• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Ve školce hrozně zlobí, co mám dělat?

3. listopadu 2011 
@helcas sestřenice má holčičku stejně starou jako naše Sofi a je stejná jako Tvůj Ráďa, miluje děti, ale ony se jí straní, protože jedno takové obejmutí, nebo pusa trvá dlouho, bolí a vůbec je to pro ostatní dost nepříjemné.... Naše Sof je navíc nerváček, takže ji za to okamžitě kousne, štípně, nebo na ni křičí..... :confounded: Katka to začala řešit pomalu a postupně, vysvětlilovala pořád dokola, trvalo to asi dva měsíce a dneska Elinka přijde, obejme trošku Sofii a sama říká "Eli, stačí, ano?" :grinning: :grinning: :grinning: Od té doby je klid, sice se melou zase za jiné věci, ale tohle je skoro vyřešeno.... :stuck_out_tongue_closed_eyes: Myslím, že když to chápe necelé dva roky staré dítě, tak i tříleté to pochopí. :wink: :wink:
20. říj 2011 v 09:55  •  1 dítě  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@bertica.h taky uz jsem chtela googlovat pro ty co nechapou co je sikana :grinning:
20. říj 2011 v 09:55  • Odpověz  • To se mi líbí
Nemá cenu to řešit,to jak se o něm bavíš je hnus.Kdyby to byl tvůj syn jak by se ti líbilo kdyby se o něm někdo takto bavil?Tak to mají řešit učitelky,máš to řešit s rodiči.Ale ne dělat z nej zmr.. A s dcerušky oběť.
20. říj 2011 v 09:56  • Odpověz  • To se mi líbí
a ješte pro vysveltení jsem Slovenka ale píšu česky,takto proto ty gramatické chyby.
20. říj 2011 v 09:56  • Odpověz  • To se mi líbí
@bertica.h ne -rikaji zivejsi,ja bych taky rekla zlobive! :rolling_eyes:
20. říj 2011 v 09:57  • Odpověz  • To se mi líbí
@maminka001 mne je jedno jak se o nem bavím,jemu to neubližuje.jediný kdo ubližuje je on.učitelky a rodiče to řeší a nic nevyřeší,protože si s ním neumí rady.snad to vyřeším já.
učite bude zlý napořád,takový kluk se bude jenom horšit,ale myslím,že naši malé už dá pokoj.
20. říj 2011 v 09:57  • Odpověz  • To se mi líbí
@maminka001 vis ty neumis zastat neutralni postoj. proste branis zlobive agresory,protoze je to podle tebe normalni. pac tvoje dite taky ublizuje jinym.
20. říj 2011 v 09:58  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@maminka001 já to nechápu.bije moji dceru po hlave,plyvne na ni a já jsme zlá že mu řeknu že je zmrd?to jde jsme?
ano,moje dcera je obet.nebo?vidíš to jinak?je obet hnusného zmrda,který si svoje ego musí zvyšovat na slabší malé holčičce. a nejenom ní.Zvyšuje si ho témeř na půlce třídy.
20. říj 2011 v 09:59  • Odpověz  • To se mi líbí
vem si takhle:máš moc hodnou holku,je inteligentní,šikovná,není s ní nejaký problém.Má spousty kamarádu,hraje na flétnu,proste pohodáčka. A je nekdo v škole kdo ji dělá zle.jako tobe nepříjde jako ona obet?Není tro tak,že ona ho provokuje,ona se tváři,chudatko jako kdyby v té mistnosti s ním ani nebila..kto je obet?a kdo je agresor?neboj se nazvat to pravými slovy-protože tak to je
20. říj 2011 v 10:02  • Odpověz  • To se mi líbí
@bertica.h Vážené dámy,naše dcera je sice živejší ale nikomu neubližuje.Velice rychle s v mš zjistilo proč štípala.A že ji ubližoval chlapeček tak mu nebudu nadávat do zmrdů.
20. říj 2011 v 10:02  • Odpověz  • To se mi líbí
@bertica.h Aha a pokud je zlej na půlku třídy proč to neřeší učitele s rodiči?A že hraje na fletnu neznamena že nemuže zlobit a provokovat
20. říj 2011 v 10:05  • Odpověz  • To se mi líbí
@maminka001 neotočíš to.z moji holky tu zlou neuděláš,tomu veř.
Na ni se nikto neztežuje ,jedine tak,že mi učitelky bežne i ve školce říjakí,že tomu nemůžou uveřitže existuje takové hodné díte :slight_smile:

ok.píšu asi po třetí:řeší se to,ale nevedí si rady.

