Jsem pořád vynervovaná
Ahoj,mám dvě děti, Samika skoro 4roky a Sebastianka 7 měsíců,partnera je hodný ale pořád jen pracuje svátky a soboty jsou u něj pracovní,neumí snámi trávit čas jako s rodinou vše společně někdy mi připadá že sem si děti udělala sama. Nic mě netěší nic mě nebaví sem otrávená z toho všeho doma uklízení vaření skákání kolem všeho kluci jsou na vcelku hodní,nemám nikoho komu se svěřit a vše mě dusí,nevím co to semnou v poslední době je jsem agresivní snad psychicky labilní jsem někdy tak vytočená skrz maličkost,mám v sobě tolik vzteku že když muj starší syn něco udělá (dá se to řešit v klidu) tak vybuchnu jak časovaná bomba. Pak si uvědomím co dělám ale to je pozdě. A moc toho lituji. Néé že bych ho fyzicky týrala to nee,ale hrozně řvu,mám to po matce,už přemýšlím že mám blok skrz ní (mou matku) sní se nestýkám špatné vzpomínky tořád mě za vše kárala a taky hrozně řvala mlátila mě hlava nehlava,a svěřit se jí někdy to vubec,vždy to dopdlo katastrofou. Nevím ja se mám hodit do klidu. Nějaká rada? Doktor-prášky? Psychouše?
ahoj, mám to podobně - miluju svoje dítě, ale poslední dobou si namísto užívání si jejích nových objevů a dovedností připadám furt ve stresu.. Navíc jsem na ni už několik měsícůl sama, od bývalého jsem odešla po tom, co vygradovaly naše neřešené potíže ve vztahu (řešila jsem to bohužel jenom já, on nic řešit nikdy nechtěl..), takže si o to víc vyčítám, že namísto abych byla vděčná za někoho, kdo mě miluje bezpodmínečně, tak po ní řvu nebo jsem unavená tak, že si sice hrajeme, ale není to ode mě úplně od srdce. Není to tak pořád, celý den, ale někdy jsou to těžké chvíle a já si vždycky řeknu, že odteď už ne a za čas to dělám znova.. Magnesko zítra koupím, za to nic nedám. Ahoj
Jako bych nás viděla v článku červnové Marianne - Mateřství záruka naplněného života?
Kdybych to bývala dopředu věděla, jaké to je, možná bych se nikdy nerozhodla, že do toho chci jít.
Ahojky všechny-přidávám se,protože sem na tom stejně...Taky sem ted seděla,hleděla do blba a říkala sem si,že sem psychicky labilní nebo už nevím někdy co ze sebou 😲
Sem nervák od jakživa a od jakživa slíchám,že sem černá ovečka rodiny-stále se musím vymykat ...Mám svoji hlavu a hotovo...
Ale snažím se,ale někdy je toho na mě fakt moc...Druhým rokem bydlíme v novém domě,který je fakt moc velký,velký pozemek kolem....Manža je bud ve své práci nebo dělá nábytek a když je trochu času,tak pomáhá mému bráchovi s rekonstrukcí bytu...Já sem vytočená,že se zatím nezačalo dělat u nás doma,kde máme ještě mooooc práce,není čas dodělat koupelnu v patře,Tobíšek nemá stále dodělaný pokojíček,apod...Ted nás čeká spousta hlavně terenních uprav jako předzahrádka a zahrada,a sto dalších věcí...
Dcera které už je 12 let,ta taky nic nepomůže,ta mě jen deptá jak už s ní mlátí puberta a prcek taky nevydrží chvíli sám-vyžaduje stále pozornost a já nemám kdy vydechnout-když už spí,tak si nesednu,ale rychle dovařit,vyprat,uklidit,...Po večerech vyžehlit a dozablydlet dům a do toho mám o víkendech práci,abych si ušetřila na tu svou zahradu...Tak jedu nonstop- večer si na hodku sednu k tv a to je mé sezení za celý den...Když neprší,sem celé dny s prckem venku,protože ho udržet doma je těžké...Je mu 22 měsíců,ale je to živel ...
Tak se to ve mě všechno taky pěkně skládá a přichází výbuchy...Magnésko sem si už taky pořídila !
