Jak vyjít s mužem?

@fyii mám to naprosto stejně, nejdřív jsem se chtěla do práce vracet už po půl roce, pak že bude na mateřské manžel, ale to by s podnikáním skloubit šlo jen hodně těžko, pak jsem si řekla, zatraceně, kolikrát to zažiju a prcek je nejvíc, jak píšeš, peníze budou nebo se člověk uskromní, ale ten čas s našim malým skřítkem mi nikdo nevezme. Víš, i když kojím a prcek se na mně směje a dělá blbinky, říkám si, tak muži, můžeš si o mně myslet, co chceš, ale tohle nezažiješ. Je to úžasné. Děti jsou skvělé. Do práce se hned tak nevrátím a myslím, že tam se už nevrátím, chtěli bychom co nejdříve druhého prcka. Jsem od Uherského Hradiště, ty odkud?

@bledulka84 to máš pravdu, že je to o komunikaci. A taky zastávám názor, že raději sama než se trápit. Navíc děti člověk neošulí a poznají to. Obdivuji ženy, které si umí s chlapama poradit a drží rodinu. Není to jednoduché. Je za tím hodně bolesti, pokud chlap není podpantoflák. Vždycky jsem pracovala spíš v chlapském kolektivu a ve vedoucí funkci, ono té "baby" ve mě moc tím pádem nebylo a manžel ze mě chce mít ženskou, co je doma a stará se o rodinu a nedere se o post pána tvorstva, na který bývala zvyklá. Možná to napsané zní divně, snad mi rozumíš. To je u nás ten kámen. Vím co chce, jen je to pro mě někdy moc složité. Bývala jsem rozevlátý rebel. U nás je problém v komunikaci. Moc mluvit neumím, spíš on mě rozmlouvá. Jsem zvyklá si svoje problémy vyřešit sama a nenadělám kolem toho zbytečné řeči. Ovšem v manželství a rodině je to jinak. Musí se mluvit o všem. Děkuju ti.
Je skvělé, že si dokážete promluvit i o svých pocitech. Vzájemně se posloucháte a vnímáte. Já jsem v tomto směru trochu balvan. Ať se ti daří.

@ala884 ano, taky jsem se rozhodla, že jednoduše chci vidět svoje dítě vyrůstat a učit věci. Hodně mi to ujasnila situace, kdy jsem byla v přítelově podniku uklízet a přišla jeho známá pohlídat dcerku, byly jí asi 3 nebo 4 měsíce. Ta holka nemůže mít děti, chovala se k dcerce krásně, ale jak jsem prostě tu svojí holčičku viděla v náručí jiné ženy, bolelo mně u srdce... Takže to tenkrát bylo naposled. Nemyslím teď pochování dcerky někým jiným, nebo hlídání, až bude starší, nebo někým blízkým, tohle bylo fakt zvláštní.

@ala884 ještě čtu o té komunikaci. Mám za sebou hodně let psychoterapie i celkové práce na sobě a je pak problém, že dokážu přijít na podstatu trápení - přítel má hodně dominantní matku, se kterou si vyřizuje účty přes ženy, a opakuje chování svého otce, občas přizná tu matku, ale odmítá s tím něco dělat.

@msimankova Myslím, že ti rozumím. Já si trochu musela zvyknout, že mého chlapečka berou do rukou i ostatní. Být máma je nejvíc.
A ty jak vycházíš s jeho matkou? Kompenzace na partnerovi je celkem drsná věc, ale běžná. Každý si neseme určitý rodinný model, který trochu kopírujeme do své nové rodiny. Můj muž se nechce chovat jako jeho otec, ale v některých věcech se mu velmi podobá. Naštěstí je ovlivněn svojí mámou, na kterou celkem dá.
Asi do toho tvůj partner musí dozrát, aby byl ochoten si to připustit, ale hlavně s tím něco chtít dělat.

@ala884 jeho rodiče žijí v cizině, ale vycházím s nimi velmi dobře - ona mi dokonce jeho matka jednou řekla, jestli by nebylo lepší, kdybych s dcerkou žila sama, že by se svým synem žít nedokázala. Což pro mně bylo dobré, ujasnily jsme si, že jsme prostě matka a babička jednoho dítěte a respektujeme se nezávisle na jeho otci. Otce má přítel jako boha, já si zas nesu otce funkčního jen do 9 let a postupně začínám chápat, jak si svůj protějšek představuju... No když to shrnu, je to práce na nás samých, abysme byly srovnané a děti pak budou v pohodě taky. Taky si myslím, že není dobré držet rodinu za každou cenu, děti nejsou hloupé. Jen se musím naučit najít tu míru - kdy žena drží rodinu a je tím správným krkem a kdy už je vpasovaná do role té, která musí zvládnout všechno a nechat si šlapat po hlavě...

