• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Odchod partnera v průběhu těhotenství

@filipal ahoj,
no vyvija nevyvija... momentalne sa on tvari akoby nic, je velmi mily.... ja neviem, som nanho hrozne nahnevana, ze ma zas nepodrzal, ked som ho potrebovala v tej nemocnici pri sebe, na druhej strane mi je hrozne smutno samej s malou, tak rozmyslam, ze to este nejak skusim... aj ked do toho uz asi pojdem rovno s tym, ze sa sklamem, ale mozno potrebujem uplne dorazit, aby som sa od neho vedela odstrihnut. pripadam si sama ako sibnuta....
23. črc 2010 v 10:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tilda tak mu daj este sancu, ale skus sa na neho prilis citovo neviazat..... hovor si, ze je to iba na skusku....
inac by som ti to neradila, ale mate spolu dieta....
uvidis, ako sa to bude vyvijat.
v kazdom pripade ti drzim palce! :slight_smile:


@kaaatinka ked sa to niekam posunie, daj vediet. :wink:
25. črc 2010 ve 22:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky tak snad mi taky nějaká poradítě!!Celé skoro těhotenství k tomu nemá nějaký cit nic..Jsou období kdy je bezvadnej a pak jak,když utne...Teď asi tři týdny co cjodí pozdě v noci nereguje na mé volání nic pak ani sms...Začal si dělat co chce..A dnes mi někdo psal ať otevřu oči,že v baru je s nějakou co tam dělá a kolem různé věci...nevím co dělat a nedělat zda s ní něco má nebo ne...Tvrdil,že né proč by si hledal milenku kde ho každý zná i jí,ale jak se říká pod svícnem je největší tma...Děkuji za rady co dělat a nedělat :frowning2:
12. srp 2010 v 15:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já jsem na tom byla úplně stejně.Otěhotněla jsem a v 7 měsíci mě přítel opustil.Zůstala jsem sama jak na ty radosti tak i starosti.Naštěstí mám super rodiče kteří mě hrozně moc pomohli.Jen díky nim nejsu s malým na ulici nebo někde v azyláku.Přítela jsem ani já ani jeho syn nezajímali.Já jsem se teda na rozdíl od tebe rozhodla ho jako otce neuvést a vše zvládnout sama.Sice on z toho vyvázl bez jakých koliv závazků a povinností ale mě tohle stojí za to.Nemá na malýho žádnej nárok.Největší strach jsem měla z toho že na nás bude kašlat třeba rok,dva a pak najednou bude mít zájem o syna a začne si soudně vymáhat kontakt.A co když mu soud vyhový?Já pak budu vysvětlovat 2 letýmu dítěti že s tím pánem kterýho nikdy neviděl na ten víkend odejtít musí?????Ani náhodou.Je to můj syn a já mu najdu jinýho tátá takovýho kterej si ho zaslouží.
Nakonec vše dopadlo trochu jinak,táta se vrátil protože zjistil že to bez nás nejde.snažíme se teď dát vše do pořádku .Ale nevím........
