Křičím na dceru.

Já tak přemýšlím v čem je problém, že některé děti jsou údajně tak těžko zvladatelné. U takto malých dětí mi to nedává smysl. Skočila mi do hlavy diskuze o alkoholu v těhotenství, co když ten alkohol na miminka nemá vliv viditelný, ale projevuje se takto? Že je dítě hyperaktivní, hodně vzteklé, atd?

@zelenaesmolda No mně psala tohle: Ano, dítě má rodiče uznávat. Ty neuznáváš svoje rodiče? Neposlouchala jsi je jako malá? Nerespektuješ jejich názory teď v dospělosti? Nenecháš si od nich poradit? Nepomáháš jim, pokud potřebují?
Tohle všechno znamená uznávat rodiče, nevím, čemu se divíš 😉

@klokanka31
Ja vim,cetla jsem tu reakci.Jenze ono je sakra velky rozdil mezi poslusnosti a uznavanim...

@zelenaesmolda Jako mě tahle její reakce dostala, že bych ve svých 31 letech měla respektovat názory našich, chtít jejich rady atd. Jako nevím, jsem svéprávný člověk, mám svou rodinu, poslouchala jsem jako malá, a mám poslouchat i teď když já sama jsem máma? Kdybych dala na rady našich, to by to dopadlo 😥

@klokanka31
taky me dostava,ze nekdo ma porad jeste pocit,ze dite je jeho majetek.

@zelenaesmolda Majetek, ale i to, že někdo chce, aby jeho dítě v dospělosti vlastně žilo podle stejných pravidel, názorů atd. Kdybych tak žila, tak moje malá nikdy nebude mít mobil, počítač, nikdy by se nepodívala na dovču, na koupálko...

A jentak mimo diskuzi - jak je nad diskuzí fotka těch dvou dětí, ta holčička je strašně sladká 😊

@klokanka31
Takhle to ma jedna moje kamaradka-nikdy nepojede s detma k mori protoze ona o to nestoji,nesnasi vodu takze na koupak s nima taky nepujde.Decka pry maji jet k mori az budou dospele...zajimavy pohled.

@zelenaesmolda Přesně jak u nás...

@klokanka31
me je tech deti lito.neco jneho je,kdyz na to rodina nema penize.ale odpirat detem more,protoze "ja nechci" je sobecke.Jet na dovolenou ajko dite a jako dospely je prece uplne o necem jinem...

@klokanka31 No mě když moji rodiče požádají o pomoc - bydlí v domě, a na zimu topí dřevem, takže rok co rok řeší XX metrů dřeva na řezání, tak jdu, a pomohu, jeden příklad z mnoha. A nemám s tím nejmenší problém 😉 Zastávám názor, že rodina si má pomáhat, a i když třeba můj bratr je přesný opak (rodičům nepomůže ani na žádost, natož sám od sebe, a to jsme výchovu měli oba úplně stejnou, takže tím to asi nebude). Proto očekávám, že až v budoucnu poprosím svoje dítě o pomoc v nějaké věci, ráda bych, aby šla a pomohla, k tomu ji také vychovávám a vychovávat budu.
Spíš bych to viděla tak, že je něco hodně blbě u tebe, než u mě 😉 Jestli ti rodiče nestojí ani za to, abys jim šla pomoct, tak to rodiče docela lituju. Takže bych byla, být tebou, opatrná v tom tvém odsuzování 😉

@zelenaesmolda
@klokanka31
Tak si tu, holky, pokecejte, vypadá to, že už to ostatní vypnuly, vy si tu vystačíte samy
😂 😂 😂

@katkatomaskova Můžu se zeptat, čím si vysvětluješ absolutně odlišný přístup bratra od tebe, když jste měli stejnou výchovu? Jinak, co znám z minulosti, tak holky musely doma makat v domácnosti a kluci tohle velmi často dělat nemuseli, protože jsou to "holčičí" práce.

@klokanka31 reaguji na příspěvek v 15:24. Alkohol jsem v těhotenství nepila vůbec, přesto je syn od narození extrémně náročný, je mu skoro pět a doteď od narození spal dvě noci v celku. Vím to naprosto přesně, protože se standardně budí xkrat za noc a ty dvě noci jsem nespala já, že je s ním něco špatně, když nespí.

Jinak mi tu dost příspěvků taky přijde až extrémních, nějaké dobré rady byly, ale jinak dost odsouzení. Taky jsem byla radikálnější, když byl syn miminko. Teď už tak radikální nejsem, např. když vidím scénu někoho jiného, jen si pomyslim, jak jsem ráda, že to nemusím zrovna řešit já. Vůbec nemate/nemáme ponětí, co vše scéně předcházelo, jaký byl průběh dne, kolikrát to maminka předtím zkusila po dobrém, než vypenila... nesuďte, když jste nesli ani kousek cesty v něčích botách. Hlásím se k těm, kdo taky křičí, synovi xkrat něco vysvetluju, proč to nesmí dělat, on mi to odkyve a po x+1 to udělá znovu. Testuje hranice pořád a neustále. A já prostě občas vytecu. Vím, že to není o.k., samotnou mě to mrzí. Fakt si ale trvám na tom, že kdo má klidné a poslušné dítě, vůbec nemůže pochopit, o čem je řeč.

@klokanka31 chápu a lecčemuž z tvých příspěvků rozumím, taky jsem teoreticky věděla jak na to, viděla nedostatky v přístupu druhých a řešení jak mavnutim kouzelnym proutkem - opravdu, nedelam si z tebe legraci, nebo tvé nazory nesnižuji. Pak přišla druhá dcera a vím, že i dobré, logicke a prověřené postupy selhávají, nefunguji, že to nekdy neustojim, a za kazdej den bez načučene, urazene, protivne, neřvouci E je dar. A tak to zkousime a zkousime dal. Dle psycholozky má proste takto vrozene nastaveni, svuj temperament a muzem se snazit sebevic, nekdy to jde a nekdy vubec

Mně třeba přijde normální, respektovat názory jiných, kupříkladu rodičů. To znamená, že jejich názory nezesměšňuju, zamyslím se nad nimi, ne, že je musím přejímat. Taky se snažíme si pomáhat, prarodiče našich dětí jsou ve věku 70 plus a ocení zejména pomoc s fyzicky náročnějšímu činnostmi typu rytí, věšení záclon apod. Vím, že je potěší, když se zeptám na jejich zkušenost, požádám o radu. Ne vždy se pak řídím tím, co mi řeknou, ale beru to v úvahu. V těhotenství jsem nebyla totální abstinent, scény děti dělaly (a nejmladší stále dělá), souvislost nevidím v tomto, ale v povaze. Nemyslím si přitom, že by zrovna naše děti byly nějak moc náročné, spíš se to tak někdy sejde.

@levandule_k ASi jiná nátura, já jsem byla v dětství a dospívání hodně fixovaná hlavně na mamku, začátky na intru pro mě byly šílený. Ani jsem jako malá nejezdila nikam na ádné tábory, protože by si pro mě naši nejspíš museli ještě ten večer přijet... :D Brácha byl salámista a rodiče mu nechyběli :D A mám teď s rodiči moc hezký vztah, navštěvujeme se, vypomáháme si vzájemně, máme se rádi 🙂
Můj bratr upřednostňuje hlavně přátele a rodinu svojí ženy, stran mě a mojí rodiny jako sourozence, nebo i našich rodičů je to bída a děs.
Mamka po nás požadovala pomoc v domácnosti, kupříkladu jsme se střídali v mytí nebo utírání nádobí, ale z jeho strany to celkem rychle ustalo a naši mu to tolerovali. Občas z donucení udělal něco jiného, třeba vyluxoval, ale fakt jen párkrát do roka.
Brácha trávil hodně času buď s kamarády venku, nebo byl zavřený v pokoji a pařil hry na počítači. Škola ho netáhla, pamatuju si, jak mamka byla na mrtvici, když v pololetí ve čtvrťáku měl tři pětky... 😂
Rodiče neupřednostňovali nikoho z nás, co se týče sourozenectví, taky jsme byli rovnocenní v dárcích i trestech, nikomu nenadržovali. Nechali nám volnou ruku v rozhodování, jaké školy chceme studovat, nebo co v budoucnu chceme dělat. Ale to byla otázka osmé, deváté třídy,, když jsme byli mladší, samozřejmě jsme poslouchali, co se od nás čekalo, myslím, že tak by to mělo být. Určitě to na mě nenechalo žádné trauma, nepoškodilo to můj vztah k rodičům, a myslím, že ze mě vyrostl slušný člověk 🙂