A ještě se ted snažíme o třetí,aby měl Tobík někoho k sobě...Mezi mýma dětma je rozdíl 10,5 roku-tudíž mám doma dva jedináčky a to nechcem... Tak ted sem v presu a chci než se zadaří a než bych porodila-stihnout doma vše co pak už stíhat nebudu...Tak sem dost napjatá
Např.už asi 2 měsíce čekáme na fasádníky-abychom mohly pokračovat v práci venku a stále se nic neděje-ani počasí ted nepřeje
Můj se snaží přivydělat,at stihnem co nejvíc práce letos,ale je to na ukor rodiny...
Je to u nás ted taky divočina
@janesafari Jak já vám rozumím..my svépomocí stavěli s dvěma malými dětmi a bylo to peklo. Manžel buď v práci, nebo na stavbě..do toho jsem vařila chlapům, kteří mu pomáhali..kýble řízků, gulášů a polévek..dům perfektní, jsme ve svém, ale za jakou cenu..dalo mi to strašně zabrat ☹
A utekli mi dva roky z mateřské, které jsem si nemohla naplno užít s dětmi ☹ .
Teď jsem zpět v práci, dům se dodělává, kolem je práce spoustu a je to úplně totál.. Obdivuji všechny ženy - matky..co všechno zvládneme!
@very Nejhorší je ,že to nikdo nevidí a neocení...Chlap je super a hodný....Sám je na vážkách,jestli být více s námi nebo vydělávat-aspon je teda ve volnu doma a většinou v dílně,ale tak tam s ním sem já a hlídat prcka-doma tak nestíhám...A naštěstí už tak často pro x lidí nevařím...
Ale oba chceme dodělat vše nedodělané,proto i já chodím po brigádách....Ale na jednu stranu jdu do práce ráda-aspon 1-2 dny o víkendu si pracovně odpočinu-je to změna a pak se těším na prcka...
Ale do zimy ten kolotoč neskončí-můj ze švagrem má ted tolik zakázek,že se dělá jen pro jiné a doma všechno stojí-a já vážně sama spoustu věcí neudělám-neudělám zdi a oplocení,terasu a nepostavím sklep a neudělám podbití,apod....
A doma dělám svoje po kouskách...
@janesafari mám to doma podobné,muj dělá truhláře, mynulí rok jsem začli s rekonstrukcí celého domu, vyrvané podlahy,stopy se zvedali,zdi bourali,celá nová kuchyn,topení no hrůůza........ já těhotná a taky vaření pro dělníky a taky jsem pomáhala co to šlo, dotoho si od mojeho sestra pořídila chatičku a jelikoš je to její je dniný bratr tak jí tam pomáhá a maká tam, a navím pořád v práci a když je chvilka tak je v dílničce a snáma no ..... ☹ ten starší syn mě taky pořád vytáčí bude mít 4 roky a to jsou furt otázky šíííílené,když už ten menší spinká tak mám chvilku oddych ale no nemám.....každá znas to zná. Doma říkám že jsem Superman,a muj nato a proč nelítáš???? Bych ho pleskla 🙂 Na srandu moc nejsem. Doma taky pořád nedodělané ale hlavně že všeci kolem jsou OK a maj to dodělané. Nebo brzo budou.
Asi u nás platí ,,Kovářova kobyla chodí bosa "...Ale zrovna dnes mají dovést palets ze ztraceným bedněním a cement,tak už se bude muset začít aspon s něčím...
Pak mojého a bráchu donutím dodělat koupelnu a snad mě zůstane na lamino a dodělá se Tobimu pokoj-v červenci mu budou dva a chci ho dát už do pokojíčku...
@janesafari @eva89pouzarova Úplně vás chápu. Navíc máte dvě děti, my jen jedno. Ale kovářova kobyla sedí, co si doma neudělám, není. Na větší akce jako rekonstrukci kuchyně jsem si pozvala moje rodiče. Taťka při té příležitosti opravil i kupu dalších věcí. Teď se šetří na nadstavbu do patra, ve dvou místnostech je nám těsno, zvlášť když plánujeme druhé, ale už předem se děsím, jak to bude...
