Sama na vesnici a přítel neustále v práci

martinagollova
25. led 2017

Ahoj. Ani nevím jak začít. Mám 14 měsíční holčičku a čekáme druhou v květnu. S přítelem bydlíme na vesnici, kde vůbec nic není. On je od rána do večera v práci, celej den jsme sami zavřený doma. Vidíme se prakticky hodinu denně, kdy přijde domů pomůže mi vykoupat malou a jdu jí uspat a i já spát. Už mi přijde že nemáme společného vůbec nic. Vztah už mě ničím nenaplňuje, nemáme společné zájmy, nikam nechodíme, prptože nemá čas. Když má jeden jedinej den volno, stejně ho protelefonuje. Mě už z tý samoty nic nebaví. Přijdu s, že jsem zralá na psychiatrii. Nevím co mám dělat, všude to mám s malou daleko. I na nákup musim 20 km, natož abych dojíděla do nějakého hracího centra. Bydlíme tu spolu 2 roky. V těhotenství jsem sním chodila do práce mu pomáhat, tak mi to ani nevadilo. Ale čím víc jsem tu sama jsem protivná, ppdrážděná. Nejhorší na tom je, že se občas přostihnu jal jsem zlá na malou a přitom ona za to nemůže,přitelovi zas všechno vyčítám, Pak je mi to hrozně líto. Víbec mi nepomáhaj ani rozházený hormony 😕 . Je tu někdo s ppdobným problémem? Jak se mám zabavit? Já už vážně nevím, protože jsem zhnusená všim 😔 Kamarádky tu žádný nemám a ani vlastně nevím jak k nim přijít.

martinagollova
autor
25. led 2017

Jsem ráda, že v tom vlastně nejsem sama. Do teď sem si myslela, že to snad nikdo nikde neprožívá takhle jak já😂 ale jde vidět, že je nás mnohem víc než se zdá.

barchen
25. led 2017

@martinagollova
Tak nečekejte řešení a návrh od přítele ale přijde sama s návrhem. Najděte si sama něco, zálibu, procházku, návštěvu kadeřnice nebo kosmetičky nebo nějakého kurzu, naplánujte si to a navrhněte to tak přítelovi, případně prodiskutujte jak by mohl/nemohl hlídat a nebo tak. On, chlap Vám nemůže kromě hlídání navrhnout nic jiného. Máte to těžší o to, že jste těhotná. Ale třeba do budoucna, když to druhé mimčo bude mít 3-4 měsíce. Pro mnoho lidí je to klišé ale já si tak neskutečně vážím doby, ve které žiju, protože mám tolik možností. A neříkám, že lítám po kadeřnicích, byla jsem tam 2x za posledního půl roku, protože mám šediny a neumím se barvit sama 🙂, jinak doopravdy nikam nechodím.

marketa11112
25. led 2017

@martinagollova a vy třeba vite reseni, co by vam ulevilo? nekdy staci malo... me třeba bude stacit to, ze bude jaro a budeme moci byt vic venku..oni i jak ty deti trosku odrostou, bude lepe.. na to se také tesim 🙂)

myshoun
25. led 2017

@martinagollova koukám, ze jste z kovarsky... jako mala jsem tam trávila veškeré prázdniny u babičky. Nevím jak dlouho tam bydlíte nebo jak znáte okolí... léta jsou tam bozi! Procházky směrem ke kalovce, da se i ted na sanky, nebo u ústavu- strašně jsme se tam vyblbli. Kovarska je městys, tak je mi divny, ze byste nenašla žádnou kamarádku?! Co Vejprty, Kadan, tam uz je toho pro děti hodně. Do Chomutova jsou špatný spoje, je to fakt na hlavu 😕 A ted v zimě bych cestování zrovna reriskovala... Jsem z Chomutova, tak když budete mít cestu a chuť, napište 😊 Domluvíme rande 👍

martinagollova
autor
25. led 2017

@marketa11112 no to jaro mi doufám pomůže. Při sluníčku jde všchmo lépe. V létě už budeme mít i Elišku tak snad se vše zlepší. Koukám že jste z Mostu? Tak to není vesnice ne?

