• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Malé miminko a pejsek v domácnosti, jak to zvládáte?

15. července 2014 
Chtěla jsem se zeptat. Ještě miminko nemám,ale v záři už snad bude:slight_smile: Mám doma pejska - jack russel teriéra, který je celkem hyperaktivní. Jak zvládáte chodit na procházky s pejskem a navíc s miminkem? nebo když jste doma a pes potřebuje vyvenčit? Mimi přece nemůžete nechat samotné doma - když je manžel v práci samozřejmě. Mám z toho trochu obavy. A jak se choval pejsek když jste miminko přinesli domů? neskákal na něj nebo tak? Nemám strach z toho že by kousnul nebo tak, je moc hodný ale je moc hrrrr, tak jsem zvědavá jak to funguje v jiných rodinách, kde je taky takový hyperaktivní rošták. Dejte vědět.
5. únor 2013 ve 14:52  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Máme doma křížence labradora a setra, chovala se trošku ostražitě, ale malou ihned přijala. Moc k ní teda nechodila a nechodí, ale jinak je s malou v pohodě. Venčit odpoledne chodíme s přehledem spolu. Malá v kočárku, pes vedle na vodítku :slight_smile: Manžel chodí na tři směny, když jde na ranní, tak vztává dřív a venčí než odchází, když je hezky, tak jdeme odpoledne venčit my, když není, vyvenčí manžel až se vrátí. Večer venčí ten, komu se chce, střídáme se, někdy mi vysloveně bodne vyjít se psem ven. Shelby chodí ven třikrát denně. Je tak naučená. Ale bereme ji do lesa a na delší procházky. Jinak jí stačí kratší procházky..není moc hyperaktivní, je to takovej kliďas.
5. únor 2013 v 15:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
strach z organizace mít nemusíš, prostě budeš kočárkovat se psem, no a co.. akorát je teda dost nepohodlný mít v jedný ruce vodítko a druhou manévrovat s kočárkem. takže pokdu si budeš pořizovat novej kočár, vybírej takovej, kterej zmákneš jednou rukou. já měla kočár od kamarádky skoro zadara, tak jsem nic takovýho neřešila, ale i tak to šlo. spíš je to problém u sporťáků, s golfáčema se jednoruč zachází většinou blbě. psa vyvenčí ráno tatínek, než půjde do práce a pak ty až půjdeš kočárkovat, když chodíš do práce, tak taky nechodíš se psem 10x denně.. horší je to při velikých mrazech, nebo když je mimi marod..ale to budeš řešit za pochodu a třeba máš v okolí nějaké spřízněné pejskařské duše, které ti psíka vyvenčí..
miminko bych dala očuchat hned po příjezdu z porodky, hezky opatrně, i divoch bude mít respekt z tvora, kterého viděl prvně...trochu nepohodlný je to později, třeba dát hrací deku na zem se mi moc nechce, zatím to není třeba, malej je na rozloženým gauči. máme pubertální borderu a ta jak sem vlítne.. navíc je to spíš venkovní pes, i když spí doma, takže nanosí binec a taky se moje dítě nemusí hned živit chlupama, ty jsou všude a pořád, vysavač nevysavač..
ale jedna důůůležitá věc: je trochu nebezpečný, že se nebojíš, že by pes dítě kousnul.. nikdy bych nenechala mimi nebo batole se psem o samotě...dloubne ho prstíkem do oka, zakroutí uchem, a malér je na světě.. tady je strach užitečná věc.
5. únor 2013 v 15:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
my máme teda doma menšího psíka - jorkšíráka, takový naše první miminko, závislák na nás, zvyklej chodit ven třikrát denně.