12. srp 2010 ve 22:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
nj koukám že jsme holky všechny stejně slepý jakmile se jedná o lásku. Ale je to naše srdce a pokud to srdce stále máme...většinou vyhraje nad mozkem..a někdy je to i dobře. Já bojuji stále stejně ale už si to přestávám brát tak moc k srdci, dospěla jsem do stadia že nějak bude a momentálně stejně nenadělám nic. Hysterčit a bouchat si pěstičkama je zbytečný a jen bych ze sebe uděla blba, takže tak nějak proplouvám, dělám si co chci, mám úžasnou dcerku která je moje opora a syna který se teprve probouzí k životu ve mě a vím že tyhle dva jsou moje jistota..moje všechno a dám jim tolik lásky aby (kdyby to tak dopadlo) je ani nenapadlo že citově strádají :slight_smile: prostě jsem si konečně začla věřit že to zvládnu i sama a hodně mi to ulehčilo :slight_smile:
27. srp 2010 ve 23:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ahoj holky, tak já se ozývám po delší době. Už jsem celkem v pohodě, i když je to občas ve vlnách, Tomáškovi bude 11 měsíců. Stále jsme sami, i když i nápadníci by kupodivu byli, ale zatím se nějak na to necítím. S Tomáškovým tatínkem se to trochu stabilizovalo, stále chodí cca jednou do týdne, i když extra spoleh na něj není. Malého má ale rád, tak mu v kontaktu nebráním a už mě to tak neubíjí, když ho vidím. Bohužel se prostě od něj víc čekat nedá, prostě rodinný typ nikdy nebude a bude to vždy jen takhle na dálku, nic jiného on prostě nezvládne a neumí, tak jsem ráda i za to, jak to je ted, na začátku to vypadalo, že to bude ještě mnohem horší. Peníze nějak dává, i když taky ne zcela spolehlivě, ale jde to. Uvidíme, jak to bude do budoucna. Pořád to ve mně je a trochu se té budoucnosti bojím, hlavně až to malý začne víc vnímat. Zatím vidí třeba mého bratra častěji než svého tátu... ale snad si to chuděra pak časem nějak přebere.
Tomík je zlatíčko, přes den je moc hodný, jediný problém, který máme, je ten, že se v noci pořád budí... už jsme zrušili i noční kojení, to byl trochu boj, ale chystám se do jeho roku přestat kojit úplně, už jsem do toho dala max a už mě to nějak nebaví a jsem fakt unavená. Až se přestane kojit, tak si ho snad budou moct moji rodiče vzít třeba na dva dny a budu si moct trochu odpočinout...

Nestihla jsem dočíst všechny poslední příspěvky, ale zdravím nově příchozí.
Držím Vám všem palce, ať to nějak zvládáte. Jednoduché to není a musím říct, že už bych dost nerada zažila takové psycho, jako jsem měla v těhotenství a těsně po porodu. To fakt nebylo dobrý. Ale už je to lepší a lepší. Před rokem jsem si vůbec nedokázala představit, že to vůbec zvládnu, ale nakonec to prostě nějak jde. Přeju hodně štěstí.
3. zář 2010 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
3. zář 2010 ve 21:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tilda Ahojky,četla jsem Tvoje příspěvky.Chápu,že je hodně těžké,co prožíváš,taky jsem si prošla nevěrou ve vztahui a to bohužel v době,kdy jsme čekali miminko..Musíš sama vědět,jak moc chceš být s ním,jestli se on snaží,nejenom slibuje,ale jestli jsou vidět i nějaké výsledky..Já jsem to zkusila,odpustit..a nelituju.Je vidět,že toho opravdu lituje..nprý si neuvědomil,že o nás může přijít,zblbnul...všichni jsme jen lidi a děláme chyby a takovýhle rozhodnutí ovlivní celý náš život i život našich dětí.Ale neznám Tvého partnera nevím,jaký je..takže těžko soudit..snad jen podle toho co píšeš,bych mu zkusila dát šanci,jen se snaž zas nezamilovat,at pak nejsi zklamaná..Moc ti držím palečky:slight_smile:))


@kaaatinka neboj,myslím,že můžeš být klidná.myslím,že to jsou spíše hormony:slight_smile:Jinak by třeba nevolal a neptal se jak se máte atd..


@bara78 Malej je krásnej.Aspon,že se to u Vás ustálilo..neboj,až bude čas,určitě se někdo objeví s kým to budeš chtít zkusit..
