Jak zvládnout manželovu nechuť k dítěti?
Dobrý den,
zdravím všechny a ráda bych se svěřila. Když jsme se s manželem brali, manžel dítě chtěl já ještě chtěla počkat. Teď chci já a on furt odpovídá až moc logickýma argumentama, že by ještě počkal. Kdyby mi bylo třicet, neřeším, ale je mi 38. Jeho argumenty jsou, že nájmy jsou drahý, že bysme to nezvládli (vlastní nemáme a na to bysme už vůbec neměli), že nad Evropou je cejtit, že brzo může přijít válka i k nám… apodobně. Prostě nevidí cestu, pra za dva roky se líp uvidí, jak na tom společnost bude. Já jeho obavy na jednu stranu chápu, ale moje pocity jsou silnější. Už nějakou dobu jsem smutná, bez nálady, občas deprese. Dřív jsem byla veselá a užívala jsem si života. Teď mi to nejde. Chtěla bych aspoň pejska, abych se necítila tak sama, ale manžel je alergik. Tak nevím, co s tím. Snažim se s tim ňak vyrovnat, ale nejde mi to… obzvlášť, když mám PMS nebo ovulaci, je mi z toho ještě hůř. Máte podobnou zkušenost? Jak jste to zvládly? Děkuju.
@frantiska87 jenže takto to nefunguje. Ve formě můžete být i v 50. I v 60 můžete být v lepší formě než kde jaká třicítka, ale to neznamená, že budete plodná přeci. Plodnost není vůbec o tom, kdo je v jaké kondici. Vážně bych mu to vysvětlila velice rázně. Tohle jsou opravdu jen hodně hloupé výmluvy. Když se ho zeptáte na rovinu, jestli to dítě vůbec chce nebo vás jen tahá za nos, co odpoví?
@cherie24 přesně. Takhle jsem se ho ještě neptala, protože vždycky říkal, že si to taky přeje… ale zeotám se ho takhle na rovinu, protože si taky začínám myslet, že mě tahá za fusekli.
@cherie24 že jsem ve formě a nebude to problém.
@frantiska87 znám spoustu lidí, co jsou ve formě a jinak 100% zdraví, a otěhotnění jim dlouho, dlouho trvalo. A na druhou stranu znám lidi, co mají jinak zdraví chatrné a otěhotněli jak nic.
Dokud před tím nestojíš, nemůžeš vědět, jestli a jak rychle to půjde.
A tohle ti říkám jako někdo, kdo je teď poprvé těhotná, ve 36 a byla překvapená, že to šlo rychle. A zároveň jsem taky od začátku příteli říkala, že mám svoje léta a zároveň děti chci, takže nemám v úmyslu čekat dlouho, jinak to prostě nemá cenu.
Zároveň čím je člověk starší (matka I OTEC), tím vyšší pravděpodobnost genetických vad, které tvoje forma nemá šanci ovlivnit.
@cherie24 že jsem ve formě a nebude to problém.
@frantiska87 ještě mě napadá, jestli tohle není schopen chápat, domluvit nějakou schůzku u gynekologa nebo v ivf klinice, kde mu to lékaři vysvětlí mnohem lépe. On podle všeho realitu plodnosti s rostoucím věkem od tebe nechce chápat.
@frantiska87 když jsem začala s exmanželem měli jsme cca 22-24 let. Od začátku jsme oba mluvili o dětech, plánovali jsme někdy, až mi bude kolem 28-30. Nastal ten čas....a nic. V té době jsme měli oba stala a nadprůměrně placená zaměstnání (žádná super raketa, ale víc než průměr), byt 3+1 po rekonstrukci s nízkou hypotékou a na účtech slušná rezerva. A pořád že ještě ne, že ještě počkáme.
No a dopadlo to tak, že jsem v 31 potkala současného přítele a to byl konec. Jako ano, měli jsme problémů více, ale to dítě byl výrazný problém.
Teď je mi za pár týdnů 40, děti mám dvě(a teda kdybych to věděla dopředu, jakej je to nářez, děti bych neměla vůbec, ale to je jiná pohádka) a exmanželovi je 41, vystřídal nějaký vztahy, ale dítě pořád nemá a nemyslím si, že by chtěl.
Takže tak. Pokud po dítěti silně toužíš, v 38 už nemá smysl čekat ani den. I když to bude kruté, tak nečekej, opravdu. Pokud to není totální tupec, tak moc dobře ví, že v tvém věku není na co čekat.