Nepochopím ženu, která vládla v práci tolika lidem a doma toto? Vidím velkou, ale velkou lež. Sorry.

@dybuk Tak to je snad diametrální rozdíl, ne? Doma to přeci nemá fungovat tak, že někdo něco dostal befelem, tedy systémem nadřízený podřízený, ale vzájemnou domluvou a respektem mezi rovnocennými partnery....taky jsem v práci dělala vedoucí a klapalo to, ale nechci aby mi chlap vycházel vstříc protože musí, nebo abych si o všechno musela říkat, ale aby to dělal proto, že mu to samotnému dojde, že to tak sám chce, že sám cítí že tak je to dobře a tak by to mělo být, aby mu samotnému došlo, že mateřská není žádná dovolená a měl respekt a snad i trochu obdiv co všechno musíme zvládnout...ale to bych někdy chtěla moc 😀

@ala884 hele kocko,ja mam 7mesicniho prcka a chodim do prace ..sice ne od do...ale klientky mam...s prckem jsem sama,nemusim varit (vyhoda)varim jen malymu...a tvyho chlap a bych poslala dopr... (nemyslet aut.zbavit se ho)co si k tobe vubec dovoluje...po svym psychopatickym bejvalym jsem si jista,ze od zadnyho chlapa si nenecham srat na hlavu...protoze kdyby si skoncila zvladnes vse i bez nej...jen to zkousi...ale ty preci nejsi koště..😉

byla jsem na tom hodně podobně jako zakladatelka... rok jsem to se skřípěním zubů tolerovala...v podstatě jsem čekala na to, až malej začne jíst, pak si našla práci na zkrácenej úvazek a s chlapem se rozešla...naštěstí mi rodiče malýho hlídají tři dny v týdnu, kdy jsem v práci...mrzí mě, že jsem se synem nemohla být 100% doma déle než rok, ale nikdy jsem nezalitovala. Ty čtyři dny, kdy jsme spolu, si užíváme na maximum. Nejsem nervozni z chlapa nebo z nedostatku peněz a jsem ráda, že malý nevyrůstá v dusné atmosféře...nikdy jsem nezastávala názor, že je nutné kvůli dětem vztah udržet. Naopak, pokud dítě nevidí respekt a lásku mezi rodiči, tak je lepší, když jsou od sebe. Nechtěla bych, aby si vzorek otec despota + matka držící hubu a krok převzal do dospělosti. A jak tak koukám kolem sebe, tak hodně chlapů, kteří se tak chovají (nepomáhají, buzerují, machrují, ponižují) to právě znají z dětsví a přijde jim to v pořádku. Není to v pořádku a myslím si, že pokud je to jen trochu možné (tj. ženská má kvalifikaci na dobře placenou práci na zkrácený úvazek + hlídání), tak by si to ženská neměla nechat líbit. Právě kvůli dětem... a není to jen o té kvalifikaci. Kdybych nemohla dělat to, co dělám, tak to prostě půjde jinak. I kdybych měla uklízet se synem v manduce nebo házet latáky do schránek, prostě bych to vyřešila... než být permanentně ve stresu, naštvaná a ubrečená.

@dybuk tak to je pěkná blbost 🙂 Existuje hromada úspěšnejch ženskejch, který na první pohled drží otěže obrovský firmy a na ten druhej jsou doma ušlápnutý a drcený od chlapa... Přijde mi, že některý mužský (to ale až hraničí se sociopatií) si na tom vyloženě zakládají, aby jejich žena byla úspěšná a doma.... raději nemluvit.

myslím, že úplně přesně na to kápla @anazuzzuzana . Tohle chování chlapů nezmění nikdo jinej než my, ženy - tím, že budeme dětem dávat správné vzory, tím že si před dětma nebudeme hrát na domácí puťku ušlápnutou od chlapa, která se nechá v nejhorším mlátit, ale taky ponižovat, nadávat si za neuklizenou domácnost... To že nebudeme jako ženy chlapům tolerovat neustálé nevěry, zálaty, nebo i denodenní chození do hospody s kamarádama! Tohle všechno je chování našich rodičů, oni takoví byli a nám to přišlo normální, jejich vzory chování jsme přetáhli do sebe, teďka tak žijeme a trápíme se. Zůstávat ve špatném manželství jen "kvůli dětem" nebo snad ještě hůř "kvůli lenosti" má jen jedinej výsledek - zakládáme tak na špatná manželství i našim dětem...