4. zář 2010 v 10:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo, jo chytám se sice za hlavu..ale opravdu chlapi začínají nejvíce blbnout právě v průběhu těhotenství nebo čerstvě po porodu..mě se to stalo taky..a jen a jen díky vám a vašim názorům a hlavně zkušeností kdy jsem viděla, že v tom nejsme sama..diky tomu je těď vše opět jak má být..důvěra se sice ještě bude dlouho získávat..ale pocity a myšlenky proč mi to udělal zrovna v tuhle tu dobu už neřeším..důležité bylo si uvědomit co chci a jít si zatím..teď už oba dva i s tatínkem čekáme na naše štěstíčko a to spolu..a to už za necelý měsíc
13. zář 2010 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@ffiinnkkaa Tak to jsem ráda, že se to u vás dalo do pořádku. No, já taky vím, nejen z vlastní zkušenosti, že chlapi to mají nějak jinam a právě dost často dělají neuvěřitelné věci, když je partnerka těhotná nebo po porodu. Moje kolegyně se rozvedla s prvním manželem, se kterým měla holčičku, znovu se vdala,čekala s novým manželem dítě a pak po porodu v šestinedělí zjistila, že jí nový manžel celé těhotenství podváděl. nějak to naštěstí ustáli, byť ztěží, a teď mají spolu po letech ještě další dítě... ale je to fakt paradox. člověk si myslí, že od nic získá podporu a oni takhle blbnou. je to na palici. zvlášť když je to první těhotenství a ženská sama neví, co má čekat.
Musím říct, že to, co jsem zažila v těhotenství a po porodu, bych už zažít nechtěla. Myslím, že chlapům vůbec nedochází při jejich sebestřednosti, co všechno dokážou tak strašně zkazit. Já jsem si vždycky myslela, a asi i doted myslím, že těhotenství je něco skoro posvátnýho, co má ty dva spojit a mají si být snad nejblíž,... ale ono to bohužel někdy nevyjde.
Holky, všem moc držím palce. Tomík oslavil 11 měsíců a je to naprosté zlatíčko. Prostě to nějak zvládneme. Možná i s někým novým na obzoru, ale tomu ještě dávám hodně načas. tu důvěru v chlapy jsem nějak ztratila, takže mě ten onen bude muset asi dost přesvědčit, že bych mu měla věřit. zatím nechci předbíhat, vždycky se to může pokazit, že jo.
13. zář 2010 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@pastelka673 snad máš pravdu :frowning2: za tu dobu co se sem nic nepsalo se víceméně nic nezměnilo... pořád je pryč, volá, ikdyž...méně častěji abych tak řekla. nedávno mi psal sms plnou deprese. Jenže termín porodu se blíží a já jsem čím dál víc nejistá jestli se vrátí :unamused:
23. říj 2010 ve 14:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Můj ještě předtím né partner Jan o de mě neodešel :unamused: To já od něho v průběhu těhotenství asi tak ve třetím měsíci co jsem čekala Lauru.Nedokázala jsem se smířit stím že budu mít roly mámi.Bála jsem se toho ale on se na to mimčo tak moc těšil a uklidnil mě a tak jsme byli v Osmém měsíci zase spolu :grinning:
27. říj 2010 ve 13:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Odo mna odisiel priatel ked som bola pred 5. mesiacom tehotenstva. Doteraz malu nevidel ani raz, ja som sa odstahovala zo Slovenska a teraz, ked ma dcerka necele 3 mesiace, ma kontaktoval. Vyhrazal sa, ze ma da na sud, ze mu malu nechcem ukazat, atd. Teraz mam nervy na dranc, lebo neviem si ani predstavit, ako sa to bude vyvijat.
Nemate s tym niektora skusenost? :frowning2:
2. lis 2010 ve 14:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte. Nikdy som si ani len nepomyslela ze by sa ma taketo nieco tykalo, tehotenstvo som si vzdy spajala len s radostou a stastnym vztahom kde sa dvaja tesia na prichod svojho babatka. no odzaciatku som bola na radost len ja, pritom priatel dietatko chcel, ale ked som otehotnela, nas vztah isiel dolu vodou, neustale na mne hladal chyby, vsetko otacal proti mne,mavala som labilnu naladu na zaciatku tehotenstva nijako ma nepodporil, psychicky ma zdeptal este viac a nakoniec sa so mnou rozisiel vo chvili ked sa nam konecne zadarilo trochu sa dostat z problemov a vybavit si spolocne byvanie... nakoniec som ostala sama, na rizikovom, s uverom na krku a malym cloviecikom v brusku... a vobec, ale vobec netusim co dalej... :cry:
17. bře 2011 v 17:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
rora riadny chuj nemam slov,ale ty to zvladneš držim palčeky bud silna :wink:
17. bře 2011 ve 20:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@valria321 dakujem, nemam na takeho chlapa tiez slov.
