Jak řešit nízkou úroveň dovedností ve školce?
Asi si někdo bude říkat, proč to tak řeším, nicméně to jsem prostě já. Ve školce dělali nějaké testy a rodičům dávali psané výsledky. Moje dítko bude mít na jaře pět let. Nicméně jeden z výsledků byl, nízká úroveň dovednosti v grafomotorice ...s tím souhlasím. Neumí držet tužku, neposlouchá, když mu radím a popravdě, už jsem to vzdala a nechala to na školce. Především, on vůbec zájem o kreslení a vymalování nejeví, nechce. Zkoušela jsem různé metody, jak ho nalákat, prostě nezájem. Max vodovky a prstové barvy. Co mě ale strašně trápí je, že má podle testu, sníženou úroveň u předmatematických představ. On zná všechny čísla, pozná je ( neumí napsat). Počítá jak česky tak anglicky do 20. Chápe souvislost sčítání a odečítání. Když má 3 jablíčka a odeberu 1, že jsou 2 jablíčka a naopak. Hrajeme člověče nezlob se, téměř každý den. Už ví, co kolik teček na kostce znamená....je mi z toho na nic, protože mám pocit, že se mu věnuji a dle toho výstupu to vypadá, jako bych s ním nic nedělala. (Z důvodu nemoci dlouho do školky nechodil). To jsou na děti ve školce kladeny takové nároky teď? Nebo já nevím, jak je to myšleno. Máte někdo s tímto zkušenosti?
@treasurka děkuji za povzbuzení 🙂 ne, že by bylo u nás vše na 100%. Ale prostě zrovna tohle mě překvapilo.
Předmatematické představy neznamenají napočítat do 20, spíš porovnávání množství, velikosti, určení první v řadě, poslední, před, za, hned před, hned za, nejmenší, větší, největší, když se namaluje velký čtverec a na druhou stranu 3 malinké, zeptáš se, kde je věcí víc? atd. Někdy se stane, že dítě prostě nespolupracuje a výsledek mu vyjde hůř. Upřímně, víc by mě nyní trápila ta grafomotorika, protože s tou se v tomto věku snáz něco dělá. Chápu, nechce spolupracovat. Něco zkusit motivovat, něco zkusit úkolem. Uvolňovat celou ruku (utírání stolu hadrou, zametání malým smetáčkem), uvolňovat loket, zápěstí: jakékoliv domácí práce - umývání a utírání nádobí, čištění bot, škrabání brambor a zeleniny, zapínání knoflíků - třeba i na povlečení, zavazování tkaničky, krájení uvařené zeleniny, žampiónů, stříhání, modelování, malování klacíkem do písku venku na pískovišti. Toto jsou běžné činnosti, velmi důležité pro rozvoj grafomotoriky a neříkej mi, že tohle nedělá dítě rádo - v tomto věku ještě jo, až to bude mít jako povinnost, nadšení opadne🙂 Potom samozřejmě správný úchop tužky, grafomotorické cviky, omalovánky atd. Dobře se dá využít i taková ta mazací kreslící tabulka (v tužce je v hrotu magnet). Tady, pokud nepůjde motivace, tak to holt zařadit jako úkol. Nakoupit úplně jednoduché omalovánky s jasnými konturami a dát za úkol denně vymalovat 5 různých částí na 1 obrázku. Snažit se co nejméně přetahovat. Uvidíš, jak než ji celou doděláte, jak krásný pokrok bude. Nechce malovat postavy, nevadí, určitě ho něco baví - dinosauři, auta, hasiči, popeláři... Ať se zdokonaluje v tom, co má rád, takže můžete mít doma klidně už 100 závodniček a žádnou kočičku na obrázku. Mým dětem na malování pomohly i takové ty knihy s návody, jak co namalovat (nauč mě kreslit...), ovál, přidáš dvě tečky jako oči, křížek jako fousky, dvě stříšky jako uši a je hotová hlava kočky. Pomáhalo to i mě, protože jsem taky kolikrát nevěděla, jak na který obrázek. A důležitá věc - vše dělat s dítětem, sedět u něj, komentovat mu to, povzbuzovat, zkoušet taky. Ono to půjde. A při tom si povíte, co je nahoře, dole, co je menší, větší, co stojí před, za a budou v tom i ty předmatematické dovednosti🙂 Není to tvoje selhání, ale jestli chceš pro své dítě něco udělat, máš to fajn, protože víš, jakým směrem se zaměřit. Času do školy máte ještě dost, žádný strach.