Po porodu jsme nechali Jonáška očuchat, postýlku jsme sestavili dřív, aby si na ni zvykl, nicméně žárlit začal, musí se mu věnovat víc přítel, já mám na starosti mimčo. Venčí ráno přítel, pak když přijde z práce - nebo já, když hlídá babička, a večer se střídáme. Ven jsem se s kočárem a psem zatím nevydala, určitě by to šlo, ale máme složitou cestu výtahem a z bytovky, v lepším počasí určitě začnu.
Asi po měsíci začal pejsek odcházet do jiný místnosti, jakmile JOnášek pláče. Ale na druhou stranu, když spí v kočáru a probudí se, je u něj jako první, na společných procházkách se nehne od kočáru, hlídá si ho. Určitě mu věnujeme míň pozornosti, ale nese to statečně, malýho očuchává, chodí k němu, za pár týdnů se budou rvát o plyšáky :slight_smile:
5. únor 2013 v 16:45  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
My máme celkem velkou rasu - Erdelteriér. Často to vyjde tak, že musíme s Radimkem venčit, ať už prší nebo mrzne. Radimka dávám buď do kočárku nebo si ho vezmu do manducy. Dá se to zvládnout celkem dobře, ale chce to čas než se to utřepe, cca ty 4 měsíce :grinning: Třeba na konci šestinedělí mi trvalo asi hodinu (!) než jsme se někam vypravili. Teď mi na to stačí 10 minut :slight_smile:
5. únor 2013 v 16:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
jinak s tím strachem souhlasím s @kammka, ale ten strach možná přijde s narozením miminka. Já taky věřím (ráda bych věřila), že náš pejsek malýho nekousne, ale nikdy (NIKDY!) je nenechávám o samotě. Je to zvláštní, ale Darren (pes) o Radimka nejeví skoro žádný zájem. Akorát když přijde, tak ho hledá, když ho najde, je spokojený a jde si lehnout. Občas ho očuchá, chtěl by - olízne a tím to hasne. Uvidíme až bude větší.
Když jsme přijeli z porodnice, byl jak utržený z řetězu, hrozně se chtěl na něho podívat, ale byl tak divoký, že byl nebezpečný i pro dospělého (váží necelých 40 kg), takže jsme čekali než se zklidní a pak se přivítali. Zatím je to soužití bez problémů.
5. únor 2013 v 17:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
Jo s tím strachem taky souhlasím. Určitě si budu dávat pozor a nebudu je nechávat samotné. Jen jsem tím chtěla říct, že ve srovnání s pejskem mojí mamky je to moc přítulný pes a má rád lidi a každého jen olizuje. Samozřejmě nikdy nemůžu vědět jestli mu něco nerupne v hlavě. Na to venčení s kočárkem si možná budu muset pořídit tokové to vodítko co se zapne kolem pasu, už jsem to u někoho viděla a je to asi pohodlnější. Navíc on strašně tahá a když vidí nějakého psa tak je oheň na střeše. S ostatníma pejskama (cizíma) se nemůsí a často do nich skáče, i když ho nikdy nepouštím navolno. Jen jsem z vesnice a tam se často prochází nějací tuláci, tak to mám hned nervy jak nějakého vidím a snažím se jít jinudy, jen abychom ho nepotkali. Tak snad to bude vpohodě. Nějak si určitě zvyknem:slight_smile: Tak děkuju za rady a zkušenosti.
6. únor 2013 ve 12:39  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@nikollita jééé, taky máme erdela- jak starý? pes/fenka? Jak zvládal mimčo? ten náš děti známých snáší v pohodě, pokud ho moc netrápí, ale někdy je moc hrrr, tak z toho mám strach..
6. únor 2013 ve 20:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@nikollita už jsem přečetla ten další příspěvek, ten náš bude mít 5 let a asi to bude podobné jako u vás- no jsem zvědavá, jaké to bude, až nám jednou (snad) přibude malej človíček.
