Manžel a já - neshodneme se na výchově
Prosím o radu..čím dál víc je vidět, že se s manželem neshodneme v názoru na výchovu naší malé..nechci, aby to gradovalo tak, že si toho začne malá všímat..připadá mi, že manžel s ní tráví málo času (hlavním důvodem je práce, ale pokud je s ní, pustí ji něco na pc, tabletu nebo tel., prostě ho nebaví si s ní hrát,..). To je zřejmě kámen úrazu, protože kdyby bylo na mě, pouštím ji pohádky max.když je nemocná..jinak by pc,tablet a tel. (pokud ne na volání) vůbec neznala.. Tím, že se jí věnuju, mě manžel doslova dráždí tím, jak s ní tráví čas.. De facto sedí před PC, kouká se na to, co ho zajímá, malá mu sedí na klíně a kouká taky.. Já to vidím tak, že kdybych s ní dělala to samé, co by z ní vyrostlo? Tím, že jsem s ní pořád, je na mě hodně fixovaná, protože maminka utěší, pohladí, pomazlí.. Já si myslím, že není na tom nic špatného utěšit ji, když ji něco trápí, uklidnit ji, když má záchvat vzteku.. Beze mě taky dokáže vydržet, u prarodičů to zbožňuje, takže si myslím, že není žádný mamánek.. Třeba příklad: před spaním chce dát mlíko ode mě.. v noci, když se vzbudí chce mě..,když spadne, chce utěšit ode mě (ne, od manžela).. Nechci manžela úplně distancovat, ale zdá se mi, že to s ní neumí, a jenom ji drážší ve vypjatých situacích a ona řve ještě víc a chce mě ještě víc..,když chci, aby ji dal manžel večer mlíko, ona vyžaduje mě, jinak šíleně řve, manžel ji lupne na zadek, když ho nechám vyřešit si to s ní sám, přitom je to zbytečné.. Večer už je unavená, dostane mlíko, jde spát a do deseti minut spí.. Po lupnutí na zadek brečí třeba další půl hodinu.. Nebo např. včera malá spadla, odřela si kolena (poprvé do krve), brečela jak pominutá dobrou půlhodinu-je zřejmě hypochondr po mě 😀 ..manžel už to nevydržel a začal jí nadávat, ať už toho nechá, že se nic nestalo..Dnes na obědě se malá taky natáhla, brečela-a manžel už to u stolu nevydržel a zvýšil na ní hlas, ať toho nechá, jinak ji odveze domů. Malá začala hysterčit. Já vím, že byla hladová, ospalá (chodí po obědě) a navíc odřená, takže tohle zase probudilo velkou hysterii. Já se neudržela a řekla, že to není zapotřebí, je ospalá, hladová, odřená. On na mě ať jsem ticho..a to bylo na mě dost a nutí mě to zamyslet se, jestli jsem to já, kdo malou rozmazluje, nebo manžel opravdu dělá něco špatně nesprávným přístupem k malé.. díky za radu.. 😉
Já jsem zatím jen těhotná, ale už jsem manželovi koupila knížku pro tatínky, pak mám ještě jednu co chci, aby si přečetl.. Když mě zaujme nějaký článek na netu tak mu to přečtu..proste se snažím už předem ho seznámit s novými názory na výchovu, právě proto, abysme se pak nehadali. Tak mu zkus taky něco dát přečíst, většinou to bývá srozumitelné napsané a třeba tě líp pochopí
Taky jsem podobný případ ,nelíbí se mi jeho chování, ale čím je dcerka větší ,je lepší i její vztah s tatínkem.Taky si myslím ,že je to prostě dané od přírody , málo který chlap se dokáže do dítěte vcítit a nejen do dítěte. Malé je rok a půl, je to mamináč, jak říká přítelova rodina ,ale já být jí, taky by mě nebavilo pořád se s ním dívat na televizi nebo sedět u počítače. Je to hodně o lenosti, já jsem s ní nejraději venku,on by nemusel vylézt z baráku za celý den a když jednou za týden, kdy já jdu pracovat má po obědě uspávat (hlavně když byla menší) nikdy by nevzal kočár, aby se vyspala venku, je to moc práce. No, ale teď už se dokážou dorozumět a když jí vezme někam mezi lidi, což ona miluje, tak je z ní pos....., protože ve společnosti je fakt zlatá. Radu mám jedině takovou, nechávat je co nevíc spolu , zatnout zuby a i když je to nespravedlivé ,že tu výchovu nebere tak zodpovědně, jedině tak si k sobě s malou najdou cestu, být spolu .Teda snad, já s vlastním otcem jsem to bohužel nikdy neokázala.
Hmm tak tohle znam.. ja jsem jako mala nemela k tatinkovi moc vztah.. byl porad v praci a kdyz byl doma, tak sedel pred televizi nebo pred pocitacem a taky se o nas staral tim stylem, ze nam pustil pohadku..
A na mamince se mi libilo to, ze me poslouchala, jednala se mnou jako s rozumnym svepravnym clovekem uz od mala..kdyz jsem neco nesmela udelat, tak mi to zakazala s tim, ze mi vysvetlila duvod, proc to nejde.. proste jsem se v jeji pritomnosti citila dobre a chovala se jinak..
A taky jsem mela tendenci hystercit, a tata pak na me rval vzdycky at se uklidnim.. a rvat na dite, at se uklidni, kdyz ma hysterickej zachvat, je totalni nesmysl..