@frantiska87 ještě mě napadá, jestli tohle není schopen chápat, domluvit nějakou schůzku u gynekologa nebo v ivf klinice, kde mu to lékaři vysvětlí mnohem lépe. On podle všeho realitu plodnosti s rostoucím věkem od tebe nechce chápat.
@mrkvovydort já si myslím, že tohle i on docela chápe… spíš je problém v tom, že on těch argumentů má ze všech stran spoustu… momentálně vede ten, že žijeme v malém bytě, kam se dítě nevejde (i já si musím nosit zazimované oblečení do sklepa) a vetší byt stojí spoustu peněz, na který bysme s mateřskou sotva měli. Až prý začnou emisní povolenky, všechno se neskutečně zdraží a my už vůbec nic neuplatíme… o peníze má velký strach. A vždycky se mě zeptá, jak to teda chci vyřešit to bydlení a mít dítě… a já nevím, co mu na to mám říct… protože sice nejsme nejchudší… a v týhle době chudneme hodně rychle… nevím.
@frantiska87 když jsem začala s exmanželem měli jsme cca 22-24 let. Od začátku jsme oba mluvili o dětech, plánovali jsme někdy, až mi bude kolem 28-30. Nastal ten čas....a nic. V té době jsme měli oba stala a nadprůměrně placená zaměstnání (žádná super raketa, ale víc než průměr), byt 3+1 po rekonstrukci s nízkou hypotékou a na účtech slušná rezerva. A pořád že ještě ne, že ještě počkáme.
No a dopadlo to tak, že jsem v 31 potkala současného přítele a to byl konec. Jako ano, měli jsme problémů více, ale to dítě byl výrazný problém.
Teď je mi za pár týdnů 40, děti mám dvě(a teda kdybych to věděla dopředu, jakej je to nářez, děti bych neměla vůbec, ale to je jiná pohádka) a exmanželovi je 41, vystřídal nějaký vztahy, ale dítě pořád nemá a nemyslím si, že by chtěl.
Takže tak. Pokud po dítěti silně toužíš, v 38 už nemá smysl čekat ani den. I když to bude kruté, tak nečekej, opravdu. Pokud to není totální tupec, tak moc dobře ví, že v tvém věku není na co čekat.
@me_druhe_ja to je zajímavý příběh… a jak je to s tím, že byste děti neměla vůbec, kdybyste to věděla?
A kdybych se teď rozhodla, že od něj odcházím, vo mám dělat? Nemám na to se přestěhovat a platit bůhvíjaký nájem sama a kdo by chtěl 38letou ženskou dychtící po dítěti? Kde vůbec hledat spolehlivého chlapa, kterému věřit a udělat si s jím hned díte
? To jsou pro mě dost silné otázky.
Ano, mam zkušenost v rodině. Taky mel porad výmluvy a dítě začali řešit až bylo sestřenici 40, samozřejmě, uz to nešlo, tak zaplatili stovky tisíc za umělé oplodnění a nic, je ji 47, dítě nemá, přišli o spoustu peněz, po hormonální stimulaci přibrala 25 kilo a uz to dolu nedala, ted se rozvádí, protože to vše dává za vinu jemu… ja bych necekala na nic
Ano, mam zkušenost v rodině. Taky mel porad výmluvy a dítě začali řešit až bylo sestřenici 40, samozřejmě, uz to nešlo, tak zaplatili stovky tisíc za umělé oplodnění a nic, je ji 47, dítě nemá, přišli o spoustu peněz, po hormonální stimulaci přibrala 25 kilo a uz to dolu nedala, ted se rozvádí, protože to vše dává za vinu jemu… ja bych necekala na nic
@vladenkamaminka tak tohohle se přesně bojím… až na to umělé oplodnění, do toho bych nešla… takže u nás by to asi mělo ještě rychlejší spád.
Tvůj muž je sobec. Svoje dítě má a tobě ho nechce dopřát? Ty ten čas nemáš, abys čekala. Schválně se ho zeptej, kolik zná žen, které mají ve 40 první dítě. Myslím dítě, které bylo počato v tomto věku přirozeně. Já znám pouze jednu ženu. Zřejmě vůbec netuší, co by vás to stálo, jít do umělého oplodnění. Už teď se vymlouvá na peníze.
Taky myslím, že není nač čekat. Otázkou je, jestli děláte něco pro to, abyste na tom byli finančně líp. To nemyslím špatně, ale píšeš, že nemáte na větší bydlení. Nevím, jestli bydlíte v nájmu nebo ve vlastním. Když budeš na mateřské/rodičáku, půjdete s příjmy dolů. Máte našetřeno na kočárek, výbavičku apod.? Nemusí to být rozhodně nové, ale je potřeba počítat s výdaji. Kdybys nemohla kojit, bude to finančně znát. Jinak bych řekla, že tvůj muž dítě vůbec nechce, jen nemá odvahu ti to říct do očí. Proč by měla být situace za dva roky lepší?
@mrkvovydort já si myslím, že tohle i on docela chápe… spíš je problém v tom, že on těch argumentů má ze všech stran spoustu… momentálně vede ten, že žijeme v malém bytě, kam se dítě nevejde (i já si musím nosit zazimované oblečení do sklepa) a vetší byt stojí spoustu peněz, na který bysme s mateřskou sotva měli. Až prý začnou emisní povolenky, všechno se neskutečně zdraží a my už vůbec nic neuplatíme… o peníze má velký strach. A vždycky se mě zeptá, jak to teda chci vyřešit to bydlení a mít dítě… a já nevím, co mu na to mám říct… protože sice nejsme nejchudší… a v týhle době chudneme hodně rychle… nevím.
@frantiska87 my jsme s partnerem v 2+1, kde se dítě sotva vejde, k tomu 2 kočky a vidina vlastního většího bydlení zatím v nedohlednu.
Mí rodiče se mnou a sestrou ve dvoupokojáku bydleli do mých 10 a sestřiných 12, kdy koupili dům a my se konečně přestěhovali.
Všechno jde.
@frantiska87 Dítě už nejspíš mít nebudeš. Ten tvůj nechce dítě.Přesto je
možností spoustu. Kamarádka vysadila tajně antikoncepci a má krásného syna, Jiná kamarádka si našla milence a dítě měla s ním, IVF může vyjít a nemusí. Tři spolužačky byly na IVF a jned měly po dvou dětech. Někdo ne má přes umělé oplodnění dítě vůbec.
Taky myslím, že není nač čekat. Otázkou je, jestli děláte něco pro to, abyste na tom byli finančně líp. To nemyslím špatně, ale píšeš, že nemáte na větší bydlení. Nevím, jestli bydlíte v nájmu nebo ve vlastním. Když budeš na mateřské/rodičáku, půjdete s příjmy dolů. Máte našetřeno na kočárek, výbavičku apod.? Nemusí to být rozhodně nové, ale je potřeba počítat s výdaji. Kdybys nemohla kojit, bude to finančně znát. Jinak bych řekla, že tvůj muž dítě vůbec nechce, jen nemá odvahu ti to říct do očí. Proč by měla být situace za dva roky lepší?
@korin já našetreno mám. Jsem OSVČ a musím mít polštář. On nemá nic, když něco našetří, hned to utratí. A to vydělává víc než já. O kočárek a podobně by se postarali naši, jsem totiž jedináček a jiné vnouče mít nebudou. Ale jde o dlouhodobou finanční situaci… když vidím, jak je pro manžela všechno problém, byl by problém pořád.
Pokud ho takto drží obavy a strachy, jděte do poradny. Nebo on sám, psycholog - terapie. Bydlení- malé dítě je na prostor nenáročné, případně najděte o maličko větší už teď. A ano, biologicky už jsi v označování starší matka, plodnost klesá, rizika stoupají, rozhodněte se co nejdříve.
Pokud ho takto drží obavy a strachy, jděte do poradny. Nebo on sám, psycholog - terapie. Bydlení- malé dítě je na prostor nenáročné, případně najděte o maličko větší už teď. A ano, biologicky už jsi v označování starší matka, plodnost klesá, rizika stoupají, rozhodněte se co nejdříve.
@lv dobrá rada, ale už jsem zkoušela. On je pragmatik jeho pravda je nejvíc a o poradně nechce ani slyšet,
@lv dobrá rada, ale už jsem zkoušela. On je pragmatik jeho pravda je nejvíc a o poradně nechce ani slyšet,
@frantiska87 v tom případě si ale vybral, ne? Posouvat se nechce, dělat se sebou nic nechce. A ty kvůli tomu trpíš. To není fér.
@frantiska87 v tom případě si ale vybral, ne? Posouvat se nechce, dělat se sebou nic nechce. A ty kvůli tomu trpíš. To není fér.
@lv máš pravdu. Co mám teda dělat?
@korin já našetreno mám. Jsem OSVČ a musím mít polštář. On nemá nic, když něco našetří, hned to utratí. A to vydělává víc než já. O kočárek a podobně by se postarali naši, jsem totiž jedináček a jiné vnouče mít nebudou. Ale jde o dlouhodobou finanční situaci… když vidím, jak je pro manžela všechno problém, byl by problém pořád.
@frantiska87 Je mi to líto. On má zřejmě jasno. Ty se budeš muset rozhodnout, co dál. Jestli zvládneš vyrovnaně zestárnout po boku partnera, od kterého z jeho pohodlnosti dítě mít nebudeš. Nebo to zabalíš a zkusíš jinde, ale třeba dítě nebudeš mít ani tak.
Mám dvě kamarádky, které měly první (a poslední) dítě ve 40. U jedné to bylo neplánované, chtěla jít na potrat, ale nakonec se rozhodla jinak. Nelituje, partner se s tím taky nějak srovnal. Po dlouhých letech bezdětného vztahu se s tím ovšem vyrovnával těžko. Druhá kámoška partnera neměla (alespoň ne oficiálního) a "nějak" si dítě opatřila. Má to těžké, když je na něj sama, ale splnila si svou touhu a nemám pocit, že by prckovi něco chybělo. Mužské vzory v rodině má.
@frantiska87 Je mi to líto. On má zřejmě jasno. Ty se budeš muset rozhodnout, co dál. Jestli zvládneš vyrovnaně zestárnout po boku partnera, od kterého z jeho pohodlnosti dítě mít nebudeš. Nebo to zabalíš a zkusíš jinde, ale třeba dítě nebudeš mít ani tak.
Mám dvě kamarádky, které měly první (a poslední) dítě ve 40. U jedné to bylo neplánované, chtěla jít na potrat, ale nakonec se rozhodla jinak. Nelituje, partner se s tím taky nějak srovnal. Po dlouhých letech bezdětného vztahu se s tím ovšem vyrovnával těžko. Druhá kámoška partnera neměla (alespoň ne oficiálního) a "nějak" si dítě opatřila. Má to těžké, když je na něj sama, ale splnila si svou touhu a nemám pocit, že by prckovi něco chybělo. Mužské vzory v rodině má.
@korin ptám se sama sebe, jestli to dítě chci tak moc, že kvůli tomu opustím toho koho miluju. Zároveň se ptám, jestli chci být s někým, kdo je vůči mně tak sobecký a neempatický.
@lv dobrá rada, ale už jsem zkoušela. On je pragmatik jeho pravda je nejvíc a o poradně nechce ani slyšet,
@frantiska87 pragmatik, to si o sobě může leda tak myslet, protože naprosto ignoruje pragmatickou realitu toho, že plodnost netrvá věčně. A v neposlední řadě nebere v úvahu to, co chceš ty, což je ještě horší. V tomhle vztahu jste dva a nemůže to fungovat tak, že on řekne a hotovo. Ne. Tvoje přání mají stejnou váhu.
@korin ptám se sama sebe, jestli to dítě chci tak moc, že kvůli tomu opustím toho koho miluju. Zároveň se ptám, jestli chci být s někým, kdo je vůči mně tak sobecký a neempatický.
@frantiska87 a jsi ochotná vzdát se toho, co si přeješ, kvůli někomu, kdo tvoje přání a potřeby nepovažuje za dost důležité?
Známá třeba dlouho říkala, že neví, jestli děti vůbec chce. A když odešla z toxické vztahu a začala s někým, kdo otcem být chtěl a choval se k ní tak, jak respektující a rovnocenný partner má, došlo jí, že to bylo celé o něm, dávala stranou, co chce sama, a děti vlastně chce.
@korin ptám se sama sebe, jestli to dítě chci tak moc, že kvůli tomu opustím toho koho miluju. Zároveň se ptám, jestli chci být s někým, kdo je vůči mně tak sobecký a neempatický.
@frantiska87 Já to beru tak, že chlapi jsou a budou. Přichází a odchází. Ale děti jsou prostě tvoje krev.
Můj brácha má ženskou s dvěmi dětmi, naslibovala mu že mu dítě dá (s bývalou manželkou jim to nešlo), ale pak obrátila, a pořád výmluvy, a on jí na to skočil. Teď je ve věku kdy už mimino není reálný, no a mému bráchovi zbyly oči pro pláč.
@frantiska87 pragmatik, to si o sobě může leda tak myslet, protože naprosto ignoruje pragmatickou realitu toho, že plodnost netrvá věčně. A v neposlední řadě nebere v úvahu to, co chceš ty, což je ještě horší. V tomhle vztahu jste dva a nemůže to fungovat tak, že on řekne a hotovo. Ne. Tvoje přání mají stejnou váhu.
@mrkvovydort jako to, že ignoruje moje potřeby, to je u nás normální bohužel.
@frantiska87 a jsi ochotná vzdát se toho, co si přeješ, kvůli někomu, kdo tvoje přání a potřeby nepovažuje za dost důležité?
Známá třeba dlouho říkala, že neví, jestli děti vůbec chce. A když odešla z toxické vztahu a začala s někým, kdo otcem být chtěl a choval se k ní tak, jak respektující a rovnocenný partner má, došlo jí, že to bylo celé o něm, dávala stranou, co chce sama, a děti vlastně chce.
@mrkvovydort to, že chci děti, přišlo až s ním po nějaké době, co jsme byli spolu… mám to spojený s ním. Ale moje přání by mělo mít váhu. Včera jsem to téma znovu otevřela, on se urazil, spal v obýváku a dneska někam odešel, tohle dělá pokaždý, když není po jeho. Je zo vyčerpávající.
Dítě je zrovna věc, ve které těžko najdeš kompromis, prostě nejde mít půl nebo třičtvrtě dítěte. A je jen na Tobě, jestli je to věc, pro kterou skončíš vztah. Protože to, že on dítě nechce (a mně jeho argumenty zní racionálně a jeho obavu z mezinárodní bezpečnostní situace absolutně sdílím) je úplně stejně relevantní jako to, že ty dítě chceš. Jedno ani druhé není míň nebo víc. A je to přesně ta věc, kterou by pár měl mít vyřešenou ještě než se rozhodně pro společnou budoucnost.
Nemyslím si, že ti tu cizí ženský rozhodnou, jak řešit vlastní vztah. Ty musíš vědět, jestli je pro tebe bezdětnost akceptovatelná nebo ne.
Dítě je zrovna věc, ve které těžko najdeš kompromis, prostě nejde mít půl nebo třičtvrtě dítěte. A je jen na Tobě, jestli je to věc, pro kterou skončíš vztah. Protože to, že on dítě nechce (a mně jeho argumenty zní racionálně a jeho obavu z mezinárodní bezpečnostní situace absolutně sdílím) je úplně stejně relevantní jako to, že ty dítě chceš. Jedno ani druhé není míň nebo víc. A je to přesně ta věc, kterou by pár měl mít vyřešenou ještě než se rozhodně pro společnou budoucnost.
Nemyslím si, že ti tu cizí ženský rozhodnou, jak řešit vlastní vztah. Ty musíš vědět, jestli je pro tebe bezdětnost akceptovatelná nebo ne.
@drep rozumný, děkuju.
Bohužel, zůstat s ním = budeš bezdětná.
Nemáš čas ztrácet čas. Pokud chceš děti, tak z toho manžela vynech.
On názor nezmění. Neztrácej čas naivním doufáním, že ho přiměješ změnit názor.
Promiň, vím, že to zní drsně, ale je na čase vidět realitu. Buď manžel nebo dítě.
Je to těžké, vím to z vlastní zkušenosti. Ale takový bohužel život někdy je :/
@mrkvovydort to, že chci děti, přišlo až s ním po nějaké době, co jsme byli spolu… mám to spojený s ním. Ale moje přání by mělo mít váhu. Včera jsem to téma znovu otevřela, on se urazil, spal v obýváku a dneska někam odešel, tohle dělá pokaždý, když není po jeho. Je zo vyčerpávající.
@frantiska87 oukej, holka, mazej z takového vztahu. Ale hned. To fakt nemá cenu.
@mrkvovydort to, že chci děti, přišlo až s ním po nějaké době, co jsme byli spolu… mám to spojený s ním. Ale moje přání by mělo mít váhu. Včera jsem to téma znovu otevřela, on se urazil, spal v obýváku a dneska někam odešel, tohle dělá pokaždý, když není po jeho. Je zo vyčerpávající.
@frantiska87 Tohle je docela smutný, jestli takhle řeší všechno, co se mu nelíbí. Dítě ano/ne nebude jediný problém vašeho vztahu.
@cherie24 že jsem ve formě a nebude to problém.
@frantiska87 jenže takto to nefunguje. Ve formě můžete být i v 50. I v 60 můžete být v lepší formě než kde jaká třicítka, ale to neznamená, že budete plodná přeci. Plodnost není vůbec o tom, kdo je v jaké kondici. Vážně bych mu to vysvětlila velice rázně. Tohle jsou opravdu jen hodně hloupé výmluvy. Když se ho zeptáte na rovinu, jestli to dítě vůbec chce nebo vás jen tahá za nos, co odpoví?