Jo holky-tak nemáme to jednoduché,co? My ted řešíme zase vše jen doma řečma,ale ruky nepracují...Řešíme kde nejlevněji splašit matroš-apod....Holt peněz je potřeba taky dost
Jako bych četla svou situaci doma :( jsem na tom podobně i to co jste psala o matce take mam po ní vybusnou povahu a kolikrát me mrzí ze na prcka rvu a kolikrát bezdůvodně. Já si myslím ze by jste si mela někdy udělat CAS se svým manzelem a dětmi a dohromady jít třeba na výlet nebo byt co nejčastěji spolu i když vim ze píšete ze hodně pracuje. Ono se není čemu divit být často sama do toho děti Vas kolikrát výtoci to Dela své... zkuste najít nějaký kompromis na něčem se dohodnout, s takovou by jste asi za chvili zcvokla ☹ a hlavně řešit věcí s klidnou hlavou. 🙂
Evi, když jsem četla Váš příspěvek a i ostatních, tak je to u nás jako přes kopírák, bohužel. Už delší dobu (teda, popravdě už 4 roky, od té doby, co mám malou...) jsem totálně na nervy a občas doma brečím a mám pocit, že už fakt nemůžu. Malé jsou 4 roky a do toho máme ještě synka, tomu je rok a půl. Malá je taky hooodně náročný dítě, jak tady psala jedna maminka, taky pořád něco chce, vyžaduje neustále pozornost a s něčím otravuje, do toho je maxi ukecaná, dobře mluví a "hubu" s prominutím nezavře a je dost hlučná. Malý byl docela hodný, ale teď se taky pořád vzteká a malá ho sice má hodně ráda, ale o toho na něj docela žárlí, takže je to doma fakt divočina. Už delší dobu si připadám taky totálně vyšťavěná a hotová, mám pocit, že už jedu jen ze setrvačnosti a takhle je to pořád dokola, každej den stejný, od rána do večera. Samozřejmě na ně taky docela často řvu a pak mě to večer mrzí a slibuju si, že příští den už to bude lepší, ale je to pořád stejný. Jsem prostě totálně přetažená. Manžel je hodnej a snaží se pomáhat, ale je taky dost často pryč...do toho jsme teď rekonstruovali byt (na to jsme ale měli firmu, ale i tak to byl 5 měsíců stresing) a nedávno stěhování, takže bomba...do toho mí rodiče mají oba hodně vážný zdravotní problémy...prostě mám fakt pocit, že se to na mě valí z víc stran a já nemám už dávno energii nazbyt, jedu už dlouho z rezervy. Doma jsem pak samozřejmě, když manža přijde z práce, většinou utahaná, na pokraji psychických sil...dřív jsem si naivně myslela, že to manžel pochopí, když mě uvidí takhle strhanou, jak je to náročný, ale kdepak, naopak je ještě naštvanej, že jsem protivná, když přijde z práce a že jsem furt vystresovaná. Ono se to těžko druhýmu vysvětluje, když to neprožívá, sice mě vyslechne, ale...no, znáte to, má pocit, že to zbytečně dramatizuju a že jsem asi hysterka. Připadám si často totálně nevýkonná a občas i jako špatná máma, když na děti často řvu, doma furt bordel i přesto, že mě stojí celodenní úsilí jen to, aby byt vyadal večer aspoň trochu tak, jako ráno...a druhej den všechno znovu znovu. Je to hrozně frustrující, člověk si připadá už fakt jako magor. No nic, i to, že to člověk napíše, trochu pomůže a hlavně to, že na tom nejsem takhle sama...to Magnézko si koupím, třeba to pomůže, ráda zkusím všechno. No, a to jsem dřív, před dětma, odsuzovala takový ty hysterický matky a říkala si, že taková já nikdy nebudu... A JSEM🙂
Na mě to magnésko zatím nezabírá!!! Včera sem jen stresovala,ale dnes výbuch hned po ránu....Napřed mě škádlil prcek a pak pubertačka....Tak super začínající den... Místo aby mě dcera pomohla,tak mě jen přidělává a storkrát denně jí říkám to samé...Já bych teda asi už radši být na jejím místě udělám co mám-at neposlouchám jak denně řvu !!! FAkt už moje nervy sou v háji...
A můj též hučí,že dojde s práce a já sem protivná a nemá teplou večeři,apod....Ale já celý den doma nesedím na zadku-dnes třeba musím přeskládat dřevo a zase sama s prckem....tak už se těším,malý bude často utíkat tak to bude trvat...