Ale proste to tak bylo no.. casem az jsem byla starsi, tak jsem si k tatovi nasla cestu a jako dospela uz mam s rodici rovnocenny vztah, jak s mamou, tak s tatou, ale proste to tata vubec neumel s malyma detma.
Moje rada je s nim o tom proste komunikovat.. zkusit my vysvetlovat tvuj postoj, to, ze mala je proste clovek stejne, jako kdyby byla dospela.. mam pocit, ze nekteri chlapi nechapou, ze deti jsou proste jako 'malinky dopseli', ale ze zaroven spoustu veci nevi a ze je potreba je proste ucit, vysvetlovat jim veci, ktere dospeli uz vi.. ale zaroven je poslouchat, kdyz oni neco rikaji, protoze i kdyz to dospelemu muze pripadat jako nesmysl, tak pro to dite je to dulezity no.
Ja zatim vlastni deti nemam, tak jinak moc nejsem schopna poradit, ale drzim palce, at to zvladnete 🙂
@konidana, @evaamy, suzana123 no, promluvit si s mužem by bylo to nejlepší, ale jaksi na to nemám energii, protože je mi řečeno, že to moc prožívám, a že se s malou nemůže jednat pořád v rukavičkách... a ano, před porodem jsem manželovi koupila knížku "příručka pro tatínka".. sice mě těšilo a viděla jsem, že to umí se svojí neteří, že je neteř z něj poblázněná a strejda je pro ni ten nejlepší, takže jsem byla šťastná, že to s dětma umí... No, ale pro jistotu jsem koupila tu knížku, kde popisují, co dělat s mrňousem, když se stará tatínek (a i když já měla s malými dětmi zkušenosti - možná taky velké mínus pro manžela, protože já s prťatama už "pracovala"), tak jsem občas do knížky nahlédla sama.. Manžel tu knížku přečetl asi do strany 4. což mě logicky zklamalo.. A pak jsem zjistila, že pro muže je to opravdu velký rozdíl blbnout s neteří třeba hodinku a pak mít klid, než mít vlastní dítě doma neustále, když prijde z práce domů. Přemýšlím o om, ale přece není výchova posadit malé dítě před pc, tablet,... a říkat, že takhle ho vychovávají tatínci.. To udělá každý, kdo chce mít od dítěte klid a nestarat se..
Četla jsem jen úvodní příspěvek, ale mně to teda moc normální nepřipadá. Podle mě ty nepřeháníš a manžel by se jí měl začít věnovat. Jako co to je, pustit jí PC nebo tablet?? Bohužel to tak dělá většina otců. Jako chápu, že každý má jiný přístup k výchově a dcerka musí zná i jiné chování, ale je pro tatínka opravdu takový problém si s ní hrát, přečíst jí pohádku nebo s ní jít ven. Nejednou jsem v jiných rodinách viděla to, co u vás. Navíc ještě to, že ten tatínek před dítětem shazoval maminku stylem ať ji dítě neposlouchá atd. Upřímně říkám, že takto my nevychováváme a tohle by řekl synovi manžel jen jednou...nicméně my se na výchově shodli už dřív, víme, že co řekne máma nebo táta, to platí a druhý rodič ho podpoří. Ne, že máma říká něco jiného a táta taky 😝 . Náš syn je teda mladší jak tvá dcera, ale pokud manžel hlídá, tak je schopný nakrmit, přebalit a hlavně si se synem hraje! Někdy bych i řekla, že se mu věnuje víc, jak já, já přece jen u starání o malého musím ještě uvařit, uklidit... 😎 Posledně ho hlídal odpoledne i s večerním koupáním a malý naprosto spokojený, dokonce si hráli na honěnou, "hráli" spolu na klavír, četli pohádky a malý usnul napoprvé a na maminku si ani nevzpomněl. Tak by měla vypadat výchova otce, nabídnout dítěti zase jinou zábavu, kterou máma nevymyslí a ne ho posadit před tablet, vždyť je to tak pohodlné. 😝
@consti upřímně závidím, takhle si taky představuju péči tatínka o společné dítko..a přesně jak píšeš, já nemám na starost za celý den jen starat se o dítko a vyplňovat chvíle, aby se nenudilo, aby se vzdělávalo, apod. musím prát, žehlit, uklízet, vařit, atd. no vždyť to zná každá ženská.. Navíc, až začnu chodit do práce, tak mi z některých názorů pramení, že bude v pohodě, když dítko bude trávit čas před tv, pc, do doby, než půjde spát, protože tohle může tatínek, když přijde unaven z práce a maminka až bude pracovat, to může taky? opravdu upřímně závidím starostlivost tvého manžela.. 😉
@suzanna123 Kdy by se tak šlo domluvit! Jenže tohle prostě my dva spolu nějak neumíme ☹ Dcerka má takový holčičí a trochu kňouravý hlásek, když něco chce tak kňourá, ale stačí přiměřeně reagovat, kňourání ignorovat a jedeme dál. Jenže já mám furt na talíři, že jsem ji rozmazlila, že kňourá po mě, vyznívá to, že jsem neschopná matka a M se přestává se mnou v tom lepším případě bavit (po mojí první nebo druhé větě, když si chci v klidu promluvit). Rekord má asi týden, no a já se celou dobu užírám, co dělám špatně, když to dělám jak nejlíp umím a jak si myslím. Napadá mě jestli mě psychicky nevydírá, potřebovala bych zvýšit sebevědomí, ale to fakt nevím jak.