@anetka1701 uplne souhlasim. Slysela jsem rozhovor s jednou nemeckou feministkou - pani cca 85 let a ta rikala, ze kdyz v sedesatych letech mela projevy, tak jediny kdo po ni hazel kameny byly zeny. Myslim, ze si to delame fakt samy.

@dybuk Proč? Také mi těhotenství vzalo mou původní sílu a rozhodnost.
Je to přirozené...
Navíc mne mateřství vyklidnilo.

A i když jsem se na mng pozici vrátila, nemám v plánu doma velet.
Ano, v některých oblastech mám rozhodující slovo já, v některých muž.
A já si sakra dobře rozmyslím, jestli po něm vyjedu, když mne vytočí před jinými lidmi, nebo si to vyříkáme až doma.

Kdežto, když na sebe narazíme s některým svým kolegou či kolegyní, většinou to řeším hned. A někdy také ne a vyříkáme si to v soukromí. A občas se prostě tvářím, že jsem to přešla a pak to dotyčné/mu vrátím i s úroky.

To, že řídíš lidi či zastřešuješ velké projekty, nevypovídá nic o tom, jak to máš v soukromí.

@msimankova to máš naprostou pravdu. Je fajn, že máš podporu tchýně. Tchán je jaký?

@dybuk zaměstnance v práci nemiluješ, o to je to jednodušší a sjednávat si respekt v práci je taky o něčem jiném, ale mysli si, co chceš, nic nevnucuju

@luckamarcu jasně, že bych to zvládla i sama, jsem bohužel velmi samostatná a pár vztahů mi zkrachovalo na tom, že mi chlapi řekli, že je nepotřebuju, necítili se docenění 🙂, někdy chápu kudlanky. Vaření to je u nás alfa omega všeho. Zásada, že pokud je chlap najezený a oš.kaný, tak je klid je svatá a boží, ovšem není mojim životním krédem. Přesvědčila jsem si, že u nás je to opravdu o komunikaci. Jak mi tu psala jedna holka, můj chlap byl zvyklý na drsnou holku, která už tak není tak drsná, ale chce to mluvit, mluvit, mluvit. Snad to vydrží. Máme za sebou bezva víkend.

@ala884 na mně je moc hodný, ale s tchýní jsou spolu kvůli majetku, rozvod je v té zemi nehorázně drahý a jsou fakt oběti svého rozhodnutí. Oženil se ve 40, radši pak stejně trávil volno s kamarády a tchýně makala, nosila peníze a starala se o děti, takže byla ztahaná, nemocná a teď lituje, že nežila jinak... Přesně to, co napsal někdo výše, jsme tak trochu výsledky nefunkčních rodin, protože v minulosti rozvody moc nefrčely, tak je na naší generaci uvést vztahy do pořádku. Píšu to asi trochu kostrbatě, ale myslím, že víš, co mám na mysli 🙂

@anetka1701 máš pravdu. Možná to bude znít divně, naivně, nemyslím, že je naše manželství špatné. Ale se vzorem chování chlapů otců a přejímání souhlasím. Je to hodně o komunikaci, což jsem pochopila konečně, že je náš zásadní problém. Můj muž mluví až moc a já moc nemluvím, problém si vyřeším v hlavě a o svém rozhodnutí muže neinformuju, to ho vytáčí, on je pak naštvaný, že s ním nemluvím a prudí. A přece pár je o mluvení, i proto si je hledáme. Asi to vyznívá, že jsem tak zblblá, že chyby hledám u sebe a jeho chování je v pořádku. Není. Vždycky je to akce a reakce. On si zase neuvědomuje, můj mozek zaplavený hormonama, a že já si díky nim některé jeho řeči víc zabírám a převracím jinak. Probírali jsme to skoro celý víkend. Byli jsme vzájemně hodně překvapení. Jak píšeš, je to na nás na ženách, to změnit. Ale je to zatraceně těžká práce. A říkám si, sakra, proč furt jen my. Do háje .....

@brunetka11 přesně tak, nenapsala bych to líp, děkuji

@msimankova ale řekni mi, proč je to zase na ženských? Myslím, že moc osvícených chlapů není. Gaye mezi chlapi nepočítám, bez urážky 🙂

@ala884 Gayové jsou chlapi zčásti, znám jich hodně 🙂 Jeden byl můj nejlepší přítel asi 8 let a dalo dost práce pochopit, že vidím chlupatého chlapa jak horu a vevnitř je hašteřivá ženská 😅 Ti to mají ještě těžší, než my. Jinak si úplně nemyslím, že je to vždycky na ženských, znám hrozně moc zabedněnců z obou stran, ale asi ženy přemýšlí víc do hloubky. My jsme doma komunikativní oba, ale poslední dobou je lepší, když mluvíme povrchněji, je to klidnější. Je fajn, že jste měli hezký víkend, někdy pomůže to probrat s nezaujatými lidmi a člověk získá trošku nadhled.