18. bře 2011 v 11:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@rora toto je prisilna kava. Niektori muzi su neskutocne zbabeli. Oplodni priatelku a potom zdupka. Na toto sa neda nic povedat.
18. bře 2011 v 11:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
mia258.
neviem ci si priatela uviedla ako otca v rodnom liste svojej dcery - ak nie, musi najskor on na sude dokazat ze dcera je jeho - az potom ziska nejaky pravny narok na dalsie rodicovske prava...

rora,
ty vlastne este stale na zaciatku tehotenstva si - myslis ze sa to uz neda dokopy? ( teda ak mas za tychto podmienok to dat dokopy ) - tvoji a jeho rodicia sa k tejto situacii ako stavaju? na rizikovom si preco? ( ja som mala vela problemov v prvych 3-och mesiacoch, v oboch mi hrozilo rizikove, ale nejak som svojho gynekologa ukecala a prezila -brala som pritom utrogestan teraz, pri prvom duphaston - bola som pozorovana etc. ... ale neviem si predstavit byt cele tehotenstvo doma:frowning2: ) neboj, nejak bude... v krajnom rieseni skus prenajat byt aby sa ti pokryla splatka a chod zatial domov k rodicom... urcite by som skontaktovala banku napriek vsetkemu a skusila sa dohodnut na znizeni splatok...
18. bře 2011 ve 13:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dai spraval sa ku mne horsie ako k psovi, aj keby sa sa teraz priplazil na kolenach, neviem ci by som bola schopna sa na neho vobec pozriet.... mam z toho celeho traumu a voci nemu az odpor... jeho rodina ku mne nema ziadny vztah, len sa zdravime... oni maju v rodine vztahy velmi narusene, tak som nemala zaujem nejak ich zoznamovat s mojou rodinou. zatial. na rizikove som isla lebo som pracovala vo vyrobnej hale, kde mi nerobilo dobre viacero faktorov a vyhnut sa tomu nedalo. slubil ze sa o mna postara, nech som radsej doma v klude... nuz, zrejme na nho dolahla tarcha zodpovednosti za mna... najviac ma asi dorazilo ked mi napisal ze uz mu teda nic nebrani zacat si druhy vztah.... no koment. som rada ze aspon moja rodina mi je oporou. :pensive:
18. bře 2011 ve 14:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
potom super rora - mnohe dievcata nemaju ani tu podporu rodiny... je fajn ze sa mozes na nich spolahnut
za takychto podmienok je asi naozaj najlepsie sa na neho vykaslat a zvyknut si ze budes sama - skus tu banku skontaktovat, ukludnit sa... ak sa ti podari dohodnut v praci zeby si isla robit nejaku administrativu, mozno sa vratit do prace ( ak som to spravne pochopila, nie si zo zdravotnych dovodov na rizikovom, ale kvoli podmienkam v praci ) - toto by ti zamestnavatel mal umoznit ( ziskala by si tym korunky a aj ta zmena prostredia pomoze nemysliet vela na negativne veci...)
drz sa, drzim palce
18. bře 2011 ve 14:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
1. dub 2011 ve 12:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj,no snad se mi to podařilo zařadit se na facu mezi Vás,nelíbí se mi vůbec jak naši zákonodárci jednají s rodinami co mají malé děti,taky mě opustil přítel v těhotenství a představa,že po devíti měsících věku dítěte budu brát pouze 3800,- a živit tak dvě děti a sebe to prostě nejde, :frowning2:
3. dub 2011 v 10:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj,můžu se přidat
dnes došlo na nejhorší a já se rozhodla od partnera odejít,odejít musím já protože dům je pouze jeho,vše se táhne už dýl a nyní je to už nesnesitelné,miminko by se mělo narodit cca za 4 týdny a teď tohle,hlavně řeším kam jít,to je nejhorší...
problém je především v tom že partner rezignoval ve všem,nedělá nic na domě pro mě ani pro syna ,vše ho otravuje,vše je problém a každou volnou chvíli spí,nemá extra náročnou práci a je mu teprve 27 let,moje těhotenství ho již od začátku obtěžuje to i přesto že je plánované a miminko chtěné stejně jako syn......