@zuzkasim jj tohle zvládá, porovnávání, určení množství, větší, menší atd...doma krájí téměř každý den okurek k večeři, maže na pečivo pomazánku, vyklízí myčku a utírá nádobí. Kreslící tabulku má. Striháme a vyrábíme. Máme takové ty pracovní sešity dle věku, které s ním dělám. Magnetickou tabulku. Je pravda, že nastal pokrok v tom, že když už teda něco maluje, tak to není čmárání, ale dělá nějaké tvary... řekne, že to je pláž se sluníčkem a kameny... například. Venku klacíkem čmárá momentálně do bahna. Když mu řeknu dej kelímek na stůl, pod stůl, podívej se nahoru, dej modrý míček za žlutý, podej mi větší míček, atd...tohle zvládá. Vidím velký problém v tom, že když drží tužku (i nůžky), je to křečovité, na tužku tlačí..
Asi se budeme muset zaměřit na to uvolnění ruky.
@zuzkasim hele, ty jsi úča jak vysita, nemyslim to ve zlym. Ty rady ta uvolneni ruky jsou super, ale fakt ti prijde spravne nutit 5lety dite jako ukol vybarvovat omalovanku, nutit ho kreslit? Rad kresli prstovejma barvama, tak at v tom pokracuje a rozviji si tim smysl pro vytvarny umeni a nekresli dinosaura na povel podle navodu.
Mamka mi kdysi říkala, že brácha dlouho nemluvil. On neměl potřebu, protože stačilo ukázat a zabroukat a bylo mu vyhověno. Taky nechtěl ve školce nikdy kreslit. A pak v 5 letech najednou nakreslil koně. A to jen proto, že zrovna chtěl. Na učňáku vynikal v technických kresbách. Je to normální chlap, i když se zastydlou pubertou. My oba jsme byli vždy takoví, že jsme nedělali to, co nás nebaví. Později jsme to odflákli. Hlavně, že to nebylo za 5. Ale v jiných věcech jsme vynikali.
Jo a můj syn i v 7 letech kreslí hlavonožce 🤷, nemá rád zvířata a nebaví ho o nich si povídat. Je to sportovní antitalent. Ovšem stačí, když projede kolem autobus a on je schopný ti i říct rok výroby, celý název atd.
@mishka87 my s mužem malujeme hlavonožce doteď. Nicméně vymalovávat a stříhat umím obstojně 😀 to se manželovi nedaří, skoro ve čtyřiceti letech 😀
Mně přijde ten tlak na děti až úchylný. Když si vezmu sebe, tak při nástupu do první třídy jsem nevěděla, kde je vlevo/vpravo, neznala písmenka ani číslice, neuměla žádná slovíčka v cizím jazyce. Zpětně mohu jen říct - díky bohu. Protože právě to, že jsem se tyhle věci ve škola učila, tak mě škola bavila a nebyla jsem znuděná z toho, že slyším něco, co už dávno vím/umím. Během krátké chvíle jsem patřila k nejlepší čtenářům, slohařům i počtářům, takže to, že jsem se to učila "až" ve škole, žádná negativa nezanechalo. Dneska aby děti uměly ve školce snad i Pythagorovu větu, jen aby se mohli rodiče/školka chlubit...
@sigyn o děkuji za tvůj názor, mám podobný, a to jsem ročník 92, se bojím, že než půjde moje dítě do školy, budu ho muset naučit učivo, co jsem já měla prvních 5 let :(
Křečovitý úchop tužky - nemůže být dysgrafik? To jen takový nápad.