6. únor 2013 ve 20:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@nastasia25 jéé, já kdybych si na svého psa pořídila vodítko kolem pasu, tak by mi zaručeně zlomil páteř :astonished: A to jsem dost silná, jelikož když potkáme psa, kterého nesnáší....ale musím ti napsat, že když máme s sebou kočárek, tak na to pes bere ohled :grinning: zní to zvláštně, ale je to tak. Je děsně poslušný :grinning: Ale bez kočárku...dělá že je hluchý :grinning:
6. únor 2013 ve 20:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@kessa máme už druhého. Darrenovi je teď 7 let a je to fakt v pohodě. Je hodně žárlivý, ale kupodivu k mimču je zlatý, ale na druhou stranu mu nedávám moc příležitostí se kamarádit. Když má dětí plné zuby, chodívá se schovat. Je na něm vidět, že by si se staršíma dětma strašně rád hrál, ale děti se ho bojí a moje švagrová (jejich matka) taky, takže často jen opodál leží a smutně na ně kouká :frowning2: až bude Radimek větší, pustím je k sobě blíž, ale zatím ne. je divoký a mám strach, aby ho drápama neškrábnul. ale je to výborný hlídač, vždy pozná, kdy se malý vzbudil (aniž by se zvukově projevil) a letí nás upozornit, že mimi už nespí.
6. únor 2013 ve 20:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@nikollita tak to jsi mě potěšila- taky budu mít strach kvůli jeho divokosti, ale hlídač bude asi taky skvělý. Taky si chce s dětma hrát, ale většinou se ho děti leknou, protože je na ně prostě moc hrr :slight_smile: Stejně jsou fousáči nejlepší psi :slight_smile:
6. únor 2013 ve 20:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Bohužel, nám se stala v rodině tragedie... pes zakousl skoro 2 letého klučíka. Psa jsem znala a i když to byl pittbul, byla hodná nikdy neublížila ba naopak... Pak se jednou maminka klučíka otočila a bylo to. :cry: Ještě teď mi z toho leze mráz po zádech.. takže já po téhle věci určo psa k děcku nechci.
6. únor 2013 ve 20:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@nastasia25 my máme westíka. Nedokážu si představit, že by nebyl členem naší rodiny. Když se narodil první syn, tak se stali nejlepšíma kamarádama. Pes ho okamžitě pojal za svého. Dokonce mě i upozorňoval na to když plakal a já ho neslyšela. S dcerou už takovej kamarád není. Tu né a né vzít na milost. Dokonce bych řekla, že ji nesnáší. A u toho posledního si nejsem zatím jistá. Někdy mi přijde, že se mu vyhýbá a z toho ho jde olíznout. Uvidím co se z toho vztahu vyvrbí.
Každopádně věřím tomu, že by dětem nic neudělal. Určitě se po nich ožene (hlavně u dcery by toho byl schopen) pokud by mu udělaly něco bolestivýho. Žrádlo mu berou z pusy. Od mala byl k tomuhle vychováván. Nikdy je s ním ale nenchávám osamotě. I když si s ním hrajou, tak je po očku sleduju a uši mám nastražený jako rys abych mohla za včas zasáhnout. Pes je to zlatej,opravdu rodinný miláček. Děti jsou na něj zvyklý od mala, tak se k němu taky chovají pěkně. Hlavně syn. Ale on má celkově dobrej vztah ke zvířatům.
A s těma procházkama je to u nás takto. Manžel je v zahraničí, takže mám vše pod dohledem já. Ráno vyrážíme naprocházku i sepsem. Je zvyklý vydržet do devíti než jdem ven. Když vezu děcka do školky, tak jede s nama a pak jdem na procházku. Odpo jde s nama opět na procházku. A večer ho vyvenčím jen kolem baráku cca v 10hodin.
