Je běžné, aby babička šla k zápisu do školy?
Ahoj všichni, zítra jdu se synem k zápisu do školy a moje mamka přišla s tím, že jí kolega říkal, že k zápisu chodí i babičky. Mně to úplně nepřijde jako událost, na kterou by mělo jít celé procesí. Ale zajímá mě, jak jste to měli nebo budete mít vy? Nebo co je zvykem?
Zápis je spíš formální záležitost. Rodič vyplňuje papíry, učitelka si vezme dítě stranou a zkouší, co umí. Myslím, že je celkem důležité, aby tam to dítě bylo "samo" s učitelkou (protože to je jedna z těch věcí, kterou testují - jestli dítě vůbec zvládne interagovat s cizím dospělákem, bez podpory svého dospěláka), takže babička by ti stejně stála za zády u vyplňování papírů... Což jí nic moc nedá. ... Nějaký smysl vidím možná pak v nějaké fotce ve fotokoutku na chodbě či následné oslavě v cukrárně (pokud si ji uděláte). ... ale tu můžete klidně udělat až po práci, že.
@cilkat u nás toto není pravda, papíry se vyplňují předem a v den zápisu dítě chodí po různých “stanovištích”, kde různí učitele zadávají ukoly. Dospeli mohou s nim, dokonce jsou tam pro ne kousek stranou připraveny zidle. Je to hezky zážitek, u obou dcer jsme byli oba s manželem a užili si to.
Dnes jdu dceru zapsat do školy sama, půjde na operaci a musí být zdravá. Napadlo mě, že si pak na zápis budeme hrát, aby o nic nepřišla. 😁
My jsme měli babi i dědu (moji rodiče) a byla jsem tam já i manžel a naše dcerka ještě jako miminko. Ano byli jsme jak Hujerovi, ano museli nám donést ještě další židli, protože tolik lidi současně nečekali 🤭 syn z toho udělal show, úkoly pro něj byly banální, moc se na zápis těšil. Měl zážitek, my měli zážitek. Celá rodina pohromadě, skvělý pocit pospolitosti. Zvu svoje rodiče na všechny akce týkající se dětí (tchánovci bydlí daleko), mám radost když přijdou. Děti rychle rostou, těch společenských akcí je pár do roka a život pádí jako o život.
@cilkat u nás je třeba zápis formou her, kdy dítě v doprovodu (pra)rodičů a deváťáka převlečeného za pohádkovou bytost, který se ho po příchodu do školy ujme, prochází různými pohádkovými stanovišti a plní tam s různými učiteli úkoly, za které dostává razítka. Nikdo netestuje, zda je dítě schopné být samo s tím kterým učitelem, protože se předpokládá, že tuto schopnost si osvojilo již v MŠ. Jakmile projde dítě všemi stanovišti, odchází s rodiči do učebny, kde se řeší vyplnění papírů a zatímco rodič vyplňuje formuláře, učitel si s dítětem povídá.
Řeším momentálně to samé, jen to u nás není babička, ale už prababička, babička od manžela.
Přiznám se, že jsem ani nepočítala ji na zápis zvát, jen když jsem se zmínila, že jdu s dcerou zápisu, tak vyhrkla, že jestli ji vezmu sebou.
Nějak se mi ji tam nechce brát, jednak jdu žádat o odklad, takže pak bude mít zápis za rok znovu a myslím, že je to událost hlavně pro to dítě a nechci, aby byla z prababičky nervózní. Stejně jako tam neberu sourozence a zařídila jsem si pro něj hlídání.
Na besídku jsem ji pozvala, ale teď se cítí uražená, že tam nejde.
@marienkamaru kuli zápisu si nebere dovolenou ani mazel. Byla jsem s oběmi sama a rozhodně jsem tak nebyla jediná. Babičku jsem tam nepotkala ani jednu.
@marienkamaru Tak jak to nakonec dopadlo?
@marienkamaru a nebylo to myšleno tak, že místo rodičů tam šla babička?
@marienkamaru My žijeme daleko od prarodičů, ale nevidím na tom nic špatného. Jsou součástí rodiny a prožívají vše s námi. Uvědomuju si, že jednou budeme taky staří a možná se cítit sami, mají ze všeho radost a prožívají to s námi, přijde mi to pochopitelné a i hezké pro budování vztahů mezi dětmi a prarodiči.
U nás zápis probíhá za zavřenými dveřmi, bez rodičů, prarodičů, takže mi přijde zbytečné tam brát kohokoliv dalšího. S náma nebyl ani manžel, jeho OP aby si zkontrolovali údaje v papírech jsem měla ofocenou a obě děti to zvládli s učitelkami sami..
Na první školní den pak babi i děda šli 👍
Jdu jen já, manžel bude hlídat ostatní děti na hřišti.... prarodiče by mě brát nenapadlo.