@mdch91 Pokud vím, že to dítě problém s grafomotorikou má a záleží mi na tom, aby se to zlepšilo, tak je potřeba to nějak trénovat. To neobejdeš. Jo, myslím, že jsem se pro toto povolání narodila🙂
@merope Dysgrafik je člověk, který se není schopen naučit udržet linku, velikost a správné tvary písma. Nemůže být dysgrafik někdo, kdo se ještě psát neučil. A rozvoj grafomotoriky předchází vzniku dysgrafie.
@sigyn taky mi ten tlak přijde veliký. Nicméně třeba konkrétně u nás to bylo tak, že se o čísla začal zajímat sám, chtěl to znát. Furt se na něco ptal, takže když to chce, podporujeme, ukazujeme, vysvětlujeme. Třeba písmena téměř nezná. Nedávno se strašně kamarádka divila, že se neumí podepsat, že její čtyřletá dcera to umí už dlouho....tak jsem řekla že ne, že nejeví zájem a nebude se alespoň ve škole nudit. Takže pokud projeví zájem, ano, budu ho k tomu směřovat, jinak zatím ne. Ale třeba s tou angličtinou... manžela slyší často mluvit několika jazyky a ta angličtina mu utkvěla. Když se zajímá a chce to, pustíme pohádku v angličtině. Pokud chce češtinu, pustíme v češtině.
@merope popravdě jsem z jiného oboru, ale špíš si myslím, že tohle se spíš diagnostikuje na prvním stupni. Ale nevím...
@zuzkasim mě na tom záleží i z pohledu toho, aby si neosvojil nějaké špatné zvyky. To, že nedokáže namalovat obrázek, kde se nerozezná slunce od traktoru, to mě nevadí 🙂
@chrystyanna já si pamatují, že my si v první třídě kolikrát hráli a byli hodně venku. Ročník 90 🙂
@sigyn podobně jako puzzle, nebaví ho to.... baví a jde mu , tak ho v tom podporuji a nenutím ho do puzzle
@sigyn baví ho lego
@sigyn tak třeba já jsem ročník 87. Neexistovalo, že by prvňák za nás neuměl zavázat tkaničky. A jelikož boty na suchý zip prakticky nebyly, tak nám ani nic jiného nezbývalo. Barvy a tvary jsme taky uměli. Ale rozeznat písmena nebylo třeba. Jinak náš kluk umí od 4 let číst a psát tiskací písmena. Ale to proto, že chce. Ani ne ve 3 letech napočítal do 10 a postupně to zvyšoval. Nikdo ho do toho nenutil a chtěl sám. O zvířata a přírodu se nezajímá. Zato autobusy, metro nebo tramvaje jsou jeho koníček
Dcera bude mat 5 v cervnu a je mi z toho uplne uzko😅 co potom budu robit v 1.triede?? Ten tlak je priserny, potom to dopada tak, ze kamoska drti 2rocneho kluka pismena namiesto ucenia na nocnik 🤷🏻♀️
Ctu tady tu diskusi a musim se priznat, ze se mi tez dela uzko z toho, co vse se ted po detech chce. Moje neter vloni absolvovala zapis do prvni tridy, zadna vyberova skola, normalni vesnicka zakladka. Kdyz mi svagrova popisovala, co meli v podkladech, co budoi u ditete zjistovat, tak jsem se uplne opotila.. pak ale nechapu, jak je mozne, ze pri celkovem pohledu ta uroven vzdelavani tak strasne upada. Mame v okoli par znamych, kteri uci na univerzite a vsichni se shoduji, ze upadek ve vedomostech u novych studentu je sileny. Neustale musi snizovat naroky, aby vubec aspon nekdo zkousku udelal. Tak kde je ta chyba? Na peti, sestilete je vyvijen obrovsky tlak a vlastne zbytecne, protoze v mezidobi se to nekde stejne zvrtne. Ja jsem pri nastupu do prvni tridy znala par pismen, umela napsat sve jmeno, scitani ani odcitani jsem neumela, s anglictinou jsem se prvne setkala ve treti tride. Nijak me to nepoznamenalo a v ramci vzdelavaciho systemu jsem se dostala celkem daleko. Vubec ten tlak na ty deti nechapu
Ja tedy nevim, ale podle kamaradek ucitelek na ZS je upadek vedomosti obrovsky v porovnani s tim co jsme museli umet my. My jsme vse museli umet do hloubky a ted staci jen zaklady, osnovu, obsah a hotovo. Takze ono to asi tak nebude pravda co tady pisete... Dcera je ve druhy tride v normalni ZS a podle me se toho uci malo, doucuji ji doma sama ucivo navyse.
