Vyčlenění dítěte ze školky: Jak pomoci k integraci?
Dcera – pět a půl roku, chodí druhým rokem do školky. V prvním roce si tam našla pouze dva kamarády, ostatní holky se s ní nechtěly bavit, dle učitelek byl důvod v tom, že se znaly z předchozího ročníku a ujistily mě, že další rok, až do školky nastoupí nové děti, si určitě najde víc kamarádů a kamarádek. To se nestalo, dcera opět seděla venku na zahradě sama, poté, co vyčerpala všechny možnosti, jak se s někým skamarádit. Byla prý tolikrát odmítnutá, že už to nechce zkoušet znovu, aby nebyla zklamaná. Učitelky jí nepomohly, jen jí přinesly nějakou stavebnici.
Co ale považuju za dost alarmující je, že mi dcera v návaznosti na tuhle situaci řekla, že se jí za takových okolností honí hlavou „nedobré“ myšlenky. Že prý si představuje, že si uřízla ruku nebo zlomila nohu/ruku, že ji bije nějaký zlý kluk (neexistující) nebo že ji pronásleduje obluda. Tohle se jí prý honí hlavou když je zklamaná, smutná a sama, ale ví, že to jsou špatné myšlenky a cituji „snaží se vkládat si do hlavičky ty dobré“. Když mi tohle popsala, zůstala jsem koukat s otevřenou pusou.
S ředitelkou jsem si neprodleně sjednala schůzku, abychom (už podruhé) probraly příčinu toho, proč si s ní nikdo kromě jednoho kamaráda nehraje (když ten tam není, dcera je sama) a strategii, jak ji do kolektivu víc zaintegrovat. Vždycky jsem si myslela, že role učitelky v MŠ obsahuje i kompetenci začleňování dětí do kolektivu a pěstování sociálních dovedností. Nerozumím pak tomu, proč prostě s dcerou, když vidí, že sedí sama, nejdou ke skupince ostatních dětí a nepomůžou jí se začlenit do hry.
To se tam vůbec nedělo a neděje, místo toho jedna „roztodivná“ paní učitelka pronesla, že se tam dcera neumí „prodat“, když jsem opáčila, že nemá žádný problém navázat kamarádství s kýmkoli cizím někde v parku a že je kontaktní a vnímavý člověk, který naopak děti zdravil a vždycky řekl něco hezkého. Většinou bez odezvy, protože na to děti asi nejsou zvyklé.
Co si o tom myslíte, setkaly jste se s něčím podobným a jak byste to řešily?
@mollyweasley To co navrhuješ, už jsme spolu tímto stylem probíraly minulé jaro. Myslím, že vím, jak vést efektivní dialog, otázka je, jestli pak kroky, na kterých jsme se dohodly, reflektuje realita. Z mé strany ano, z jejich zřejmě ne. Ředitelka u schůzek chce být, protože i ona bývá ve třídě dcery. A jistě, pohledy a vnímání situací jsou různé, my se ale nesejdeme proto, abychom zjišťovaly objektivní pravdu, ale abychom s tou situací něco dělaly.
@goldenova Prispevek jsem cetla a popravde, trochu i cekala tuto tvoji reakci 🤷♀️.
Hledas chyby vsude jinde, jenom ne u sebe a u dcery. Popisujes dokonalost, jak neni debil (takhle o dceri mluvis bezne?), jak nema vadu reci, jak je chytra a sikovna, jakokdyby deti napr. s vadou reci byly z kolektivu vyclenovany bezne. To, ze ma kamarady jinde vubec neznamena, ze zapadne vsude, to je normalni i u dospelych. A sama pises, ze to neni poprve co to resis. Jake tedy opatreni byli prijate uz v lonskem roce, na cem jste se domluvily?
Tak mě napadá jestli je dcera introvert nebo extrovert to je dost důležité,já jako introvert jsem měla jednu kamarádku až posledním ročníku,pořád jsem si hrála sama a byla jsem spokojená a ty myšlenky,to bych řešila teda s psychologem to není normální a jestli je extrovert tak by paní učitelka měla začlenit ji do kolektivu
@goldenova Napiš pak, jestli jste se k něčemu dobrali.
@dyechampion prosím tě, pracuji ve školce a opravdu jsem věští blbost v životě neslyšela
@martasek prosimte, to ze tam pracujes, vubec nemusi znamenat, ze neco o tom vis. Uz to tady driv nekdo zminoval, ze jim to taky rikali, takze asi tak.
Nu, debata se tu začala větvit a ubírat ne zcela žádoucími směry 🙂. Takže když se vrátím k tomu, jak dcerce pomoct, tak bych asi zkusila navázat kontakt s jinými maminkami, domluvit s jejich dítky mimo školkový čas třeba návštěvu herničky, procházku, hřiště, později třeba i výlet. Zkusit si takhle oťukat maminky, které mi jsou sympatické, a jejich děti jsou sympatické dcerce. Vyměnit si whatsapp, sem tam se ozvat. Když se děti budou vídat i mimo školku, spíš se pak spolu třeba budou bavit i ve školce, budou mít společné zážitky. Je to jen nápad, vidím to ze strany svojí, kdy my tyhle vazby nikdy nepěstovali, jen asi 2x někdo moje dítě pozval na oslavu narozenin, a teď, když se šlo do první třídy, divila jsem se, kolik maminek se mezi sebou zná a odkud 🙂.
Ja resila tohle s dcerou loni ve skole. Ve skolce taky nemela nijak extra kamaradu, ale tim, ze tam chodila jen na dopoledne (mladsi sourozenec, se kterym jsem byla doma), tak jsem tomu neprikladala dulezitost. Mimo skolku byla oblibena, komunikativni... 1. trida probehla v pohode a zacatek lonskeho zari (2. trida) bylo peklo. Dcera chodila nestastna, ze si s ni holky nechtej hrat, povidat... Chodi s ni do tridy dcera kamosky, takze jsem se bavili. A kamaradky vypadlo, ze je pry dcera moc rozkazovacna, ze deti komanduje a ty to nebavi... k tomu se jeste pridala nemoc, ze tyden chybela, takze se utvoriliy skupinky bez ni... Ucitelka tomu taky nijak nepomohla. Nastesti si to pak sedlo, s dcerou jsme se bavily, vime, ze opravdu umi byt neprijemna a rada deti komanduje. Prijde mi, ze se na tom i snazi sama pracovat. Nekdy je to tedy silnejsi nez ona - holt lev 😀 Navic je tedy ze tridy taky nejmladsi a je to znat, nektere deti jsou i o rok a pul starsi....
Ve skolce je to slozitejsi, ze ty deti jsou jeste male a nedokazou uplne popsat, proc si treba s nekym nechteji hrat atd. Ale zkusila bych i nejak zjistit od ucitelek/rodicu jinych deti, kde je problem.
@goldenova vetsina MS je jen na hlidani, bohuzel...
Taky jednu takovou mame. Nekomunikuji, nerozviji, nechodi na prochazky... Kdyz jsme se zeptali jak se holka ma, v cem se zlepsila, co ji nejde a hlavne- (s tim ma proste problem)- jak vychazi s ostatnima, tak nechapali, co po nich chcem, co je nam do toho a ze mame v podstate drzet hubu a cekat az s jakou stiznosti prijdou oni. Ne pochvalou, ne planem na rozvoj, pouze stiznosti az se jim neco nebude libit abysme to honem rychle napravili 🙄
@dyechampion ty jsi dobře mimo🤦
@swan42 Tak teď jsi mě dost zarazila. Jaké teda má ta školky výstupy, když neplní základní funkci - tedy tu vzdělávací. 🤔
Musím říct, že u nás jsou od začátku každý týden na nástěnce materiály pro rodiče - jaké téma zrovna probírají, v návaznosti na to písnička nebo básnička, kterou se během týdne naučí,... Každou práci, kterou děti udělají je dána na nástěnky a učitelka při vyzvedávání sama od sebe informuje co se dneska dceři povedlo/ na čem bychom mohli zapracovat.
Přístup takové školky musí být i hodně demotivující pro dítě. Ach jo 😔
Moje dcera se hůř začleňuje a hůř si zvyká na nové. Bohužel při přechodu na ZŠ dostala s tou "horší" polovinou školkového kolektivu do třídy. Nechci se nijak povyšovat, ale opravdu jsou tam spíš děti ze sociálně slabšího prostředí. Vyhlídla jsem si první den maminku jedné nové holčičky ve třídě, která vypadala fajn, a oslovila ji a domluvily jsme se několikrát spolu na hřiště. Velmi velmi to pomohlo, holky spolu kamarádí, dcera více méně o další hlubší přátelství nestojí, ale chová se i k ostatním pěkně (vím od učitelky). Tak zkuste taky vyhlídnout nějakou vám sympatickou maminku s holčičkou ve třídě. Přeju hodně zdaru!
@jelenice_zavodnice Prosím, než odpovíš na příspěvek, pozorně si ho přečti. Moje dcera je kontaktní, je to ona, kdo zdraví, chválí a bohužel pro ni za to nic neočekává. Rozhodně nečeká, že ji někdo pozdraví první, u nikoho nestojí a nečeká na pochvalu. Není debil, je to chytrá holka, poměrně samostatná, kontakt se pokusí navázat, ale nikomu se nevnucuje. Tím co jsi popsala to opravdu není.