6. únor 2013 ve 20:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@nastasia25 Máme také westa, je to sice paličatý teriér, ale na děti super. Jsou mu dva roky, prckovi půl roku. Největší parťáci už te´d. Na děti jsem ho připravovala už v době těhotenství, naučili jsme ho, že ložnoce je tabu, tak jsem měla klid na kojení a další věci, kde asistence KOmína nebyla žádoucí. Na procházky chodím jak kdy, máme malou zahrádku, tak to není podmínka, ale není problém vzít psa ke kočárku, brzy se naučil, že kočárek neuhne :slight_smile: Mám na kočárku takové poutko asi na držák na láhev, tak pokud je pes na vodítku, tak ho připínám za karabinu tam. Samozřejmě večer vždy přítel chodí na zhruba 3km procházkzu, aby se pes pořádně vylítal. Pak přes den ho ráno vyvenčí, já ho dopoledne pustím na zahradu, odpoledne jdeme na procházku, navečer zahradka a v noci procházka. Teď spíš řeším výchovu dítěte, pes si své hračky pozná, a hraje si jen s nimi, bohužel dítě to stále ještě moc nechápe :slight_smile: Po příchodu z porodnice jsme ho nechali očichat , má zakázáno lízat obličej, celkem to respektuje.. Je důležité začít s výchovou už před příchodem mimča.
vypadá to u nás následovně :slight_smile:
6. únor 2013 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@kamino takhle to u nás bylo taky, když byl jen syn :wink: A teď to u nás vypadá tak, že si děcka nejčastěji hrají na psy a lítají po bytě s jeho hračkama v puse :stuck_out_tongue_closed_eyes: Pes jim taky hračky nebere, teda občas má zálusk na nějaký balón, ale to je pochopitelný. Já jsem si ho pořizovala v době těhotenství, tak jsem ho taky připravovala na děti :slight_smile: A jak píšeš, paličák je to pěknej, ale s velkým srdcem :wink:
6. únor 2013 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@nastasia25 ahoj, taky máme doma Jack Russela. Bylo mu 5 a půl roku, když se malá narodila. Byl o malinko menší magor, než když byl štěně. Když jsme malou přinesli domu, tak si myslel, že jsme mu přinesli hračku!!! Hned jí kousal do nožky-jemně. a chtěl jí prostě celou pro sebe. Máme 2+1, takže žádný velký byt. Měla jsem normální postýlku v ložnici a v obýváku připravenou cestovní postýlku- aby do ní nemohl skočit, což na gauč mohl kdykoliv, i přesto, že to měl samozřejmě zakázané. První měsíce jezdil manžel domu na oběd z práce a zrovna ho vyvenčil, protože jsem měla co dělat sama se sebou a s dítětem. Asi tak od 4 měsíce jsem ji už nechala chvilku doam samotnou, když spala, a šla s bejkem ven na 5-ti minutovku, aby se aspoň vyčůral. Manžel chodí z práce mezi 4 a 5 a pak s ním dojde on ho vylítat a vyběhat. Jinak doporučuju buď pojízdnou postýlku, nebo cestovní nebo nějaký košík do výšky, aby do ní pes ze začátku, než si zvykne, nemohl. Teď je malé přes rok a jsou celkem v pohodě. Našeho psa miliju a nikdy bych ho nikam nedala, ale nikdy bych si nemyslela, že by neubížil. Musim pořád dávat pozor!!!
6. únor 2013 ve 21:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Jo a ráno ho venčí manža, než jde do práce!!!
6. únor 2013 ve 21:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lamarika Já měla vždy ovčáky, ale přestěhovala jsem se, rok a půl jsem hledala co a west byl jasná volba...sice jsem byla zvyklá na poslušnější psy, s ovčáky jsem jezdila po závodech, cvičila na kšeft a na tohohle spratečka abych měla manuál :slight_smile: na zkoušky to fakt není. Když nechce, tak nechce :slight_smile: ale je to nejvetší zlato do rodiny. A hlavně nelíná :slight_smile:
A váš westík nemá rád ani děti návštěv? Nebo jen dceru?
