy k nezákonné a nam kulturně naprosto cizí polygamii?? 😉

Souhlasim s tim ze je jeste mala na to aby nekoho placala a odhanela od sourozence .. Vysvetlovala bych ze je a bude vzdy a nama nasi soucasti soucasti cele rodiny a asi bych ji dala priklad ze kdyz ona byla miminko ze babicku nikdo takhle nevyhanel aby se mohla s ni pomazlit ukazala bych ji fotky.. Sestricka si prece zaslouzi taky pozornost..

Já nevím, asi bych nenechala dceru rozhodovat o tom, kdo smí a nesmí se na sestřičku podívat. Spíš bych řekla něco jako - hele tak ty bud tady s babičkou, třeba na křesle, a já vezmu miminko do náruče a babička se na ně podívá. Ale musíš babičku vzít hezky kolem krku, obejmout, aby jí to nemrzelo, že nesmí chovat miminko. Ona jasně babičku chrání pro sebe. Anebo by ji mohla babička vzít do náruče a zkusit se s ní domluvit - víš co? půjdeme jenom trošičku nakouknout, když jsme spolu. Nevím, tohle jsme prostě nezažili. Ale rozhodně bych netolerovala, že babičku bije a vyhání. To nikdy.

@odula Proti rodinám s vice dětmi nic nemam, naopak🙂 Jen jsem popisovala, jak se neejspis cítí dítě, když mu ukážete sourozence🙂) Snažit se dcerku pochopit, že není ze situace nadsena. Ona babičku odhání proto, že se boji, že ji ztratí. Mlácení a odhaneni bych netolerovala. Ale ne způsobem, že necbude rozhodovat, kdo se půjde podivat na mimino, ale protože se mi nelíbí, když KOHOKOLIV mlátí..

Babicka ať přijde na návštěvu jako obvykle (než bylo mimino), hraje si s dcerkou a časem dcerka (důležite 🙂) muže jít ukázat ségru..

Mám vnučku jedenáctiletou a nyní 14 denní. Přesto,že je velká už velká😊,dávám si pozor,abych zájem a péči spravedlivě rozdělovala. A to jsou to sestřenice. Chápu,že žárlí,ale uhodit babičku?To bych nedovolila.

Dekuji vsem za prispevky a rady. Snazime se jak muzeme. Vsichni kdo k nam prijdou vedi ze se musi jako prvni zajimat o starsi dceru, vsechny navstevy si hraji se starsi a az po chvili se jdou podivat na miminko. Dceri venuju 100% casu az mam nekdy pocit ze tu mladsi zanedbavam. Myspim ze ode vsech se starai dceri dostava tak 200x vice pozornosti nez te mladsi. Pokud jde o zadani o svoleni, tak jsme poslednich par dnu presli k frazi ze reknu "maminka na chvilku pujci sestricku tete". Ujistim se ze to dcera slysela a je vsechno v pohode. Babicka se k miminku ale ani nepriblizuje, nemluvi o nem, nic. Presto na ni dcera takto reaguje. Pochopitelne ji nedovolujeme babicku bit!!! Ale nejsem ji porad za zadkem abych ji v tom mohla vcas zabranit. Kdyz se to stane, tak dostane pres ruce. Uvedomuje si ze se to nesmi protoze pak chodi trucovat. Zkratka opravdu se snazime jeji chovani zmenit ale neni to snadne.

@812014 tak hlavně hodně trpělivosti, ono jí to dřív nebo později přejde 🙂

@812014 jejdanacky - to byl jenom kus příspěvku, který jsem čtyřikrát přepsala... 😀 pardon, jestli můžete, tak to ignorujte.
napsala jsem tohle: @812014 musím tedy říct že obdivuji ten přístup, já jsem cholerik a (někdy naneštěstí) řeším většinu situací až příliš razantně a "rychle" (a to nemyslím plácání ;) ) a co , místo "maminka půjčí sestřičku" zkusit "pojď ukázat tetě (babičce) jak se správně hladí sestřička",,, "naučíš mě to" atd... třeba to je pitomost, ale třeba by pomohla změna přístupu na aktivní... no , pardon za nevyžádanou radu, fakt chápu, že každé dítko je jiné a tohle může být uplně mimo mísu. každopádně ať se vám všem daří. určitě to se to časem urovná. je to zatím jen měsíc 🙂

@812014 Dle popisu jdete na dcerku dobře. Zkusila bych aktivnější pristup, jak pise @odula "kdo to tu brečí? To je sestricka? Pojď mi ji ukázat. Krasne se na tebe směje, má te rada.." Vytrvejte, časem bude lip🙂
Co se tyce biti babičky, neměla by si to s ni vyridit sama? Pokud dcerka ví, že po plácnuti babičky přijdete zasáhnout, je to metoda, jak vás mit pro sebe (=placnu babičku, maminka pribehne. Sice se zlobi, ale aspoň se věnuje mne a ne miminu).. nemůže byt pes zakopaný v tomto?

@odula vzdyt se nic nedeje 😀 zkusime zmenit aktivnejsi pristup. Dekuju, uz si opravdu mnohdy nevime rady
@japona zapojit babicku je dobry napad. Sice to bude slozite protoze ona ma 80 let a dcera je na ni moc rychla, ale zvladne se s ni vaporadat.

Opravdu vam dekuju za postrehy. Bude to chtit pevne nervy a snad tomu vsemu pomuze i cas.