@andrejinda Ahojky Andry,stěma našema chlapama je to taky na setejno, nic nechápuo oni vidí jen to že jsme celý den doma a oni musej být celý den pryč a tvrdě makaj, muj mě taky pořád upozornuje že na staršího syna řvu ale já už nato nemám nervi tak začnu řvát i poněm 🙂 muj le uplně vtomdle pohodář je klidnej takže pohoda ale já v poho nejsem docela mě i chápe bych řekla ale někdy zas neechápe no sou to jen chlapy, dotoho mě před týdnem došlo magnesko a bylo to super fakt rozdíl žádný výbuch nebyl a řešila jsem vše v klidu a jsou to 3 dny a zase řvu jak hysterka, a je mě pak ze sebe zle, nic magnesko to jistí a zásobi pořádné, vážně si to kup je to bomba. Taky jsem si říkala že nebudu jako viz moje matka ta po mě řvala non stop, já budu lepší, ale ........ jeto mazec, děti. Všechny své děti milujeme, když vidím v telce či na netu co matky se svimi dětmi dělají jak se knim chovají jak je týrají a podobně tak bych je vraždila a JÁ JSEM MATKA ROKU PROTOŽE BYCH TOTO NIKDY NIKDY NEDOPUSTILA, no co tak na ně sem tam zařvu. 🙂
@andrejinda necetla jsem ani uvodni prispevek, ani jediny z teto diskuse.. jen ten tvuj! 😉 nejak mi padl do oka.. je to narocne.. mam to nachlup stejny jako ty, jen uz jsem 7 let doma!
kdyz prislo minuly tyden prijeti mladsi dcery do skolky - rozbrecela jsem se stestim, ze zase pujdu do prace, mezi lidi..
sve holky miluju nadevse! ale kurna je to tak narocne delat kazdy den to stejne, chodit do krouzku, malovat, cist, uklizet, varit.. na zachode mit otevrene dvere a cekat kdy tam kdo vrazi..
muj muz je uzasny milujici clovek.. a presto i on v poslednich mesicich jede na doraz.. oba citime jak jsme podrazdeni na deti a vycerpani.. holky jen jeci, litaji, perou se (a pritom se maji taky moc rady)
vcera jsem prisla z dvouhodinove prochazky na kole a kolobezce s tim, ze je utaham.. dosly jsme domu a ja rikam: holky, ted jsme radily, blbly a rvaly.. ted prosim aspon hodinu klid. zapnete bednu, ja nachystam veceri - jen prosim nervete a sedte na prdeli.. zlaty oci!! byly tak unavene ze zacly knourat jedna pres druhou.. auuuu!
a taky jecim jak sirena porad a porad, a taky jim sem tam pristane na prdel.. a ony si z toho nic nedelaji a jen ja vecer uleham do postele s milionem vycitek, ze nejsem dobra mama a ze vsichni kolem me to zvladaji lepe.. ☹
prochazime si tim asi kazda po svym.. nezbyva mi nez napsat - drzme se matky!!!
pry na to budeme jednou s usmevem vzpominat - tak jen doufam, ze se toho doziju 😀
@andrejinda jako bych viděla sebe, i včetně reakcí manžela ☹
Holky, já jsem doma teprve pár měsíců s rizikovým těhotenstvím, čekám své první mimčo a moc se na to těším. Zatím mě vůbec nevadí, že bych měla být doma ještě 3 roky (nebo i víc, jestli se zadaří 😉 ) ale vaše zkušenosti mě trochu děsí. Neříkám, že si to maluji na růžovo, ale jsem sama zvědavá, jak se změní náš vztah s partnerem, a vůbec všechno kolem ....
Každopádně vám přeji hodně síly, abyste to všechno zvládly.
Od včera čekám na MS a stále nic-tak možná už je na cestě třetí....Je plánované,ale už ted se bojím jak to zvládnu !!!Ale převážilo u nás ,že nechcem doma dva jedináčky...12 -letá je v pubertě a dokáže mě šíleným způsobem vytočit...Kdyby udělala věci aspon kolem sebe,ale ani tuk-do všeho ji musím nutit...Např,já jí vyperu a vyžehlím a ona se ještě zeptá,proč jí to nedám i do skříně!? Tak to tam hodí...Dojde domů a binec všude, s nádobím plnou hubu keců a radši uteče do kroužku...A dojde a je prej unavená a chce jít na pc? A to je jen pár příkladů-tak se denně rozčiluju...Prckovi je 22 měsíců a dá se říct ,že čistotnější-sám odnese plínku nebo kapesník,obal,...do koše...Utře si nos,ruce,atd.atd....