@ala884 ona občas takováhle anonymní diskuze pomůže uvědomit si chybu a většinou není tak strašné jí napravit :o) Hele máme to jako ženy těžké, ale já bych bejt chlap nechtěla... Vidím to na tom svém - o co vše přichází, co se dětí týká... Jasně že bejt doma s dítětem je na hlavu, ale když vypadnu na celej den do zoo s kamarádkama, dám si oběd na sluníčku, děti spokojený... To pak je ženský toho chlapa líto... Nebo trávení léta na zahradě, zatímco on se potí v saku v kanclu... Každé má svoje. Já je na jednu stranu chápu, ale hodit vše na ženskou taky není řešení...

Holky, taky mam zkusenost s velkou promenou u meho muze po porodu...bylo to zdrcujici..ale chci vam rict, asppn tem, co jste vdane...polovina jeho penez patri vam. Takze zadne,ze si vydelava na sebe a vy zivite sebe a dite. A nebojte se hadek a toho, kdyz muz rekne ne. Oni s tim pocitaji, ze jim ustoupite.

U nas taky proběhla krize.... teda teplé večeře a bordel v baráku mi nevyčítal....to bych ho kopla nekam.Ale tvářil se chudáček jak nás musí živit atd. Tak jsem začala chodit o vikendu do práce.Zatim jenom dva dni v měsíci.Hucim do neho ať si vybaví v pravi home office na dva dni v měsíci.At můžu do práce i v týdnu a chlapec se sklidnil 😀

Je to pro chlapa nova situace a někteří neví jak s tím srovnat ale ten tvůj se chová jako hulvát ☹

Taky děláš dobře že mu prcka dáváš hlídat...at ví co péče o dítě zabere času.

Drž se.

@ala884 tak to je nadejny...preji ti hodne štěstí..ano je to o komunikaci...ale kdyz chlap neumi komunikovat je to na ho...mej se pa 🙂

@ala884 promiň ale já jsem svým příspěvkem chtěla říct spíš to, že všichni muži nejsou takový jako ten tvůj.. Že bysme musely nutně všechny v manželství trpět.. Mě přijde, že se k sobě možná zas až tak nehodíte, on chce zřejmě jen jednoduchou hospodyňku a to že jsi svým zaměřením manager mu evidentně neimponuje, přitom spousta jiných chlapů by to ocenila a nebazírovala na teplých večeřích..Jinak jj já přesně mám ten dojem, že chyby hledáš jen u sebe nelogicky, ačkoliv chlap co řekne ženě v šestinedělí, že jí dítě sebere..že je neschopná, má doma furt bordel a "žádá si" teplé večeře..je prostě nenormální magor😔

@mialagia Ale houby... to je jen naše ženské pojmenování stavu, co / koho daný muž chce či ne.
Prostě má teď pocit, že má jako živitel navrch - je to v nich zakódované. A protože většina z nás byla zvyklá na finanční samostatnost, sundáváme krovky a jsme submisivnější, než dosud. Protože nám ty hádky za to prostě nestojí a věnujeme energii dětem.
Jenže ono se to v podobných ženách střádá a jednou to bouchnout musí.

Nic není ztraceno. Jen to chce přenastavit model komunikace a oboustranného přístupu k nové situaci.
Balit kufry kvůli teplým večeřím a připomínkám k "bordelu" - to se ti jako rozváže tkanička u bot, tak je vyhodíš?

Vždyť se to dá řešit i jednodušeji větou typu: "Hele já vím, je super, že jsi to zaregistroval. Tak teď si vezmi malého/malou a já se do toho pustím... zatím ho/ji umyj, zabav, čti pohádku..." A nebo navrhnout - ok, tak já umyju / zabavím dítě a on ať uklidí.
Miluji vaření - po dni s dětmi jsem se můžu v "klidu" věnovat této činnosti, muž zatím obstarává děti. Samozřejmě, že to stálo nějaké vyříkávání, ale jestliže chce teplou večeři, odmítám "ohrožovat dítě i sebe".

Jak si to kdo nastaví, tak to má ,-)

@brunetka11 Mno vidíš a já si zase myslím, že všichni chlapy to tak zakódované nemaj..Že ten tvůj nebo autorky jo, neznamená, že i ostatní..Je to totálně nevyzrálý chování..😒

@sarad jak to myslíš, že oni počítají s tím, že ustoupíme?