@missbufy mám tyhle informace o výuce na SŠ a VŠ
@missbufy není problém tohoto spíš to, že musí všichni umět všechno, takže se učí 50 věci po povrchu, místo 30 do hloubky.. Jen můj osobní názor.. Sama už jsem že školy dlouho.
Píšu jako učitelka ve školce. To vám paní učitelka referovala možná diagnostiku. Probíhá 2xročně nejméně a to u všech dětí. My výsledky rodičům neříkáme, je to spíše poznatek pro nás učitele v čem dítě vyniká, co mu jde nebo nejde a na co se mám ve své práci zaměřit. Já osobně mám taky 5ti letou dceru a zdaleka všechno neumí. Dětství je krátké, ve školce si mají hrát a trochu i poznávat. Pak už přijdou jen povinnosti a úkoly na každý den.
@zuzkasim (plus tazatelce) - holky, tady máte bakalářku k diagnostice v předškolním věku - https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.... - bude toho určitě víc. Já tak nějak vycházím z toho, že třeba já jsem se až v dospělosti dostala k různým věcem, co mají s psaním dysgrafici a zjistila, že to jsem přesně já jak vyšitá. A přitom třeba když se má někde psát cokoli, tak typicky to píšu já, protože píšu nejhezčím písmem ze všech. Jo, protože když píšu rychle, tak to po sobě nepřečtu ani následující den. Já prostě písmenka "maluju", jinak je zbytečný to psát. Ale má to hromadu "přidružených" věcí. Dokonce tipuji, že to, že nedokážu napsat SMSku na chytrým mobilu s tím bude souviset taky.
@merope super, podívám se 🙂 akorát nechápu, proč tu nemám nick
Můj syn, velice inteligentní a nadaný, je v 5. třídě a dodnes kreslí hlavonožce. Pero se už naučil držet, ale dlouho ho držel jak prase kost. Píše hezky psacím, protože jsme to trpělivě trénovali. Ale text bez linek mu tak utíká. Nesnáší výtvarnou výchovu. No a co? Neumí kreslit, asi mu to nikdy moc nepůjde, ale má výbornou paměť, už se učí třetí jazyk. A jde mu to opravdu samo. Já to nelámu přes koleno a neděláme z toho vědu.
Takže si to tak neber. Tvůj syn může vše krásně dohnat, a hlavně, ať z toho nemá stresy. O nic nejde
Hele, vyprdni se na to 🙂 Můj syn byl ve druhé třídě diagnostikován jako mimořádně nadaný žák, ale ve školce v tomhle testování na mě paní taky káravě koukala, a říkala, že by to chtělo si s ním víc povídat. U doktorky na pětiletce nakreslil hlavonožce, nevěděl, co je dolů, a nepoznal čtverec od kruhu, i když jinak to měl v malíku. Já se styděla, zpocená až na zadku... No a včera jsem byla na logopedii se čtyřletou, ta už mi začíná číst, psát, chytrá jak opice, ale tam měla povídat o obrázku, a nevypadlo z ní skoro nic, paní zase říkala, že chápe, že mám teda 4 děti, ale měla bych se jí trochu víc pověnovat. Už to mám na háku.. Chci tím říct, že tyhle testy jsou orientační, aby se vyhledaly ty děti, které fakt potřebují pomoc, nebo odklad, ale žádné závěry z toho nedělej. Ty děti se prostě chovají jinak, spousta věcí je rozptyluje, mluví na ně někdo jiný, jiným způsobem, a tak... Takže v klidu ;)