Manžea je super,snaží se vydělat at co nejvíc uděláme na domě,tak má dvě práce,v domácnosti mě už ted nepomůže nic,ale aspon se postará o prcka,at si udělám co potřebuju...
Ale i tak-hektický je každý den...Prcka utahat je někdy nemožné a to už 2 měsíce chodíme všude pěšky-kočárek vytáhnu jen svátečně a to jen abych si odvezla třeba nákup...Je to živel a nevydrží dlouho sám...A tisíckrát za den od obou jen poslouchám Mamíííííííííííííííííííí
Co všechno musím udělat a stihnout doma-to už málokdo vidí !!!!!!!!!!A když se mě někdo zeptá,s čeho sem unavená,když sem doma?????? Co na to říct? Když máme tak velký dům a tolik práce před sebou ,že? 😖
Ted mám víkend na to-přeskládat asi 9 ,,kostek" dřeva !!! a to jedu v sobotu dopoledne na dětský den,odpoledne jedu do práce (obsluhovat raut) a v neděli odpoledne jdu točit pivo na 2 fotbaly....Tak se fakt strašně nudím,no 🙄
@rencatupa no zalezi to na povaze... ale za sebe muzu rict, ze bych pred detma netusila, ze dovedu byt tak skareda, agresivni, neprijemna... myslela jsem si, ze jsem hodne devce... mozna jsem spatne vybrala partnery..... (teda hlavne toho prvniho, ted uz se vezu, ze...). ale nekdy je dobre 🙂
nejhorší je, že to celé je jeden vellký začarovaný kruh. My jsme unavené a nervozní z dětí a děti jsou podrážděné z nás, necítí z nás autoriitu spíš rezignovanost, tak zlobí jestě víc. Obdivuji vás matky více dětí a majtelky baráků,že se držíte. Já mám jen jedno dítě a žiju v paneláku, houby práce ,ale mám toho i tak dost. Možna proto , že mám za sebou 2 potraty (leden 2015 a teď začátek května 2015) , miminko jsme chtěli. Teď mam pocit , že jsem se nějak blokla a zvládám vše ještě hůř než před tim ...
...no, holky, vidím, že jsme na tom opravu všechny skoro stejně🙂 Teď jdu s malým k doktoru, tak hned vlítnu do lékárny pro to Magnézko, už se na něj fakt těším! Fakt je, že jsme na tom s manželem taky tak, že jedeme oba dva nadoraz, je to síla...a to jsme na první mimčo čekali 8 let, je fakt vymodlená, už jsem si připadala jako beznadějný případ...a pak na ně řvu🙂 No jo no, je to síla, že si člověk ani nemůže zatelefonovat, to tady neustále řvou, že člověk ani neslyší a když volám někam do úřadu, tak si připadám jako blbec, protože pořád děti okřikuju, ať jsou zticha, abych vůbec něco slyšela...a o tom, že bych si v klidu alespoň došla na záchod si taky můžu nechat zdát, to za mnou pořád oba dva lezou...naštěstí se tam teď už můžu zamknout, máme jiný dveře, ale to zase pro změnu stojí za dveřma a hrozně řvou, to si člověk nevybere🙂 A.
holky, došly mi bachovky (bachovy esence) co jsem si objednala na míru..paní jsem napsala emailik co mě trápí....kapu týden, úžasné....rozhodně to zkuste...dvě lahvičky namíchané i s poštovným za 250Kč... myslím, že utratíme víc za jiné nesmysly a toto funguje!!! a za tem klid to stojí 😵
@darazv snad to tu nevymažou 🙂 http://www.bachovy-esence.com/poradna
@ludmilad a rekla jsem to te dotycne...ze vam nezabiraji? ono trefit se na poprve je umeni... a mela jste to formou konzultace? doporucuje se popsat priznaky na papir kdyz zacinate, co u vas bylo spatne a pak po mesici zkontorlovat...co se zlepsilo a co ne a vykryt to co se nezlepsilo... a me zklamat nemuzete, mne funguji 🙂
Holky, svou berušku miluju, ale přijde mi, že místo, abych si život s ní užívala, jsem akorát jen vynervovaná a vyčerpaná ☹ Nad vším moc přemýšlím, vším se trápím, každý večer padám únavou na pusu...Je to normální? 😢 😕