martinagollova
autor
25. led 2017

@myshoun no jsem tu cca rok, v létě to tu máme prochozelý skrz na skrz. V zimě jsme tu moc nebývali, až tohle je naše první zima tady ale nikde nikdo věkově podobný nám a na sáňky leda na silnici 😂 já celkově tuhle Ústeckou stranu vůbec neznám. Bydlela jsme v Karlovarským ale tam se těžko jen tak dostanu. Navíc ro cestování tim autem nic moc a silničáři tomu tady tak moc nedaj že 😂

marketa11112
25. led 2017

@martinagollova nene, most ma cca 65000 obyvatel..nebydlim ale uz moste, ale cca 10 kilaku od nej 🙂).. vesnicka ma asi 280 obyvatel..

martinagollova
autor
25. led 2017

@marketa11112 já jsem si říkala 😂 v Mostě jsme byly jednou právě v tom nákupáku 🙂

eofab
25. led 2017

@absintka19 😲😀 to mělo být MALÝ HO PIJE Z LAHVIČKY. Nevšimla jsem si překlepu🙂

myshoun
25. led 2017

@martinagollova sankovali jsme u ústavu dolu k potoku, u kalovky je to na silnici, ale tam skoro nikdo nejezdi. Tohle období je tam docela jalový. Teď jsem taky hodně na chate- samota u lesa 😂 A jediná sousedka s dětmi neni holt sdilna, tak fakt travim cas se synem prochazkama. Je fakt, ze abych se zabavila, tak jsem se naučila spoustu ručních praci 😃 Nebo "tvorime" sice je z toho silenej binec, ale cas pak rychle uteče.

jani76
25. led 2017

Nevím jestli poradím, ale shrnu obdobu našeho žití - my se na polosamotu stěhovali schválně, kvůli klidu a přírodě kolem. Bydlíme v obci o 28 obyv. vč. nás. Celé dny tu taky skoro s nikým nepromluvím, a ti co tu jsou, tak nechtějí s nikým klábosit, a jsou to hlavně důchodci a 2 rodiny, které si drží své soukromí. Udělala jsem si kámošky v nejbližším městě, které je od nás cca 20km, kam jezdím na nákupy a do děts. koutku s malým. Taky navštěvujeme malou předškolkovou školku pro děti od 0 do 3r. Tyto kámošky si zvu k nám a ony zvou nás k sobě. Jinak k nám sem tam jezdí na návštěvy přátelé z města, odkud pocházím, a to je 50km od nás. Já si tohle vybrala a tak si nestěžuji. Měla jsem to promyšlené a věděla jsem, do čeho jdu. Navíc tu mám kolem baráku tolik práce, že mi často na návštěvy ani nezbývá čas a jsme s malým sami....tzn. procházky po lese a po okolí, učíme se spolu doma a venku různé dovednosti, pak spánek a klasický režim dítěte, a uvařit. Můj muž odchází do práce ráno v 4,30h a přijíždí večer kolem sedmé, osmé. Doma není ani v sobotu. Jinak máme harmonický vztah a když jsem spolu doma, určitě se nenudíme (není tu ani hospoda 🙂 Dáme si večer vínko, povídáme si, něco si doma spravujeme, hrajeme s malým apod. Prostě nás to baví. Kdyby ne, tak to neděláme.

blahova_andrea
25. led 2017

@martinagollova soucítím s tebou. v roce 2011 jsme se stěhovali na malé město, kde jsme nikoho neznali. já o měsíc později porodila první dítě. trvalo mi tři roky než jsem se tam trošku aklimatizovalo, než jsem si našla pár kamarádek (díky bohu za MK 😅) a jen, co jsem si to tam začala trošku užívat...loni jsme se přestěhovali na vesnici. jsme tu od července. mám tu opět jednu kamarádku, s kterou se vidím max. 2x do měsíce, spíš jednou. opět díky MK 😀 tady tedy stavíme, takže už tu kotvíme, ale zase je to menší místo, méně možností kam jít. taky tu téměř nikoho nepotkáváme, když pominu rodiče vedoucí ráno děti do školky, s kterými se člověk jen pozdraví. všichni tu mají své party, kamarády, případně spěchají do práce. přijdu si tu jako kůl v plotě. jako pes uvázaný u boudy. věčně jen malé procházky do obchodu na poštu. dcera ještě moc neujde a s kočárem se tu zas do terénu, který neznám nevypravím. autem jezdí přítel do práce a v těch mrazech bych taky stejně neřídila, nejsem vyježděná. když se zadaří a má na nás čas někdo z dřívějška, tak sedneme na vlak a jedeme na výlet.
já mám problém i hodně v sobě. já jsem prostě městský typ. ubíjí mě už jen představa, že kamkoliv chci, tak to bude déle trvat a více stát, když to není po ruce ☹
snad se brzo najde nějaká spřízněná duše tam od vás a potěší ti dušičku. dělá to fakt hodně. jak člověk není spokojený sám se sebou a se svým životem, tak je to znát a sype se pak všechno. vím o čem mluvím. jsem chodící depka😔

martinagollova
autor
25. led 2017

@blahova_andrea tak to soucítíme spolu 😀 . tsky mě přijde? Že už mají party a někdo novej je jen náplava. Už jsem zkoušela oživit diskuze ale nikdo se prostě neozval. Hledala jsem i v místě předchozího bydliště ale nic. A nebo věkově úplně jinde. Vůbec na tohle nejsem zvyklá pořád si jen říkám - až bude malá chodit bude to lepší a ejhle ono nebylo. Pak přišlo a malá bude ..... a zas nic. Teď si říkám, až se narodí mimi a bude léto tak snad už opravdu to bude lepší 😀 ale nevim no

sisstin
25. led 2017

O tom bych mohla vypravet 😅

blahova_andrea
25. led 2017

@martinagollova no takto to bylo dost už na tom malém městě. bylo tam hodně domečků, každý si hleděl svého na svém pozemku, měl partičky od mládí. s kočárkem jsem vždy potkávala tatínky, prarodiče a nebo partu maminek. ti, co bydleli v paneláku zas měli svoje partie a scházeli se u domů na hřištích, v mateřském centru apod...zase prostě po skupinách. někam jsem šla, ale stejně jsem tam byla nakonec sama s dítětem. přece jim nebudu vstupovat do hovorů nebo se nějak vtírat ☹ já jsem vždy byla společenská a v tomto směru velmi trpím. partner tuto povahu nemá a nechápe a s dětmi a věčným stěhováním to taky nejsou ideální podmínky.
mě nejvíc pobaví vždycky ty povzbuzení týkající se pak nástupu do školky. jako nevím, jak si někdo může myslet, že tím se něco vyřeší? rodiče se jen ze zdvořilosti zdraví mezi dveřmi. každý si rychle převleče potomka, pobalí věci a běží si po svém. jako naděje je vždycky, ale spoléhat na to nejde. já už mám kluka většího, ve školce a je společenský po mě. touží po návštěvách kamarádů, aby je měl na oslavě...no tak třeba se zadaří. třeba někoho pozveme a on přijde. ale když ne? pro mě to bude další zklamání a odmítnutí, ale jak to ponese on? ☹
nemůžu říct, že by tady úplně chcípl pes. jsou tu různé akce. děti mají zájem, tak s nimi chodím, ale je to jako v tom městě. prostě jdeme mezi lidi, ale jsme tam sami. všichni se baví se svými a my jsme "navíc" 😅

blahova_andrea
25. led 2017

@sisstin neeee, pořád to není lepší? 😲

martinagollova
autor
25. led 2017

@blahova_andrea není to vůbec jednoduché s tím seznámením že. ☹ on si hlavně člověk přijde i hrozně blbě když sedí někde sám, naštěstí to dítě nás drží. Já taky byla zdy mezi kamarádkama, ale přišel zlom ve chvíli kdy jsem otěhotněla, přesehlvala se k přítelovi a pro holky sem se s miminem stala cizí osobou. ☹ o oslavě ani nemluv:( nedávno jsme slavili rok a když jsme byly jen v rodinném kruhu tak mi to přišlo hrozně líto, i kfyž to ještě nevnímá tolik.

blahova_andrea
25. led 2017

@martinagollova tak slavit rok mi přijde v kruhu rodiny normální. v podstatě i dva a tři. do té doby děti nejsou schopny vytvářet přátelství, tyto potřeby často nemají, přijdou až se školkou 😉 my jsme teda velká rodina, zveme prarodiče a naše sourozence, jejich tety a strýce, k tomu bratranci a sestřenice, protože většina už děti má a hned je nás víc než se vejde. první oslavu s kamarádem měl míša ve 4 letech. moc si přál někoho pozvat. teď bydlíme v provizoriu, takže na páté jsme nemohli pozvat ani celou rodinu jako běžně. má měsíc po narozkách a už teď mluví o tom koho všechno chce pak pozvat na šesté 😅 😀

sisstin
25. led 2017

@blahova_andrea furt stejny :D neznam tu ani nohu, ani nemam moc cas, cely dny doma s malou, syn uz ma svoje zajmy... ja uz to nak neresim ;)

martinagollova
autor
25. led 2017

@blahova_andrea to sice je normální, neříkám že ne, ale tak nějak se mi zasteklo za ní 😂 musím naarazit na nějakou spřizněnou duši a snad se vše zlepší.

eficenka
25. led 2017

@martinagollova
my jezdíme 2 krát týdně do města.
dopol do hracího centra, pak uděláme nákup, pak se v létě zastavíme na hřiště atd...

marcinek
25. led 2017

@martinagollova tak se prestehujte do města a budes mit klid. To jsi nevedela předtím, ze tam nikoho nemas? nebo nejakou kamarádku před detma jsi nemela?prece nezijes cely život sama jak kul v plote....

kituska20
25. led 2017

Mám to samé :/ už aby bylo jaro nebo léto

martinagollova
autor
25. led 2017

@marcinek kdyby finance a práce dovolili se přestěhovat, tak bych to tu ani nezakládala a už bych hledala byt. Před tím mi to bylo jedno, v těhotenství jsem chodila s přítelem do práce pomáhat pak i hode v zimě. Přes léto to bylo ještě v pohodě ale prpstě to nastalo až teď. Pořád sem si říkala že snad někoho nejdem na procházky a tak ale bohužel prostě nic.

sisstin
25. led 2017

@marcinek my se stehovat nemuzem, mame tu dum v rekonstrukci a chlap do mesta nikdy nepujde. Syn tu ma super skolu. Kamaradky mam v byvakem meste, kontakt mam jen pres net. Tady se s naplavama nikdo nebavi a ani tu nikdo s malym ditetem neni. Ja jsem opravdu sama s detma 24/7 porad, neridim, mimo vesnici se nedostanu a ani neni cas... uklid, studium, decka atd.

blahova_andrea
25. led 2017

@sisstin to jsi si na to zvykla a smířila se s tím? jako já si říkám, že mi bude líp až budeme ve svém, děti ve školce a já zas v práci. zas bude život o něčem jiném a nebude na nic čas, budu lítat jak hadr na koštěti. ale tu rodičovskou jsem si teda plánovala užívat jinak :-/
@martinagollova taky moc nechápu rady: tak se odstěhuj. jakoby to bylo pro každého tak jednoduchá záležitost😎

martinagollova
autor
25. led 2017

@blahova_andrea no to jsou rady k nezaplacení 😂 a s tou rodičovskou taky jsem chtěla užívat v jiném stylu ale vždy se něco pokazit musí. Nebo né že bch si jí neužívala, ale jinak.

blahova_andrea
25. led 2017

@sisstin mám to podobně. jinam jít nemůžeme kvůli domu a financím a chlap by ani do města nešel. a přece svou sociální frustraci nebudu řešit tím, že rozbiju rodinu, nechám chlapa na vesnici a půjdu s dětmi do města 😀 malé je 2,5r už to holt nějak doklepu. bude hůř 😀

sisstin
25. led 2017

@blahova_andrea hele, ja ti nevim. Ze me se stal asi asocial, mne to nejak nechybi. Tim, ze furt hodne kojim, tak jit stejne nekam nehrozi. Ja tak jednou za ctvrt roku jedu k nasim, kde obeham kamosky. A dvakrat trikrat za mesic jsem soboty ve skole. Dost casu mi bere uklid a vareni 4-6h denne, uceni, mala... on ani nejak moc neni cas...

drzticka81
25. led 2017

@blahova_andrea skoda, ze nebydlis nekde jako ja 🙂)) s tebou bych se hnedka zacala bavit, jsi mi moc sympaticka a navic mame skoro stejne stare deti!!!
tak ti moc preju, aby jsi tam nekoho sprizneneho nasla, i vsem ostatnim -ja jsem z mesta-na vesnici bych umrela-jsem spolecensky typ, takze vas obdivuju.ja bych byla taky v depce ....