Pomůže vydědění?
Dobrý den, nedávno jsem tu řešila dotaz, že můj nedávno zemřelý otec neměl dořešené otcovství k mému bratrovi. Jedná se o to, že po mé babičce by jednou měl tedy můj bratr správně dědit. Babička o zkutečnosti, že je bratr vedený jako otcovo dítě nikdy nevěděla. Bratr ví koho má napsaného v rodném listě jako otce, i když to jeho otec nebyl. Nikdy k němu neměl žádný vztah. To stejné platí u mé babičky. Bratr se nikdy ani nezeptal na ni, ani na otce. Proto teď babička přemýšlí jakou nejjednodušší formou mu zabránit jednou v dědění rodinného majetku se kterým bratr vlastně nemá nic společného. Když by babička v tomto případě sepsala Listinu o vydědění, která by se vztahovala i na bratrovi děti, byla by tato platná? Nebo by byla možnost, že by ji mohl bratr něčím napadnout. A když se k tomu píše závěť, jsou to dvě samostatné listiny? Děkuji za rady
To darování řešíme, jenže babička je dlouhodobě v nemocnici a nějak se personál netváří na to, aby tam došel notář a psala se nějaká smlouva. Babička by měla jít za nějaký čas dočasně od zařízení, kde už by toto možné bylo. Do té doby chce babička nějakou možnost využít aspoň z nemocnice. Samotná závěť by nic neřešila, protože právně by byl bratr jako neopomenutelný dědic. Ta Listina o vydědění se dá prý napsat také vlastní rukou stejně jako závěť.
Spíš se mi jedná o to, jestli někdo nemáte zkušenost právě s tím vyděděním. Dalo by se to brát jako neposkytnutí pomoci ve stáří a nemoci, i jako trvalý nezájem? Bratr se nikdy nezajímal o otce z rodného listu, natož o jeho rodiče. Tak aby se to nedalo popřít, že o nich třeba nevěděl. Jinak si myslím, že by nebyl schopen nikdy prokázat opak. Babičku, a troufám si říct, že ani mého otce, by ani nepoznal. Nedokázal by říct, kde bydlela, popřípadě kde a jak se zdržovala. Neví ani datum narození. prostě nic. tak si myslím, že by nemohl ani argumentovat tím, že je vyděděný neprávem, že byl milující vnuk.
Babička nevěděla, že to taťka nemá dořešený. Věděla, že mám bráchy, ale ten že má jiného otce. Ovšem brácha věděl koho jako otce má v rodném listě a nikdy se nezajímal o něj ani nikoho dalšího. Krom toho mi pořád přijde divné, proč se má zajímat ten, po kom se má dědit. Věřím tomu, že by se bratr (hlavně díky jeho přítelkyni) o dědictví hlásil... Na JIPce babička není.
Pokud mě paměť neklame, tak dědické skupiny jsou takové, že její vnuk bude dědit až poté, co dědí její manžel (tvůj děda) a pak její děti, takže vnoučata přijdou až poté, co nejsou předchozí dědici.
Já mám 2 sestry a máme to domluvené tak, že máma sepíše darovací listinu na byt na mě s tím, že má věcné břemeno dožití a v případě toho, že bude odkázána na pomoc osoby blízké, ji musím pomoci právě já - jako jediný dědic jejího majetku. Takovou podmínku žádná sestra nechtěla nést, a tak spadá majetek na mě, protože já to přijmula.
@andulind a myslis, ze za ten nezajem muze vyhradne ten bratr? Bratr byl dite, o ktere se jeho rodice a prarodice nezajimali. Proc by se mel zajimat on? Ja se take nestykam s pribuznymi, kteri o me zajem nemeli a nemaji.
Pokud mas o desictvi strach, domluv se na darovani majetku jeste za zivota, nez bratra nesmyslne vydedit.
To darování majetku bude určitě malinko slušnější forma, než vydědění. Nejdřív se na něj jeho rodina vykašle a pak ho ještě vydědí? Paráda 😉
@andulind právo neřeší, jestli je bratr biologický syn tvého otce, nebo jestli je jen zapsaný v rodném listě. Podle zákona je jeho. Proto je jednodušší udělat to darování a vyřeší tím všechno. Vydědění je poměrně složitý proces a ještě se proti němu dá bránit a prostě to není jisté. Osobně, pokud je babička svépravná a není v bezvědomí, jde domluvit notáře i tam, kde je, ať se kdo tváří jak chce, Zvláště pokud to babička fakt chce vyřešit...
Ano. Bratr ví koho má v rodném listě. Ovšem jak by asi měla babička zjišťovat kde jsou jaká vnoučata a kontaktovat je? Dál jsem psala, že můj otec zemřel. Dědeček (manžel babičky) taky. Pravda, dědečka jsem vynechala. Ale proč hned nějaká slušná a neslušná forma? Popsala jsem situaci a dovolila jsem si se tady zeptat. Raději se zeptám nějakého právníka. Jinak těm chápajícím děkuji za snahu. Já opravdu jednou (jestli bude co) rozdám za života. Pokud teda o všech vnoučatech budu vědět 🙂
@andulind No, tak pokud ji její vlastní syn nikdy neřekl, že má ještě nějaké vnouče, tak ale nemůže toto dítě vydědit na základě nezájmu o ní... těžko za takové situace spravedlivě požadovat aby se o ní to vnouče zajímalo, tedy pokud by se proti vydědění ohradil, tak tipuju, že by uspěl.
Jasně, že se zkusím zeptat jinde. Chápu, že paragrafy jsou jsou paragrafy. Jen mi je divné, proč se tady většina z Vás tváří, jako že je nefér někoho vydědit, kdo o mě celý život ví, ale žije s názorem, že je to cizí člověk, má ho jen v rodným listě a když ho potom vydědím, tak by to mělo být nefér. Podle mě by bylo spíš nefér hlásit se k takovému dědictví. Ale každopádně děkuji.
Ježíš, a o Vás se cizí člověk stará? A Vy o cizího? Můj bratr celý život moc dobře ví, že to jeho rodina není. Měl svého otce, který ho vychovával. Proč někomu vyčítat, že se nezajímal o někoho, kdo jeho rodina není. Ale dědit by potom po tom cizím chtěl. To je fér? Jsem asi divná, ale v tomto případě jde jen o ty paragrafy. Ne o žádné fér. Můj otec s mým bratrem prostě neměli nic společného. Naši se rozvedli a mamka žila s otcem mého bratra.
Ještě tedy dotaz. Když tohle tak hrozně nefér, tak mi vysvětlete, proč je možné do Listiny o vydědění uvést, že chci aby se tohle vztahovalo i na potomky vyděděného? Co ty chudinky děti? Ale jistě bude nejlepší v našem případě darovací smlouva.
@andulind Protože my tu neřešíme, co je nebo není fér, ale jak vydědění upravují zákony a to je to, co ty stále nechceš pochopit... a soud prostě neuzná jako důvod pro vydědění nezájem, pokud byl ten nezájem oboustranný, tečka, nehledej v tom nějaké fér nebo nefér. A to, že v tomhle případě je to nejlepší na darovačku jsem psala hned v prvním příspěvku.
Jasně, takto to chápu. Jen mi některé odpovědi přišly, že to není fér obecně vůči bratrovi.
@andulind Nevím, jak poradí ostatní, ale nejjednodušší způsob je podle mě sepsat závěť - nejlépe u notáře, aby to bylo neprůstřelné. (Jinak prý stačí vlastní rukou).