@lv já to nikomu nepřeju, ale jsem tak ráda, když čtu, že má někdo dítě s podobnou náturou a vidím, že nejsem sama, komu osvědčené rady, přístupy, knížky, webináře od slavné nevychovy, přes respektující výchovu a kdo ví co ještě, nefungují... Uffff 😁

@katkatomaskova Ale oni nepotřebují pomoct, topí elektřinou, na nákup si jezdí sami, táta byt vymaluje... Nevím, s čím by mohli chtít pomoct...

@pajula123 Tak to tě upřímně lituju

Tak třeba teď.rve půl hodiny že má hlad, sedí nahá uprostřed pokojíčku, je tady docela chladno. V klidu ji opakuji že snídani má připravenou, ať se obleče aby ji nebyla zima. Tak sedí uprostřed pokoje dál nahá a rve a rve a rve... 😂 Jako respektující rodič bych ji měla nechat jíst nahou na zemi v pokoji a ještě jí to tam donést?? 😂

autorka: Respektující rodiče ze sebe nedělá služku a nenosí jídlo dítěti, kam si zrovna zamane. Přijde mi, že jí jde jenom o pozornost.

Chceš to zkusit jinak? Nebo preferuješ autoritativní výchovu? Ono i když zkusíš s dítětem mluvit jinak, tak nebude hned reagovat vstřícně, jelikož už spolu komunikujete nějaký ten pátek a máte naučené určité vzorce.

@ilema "Mám vzteklinu doma, pětkrát i víckrát za den ztropí šílenou scénu, důvody? Vybere si ráno učesat culik, během toho si to rozmyslí, místo aby to normálně řekla, už vidíš ten její přina.sraný výraz. Zeptáš se v klidu, co se děje. Odpovědi se nedočkáš a začne hysterická scéna, zuří, brečí, vzteká se. Ona chtěla dva culiky, nevysvětlíš v klidu, že to stačilo říct, že to klidně předěláš. Dvakrát třikrát to vydržíš a nebuchneš, po třetí už třeba jo. S takovými dětmi prostě neexistuje klidná domluva, zkus ji obejmout dostaneš nechtěnou ránu, protože je jí to nepříjemný a nechce fyzický kontakt. Byla jsem s ní i u psycholožky, ale má prý takovou povahu. Já nejsem matka Tereza a moje trpělivost není bezbřehá, moc bych chtěla, věř mi, ale ani po sedmi letech nejsem nejsem zvyklá. Snažím se všemožně vycházet, ale nemá to účinek. Co já už všechno zkoušela aplikovat a vic co, nefunguje nic. Domluva nemožná, i když se předem na něčem domlouváme, snaha předcházet kolizím, naštve ji i že jí sundám bundu z věšáku, protože ona chtěla sama. Fakt nevím a velmi ráda budu za fungující rady."

MOC DÍKY, nejsem v tom sama ❤🌹

@jahodi no v tom tu moji princezničku poznávám...

@klokanka31 Tak jestli ještě nikdy o pomoc nepožádali, protože nepotřebovali, třeba to teprve přijde 🙂 A když požádají, pomůžeš?

Jako respektující rodič bych ji tam nechala sedět a řvát, dokud sama nepřijde na to, co se po ní chce, nebo že jí to stejně k ničemu není, když tu její scénku ignoruješ 🙂
Respektuješ její volbu, udělat scénu :D :D :D
U Eli to zabírá. Pak by se sama zvedla, nechala se obléct a šla by se najíst (nechala se nakrmit)

Ne, měla by ses vykašlat na internet, a radši ji obléknout, aby ti ještě nenastydla.

@katkatomaskova Když budu mít zrovna čas a nebude to na úkor mé rodiny, pak možná...