• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Odchod partnera v průběhu těhotenství

autor
mirka: Já to vnímám podobně... Včera večer ještě volal... na tu předchozí zprávu jsem mu neodpověděla. Asi ho to překvapilo, že neskáču radostí nad jakýmkoli projevem zájmu. Ale jedna sms, kdy ani nevím, v jakém stavu jí psal, to opravdu nespasí. Ani telefonát, kdy si říkám, jak vlastně může mít po tom všem odvahu se ptát, jak se mám... Vůbec nevím, co si vlastně o sobě myslí, že mě nechá skoro půl roku prožít úplně peklo, s ničím mi nepomůže, kope kolem sebe a dělá potíže, a když mu teče do bot, tak se bude chtít vrátit... vlastně jsem asi spíš naštvaná než abych byla třeba ráda.

Kdyby z něj aspoň něco konkrétního vypadlo, třeba jak to uděláme s těmi penězi, kdyby navrhl nějakou rozumnou dohodu, kdyby nabídl nějakou konkrétní pomoc, jako že třeba dva dny v týdnu pak pohlídá miminko, že mi bude chodit nakupovat nebo něco... ale tohle je jen hra na nervy a na city a já mám nějak problém vůbec věřit tomu, že v tom není něco jiného.

Myslím, že návrat možný není. Je mi to líto, ale nepůjde to. Času na to, aby mu to bylo líto, měl dost. Kdyby mu to tehdy došlo po 14 dnech, tak se s tím možná dalo něco dělat. Ale já už jsem teď úplně někde jinde.
26. zář 2009 v 09:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Baruš celá ta tvoje situace není vůbec lehká,držím palce ať aspoň soud určí spravedlivě a hlavně ať je malej Tomášek zdravoučkaté a šťastné miminko.
26. zář 2009 v 10:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
jitus: Díky moc za podporu.

Situace je zatím stále stejná. V úterý jdu do porodnice na vyšetření, kde se ukáže, jak to teď vypadá s polohou miminka a jak to bude s tím císařem. Jsem už z toho všeho hodně unavená a pořád mě dohánějí obavy a už se těším, až bude Tomík na světě a budu se o něj moct postarat a radovat se z miminka.
Ex-přítel se pak už neozval, pravda, nijak jsem ho k tomu nevybízela, jen jsem mu řekla, že jdu v úterý do té porodnice na to vyšetření. Pokud má opravdu zájem, tak se ozve v to úterý, pokud ne, tak to byl jen výkřik do tmy. Já už ho kontaktovat nebudu, ať se snaží, pokud chce a pokud má o dítě zájem. V kontaktu s dítětem mu bránit nebudu, to jsem ani nikdy nechtěla. Jen doufám, že to všechno není z jeho strany jen hra, protože se obává toho soudu. To jsem předala právníkovi, jak jsem už taky psala, a už se tím nebudu zabývat, prostě to nějak dopadne.
Všechno na miminko mám připravené, hodně mi pomáhají rodiče a kamarádky, tak to prostě musím nějak zvládnout. Snad bude časem líp.
Držím palce i všem ostatním tady, co jsou v podobné situaci...
27. zář 2009 v 07:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
mirko - to máš pravdu,nemusí to být někdy až tak zlé,ale co jiného si myslet,než že je to svinstvo,když tě nechá těhotnou,najde si milenku a ještě při všech pokusech o domluvu ohledně financí a dalšího života je sprostý a vydírá??? Takovému chlapovi by se měla dát druhá šance??? Odešel od nás proto,že se má narodit NAŠE dítě.Teď když z něho bude NÁHODOU unešený,věřím že se mi z něj udělá akorát ještě víc špatně.A co ta milenka? Mám se po zbytek života klepat,jestli mi už zase nelže,když odchází "za kamarádem na pivko"???

Někdy to opravdu není tak zlé,ale jsem přesvědčená,že můj případ to rozhodně není. Nebo Ty by jsi byla schopná všechno smazat a s takovýmhle člověkem dál a hlavně v klidu žít? :confused: Já tedy ne...
29. zář 2009 ve 12:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
vm72 neskutocne co vsetko dokazu zeny odpustit a prezit :confounded: .ja nelutujem,ze som odpustila mame krasnu rodinku a do tejto temy som sa zapojila,lebo mi bol blizky ten smutok a osamelost v tehotenstve.u nas v tom nebola ziadna zena aj ked sme boli vzdialeny 1000km pol roka.moj bol kazdy vecer doma zo svojim otcom a okrem jeho velkeho konicka prechadzky a praca v lese ho nic ine ani velmi nezaujima.to mas pravdu NEVERU by som ani ja neodpustila a inu zenu by som ani ja netolerovala a mojmu som hned v den svadby povedala,ze nech to len raz skusi a potom uvidi co znamena pobalit sa behom sekundy a aj s dcerkou ist nazad na Slovensko.v takomto pripade radsej samota ako zit spolu po nevere.ako sa dnes inac citis?skoro klope termin na dvere,tesi sa uz dcerka?
29. zář 2009 ve 13:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Miru,dcerka se už nemůže dočkat.A přiznám se,že i já se moc
těším,až se malá narodí,už jen z toho důvodu,že budu mít spoustu a spoustu starostí a běhání kolem ní a nebudu mít tolik času pořád o všem přemýšlet.Zatím je to všechno strašně moc živé a já,i když se snažím moc se tomu všemu nepoddávat,mívám ještě pořád dny a hlavně večery,kdy je mi strašně moc smutno.Ten člověk mě tak strašně zklamal a hrozné je to pomyšlení,že jsme pro něho asi nebyly vůbec to nejdůležitější na světě,jak jsem si po celé naše manželství myslela.To bolí asi ze všeho nejvíc.

Jsme ráda,že alespoň ty nelituješ toho,že jsi tomu svému odpustila.Na mě je těch prohřešků už trochu moc.Opravdu to už nejde. :frowning2:
29. zář 2009 v 16:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
vm72 verim ti tie vecery su najhorsie :frowning2: a ten smutok a ta bolest to je skutocne tazke odpustit a hlavne ked musis rozmyslat ako to vlastne vsetko bude pokracovat najhorsie je ze puto tam vzdy zostane.drzkam ti palceky aby sa vam vsetko dobre vyvyjalo,tak ako si to len vy prajete a zasluzite...boze kde boli chlapi,ked sa rozdaval rozum a cit :angry: :angry:
29. zář 2009 v 17:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
vm: jsme na tom podobně. Já už se taky na malého těším a těším se, jak se mi ten život promění a nebudu mít čas přemýšlet nad tím, jak je to teď. Taky mě to trápí a nejhůř v noci, kdy se budím a dokola přemýšlím... teď už je to trochu lepší, ale v létě jsem měla chvíle, kdy jsem myslela, že to nepřežiju...
Ex-přítel se teď nějak častěji ozývá a vyptává se na miminko... Ale jak už jsem popisovala před nedávnem, žádné konkrétní činy, pomoc... jen tedy o něco zvýšený projev zájmu. Tím to ale nezachrání, a mám taky pocit, že i kdyby nakonec opravdu začal něco dělat a snažit se, že těch prohřešků a kopanců, které jsem od něj za poslední měsíce dostala, bylo opravdu tolik, že to odpustit nelze...
30. zář 2009 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
souhlasím s baruškou a vm.....
byla jsem ve stejné situaci a myslím,že čas na to byl,aby se chlap vzpamatoval.ale pak už jsem věděla,že je to pryč,že já už ani nechci
myslím,že odpustit se dá,ale zapomenout nikdy :pensive: :pensive: :pensive:
a stejně jako u vás to v mém případě nešlo

u mě to budou dva roky,co jsem se dozvěděla,že milenku má,v červenci to byl rok,co jsem se odstěhovala s dětma,ale i tak se mě často o tom co jsem prožívala zdá ve snech a nejde to zapomenout,ikdyž bych tak strašně chtěla....bylo by to lepší,tak moc mě ublížil,že mám dodneška chvilky,kdy mám depky...
ikdyž mám ted super chlapa,tak se mě to všechno vrací zpátky a nevím,co s tím,jde mě těžko nemyslet na minulost,ale na současnost :pensive:
ale snažím se na tom pracovat a přesunout veškerou pozornost jen na současnost,snad se mě to brzy povede

a vy těhulky se držte,už jen chvilku a dětátka budete mít u sebe......
1. říj 2009 ve 14:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, klobouk dolu a preju hooooooodne moc sil a stesti!!!
1. říj 2009 ve 14:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Hm, tak u mě to vypadá, že ten lítostivý model už ex-přítele přešel. Potřebuju od něj podepsat nějaké papíry. Měl se včera ozvat, opět se neozval, dnes jsem mu psala, že bych se s ním kvůli tomu potřebovala sejít, zatím bez odezvy... Takže opět vše při starém. Fakt je, že mě to už ani nepřekvapuje. Byla bych jen ráda, kdyby byl ve svém nezájmu aspoň konzistentní, protože jinak mě to akorát rozhazuje. :confounded:
2. říj 2009 ve 12:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
to je debil :angry: :angry: ...pardon za ten slovník,ale nevím co jiného k tomu říct!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
2. říj 2009 ve 14:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No, napsal teď, že je nemocný a že se mi ozve v neděli a že se určitě sejdem, abych ty papíry v pondělí měla... Nějak už ani nevím, jestli se zas nevymlouvá. Ale to už je jedno. Hlavně, že budu mít ten podpis (dotazník o jménu dítětě, co potřebuju do porodnice, už jsem to měla odevzdat...).
2. říj 2009 v 16:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte kočky bara78 ty už to maš za chvilku na svete ...vidim že to maš dosť ťažke a preto klobuk dolu...ja som sem musela napiswať lebo sa zblaznim z priatelom sme sa rozišli už pred 2 m,esiacmi vôbec to neklapalo ani pred tehotenstvom ani po no hruza ako keby mu to preplo v hlave človek aby sa ho bal ja zas na rozdiel od teba asi neuznam otcovstvo ja sa ho normalne bojim tyžden je ticho potom začne vypisovať vyvolavať s prepačenim že som kurva že sa chodim jeb. tehotna neviem ja potom nad tym rozmyšlam a bojim sa aby sa ten stres neprenašal aj na babo porad mi mysliš že ten stres a rozmyšlanie ako si ty napisala aj o polnoci sa zobudim a už potom nemôžem zaspať a rozmyšlam nad všeličim chcela som sa opytať ked neuznam jeho odcovstvo nemôže si na babo narokovať že???
2. říj 2009 v 17:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jej, valria, to je tedy taky celkem síla. Přese všechno, co se s ex-přítelem děje, vysloveně strach, že by mi ublížil nebo že by mi nějak vyhrožoval, to mít naštěstí nemusím. I když se jinak taky chová jako idiot...

Tak stres se na miminko asi přenáší, ale kdybys to ve své situaci měla řešit, tak se z toho zblázníš a budeš ve stresu ještě víc. Nepřemýšlej nad tím, miminko si poradí, chovej se, jak se cítíš, když budeš chtít plakat, tak plakej, lepší než to v sobě držet, to mi přijde jako větší stres a zátěž. A říkej si, že jsou ženy, které jsou zas ve stresu z jiných důvodů, mojí kamarádce třeba v průběhu těhotenství umírala maminka na rakovinu a zemřela několik týdnů před porodem... takže taky strašný stres. A její holčička je v pořádku. Nedá se to odhadnout, jaký bude mít co vliv, snaž se být co nejvíc v klidu, i když je to strašně těžké a nedělej si zbytečné výčitky, tvoje vina to není, co se stalo. Někdo je celé těhotenství v pohodě a nic se mu neděje a miminko taky nemusí být vždycky úplně v pořádku... Mě hrozně moc pomohli rodiče a přátelé, abych se nějak dala do pořádku a uklidnila. Přeju ti, ať to všechno i s miminkem ve zdraví přežijete.

Ohledně toho otcovství, já nevím, jak je to na Slovensku. Tak napíšu, jaké mám informace z ČR. Pokud od něj nechceš podepsat otcovství a mít ho uvedeného jako otce v rodném listu dítěte, tak nebudeš mít nárok na žádné výživné od něj... ale on na dítě taky nebude mít žádný nárok. On se asi o miminko zajímat stejně nebude. Jinak kdyby chtěl dělat problém, otcovství sám chtěl prokázat a chtěl na miminko mít nárok, tak to může řešit soudně (testy DNA). Pokud by se pak prokázalo, že je dítě jeho, tak by bylo možné, aby byl dopsaný do rodného listu dodatečně i bez tvého souhlasu. Ale pro něj by to znamenalo nejen, že bude mít na dítě nárok, ale taky že bude muset platit alimenty. Když by na tohle došlo, tak by bylo dobré ošetřit to soudně - jednak aby dítě bylo formálně svěřené pouze do tvé péče a jednak nechat upravit soudně i styk s dítětem. Ale myslím, že podle toho, jak popisuješ, že se chová, tak se do něčeho takového asi hrnout nebude.

Tak držím moc palce, i všem ostatním tady...
2. říj 2009 v 18:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jo, jinak jsem se od advokáta dozvěděla, že ten můj soud ohledně výživného a nákladů spojených s těhotenstvím nařídí soudkyně až v lednu, dřív nemá volný termín... cha, cha, takže to je pěkně absurdní. Návrh jsem podávala v srpnu. Ex to bude muset sice vše zaplatit i zpětně, co soud určí, ale peníze uvidím stejně kdo ví kdy... a to mi nepřišla tento měsíc ještě mateřská. A dle zkušeností kamarádek, vzhledem k novému systému v ČR, platby mateřské chodí s cca 2 - 3 měsíčním zpožděním... kdybych neměla našetřeno, tak se z toho z prominutím poseru...
2. říj 2009 v 18:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
bara78 dakujem ti si zlata som šťastna že toho drobca nosim pod srdiečkom len keby jeho otec nebol chory na hlavu...ja chcem mať od neho len svety pokoj ja viem je to divne každa tu píše že jej muž odišiel za inou ale ja naopak by som bola strašne rada keby si našiel inu ženu dufam že sa aj tak stane lebo už mi je zneho naozaj na grc najradšej by som ho oplula ako ja nechapem či nedokaže pochopiť že po tom všetkom nema zmysel mi stale šliapať na pety:frowning2:dufam že si to uvedomí lebo môj život bez neho by bol omnoho ale omnoho lepši
2. říj 2009 v 18:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
valria: Tak to jsi asi v trochu jiné situaci. I když já se přiznám, že když jsem někdy v dubnu zjistila, že se něco děje a ex-přítel nebyl skoro doma, pořád někde po hospodách a asi už s tou novou přítelkyní (což jsem tehdy ještě nevěděla), tak už jsem si taky skoro říkala, že to takhle snad nemá vůbec cenu... a jestli by nebylo lepší se s ním rozejít, protože to pro mě bylo strašné peklo. Pak jsem se dozvěděla, že někoho má, resp. mi to sám řekl, tak jsem ho poslala do háje. Ale nutno říct, že jsem si pořád ještě nějakou dobu myslela, že to je jen dočasný úlet, zkrat, že se ještě vzpamatuje a vrátí se, ale nestalo se tak. Už je to skoro půl roku.

Tak vydrž, za pár týdnů už budeš mít miminko a do té doby se to třeba nějak usadí a pochopí, že to nemá cenu a nechá tě na pokoji.

Já taky doufám, že ta komunikace se u nás nějak zlepší, i když spolu už nebudeme (a už bych to po tom všem, co i za ten půl rok zvládl tropit, ani nechtěla)... ale možná doufám marně. Taky se snažím pořád přesvědčit sama sebe, že už ho nemám řešit, ale stejně mi to moc nejde... :(
2. říj 2009 v 19:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
bara78 vieščo ale v tvojom pripade čo som všetko čitala niesom si ista či ti na nom ešte nezaleži možno keby sa moc snažil a javil by sa akože sa chce naozaj zmeniť a mať rodinu snad by si mu dala ešte šancu každopadne aj ked si myslim že ked chlap raz podvedie urobi to znova a znova
2. říj 2009 v 19:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky!
S tím odpouštěním... Je to fakt složitý.Já jsem teda rozhodnutá,že kdyby nááááááhodou ještě ee manžel chtěl,tak že já už ho prostě k sobě nepustím.A jen doufám,že kdyby ta situace nastala,že to opravdu ustojím.
Já totiž fakt na změnu nevěřím.Jsem přesvědčená,že dřív nebo později by se stejně zase všechno svezlo do starých kolejí.Člověk podle mě zůstává celý život takový jaký je a nějaké opravdu zásadní změny se určitě nedějí.Prostě to tak je.A s člověkem,který mě podvedl,přivedl do jiného stavu a opustil nejěn mě,ale i naši dceru už opravdu nechci mít nic společného.
Jen si pořád dokola přehrávám situaci,až se malá opravdu narodí,jak to asi bude probíhat.Jak se zachová... Pokud ale za mnou přijde do porodnice,spíš ho vyhodím,než bych mu malou ukázala.Přece kvůli tomu že se má narodit nás opustil.Tak ať si jde za tou svojí nádherou!

A momochodem - dneska jsem byla u kamarádky a ta mi vyprávěla o své známé... Ten její ji opustil,když mu řekla,že je těhotná.Všechno musela zvládnout sama (tak jako my). Když se miminko narodilo,chtěl se dotyčný mermomocí vrátit.Ona ho vzala na milost.
Po nějakém čase s ním opět otěhotněla... On se sbalil a odešel už nadobro. Takže má dvě děti a partnera v tahu...
2. říj 2009 v 19:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
ee = ex
2. říj 2009 v 19:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Pořád s tím bojuju, i když si už říkám, že ne. Racionálně vím, že by to nemělo smysl a že by se podobná situace opakovala, když by se vrátil, že prostě už s ním nemůžu být, že se celý ten půl rok, co odešel, choval jako debil... ale emocionálně to asi pořád srovnané nemám. Je to prostě otec toho miminka... a nějak se pořád myšlenek na něj nemůžu zbavit :( Ani nevím, jestli by se vrátit chtěl, myslím, že v tom má pěkný bordel, občas se ozývá a tváří se, že má zájem, pak zase ne, je to jak na houpačce, a to nesvědčí o tom, že by to měl v hlavě v pořádku a že by ten vztah mohl fungovat. Lidi se nemění jen tak zničehonic, že by u něj nastala tak velká změna, že bych byla ochotná mu dát šanci, to se nestane...

Takže nezbývá než nechat tomu čas a vyrovnat se s tím, že prostě tenhle vztah je minulost a že to hezké, co jsme spolu prožili, se nevrátí. Toho špatného pak bylo příliš na to, aby to ještě někdy mělo šanci. Potřebuju se s tím prostě jen vypořádat a odpoutat se od toho.
2. říj 2009 v 19:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
VM: tak to jsme se tu zas sešly. Velice podobnou zprávu jsme odeslaly zároveň... no myslím, že bojujeme s tím samým... je to prostě složité.
2. říj 2009 v 19:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
viete čo ja som si povedala že tuto kapitolu života uzavrem nema to vôbec žiadny zmysel to ani stale rozoberať ved predsa život je krasny a debilom si ho nebudem kaziť snad sa najde človek ktory bude rodinne založeny a bude nas milovať obe:slight_smile:!
2. říj 2009 v 19:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Baru,a to mě s mým ex budou navždycky spojovat 2 děti... :frowning2:

A jak jinak? Co miminko? Víš že máme úplně stejný termín?
Já jsem ale dnes byla na kontrole a Dr.mi řekl,že až na 19.10. to moc nevidí. Jsem prý otevřená na 2 prsty,hlavička se tlačí na pánev a na monitoru už jsem podle něj měla už něco jako kontrakce... :fearful:

Ale přiznám se Ti,že už bych byla šťastná,kdyby to třeba teď o víkendu bylo.Už se na malou moc těšíma hlavně - nebude tolik času na přemýšlení a vzpomínky... :confused:
2. říj 2009 v 19:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
S miminkem je to pořád stejné, poloha je špatná, příští úterý jdu ještě na poslední kontrolu a řeknou mi už snad konečně termín na toho císaře.
Vypadá to na konec příštího nebo začátek následujícího týdne. :slight_smile: Takže už taky za chvíli. Podle kontroly z tohoto týdne se u mě nic nechystá, žádné otevírání, i když poslíčky mám už dlouho, tak doktor se o tom vyjádřil jako o plané aktivitě dělohy, takže asi nehrozí, že by se Tomík chtěl klubat předčasně, takže snad ještě v břiše vydrží.

Tak když se neozveš od víkendu, tak budeme vědět, že už je holčička na světě. :wink:
2. říj 2009 ve 20:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bara a aj babenky ktore ste tu s podobnym pribehom,ja som vsetkym tym presla,tie pocity,ved predsa je to otec mojej malej..budte silne drzim palce..my sme zostali nakoniec same,tiez sa obcas tvari ako mu zalezi,ale potom mesiac nic..potrebujete dosiahnut hranicu a poviete si tak uz dost..raz vam to pride..ako aj mne to prislo..len myslite na to,ze s trapenim,ktore vam sposobuje vas nezodpovedny partner,trpi aj dietatko,kt.nosite pod srdcom... viem o com hovorim :unamused: este raz vela sil :wink:
2. říj 2009 ve 23:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky!
to co prožíváte vy jsem nezažila,ale moje sestra ano.Její ted už ex si našel milenku průběhu manželství,odstěhoval se s k ní a nějakou dobu žil,pak zjistil že by se chtěl vrátit zpátky k sestře,sestra ho i přes naše námitka přijala(její rozhodnutí),po nějakém krátkém čase otěhotněla,jakmile to ex zjistil,odstěhoval se zpátky k té samé milence(a prý že už s ní není),celou dobu těhotenství se nezajímal,když se narodila holka taktéž ne,ted už má 8 roků a nezajímá se.Asi ví že jen existuje z toho důvodu že mu každý měsíc zaměstnavatel strhává výživné(to si dala sestra soudně).Takže z mého pohledu i když je to určitě těžké bych chlapa zpátky nebrala.
3. říj 2009 ve 14:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
no nevím jestli je to na pochopení...sestra otěhotněla né ta milenka :slight_smile:
3. říj 2009 ve 14:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
chlap kterej odejde od těhotné ženě k druhé si určitě druhou šanci nezaslouží!Vždyž zklamal v situaci,kdy žena potřebuje oporu nejvíc! Co se od takového dá čekat příště? :confounded:
4. říj 2009 ve 13:59  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek