Angličtina v MŠ - jaký na to máte názor?
Zdravim maminky, v naší i kolem v MŠ se děti učí anglicky. Někdo si to vychvaluje a někdo zase, že je to brzo pro tak malé děti. Jaký máte na to názor?
@budouci_maminka já měla angličtinu od 6.tridy a pak celou střední a umím celkem obstojně. Takhle jsem to myslela😃.. když je manželství dvojjazyčné to je jiná.. a dle mého dítě se má naučit nejdřív cesky a pak klidně jinou řec formou hry. Má se ve skolce učit české písničky, říkanky a českou lidovost. S českými pedagogy.
@loylii to, co pro jednoho může znamenat umět anglicky obstojně, pro druhého může znamenat nedostatečně. Naše děti budou vyrůstat v jiném prostředí než my, na jazyky bude kladen větší důraz. To, že ty jsi se začala učit až v 6.třídě a anglicky "umíš" a proto u svého dítěte předpokládáš, že to bude mít stejně - má mnoho proměnných. Tvé dítě může mít špatnou paní učitelku na ZŠ, může být často nemocné, látka mu bude utíkat, na jazyky nebude mít buňky, nebude vůbec samouk a nebo naopak, už na základce sám od sebe projeví zájem o jiný jazyk... Však ať každý dělá dle svého uvážení, já svým dětem raději dopřeji konkurenční výhodu, když k tomu mám (bezbolestnou) možnost.
Pro mne je tato debata docela zajímavým oknem do sociálních vrstev.
JInak celkově si myslím, že je to především vzdělání, které otevírá sociální nůžky a je to něco, co rodiče mohou ovlivnit, pokud chtějí.. jak je vidět, mnoho rodičů nechce 🙂
@budouci_maminka Právě proto, že mi záleží na vzdělání mých dětí, nebudou chodit ve školce na cizí jazyk. Chci, aby se naučily dobře mluvit, neměly logopedické problémy, cvičily paměť, uměly správně držet tužku, malovaly, říkaly říkanky a uměly lidové písničky atd., atd. Toto spousta dětí v první třídě neumí.
Přijde mi zvláštní, že mi dítě odříká anglicky barvy a čísla do deseti, ale když se zeptám, jestli to umí česky, tak netuší (a s takovými dětmi se opravdu setkávám).
Angličtina od školky je jistě moc fajn, ale není pravda, že nemůže ublížit.
My jsme ochotní a připravení svým dětem platit jazykové školy, počítáme s tím, že budeme - ale nejprve potřebují základ, na kterém budou stavět, a tím je dobré zvládnutí mateřského jazyka 🙂
@budouci_maminka ten závěr, bych tesala do kamene. Jenom myslím, že vzdělání ty nůžky zavírá, než otevírá, asi jsi to tak sama myslela, že se právě díky němu rozdíly mohou částečně setřít.
@budouci_maminka ano jsou jiné možnosti, než kdysi a já doufám, ze moje deti se budou učit jazyk na základní, střední popr. vysoké škole a hned po škole frnknou do zahraničí na zkusenou😃 Než jim blbnout hlavu ve 3 letech ve skolce anglickými “vymozenostmi”. Dávám deti teď ve 2,5 letech do školky a angličtinu mají ve speciální třídě a tam rozhodne chodit nebudou. Až jim bude více let a řeknou mi, ze tam chtějí, můžeme doma s mužem popřemýšlet. Ale to je ještě větší tradicionalista než já...😃
@madbetka nevím jak u vás ale u nas ve skolce je dopoledni vzdelavaci blok toho co popisuješ zcela bezne a angličtina/flétna/jóga na které dcerka chodi je až v odpoledním volnočasovém bloku kdy deti které krouzky nemají jsou na hřišti a deti co krouzky maji se k nim připojí o 45 min pozdeji. Taky premyslim, proc predpokladas, ze dite které chodí do MS cesky mluvit neumi a musí mít nutne logopedicke problémy. To přeci není mantra.
A celkove me překvapuje proc by nutne ty věci (cviceni pameti, držení tužky, malování, říkanky, pisnicky) melo byt výstupem znalosti jen skolky, toto jsou přeci jasne cinnosti které kvalitní rodic v rámci výchovy provozuje s dítětem i sám ne? A pokud to ty deti neumi tak je někde chyba ale primárně bych ji nehledala v MS a je pak jasne ze takový rodic se nepohrne ani do výuky jazyku..
Každopádně vzdy je samozřejmě potřeba zhodnotit schopnosti dítěte. Jestli ty pracuješ s realitou kdy tvé dite ma logopedicke problémy tak je jasne ze asi se na to divas jinak než někdo kdo resi s pedagogickou psychologickou poradnou zda dat dite na zakladku o rok driv protoze je proti vrstevníkům vyrazne napřed.
@elencze myslela jsem to tak ze rozdilny přístup ke vzdělání otevira nůžky, no vsak jsme se pochopily 🙂
Nedávno tu byla zajímavá debata na téma online výuky a v zásadě taky -jakmile nějakému dítěti ted i díky nízké podpoře rodiny na ZŠ utekl cely rok vyučovací látky bude mit s velkou pravděpodobností problémy se školou do budoucna - a zas to stoji a padá na pristupu rodičů...
@budouci_maminka Vycházím z toho, že jako prvostupňová učitelka vidím, co děti při nástupu mají zvládnou a zvládnuté to bohužel často nemají.
Nikde jsem nepsala, že to všechno je úkolem jen školky, domýšlíš si věci, které v mém textu nejsou. Smyslem mého sdělení je, že pokud dítě nemá zvládnuté ty základní věci, které jsou potřebné pro pohodový začátek školní docházky, je zbytečné ho už v předškolním věku, tedy v mateřské škole, zatěžovat něčím dalším (totiž výukou angličtiny). Nadaných dětí, které to bez problémů zvládnou, je totiž poměrně málo.
Moje děti jsou v pohodě, naopak jsou na svůj věk dost šikovné 🙂
O tomto tématu jsem loni diskutovala s paní docentkou Starou z PedF UK, která se v podstatě celý svůj život věnuje předškolní pedagogice. Cizí jazyky a obecně kroužky pro děti v MŠ nepovažuje za důležitou věc, naopak doporučuje to s nimi nepřehánět a jazyky by pro tak malé děti prý nedoporučila vůbec 😉
@madbetka vidíš a naopak trendem vsech kvalitních skol a školek je jazyky nabizet nehlede na to ze na Googlu jsou snadno dohledalne studie lidi (nejen Doc ale i Prof) které zas říkají že když se začne s Aj u predskolnich deti pak u nich dochází k lepsim vysledkum v jazyku na dalším stupni vzdelavani.
Za mne asi tak -kazda hrajeme s jinak rozdanymi kartami, každá mame jiné životní zkušenosti a jiné sociální bubliny ve kterých se pohybujeme. Každá se snažíme vsak byt tou nejlepší mámou pro své děti a každá v tom vidi jinou cestu. A proto je potřeba vzdy individuálně posoudit co dítěti doporučit a co nikoliv. Tim bych za sebe tuto debatu ukončila.
A já vám do toho "čím dřív, tím líp" hodím vidle. Při přijímacím řízení na obor AJ na vysoké škole dopadají nejlépe uchazeči, kteří absolvovali denní pomaturitní studium, a kteří se Aj začali učit až na střední škole. Nejhůř dopadají uchazeči, kteří se učí od MŠ v kroužcích. Tolik empirický výzkum.
@budouci_maminka S druhým odstavcem souhlasím do posledního puntíku.
@tynus7 Ja jsem vyrustala bilingvalne (dvoujazycne). Za mne je to i pozde🙂) Ale pouze za podminek, ze vyucujici je opravdu dobry a pokud mate moznost podporit cizi jazyk. Mysleno, ze dite neprijde s anglictinou do kontaktu pouze tu jednu hodinu tydne, ale budete se zaujimat, co dela (popr. si vyzadate tematicky plan) a mate tu moznost s nim opakovat nebo pripominat slovicka...pokud bude mit pouze jednu hodinu a pak vubec nic, za mne to vyznam nema. Je potreba opakovat a pak pouzivat v praxi.
@atomix nevím, mi to do ničeho vidle nehodilo. Přece se všechny děti, co mají cizí jazyk ve školce, pak nehlásí na filologii. Můžou se uplatnit v celé řadě jiných oborů, ani nemusí jít na VŠ. A přijde mi logické, že nejúspěšnější jsou lidé, kteří absolvovali denní pomaturitní studium, kdy se už cíleně rozhodli, co chtějí, a šli si zatím, byť třeba začínali později. V takové formě studia se pak navíc učí gramatiku a další věci, které zúročí u přijímacího řízení, a kterým se v kroužcích nevěnuje pozornost.
@atomix Souhlasím. V praxi se často setkávám s dětmi, které se učí anglicky od 2 let, ve škole mají velké problémy a dá to velkou práci je něco naučit, protože už mají za sebou spoustu kroužků AJ (zřejmě nevalné kvality) a jsou otrávené, že nic neumí. Děti, které začínají s čistým štítem později, dělají velké pokroky a pod správným vedením brzy doženou i ty, kteří mají "náskok" z MŠ. Takže lépe později, ale kvalitně. Trochu mi to připomíná diskuze typu "od kdy chodí vaše děti na nočník", kde vyhrává ten, kdo odloží plínky co nejdříve. Někdo začne trénovat v 6 měsících, jiný ve 3 letech a ve finále jsou na tom oba ve 3,5 letech naprosto stejně. Pokud to některé děti baví, ať se klidně zábavnou formou vzdělávají už v MŠ, ale nějakou výhodu do budoucna v tom opravdu nevidím.
@elencze Jasně, že všichni nepůjdou na VŠ. Ale je to doklad toho, že efektivita kroužků v MŠ je velmi malá a účast v nich je spíš kontraproduktivní. Jak už někdo psal. Učí se čísla, barvičky, zvířátka. V první třídě znova, ve druhé opět. Tyhle děti jsou za kinga, všechno umí. A pak jim ujede vlak. A často je tohle opakování demotivuje. Nemluvě o kvalitě lektorů kroužků.
@atomix ale tam nejde i o to, aby dite v MS uz mluvilo a bylo nachystane na anglicke gymnazium. Pokud rodice doma anglicky nemluvi a mluvi se cesky nebo pokud dite ma kontakt s anglictinou pouze na tu hodinu ve skolce, je to spise o tom, ze dite posloucha cizi jazyk, nasloucha melodii reci a nauci se par slov. Nejde o to, pripravit deti na VS nebo na pobyt v Anglii... Vzdyt jsou ve skolce i krouzky plavani a cilem neni deti pripravit na olympiadu...
@madbetka az na to, že do nějakých pěti let se děti učí jazyky jinak než později. Takže čím dřív začne, tím líp bude daný jazyk ovládat i v dospělosti. A všechny další jazyky se bude učit snáz. Jo. Možná nebude umět tak rychle česky (i když i to je relativní - co je "rychle"? Co je "pořádně"), ale tu devizu druhýho jazyka už dítěti nikdo nevezme a do budoucna bude mít velkou výhodu
@tynus7 já myslím že s kontaktem s cizím jazykem je dobrý začít brzo. Čím dřív tím líp. Naše čtyřletá třeba - neumí úplně dokonale česky tedy (ale každý má jiný tempo že) ale už mluví (zhruba stejně "dokonale" ) dalším jazykem a rozumí anglickym pohádkám 🤷 . Nejstarší syn (11) začal s cizím jazykem ve třech, česky mluví velmi dobře a k tomu už má další dva jazyky plynule (aj, švédštinu). V Čechách ten kontakt s cizím jazykem neni tak intenzivní takže třeba děti tím jazykem asi vyloženě nemluví (pokud by nechodily do aj školky). Ale už to že se setkají s konceptem jinýho jazyka před uzavřením vývoje řeči, potom velice pomůže s osvojovanim každýho dalšího jazyka. Takže imho čím dřív tím líp ;)
@odula Samozřejmě, proto naše děti poslouchají anglické písničky a pohádky. Setkávají se tak s angličtinou jako mluveným jazykem, s melodií, přízvukem,... což je naprosto dostačující.
Opravdu nevidím smysl v papouškování pár slovíček, která je učí někdo, kdo třeba anglicky ani pořádně neumí 🙂
@atomix to by chtělo vidět ty testy a parametry toho empirickyho výzkumu. Jaký kroužky? Jak dlouho? Co studovali potom? Protože evidentně - kroužek v MŠ , když potom studuješ lousy střední školu nebo studuješ málo, tě sám o sobě moc nevytrhne že ... Co bylo obsahem testu? Dopadli špatně ve všem? Nebo třeba v gramatických testech? Psaným projevu? Rozhovoru? Porozumění rodilým mluvčím? Takhle řečeno toho moc empirickyho ten empirickej výzkum neřekne. A určitě nevyvrací to proflakle "čím dříve tím lépe" (s kterým taky souhlasím ;) )
@ovin jak už píše odula, neříká nic o tom, jestli pak chodili na ZŠ zaměřenou na jazyky, na jakou střední školu. Ten náskok je o tom, že výslovnost a určitý cit, se je člověk schopen naučit nejlépe právě v batolecím a předškolním věku. K tomu existují stohy odborné literatury. Což ale u přijímacího testu zaměřeného na gramatiku a reálie anglofonních zemí nemusí být rozhodující výhoda, ale může to sehrát podstatný rozdíl v dorozumívání se, také nemusí, protože samozřejmě nemůžeme počítat s tím, že slyšel jazyk ve školce takže ho bude zázračně ovládat, i když se na tom v pozdějších letech nepracuje. Pokud probíhá výuka s kvalitním lektorem, a mrzí mě, že dle mnoha příspěvků tomu tak není, tak je to zcela jistě výhoda.
já si dovolím faktickou poznámku k zmiňovanému "empirickému výzkumu"... Za předpokladu, že by se výzkum dělal v roce 2019 (nicméně předpokládám, že je ještě z pozdějšího roku, no nevadí, ponechme 2019), tak se dělal průzkum mezi studenty, kterým bylo 18-19 let, že? To znamená, že to vyhodnocuje kvalitu vzdělávání anglického jazyka v MŠ v roce (2019 mínus 16let) tj 2003... to je pak argument jak noha čoveče 😀 Zvlášť když v tomhle roce ten jazyk mateřských škol poskytovalo naprostý minimum.. a o kvalitních učitelích v té době taky dost pochybuju..
No a přesně proto považuju u svých dětí vzdělávání důležité, kvůli znalostem a kritickému myšlení.. 😉
@budouci_maminka no tak já jsem zrovna promovala v roce 2003 a nemám pocit, že naše generace učitelů na tom je se znalostmi hůře, než ti, co končí studium dnes. A to nejsou žádné bláboly, já se s těmi lidmi setkávám a doplňují jim vzdělání.
@ovin a propos, kdyz jsme u těch vzdělaných učitelů mateřinek - kdy vlastne byla zavedena povinnost pro ucitele mít vysokoskolský vzdělání? a ještě jedna věc - kolik školek vlastně nabízelo aj?? to už vlastně psala @budouci_maminka. 😎
@ovin to je přesně to o čem jsem psala. Ze co je pro jednoho "dostatečná zmalost" pro druhého ani omylem.
Z mého pohledu jednoduchá fakta: v roce 2002 byl teprv sestavem vzdelavaci plan pro ZŠ kdy byla zavedena vyuka cizího jazyka od 4.tridy v casove dotaci 3 hod tydne...
Argument ze v roce 2003 byli stejne kvalitní ucitele angličtiny jako dnes je absolutní blbost. Statisticky to proste nevychazi.
Přístup k jazykům v dnešní době je úplně někde jinde než dříve. Za těch 17 let se zvýšila dostupnost soukromých jazykovek a kurzů, je snazší dostupnost textu, filmu, hudby a to i edukativni, cestování je také někde jinde včetně možnosti výměnných pobytu jak pro studenty tak i ucitele, cizí jazyky se pomalu vkradaji i do většiny podniku diky mezinárodní spolupráci a propojenosti trhu a v neposlední řadě ta casova dotace na cizí jazyky je uz I u základních škol v násobnem mnozstvi . To vše ma za následek ze angličtina drive považována za výhodu dnes absolutní nezbytnost.
@ovin a poslední fakticka poznámka-ucitele kteří vyučovací v roce 2003 tak byli ve věku minimálně 23 let -50 let, uděláme průměr 37 let..clovek kterému bylo v roce 2003 37 let se narodil v roce 1966. Jestli mi chceš tvrdit že ucitele co se narodili v roce 1966 meli stejne znalosti Aj jako dnešní ucitele tak fakt uz nemam slov 😀
@loylii tak někdo treba cestuje casto s detmi do zahraničí, ma příbuzné v zahraničí a nebo třeba proste jen proto, ze mu na vzdělání svého dítěte záleží a nehodla vsazet jen na kvalitu pedagogů na státních školách - coz je loterie..