30. dub 2011 ve 20:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino Ahoj no tak toto ma mrzí :unamused:. Bože tí chlapi :angry: :angry: . A čo rodičia? Môžeš ísť k nim? A fakt sa to tam už nedá vydržať s ním? Aspoň do pôrodu a nejaký čas potom? Skúsiť to ako to bude ked sa narodí bábätko. Možno sa polepší aspoň trochu mu to trkne, že sa chová jak idiot. A s jeho rodičmi si sa neskúsila porozprávať? Že nemá záujem, jak sa správa atď... . Prajem ti aby si to zvládla najlepšie ako to ide. A ked sa nespamätá tak vytrieskaj z neho poriadné alimenty a výživné pre teba :wink:.
1. kvě 2011 v 09:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte, ja som s partnerom planovala babatko a ked sa nam to nakoniec podarilo, tak som zistila ze ma milenku a co je este horsie, je s nim tehotna. Ja som v 13 stom tyzdni a ona v 7 dmom.. A je naozaj pravda, ze kto to nezazil, tak nevie aky je to pocit, pocit bezmocnosti, hlava plna otazok.
11. čer 2011 ve 21:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino Oni nekdy ti pani, i kdyz dite normalne dopredu planuji, tak to pak nejak nevydychaji... Mne kolikrat prijde, ze jim zacne hormonalne hrabat mnohem vic nez te zene... Bohuzel.
11. čer 2011 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janka1211 ou, to ma moc mrzi. a on co? s kym bude zit? a ty? ides onho zabojovat alebo balis kram a budete s babom sami? drzim palce. urcite sa ti teraz zda, ze sa nieco taketo neda ani asi prezit, ale ty uz nie si sama a ani nikdy nebudes, takze nebude to lahke a take ako si chcela, ale plan B moze byt niekedy prekvapivo prijemny... a teda tiez na to iba cakam, ale hadam si raz vsetky povieme, ze plan B je lepsi ako povodny :slight_smile: DRZTE SA aj s babom :slight_smile:
11. čer 2011 ve 22:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tilda, no on sa mi k tomu nechce vyjadrit, a ja ani neviem ci mam bojovat, lebo ak mu volam alebo pisem, tak ma uplne ignoruje a odpise mi na kazdu desiatu spravu.. takze tak raz za tyzden sa ozve, ze je v poriadku a to je vsetko. Budem rada, ked uz porodim a budem s tym drobcom doma. A ty ako? Si so svojim partnerom alebo nie?
13. čer 2011 ve 20:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janka1211 ale kdeze, u nas sa to rozpadlo - vcera bol presne rok :slight_smile: - ked mala mala tri tyzdne a odvtedy verz ti poviem, ze by som bola rada kebyze sa neozyva. lebo robi dodnes peklo... drz sa, aj s babom. da sa to zvladnut, niekedy je to na nervy, ale v podstate cim je dieta vacsie (moja sice ma rok), tak je to vacsia zabava :slight_smile:
13. čer 2011 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janka1211 Janka prežila som rozchod v tehotenstve, ťažko som to znášala ale neľutujem, že je to takto, nikdy by to nefungovalo a bolo by to iba trápenie. pán ex to tieť vtedy ťahal na 2 strany a ja sm donekonečna verila, že budeme spolu. aj ked to máš teraz ťažké, snaž sa nestresovaž príliš a mysli na seba a na bábo. ked ho budeš držať v náručí, zrazu budeš mať viac energie a bábo Ti ju bude stále dodávať. držím palce :slight_smile:
13. čer 2011 ve 21:40  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek