Pes a dítě - je tu odborník na psy?
Zdravím, holky. Je tu prosím nějaká opravdová odbornice na psy, která by mi poradila? Do teď bylo mezi psicí a malou takřka vše ok, ale v současné chvíli (trvá to pár dní) psice vrčí, když malá leze do pokoje a do ložnice. Začala teď sama vylézat na gauč a na postel a psice si zjevně brání své. Psala jsem si s paní Žertovou, volala panu Desenskému, ale ten potřebuje vztah pes-dítě vidět a my nemáme možnost za ním přijet, tak neporadil. Paní Žertová mi radila, že pokud je pes zvyklý být na sedačce či posteli, nemáme ho to odnaučovat, ale dávat pozor, aby nebyli ti dva bez dozoru a nebyli na posteli či sedačce současně. To jako ok, beru na vědomí, nicméně psici nevadí, že jsou spolu ve stejnou dobu na sedačce či posteli. Vadí ji, že tam malá jde, bez ohledu na to, jestli tam psice už je nebo ne. No a teď k dotazu. Má cenu psa na dítě pozitivně motivovat pamlsky? Když dítě leze k sedačce, tak psa v tu chvíli začít odměňovat, že tam dítě nechá vlézt a nevrčí na něj? Samozřejmě je potřeba to vychytat, abych neodměňovala právě za to vrčení, to je jasné, ale když to vychytám, je to dobře? Splní to ten účel, aby pes měl s dítětem lezoucím do pokoje, případně do postele a na sedačku spojenou odměnu? Přestane pak vrčet? A co když to nevychytám a zavrčet stihne? Jak správně reagovat? Někde jsem vyčetla, že majitel má psa důrazně napomenou, chytnout mu za hřbet čumáku a pak dál nereagovat. Fyzické tresty či vyhazov pryč její chování zhoršují, takže to praktikova už nechci. Poradí někdo? Jinak psa pryč dávat nechci. Jsem za něj zodpovědná a jistě to lze řešit i jinak. Děkuji předem za radu.
@klami tam jde o to, že když malou dám na gauč já, tak psice je klidně nechá se po ní válet a cokoliv. Ale už vypadá to spíš, že opravdu potřebovala jen víc prostoru pro nás dvě pán - pes. Je to po dvou dnech trochu lepší (ťuk ťuk)
@dannyblakely možná nemá, ale funguje to. Samozřejmě souhlasím s odměňováním pozitivního chování, ale to pořád neřeší negativní chování, to se musí potrestat. Podle mě pes nepochopí, že něco udělal špatně, pokud za to nedostane trest.
@bledulka84 pes si spojí trest s dítětem a bude o to víc agresivní. Mám ozkoušeno a že to fungovalo vám, je opravdu asi jen náhoda.
@dannyblakely a nebo bude náhoda, že u vás si ten trest spojil s dítětem 😉
@dannyblakely super, tak doufám, že se to rozleží a zvykne si..
@dannyblakely
@bledulka84 zkopat psa je podle mě ubohost. Nevim, jaký a kolik zkušeností s chovem psů máte, ale co píše @dannyblakely je pravda.. Pes si zafixuje, že je trestanej a ponižovanej kvůli dítěti a při nejbližší vhodné situaci si to s ním vyřídí.
Potrestat to zvíře tímhle způsobem nic dlouhodobě neřeší.
Takže nenazvala bych se odborníkem, ale určitě nepomůže psa bít. Navíc zastávám názor že pes jde vychovat bez toho aby se bil, strkal se mu čumák do moči apod. Odměnovat ho pomůže jen pokud opravdu vychytáte ten správný okamžik čehož bych se taky asi bála. Určitě je lepší když vrčí než aby rovnou kousl, ale dělat to nesmí to je jasné. Podle mě se bude muset naučit brát malou jako alfa- pokud by ji jako alfu bral tak jí buď ten gauč přenechá nebo se tam vejde s ní. Doporučila bych nastudovat jak se chovají alfa ve smečkách a podle toho + přímo podle psa (každý je jiný) bych nějakou metodou pracovala na tom ať je z malé Alfa a z pejska pejsek. Za mě můžu doporučit výchovnou metodu Cesara Milana - na youtube jsou videa v češtině, párkrát tam i řešil podobné problémy.
A jinak k tomu že tu někdo psal že nemáte povyšovat dítě nad psa tak to je za mě nesmysl. V přírodě když se narodí Alfě štěně nebo jiný drobek tak je taky automaticky dostavován do role alfy a není posouván na konec fronty. Ostatní psi ho prostě přijmou jako dalšího Alfu, basta. Ale určitě by nebylo naškodu nastudovat knihy kde vysvětlují postoje psa s tím souhlasím. Držím palce.
@iveta93 No, pokud vím, ve smečce je Alfa vždy jen jeden/jedna.... asi tím myslíš, že je to prostě další "nadřízený" člen rodiny nad psem..?
Já osobně bych teda Cesara Milana jako vzor absolutně nedoporučovala, kdo o něm a jeho metodách (i mimo TV kamery) něco ví, bude se mnou myslím souhlasit.
@bledulka84 zkopat psa? To ti přijde v pořádku?
@bledulka84 Zkopat psa, no ty seš teda kynolog s velkým "K"! Když už se tady tak vehementně probírá alfa, tak ti něco povím. Alfa má přirozený respekt. A nikdy ho nezíská tím, že bude do slabšího jedince kopat. Alfa je sebevědomý vůdce, rozhodně ne ubohý tyran. Ty svým chováním ubohá jsi a nepatří ti do rukou ani moucha. A neboj se, ten pes, pokud není úplně blbej, si je dobře vědom, že má nad tebou silově větší převahu. Agrese plodí agresi, hodně štěstí! 😎
@mpbk Ano, přijde. Když ho plácnu novinama, tak bude mít pocit, že ho "hladím". Hned v prvním příspěvku jsem psala, že záleží na plemenu. Pokud každý pitbul zvládne šití ran bez jakéhokoliv umrtvení, tak pár kopanců do stehna sotva cítí a určitě mu neublíží. Ksždé plemeno má práh bolesti jinde, u jezevčíka určitě postačí chytnout za kůži za krkem a zatřepat.
@veraga tak já ti taky něco povím, až ti tvůj pes vyjede po děcku, tak si toho svýho pejska klidně hlaď a říkej mu: "to nesmíš, miláčku". Možná, až se ti děcko narodí, tak se ti to v hlavě přerovná trošku jinak. Já si do vztahu přivedla brazilskou filu, kterou jsem vychovávala od štěněte tak, aby se po dítěti nikdy neohnala. Bohužel když takhle nefunguje každý pes, tak je potřeba, aby dostal výchovnou.
ahoj, nejsem sice odbornice na psi, ale velice podobnou situaci jsem řešila s odborníkem u nás doma. nečetla jsem diskuzi, tak snad nebudu někoho moc opakovat. Máme 4 letého ovčáckého psa, 1,5 roku staré dítě. pes byl u nás odjakživa psem-tzn nesměl nikdy do postele, na sedačku, do ložnice, prostě od štěněte pevné hranice, jelikož jsem věděla že dítě jednou bude a chtěla jsem předejít potížím. vychovaný je myslím poměrně slušně, je poslušný, ale úplně dokonalý není.když přišel malý, pes ho vnímal, ale nijak neřešil, hlídal si samozřejmě kočár, jako správný ovčák, ale víc moc nic. když začal syn lézt a začal psa otravovat, pes začal vrčet, když se dítě přiblížilo, zavrčel a byl celý ve střehu. já samozřejmě chytla paniku a představovala si katastrofické scénáře.
Rozhodli jsme se to okamžitě řešit a protože jsme nevěděli jak, abychom to ještě víc nepodělali, tak jsme kontaktovali Pavla Bradáče (www.kynolog.cz) a ten nám fakt pomohl - zaprvé řekl, že to že pes vrčí. je jeho způsob komunikace, říká tím, že je v nekomfortu a v podstatě volá o pomoc.super je že upozorňuje a rovnou nekouše,to je známka źe nemá špatné úmysly. základní rada byla asociovat dítě s příjemným pocitem-tzn.sedla jsem si na bobek,dítě vedle sebe,a čekala.jakmile se pes přiblížil,dostal pamlsek a pochvalu,za chvíli krmilo dítě psa pamlsky. tohle jsme trénovali poctivě několik dní, třeba třikrát denně. prostě vytvořit rovnici dítě=příjemný pocit. pokud se stalo že dítě bylo mimo trénink přiliš blízko a tahal ho za chlupy třeba, pes na to ještě nebyl připravený a vrknul, tak pes byl vykázán na pelíšek=místo kam dítě nikdy za žádných okolností nepouštět,bezpečné místo pro psa, a dítě bylo napomenuto. je to půl roku a momentálně je pro ně největší zábava když pobíhaji po bytě každý s jedním tenisákem -syn ten svůj hodí psovi, pes ho lapne a pusti z tlamy ten co tam měl-ten lapne syn a je to celé na novo a pořád dokola, a oba jsou spokojení jak blechy🙂 syn se pořád ještě nenaučil k němu chovat moc něžně, ale pes to dává s přehledem, vidím. na něm že je v klidu, není nervózní jako předtím a pokud se cití unavený nebo nemá náladu aby ho nékdo otravoval, tak si zaleze na místo, kde má jistotu že ho všichni nechají být a je tam v bezpečí.
psa každopádně netrestat za vrčení, protože potom by se mohl uchýlit k napadení ve stylu-hm, varování mi nepomohlo, tak musím být důraznější. pokud k vrčení dojde, dítě a psa od sebe odďelit a končí sranda a pes musí pryč, což je pro něj forma trestu které rozumí-vrčím=není zábava. důležité je psa hodně sledovat a v okamžiku kdy toho má dost, přestat a dát ho na pelíšek nebo někam kde má klid a může si odpočinout-na našem psovi to bylo moc hezky vidět: ze začátku dovolil synovi aby se přiblížil až k němu, po deseti minutách třeba když už byl unavený, tak se zvedal ze země a šel na jiné misto už ve chvíli, kdy se syn rozhodl že k němu poleze a byl od něj třeba pět metrů. taky je důležité mít trpělivost a postupovat po malých krůčcích. zkuste tomu Pavlovi napsat e-mail, je velice vstřícný, pomohl mi už i po mailu, ale asi vás taky bude chtít vidět. Řešila jsem s ní více věcí a všechno co mi řekl funguje, a tak nějak to dává smysl.
držím Vám palce aby to bylo brzy v pohodě a psice si zvykla🙂
@dannyblakely no, už jsme se spolu kdysi v jedné diskusi chytly (to jsi byla tuším těhotná), a vidím, že nakonec řešíš to samé, co já kdysi. Po mé zkušenosti bych taky psala dala pryč... dodnes si vyčítám, že jsem psovi tu šanci vůbec dala a snažila se ho v 10ti letech naučit na něco, na co prostě nebyl zvyklý. Držím moc pěsti (a to myslím upřímně), ať to nedopadne jako u nás, protože zatím máte bohužel projevy naprosto stejné ☹ Jak že je stará vaše fenka? U nás to bylo primárně věkem...
@marrei já teda nevím co jste řešila, ale věta, že litujete, že jste dala 10ti letému psovi šanci mě děsi. Zvířata nejsou věci. Jsou na něco zvyklý a tak se k tomu musí přistupovat. Je to práce a běh na dlouhou trať.
Jako když to tady čtu, tak mě mrazí, jedna psa bez večeře vyhazuje na dvorek, druhá do psa kope, třetí ho dá hned pryč. Uf, lidi nepořizujte si zvířata jen tak.
@mpbk no to vím, že byl náš pes zvyklý na něco jiného, pracovala jsem dost tvrdě, četla doporučení, radila se, jenže náš pes mi jaksi nedal ten čas potřebný na to, aby si zvyknul na nového člena domácnosti, a dceru mi pokousal. A když vidíš ručičky ročního dítěte, jak se marně snaží odtlačit psa zakousnutého do obličeje, tak tě veškeré slitování opustí, věř mi. A nejhorší na tom je, jak jsou pak všichni chytří, co jsem všechno udělala špatně, ale přitom mi neporadí nic konkrétního, jen ty prázdný slova. A při větách "já tedy dítě ještě nemám, ale psa ano a NIKDY BYCH (bla bla bla)" se mi otvírá kudla v kapse.
@mpbk Naprosto s Tebou souhlasím. Co čtu tyhle diskuze, přestávám se divit tomu množství inzerátů "Daruji psa z rodinných důvodů". Při prvním problému přeci nedaruji někoho, pro koho jsem celý svět a koho jsem si dobrovolně pořídila a piplala se s ním. Jako první hledám řešení, jako třeba @dannyblakely nebo @veveruse14 (Bradáčův přístup chválím, hlavně to o komunikaci vrčením vystihl naprosto přesně.).
Psy přispívajících neznám, ale dle popisu se žádný z nich nejeví jako problémový v pravém slova smyslu. Píšete, že všichni zavrčeli, nezaútočili rovnou. Věřte, že PROBLÉMOVÝ pes je ten, který vám žere z ruky, vrtí ocasem a ve druhé vteřině je z něj kousající bestie v amoku. Beze změny vašeho chování a bez jeho varování.
Jeden můj pes si od dětí nenechá taky líbit všechno. Nechá se pohladit, přítomnost dítěte akceptuje, ale když mu "vetřelec" leze do misky nebo do pelechu, už podle jeho výrazu poznám, že za chvíli přijde vrčení "běž od toho, to je moje". Pro člověka není těžké se výrazům svého psa naučit rozumět. Chce to jen čas a pozornost. Naopak, pro psího dosavadního jedináčka může být velmi těžké přijmout nového člena hned se všemi výsadami lezení do věcí, které byly dříve výhradně jeho.
@bledulka84 Vychovávat se dá mozkem nebo silou. Výsledků silových výchov jsem už stačila vidět dost. Proto si v hlavě raději nic přerovnávat nebudu.
@marrei můj pes se mojí holčičce do obličeje zakousl taky (viz předchozí příspěvek někdy z předvčerejška). Psa jsem z ní za kůži sundala, dořvala na entou, "zahodila" do pokoje a jela na pohotovost. U nás šlo o "hlídání jídla," nevím, co bylo za situaci u vás, nemohu soudit. Ale svého psa MILUJU, vím, že by za mne položil život a ani jednou - vážně, ani jednou, byť pohled na pokousaný dítě nepřeju nikomu, mne nenapadlo, že ho dám pryč!!!
Je to zvíře, kdy za určitých situací a u vznětlivějších plemen (což teriéři i jezevčíci bezpochyby jsou), výchovu prostě převáží pudy. Ano, stát se to nemělo, ale vlasy jsem rvala já sobě, že jsem tomu nepředešla. Zvíře prostě nejde polidšťovat, pes bude psem pořád. A třeba z věty "Můj pes by tohle nikdy neudělal!" se otvírá kudla v kapse zase mě. Nikdo, ale fakt nikdo do hlavy zvířeti nevidí a je prostě sakra důležitý předvídat. Řešila jsem tedy, co udělat, aby se to už nikdy neopakovalo - ne to, jak se zbavím psa.
Holky, díky za reakce, každopádně jsem si to opět vyřešila po svém, to znamená to, co jsem tu již psala. Psovi stačí vědět, že ho stále milujeme a dvakrát denně s ním vypadnou ven a pohrát si a doma se mu taky trochu věnovat. Když vidím, že se na malou blbě tváří, odkážu na místo a po tom, co jsem se jí už věnovala jde bez protestu. Do ložnice malou pouštím, až se manžel se psem vyspí a přes den tam má psice svůj pelech, kam opět stačí klidně odkázat a jde. Takže ťuk ťuk, zatím je to cajk. Snad to vydrží.
@veveruse14 díky, to je moc užitečná informace 🙂
@dannyblakely to je dobře. Někdy prostě stačí spolehnout se na svou intuici, pozorovat, hlídat a zkoušet co nejlépe zabere.
Ahoj holky, potřebuju poradit nebo si prostě spíš vylít duši a ujistit se, že jsem situaci vyřešila správně... Mám skoro sedmiletou fenu šprigra a půlroční miminko. Od začátku se snažím feně věnovat stejně jako před narozením feny, chodíme ven, házíme aportky, pamlskujem... snažila jsem se ji nijak neodstrkovat. Vše bylo relativně ok, fena malou oblizovala a nepozorovala jsem žádnou agresivitu. Jenže, malá se začala plazit a intenzivně se zajímat o vše kolem sebe. Nenechávala jsem je bez dozoru, odnášela jsem jí od psího pelechu, ale i tak se stalo, že když byla malá na zemi na dece a fena si lehla na kousek deky k ní, tak jak po ní malá šátrala, tak poprvý fena zavrčela - vykázala jsem ji na místo. Podruhý už jen cvakla zuby bez zavrčení - zase jsem ji vykázala a dbala jsem na to, aby si k malý už prostě nelehala. Naposled včera jsme byli všichni na gauči (to bylo doposud ok), manžel choval malou a ta poplácala fenu po zadní noze. Fena po ní bez varování vyjela! Naštěstí se moc nestalo, jen škrábanec v obličeji, fena dostala nakládačku a vyhodila jsem ji za dveře. Jsme z toho s manželem hrozně rozhození, bojím se, že se situace bude opakovat, i když bych je důsledně oddělovala. Máme malý byt a dcera je v mžiku někde jinde a pes má strašně rychlé reakce. Strašně se bojím, že bych situaci nezvládla a příště by se stalo něco horšího, zvlášť když to udělala v naší přítomnosti. Fenu jsme ještě ten den odvezli k rodičům a teď si to vše strašně vyčítám a přemýšlím, že se situace třeba dá řešit jinak, aniž bych se musela feny vzdávat... strašně mě to mrzí, ale bojím se o dceru ☹
@satarel to mě moc mrzí ☹ Měli jsme to stejně, malý byt a pokud chceš něco udělat, nemůžeš pořád hlídat kde je dítě a kde pes (a k tomu pokousání u nás stejně došlo, když jsem byla u obou). Těžko radit. Můžeš zkusit fenu nějak "přesvědčit", že dítě není konkurence, ale samozřejmě pokud bude pes v přítomnosti dítěte, riskuješ další útok. Tady asi neexistuje jediná správná rada...
@satarel fena dvakrát upozornila, že je jí to nepřijemný být v kontaktu s dítětem, takže varování už proběhlo, nezautocnila z niceho nic. Dítě jí mohlo do tý nohy štípnout. Nevím co si mám představit pod slovem nakládačka, ani nevím jestli je to správný řešení. Asi bych se spíš snažila feně ukázat, že dítě není konkurence. Zkusit dát feně od dítěte pamlsek apod.
@satarel no, jak už takhle natvrdo vyjíždí, tak je to blbý. Určitě bych ji odnaučila chodit na gauč. Já to udělala a už si gauč nehlídá jak dřív. Když byly na gauči dřív obě, tak to nedělalo dobrotu a psice se taky jednou ohnala, když na ni malá sahala. Určitě netrestat. Jen klidným hlasem vždycky odeslat na místo, když zavrčí, tak se jen tak zeptat "co blbneš?" . Pokud jsou vedle sebe v prostoru a psici se něco nelíbí, tak naše odchází. ALE pokud leží vedle mě a malá k ní chce jít, tak zavrčí a neodejde. Hlídá si mě. Takže dělám jakoby nic a prostě se od psice posunu dál - nedělám jí takovou jako by ochranu, aby byl nacpaná na mě, když je malá poblíž. Prostě tak nějak nenásilně bych psovi dala najevo, že se nic neděje, ale že jsou určité meze. To, že jste ji potrestali tak, jak jste to udělali je celkem blbý. Ona si to bude pamatovat a bude chvilku trvat, než vám zase začne věřit, ale dáte to, nebojte. Jen je nenechávejte o samotě a nemazlete se s oběma naráz, od psa si jako by nic odsedněte, když je v blízkosti malá. Nekrmte ho od stolu, od linky ani odnikud jinud. Noste vždycky jídlo tam, kde má misky a nenechávejte ho vylizovat talíře. Klidně mu to dejte na extra talířek a odneste na jeho místo.
@dannyblakely jinak já vzala v potaz rady tady, projela jsem net, zavolala odborníkovi a vybrala si to, co jsem považovala za nejlepší. Chtělo to čas, ale jde to. Jo a psice může u nás do postele jen na noc, na den má svoje místo vedle postele a taky si ji nakonec přestala hlídat.
@satarel slibovala jsem sama sobě, že už se do podobnýh diskuzí nebudu pouštět, ale nedá mi to...
Fena několikrát varovala, to že byla na gauči společně s dítětem nebylo ani trochu rozumné. Nevím, co je nakládačka, ale rozhodně to nebylo správné v žádném směru. Pořiďte fenně klec nebo ohrádku, ať má svůj klid případně jí udělejte pelíšek třeba v ložnici... vždycky je řešení, ale je to náročné a chce to přemýšlet dopředu... škoda, že lidé tohle řeší až když se stane. Chápu že se matka bojí, moje fena jednou reagovala na neteř a od té doby je dodělujeme. Jsou spolu pouze v případě že jí neteř hází balonek (je jí dva a půl), případně mají obě dostatek prostoru. Neteř už chápe, že k feně se nechodí. Dalších našich pět psů na ní reaguje bez problémů, takže s ní mohou být. Pes nepřemý=slí jako člověk je třba na to stále myslet a dítě je pro něj vetřelec, který se chová nepochopitelně, vydává zvláśtní zvuky a pachy... cca do čtyř let pro psa dítě není člověk ani partner.

@bledulka84 to je právě to, co se dělat nemá..