Šikanující agresor je obyčejně fyzicky zdatný a silný, většinou s potřebou se předvádět a dokazovat svou převahu nad ostatními. Bývá necitlivý a bezohledný a za své chování se necítí vinen. Je to spíše podprůměrný žák a jeho tendence k agresi souvisí s podezíravostí vůči okolí. Své agresivní jednání zpravidla projevuje již od raného věku. Svoji oběť klasifikuje jako méněcennou bytost, pro níž platí jiná pravidla (není hodna ohledu) a často přesouvá zodpovědnost za šikanu na oběť (např.: „On si o to koledoval.“ „ Nemusel mě provokovat“.)
Agresivní jednání se vytváří již v prvních letech života. Rodiče šikanujících dětí bývají k agresivnímu jednání tolerantnější nebo ho i podporují a sami ve výchově užívají tělesné tresty. Dětem chybí vřelý zájem o ně a dostatečné citové zázemí. Převládají zde zkušenosti s negativním postojem rodičů, odmítání až nenávist. Agresoři jsou většinou z rodin s nižším socioekonomickým postavením. Na druhé straně však i z rodin „náhle“ zbohatlých rodičů, kteří jsou plně zaměstnáni a dětem nemohou dostatečně věnovat svoji pozornost.
Předpokládaný vývoj těchto agresorů je ten , že v dospělosti budou mít více konfliktů se zákonem a jejich agresivita poroste. Co se týče šikanujících dívek, ty se tak často nedostávají do konfliktu se zákony, ale pravděpodobně budou kruté ke svým dětem.

Šikanovanou obětí se může stát prakticky kdokoliv. Bývají to spíše děti tiché, plaché, s nízkým sebevědomím, které jsou zvyklé se podřizovat. Jsou obvykle fyzicky slabé a neobratné. Naopak to může být také dítě s nějakou předností nebo s velmi vřelým vztahem k učiteli. Bývají to také často samotáři, kteří neumějí navazovat kontakty, jsou málomluvní nebo děti odmítající násilí a handicapované děti.
Osudem těchto obětí je to, že jejich utrpení dříve nebo později končí. V dospělosti obvykle šikaně uniknou, protože už mají s ní zkušenosti.

Jestliže učitel na základě těchto známek pojme podezření a zvýší pozornost, může agresory chytnout při činu. V tomto případě je nutné případ řádně vyšetřit. Během šetření by měl dodržovat hlavní zásady správného postupu. Chránit zdroj informací a neprozradit ho. Prozradit co nejméně o tom, co nám už je , a zejména co nám dosud není známo, nebo to nemůžeme dokázat. Vyslechnout poškozeného, obviněného a svědky a to každého zvlášť. Za každou cenu musíme uchránit oběť před dalším hrubým atakům na jeho osobu.
S agresory jednáme individuálně a v méně závažných případech někdy postačí individuální domluva. Domluva má zpravidla obsahovat i hrozbu postihem nebo tresty.
20. říj 2011 v 10:07  • Odpověz  • To se mi líbí
@maminka001 jak ji ubližoval?plyvnul na ní?
20. říj 2011 v 10:10  • Odpověz  • To se mi líbí
@bertica.h a opet je zivejsi :sweat_smile:
@maminka001 a proc teda stipala a ublizovala jinym?

jak psala @bocinka 3lete dite chape co dela.
20. říj 2011 v 10:13  • Odpověz  • To se mi líbí
Myslím, že jste holky trochu odbočily, ne???? Myslím, že chlapeček od zakladatelky opravdu nebude žádnej malej šikanista, ale normální hodně citově extrémní dítě... :wink: To že se neumí dělit o hračky je zase jiná věc, to se dá rychle vysvětlit a naučit.....

@bertica.h na jednu stranu Tvůj postoj chápu a pokud si to malá nezvládne vyřešit sama, tak bych tam taky šla, z tvých příspěvků je jasné, že to není poprvé, proto to nazýváš šikanou a chceš to řešit.... Spíš pro klid okolí zmírni svůj slovník.... :wink: :wink:

@mamkamarketa taky si myslím, že mezi živým a zlobivým dítkem je veliký rozdíl.... pokud ubližuje - a to myslím záměrně, zákeřně - může být živé jak chce, a stejně pro mě zlobí a zaslouží na zadek.... Moje ségra má diagnostikované ADHD a to v hodně pokročilém stádiu, je fakt živá, neposedí, nevydrží, nesoustředí se, ale neubližuje a relativně poslouchá.....
20. říj 2011 v 10:16  •  1 dítě  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@bocinka ano,ok..je pravda že to slovo jsme si mohla odpustit ale když mne to včera žřakla..jak mne zbadala se to naní tak sesypalo..a brečela u toho...já sjem byla tak strašne moc naštvaná :unamused:
a ano,souhlasím stím,že autorkin syn není zlobiivý,ale je to omezujíci pro ostatní deti..takže je to nepříjemné..ale šikana to určo není.
20. říj 2011 v 10:18  • Odpověz  • To se mi líbí
@mamkamarketa Dal jí pěstí,několikrát.A proto ho štipla když jí ubližoval.Ale vyřešilo se to,zjistilo se že je chlapec autista a má sklony ubližovat jiným+rodine problemy.Přesto bych ho nenazvala zmrdem a řešilo se to s maminkou chlapečka
20. říj 2011 v 10:19  • Odpověz  • To se mi líbí
@maminka001 to jste nevedeli jako rodiče že mají ve tříde autistické díte?chyba komunikace mezi školkou a rodčem.


samozřejmě,když je to díte nemocné,je človek ochoten to akceptovat.to ale neznamená,že když je nekdo autista muže moje díte mlátit hlava nehlava.
intergrace je fajn vec,ale ne za cenu,že jsou kolem integrovaného oběti.
20. říj 2011 v 10:21  • Odpověz  • To se mi líbí
@maminka001 s maminkou chlapečka se to vyřeší asi težko.
20. říj 2011 v 10:22  • Odpověz  • To se mi líbí
@bertica.h to věřím, já jsem docela sprostá a ta slova, co bych si myslela, nebo mrčela si nepřej slyšet.... Ale na fóru, kde jsou i maminy, které mají děti co fakt neposlouchají, jsou agresivní a zlobivé, se to moc nepatří... :confused: . Hlavně když některé mamči to fakt chtějí řešit a jsou z toho nešťastné. :confounded: Buď ráda, že máš hodné dět :wink: i, páč všechny to štěstí nemají a Ty se potom mohou rozčílit, když si uvědomí, že může být někde jinde někdo jiný a říkat to samé o jejich dítěti, které - ač ho tak nevychovaly - prostě zlobí.... :pensive:
20. říj 2011 v 10:24  •  1 dítě  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@bertica.h asi to dopředu nevěděli, že je autista, nebo jo??? @maminka001

Naše Sof začala taky kousat a štípat po "náletech" malé sestřenice, takže to taky řešíme.... :pensive: :pensive: naštěstí jde zatím jenom zpátky po ní, že jí to vrací, ale i tak....
20. říj 2011 v 10:26  •  1 dítě  • Odpověz  • To se mi líbí
Asi se tady neshodnete, i kdyz mate svym zpusobem vsichni pravdu, z meho pohledu aspon.
Zajimalo by me, jak takove submisivnejsi dite 'vycvicit', aby se nedalo. Jasne, ze kdyz jej nedko sikanuje ve skole atd, tak se to resi s rodici, ucitelkou, dite by to samo nezvladlo odvratit. Ale kazdodenne se bude dostavat do situaci, kdy si na nej budou ostatni zkouset vyskakovat - nemyslim jenom spoluzaky, ale kohokoliv - neochotna prodavacka, uklizecka atd. Ja jsem taky dost neasertivni submisivni typ a nikdy jsem se moc neumela branit lidem, kteri vycitili prevahu. Vlastne jsem se to naucila az ted - jsem schopna si stezovat na uradech, domahat se svych prav, uz me neoblafne neochotna postacka nebo vycuranej kolega. Ale moc nevim, jak to trenovat s ditetem, ktere take nema poradnou vyridilku...
20. říj 2011 v 10:28  • Odpověz  • To se mi líbí
Ne nevěděly teda maminka to tvrdí,já nevim mě vždy přišel jinej.Jako takový zvláštní chování atd.Každopadně se to vyřešilo.Co by mi pomohlo ho urážet nadávkami?Řešila jsem to v klidu s učitel.a maminkou.Chlapec bude navštevovat odborníky,dostal léky na sklidnění a dceři jsme vysvětlili že je nemocnej a nemá si ho všímat.Navíc dostali v mš asistenta tak se mu více věnuje
20. říj 2011 v 10:31  • Odpověz  • To se mi líbí
@alamo nedá se to,bohužel se to nedá..jenom ji to nejak připomínat,aby si otevřla pusu..stalo se,že ji nekdo ubližoval a ona stála čekala až to skončí!byla mladší,myslím,že ted se ozve.a u nás je velikej uspech,že začla říkat,když se neco deje..to jsme nepoznali dlouho.
20. říj 2011 v 10:31  • Odpověz  • To se mi líbí
Třeba můj drak je divočák a já kdybych se stavěla na hlavu a řešila a řešila, tak dokud nedozraje do určitého stádia, nehnu s ním. Tam pak musím jen hlídat a předcházet. Což ve školce nejde. A teda takové oslovení vy mě taky nadzvedlo. :frowning2:
Ono jsou to pořád jen děti, tak snad my dospělí s nima něco zmůžeme i schůdnou cestou, když máme takový "náskok". A pokud budeme jejich agresi řešit agresí, jak pak mají pochopit, že něco dělají špatně? :wink:

U zakladatelky se mi zdá, že chlapeček jak je unavenej, tak pak je to horší. Co se zkusit domluvit s paní učitelkou, jestli by na to trochu nedohlédla a v těchhle fázích před spaním by mu nedala klidnější aktivitu (malování u stolečku apod. trochu separé od ostatních dětí) a příp. jako prvnímu aobídek, aby mohl jít co nejdřív spinkat? :confused:

Omlouvám se, pokud jsem mimo mísu a už to bylo řečeno, ale celou diskuzi nezvládám. :sunglasses:
20. říj 2011 v 10:32  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@maminka001 můžeš mne teda říct,co jsi si řekla,když ti dcera řekla,že ji dal pěstí?to mne docela zajíma.
20. říj 2011 v 10:33  • Odpověz  • To se mi líbí
S manželem jsme šly do mš a řešily to s učitelkama a pak maminkou, chlapec nebyl jen jí ale učitelky nevěděly co sním.Mám doma syna autistu a bylo nám divné ze ten kluk např.neudrží stolici,nenaváže očni kontakt a nemluví-jen huhlá.požádala jsem maminku chlapce at ho veme k dr.a tam se podezření potvrdilo.Dceři jsme řekly že ho nesmí štípat a pokud by ji ublížil at to řekne učitelce.
20. říj 2011 v 10:43  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj, máte tu vážný téma... Malému byly tři teď v říjnu. Dost jsem zvažovala, jestli ho dát do školky teď od září, a nakonec jsme se s manželem rozhodli, že ne. Ono je to totiž děsně těžké na vysvětlování - kdo nezažil, těžko pochopí. Když jsem byla malá, taky jsem byla dost zaražená, submisívní, a dost mi děti ubližovaly. Třeba ten plivanec - ono to nevypadá tak hrozně, ale když jsou takové situace časté a opakované, nejde o plivanec jako takový, ale o to, že tě ZASE a POŘÁD někdo ponižuje. Můj starší brácha byl průbojnej, a tak mí rodiče usoudili, že jen se musím naučit s dětmi vycházet a nenechat si nic líbit. Dopadlo to tak, že škola byla pro mě horor, posílali mě domů ze škol v přírodě, protože jsem tam jenom brečela a pomočovala se a tak... A teď k malému - ono to vypadá, že je v tomhle po mě. Párkrát ho nějaký dítě "převálcovalo" na hřišti, jak by řekly některé maminy, "je prostě živější", a teď je to s malým tak, že když si hraje na hřišti (v herně, na návštěvě...) a přijde jiné dítě, okamžitě odevzdává všechny hračky a prchá. Proto do školky nepůjde, dokud to nějak nevyřešíme.
Omlouvám se za dlouhý příspěvek, fakt je to těžký, já se děsím, že náš Jára potká ve školce takové dítě, které to nemyslí zle, ale malýho mi zmasí. A jeho mamina mi na to odpoví, že ten její je jenom živější, ať si to ten můj nějak vyřeší sám... :rolling_eyes:
20. říj 2011 v 11:22  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
Jinak sebevědomí jsem nějak pobrala až okolo 20 let, teď na sebe nedám šáhnout, a jak někde vidím nespravedlnost a křivdy, vře ve mě krev a jdu do všeho...
20. říj 2011 v 11:24  • Odpověz  • To se mi líbí
ja som vedela,že budeme mat problém..ropzmýšlam,že pojdem s maolu kpsycholožce,at ji nejak naučí bránit se..ona už na pohled vypadá taková ..že každý v ní vidí snadnou kořist.myslím,že si ješte užijeme :frowning2:
20. říj 2011 v 11:37  • Odpověz  • To se mi líbí
Tvůj příspěvek