6. únor 2013 ve 21:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,náš pes je na děti už zvyklý.Máme shi-tzu a pokud děti nezačnou ho tahat za ouška,tak je to ok,jinak začne vrčet,ale nekousne nikdy.Ví,že nesmí.Takže já bych se nebála,ovšem záleží na tom,jakou máte rasu.Náš shi-tzu je malý a neškodný. :slight_smile:
6. únor 2013 ve 21:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kamino no právě dětský návštěvy miluje. On celkově miluje děcka. Tak mi právě nejde do hlavy proč zrovna dceru moc nemusí. Přitom ji nenechám mu nějak ublížit. I když mají s polu "spor" tak dostanou vyhubováno oba. Je mi to záhadou. Od mala jsem vyrůstala se psy.Měli jsme doma čau čau a později bobtaila a pak zpět čau čau. Když jsem se odstěhovala od našich, tak mi pes chyběl a hledala jsem nějakého do rodiny a vhodného do bytu. Vyhrál tenhle Jantar. Opravdu se tak jmenuje a jeho jméno ho naprosto vystihuje.
6. únor 2013 ve 21:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lamarika náš je Komín... no když jsem příteli řekla, kolik bude stát, tak zaúpěl...za to by byl komín ke krbu !!! No a já se domluvila s chovatelkou, naštěstí je od K, tak je to Kamino ( italsky komín, aby to nevypadalo úplně blbě ) Happy Naux .
Asi si s dcerkou nepadli do oka...
6. únor 2013 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kamino nejspíš. Máš vidět jak spolu bojují o místo na sedačce :grinning: Možná až dcera trochu povyroste, tak si ho nějak uplatí. Ten náš není papírovej, má na sobě pár drobnejch vad, takže nebyl ani pojmenovanej když jsme si ho brali a nebyl ani drahej. V té době to byl jedinej inzerát, kterej jsem našla aby byl tak nějak v dosahu. Jeli jsme se na něj kouknout, když mu byly asi dva týdny a už jsem ani jiného nehledala :slight_smile: Je to zvláštní, ten náš je tak zlatej a v okolí jsou jenom samí vzteklí. S jednou věcí teda máme na procházkách velkej problém. Náš pes nějak dráždí ostatní. Téměř pokaždý ho druhý pes napadne. Je strašně málo psů co ho nechají být. Dokonce mi jednou jeden pes převrhl kočár s dcerou aby se dostal k našemu.
6. únor 2013 ve 21:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@lamarika tak s tím problém nemáme, jezdili jsme na venčení k Desenskému, super na socializaci :slight_smile: ma výstavách taky pohoda.. naštěstí :slight_smile: Taky se hodně lidí diví, že je v pohodě, že znají vzteklouny...tenhle je takovej blbec, že mu nevadí ohňostroje, tankovou bitvu v Lešanech prospal... flegmatik :slight_smile: Ať to tu nezaplácáme westy :slight_smile: Ahoj a doufám, že se s dcerkou zkamarádí :slight_smile:
6. únor 2013 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kamino to jo,to máš pravdu. Děkuji a ať jsou pořád takový kámoši :wink:
6. únor 2013 ve 21:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
@nikollita Tak to ten můj dělá že je hluchý permanentně, pokud teda nemám něco dobrého v ruce, to pak slyší až moc dobře:slight_smile: Ale je to strašný miláček. Jsem doma často sama, protože manžel pracuje od šesti a chodí domů jak kdy, většinou kolem páté, ale něky i mnohem později, tak tam aspoň nejsem sama. Někdy si připadám jak úplný cvok, protože si s ním povídám a běháme po bytě a hrajem si a je u toho strašná sranda. Je to velká osobnost...S tím vodítkem si to ještě rozmyslím. On má sice hodně síly, ale má jen osm kilo, tak bych ho snad utáhla.no uvidíme:slight_smile:
7. únor 2013 v 15:12  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@nastasia25 My máme bígla, takže taky plašan... no a s malou kámoš už od bříška- pořád mi k břichu čuchal a nechával se kopat. Když se malá narodila a dovezli jsme ji domů, tak jsme ho drželi za obojek, aby nevlezl až do sedačky, malou si očuchal a pořád kolem nás chodil. Ani neskákal, nic... no a teď je to největší ochranka- sotva nesu malou do postýlky, tak si to valí za náma a lehá vedle postýlky a hlídá. A když jsem odvezla malou ke tchýni a vrátila se bez ní, tak ji čtvrt hodiny hledal a pak ležel na chodbě:slight_smile: A když ji dám na zem na hrací deku, tak vedle ní sedí a čuchá. Prostě parťáci:slight_smile:
7. únor 2013 v 15:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@lamarika To je zvláštní z tou dcerkou. Jestli mu třeba někdy nějak neublížila, nebo neudělala něco co se mu nelíbilo a neřekla vám to. Pejsani si to pak zapamatujou. Ale možná to je jinak. My jsme jak jsem byla malá měli tři psy a ke každému jsem měla jiný vztah. Pravda, že ta fenka - nejstarší měla radši rodiče než nás děti, taky se po nás hodněkrát ohnala. Každý ten pes měl ke každému jiný vztah. Já jsem mojeho pejska dostala v listopadu 2011 jako zásnubní dárek:slight_smile: a o rok později pět dnů před svatbou nám ho srazilo auto a zlomilo mu nožičku. No já jsem myslela že to nepřežiju, jsem na něho fakt hodně fixovaná, takže hned na operaci do Ostravy, kde mu dávali tu nožku dohromady. Pak různé kontroly a před 2 týdny se to konečně dořešilo, čekala ho druhá operace, kdy mu vytahovali šrouby z té nožičky, pak opět dva týdny antibiotika, ted stehy a konečně jsme ok. Vyšlo nás to na nějakých 30 000,- celkem, takže vždycky říkáme, že máme nejdraššího psa:slight_smile: Ale hlavně že je vpořádku. Takže má rok a půl a je to střela no. Ale snad se i časem a okolnostma zklidní, protože bych ho taky nikdy nedokázala dát pryč.
7. únor 2013 v 15:26  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@kajovaevicka To je strašně hezké jak jsou ti pejsci takoví ochranářství a že hned pochopí že je to člen rodiny a musí na něho dohlížet. Kamarádka má roční holčičku a často spolu býváme a mirek (tak se jmenuje můj pes:slight_smile:)) si jí ani moc nevšímá jen příjde dá ji pusu a zas si jde po svých ani se nesnaží skákat a tak. Tak snad to budou taky partáci až se nám to narodí:slight_smile:
7. únor 2013 v 15:31  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@nastasia25 Náš pesan teda všeobecně miluje děti, takže jsem se popravdě ani reakce nebála... Už se nemůžu "dočkat", až zbourají půl baráku, až bude malá dostatečně velká na kraviny... :grinning:
7. únor 2013 v 15:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
moje zkušenost s dětmi a psy je skvělá...máme 3 psy, 2 york.teriréy a labradora a k tomu 2 kluky a to je někdy dost náročný,hlavně když jdem všichni ven a to musíme každý den :slight_smile: všichni mají ještě oblečky aby teď náhodou nezrmrzli, tak jen než je obleču mám dost, ale nikdy mě třeba jen nenapadlo dát je pryč když jsme zjistila, že jsem těhotná.S klukama se snáší v pohodě, yorci utečou a tomu velkýmu je to fuk, ale hlídám aby ho moc netrápili, ptž jeden nikdy neví :slight_smile:
navíc se nám asi nikdy nestane že by se kluci báli psů, s čím se teď docela setkávám, když jdem ven
tak ať máš jen pozitivní zkušenost :slight_smile:
14. únor 2013 v 00:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tvůj příspěvek