Vyzvedávání dětí ze školy při zaměstnání a dojíždění?
Ahoj,
mám takový dotaz...teď bydlíme v bytě ve velkém městě, ale plánujeme s manželem v brzké době stavbu domu na pozemku mých rodičů, ale je to tak trochu na samotě, sice cca jen kilometr od malého města, kde je škola, školka a vše potřebné, ale všude budeme muset dojíždět autem, není možné, aby se třeba děti samy pěšky dostaly ze školy domů, musely by jít po hodně frekventované silnici...takže teď se v podstatě dohadujeme, jestli do té stavby jít nebo ne, manžel mi (oprávněně) argumentuje tím, že až budeme chodit do práce oba dva a děti do tamní školy, tak že bude pro nás velký problém s vyzvedáváním ze školy apod., protože co si budeme vykládat, pracovní doba je většinou třeba do čtyř a děti končí ve škole mnohem dřív a neměly by se jak samy dostat domů, ani až budou větší. Já jsem momentálně na rodičovské se synem, tomu jsou dva roky a dcerka chodí do školky, té jsou 4,5 roku, takže zatím je to pohoda, ale zajímalo by mě, jak to dělají ti rodiče, kteří mají děti školáky (menší i větší) a dojíždí do práce a bydlí třeba mimo město, musí tedy všude dojíždět a pracují třeba do čtyř nebo i déle? Existuje nějaký "fígl", kromě teda babiček apod., ty naše už jsou dost ve věku a nelze na to spoléhat ze zdravotních důvodů, bylo by to jen na nás rodičích. Můžou třeba děti chodit do družiny i na druhém stupni? Prostě přemýšlíme, jestli bychom potom byli schopni nějak s dětmi fungovat, barák bychom měli na krásném místě v přírodě, pozemek od našich zadarmo, to je všechno super, ale nějak si to neumím moc představit, jak to děláte Vy? Díky moc za případné odpovědi...Andrea
no co vím, tak se to často řeší družinou. nebo se domluvit s nějakou kamarádkou sousedkou a střídat se, nebo ji třeba dávat nějakou korunu pokud ona bude ještě na rodičovské a bude to jako placená výpomoc 😉 jinak na druhém stupni si myslím, že je dítě schopné sednout před školou na autobus a do vedlejší vesnice dojet domů samo. ale to je fakt dítě od dítěte a situace od situace. samozřejmě si to nemohou troufnout všichni. kdo může, tak to řeší zkráceným úvazkem nebo podnikáním, kde si čas řídí sami, práce z domu atd...možností je docela dost. ale ne pro všechny je každá vhodná 😉
Tak pokud by byla pracovní doba do čtyř, tak školku a první stupeň vcelku zvládáte, pokud vám teda nebude vadit, že budou děti odcházet jako poslední... Jestli je to kilometr od města, tak na druhém stupni už bych dala dětem trochu samostatnosti, nebudeš je přece vodit za ručičku do osmnácti. A nebo bude muset jeden z vás dělat jen na částečný úvazek.
To samé jsem řešila - jestli dát syna mimo Prahu do místní školy - nestíhali bychom ho vyzvedávát, babičky nejsou. Proto chodí do školy tam, kde my pracujeme a jezdíme spolu ráno tam a odpoledne zpět. Dám ho do školy, kterou mám hned u práce, vyzvednu brzo, pak když je třeba, můžu ještě do práce, když ne, jedeme domů.
blbý je na tom zaase to, že bych někdy do té práce do města vůbec nemusela, je tak trochu sezonní, ted třeba pohoda, a přitom musím sednout a jet, bo do té školy on musí....všechno má pro a proti. Ale nám to takhle vyhovuje, děláme to tak už pátý rok - od školky.
Na druhém stupni už dnes bývají zřízené školní kluby. Zjistěte, zda toto na dané ZŠ mají.
Ahoj také jsem dala dítě do školky, v místě, kde jsem pracovala. Naštěstí mě zaměstnavatel posunul pracovní dobu o hodinu, abych to kryla se školkou. Když šel syn do školy, tak tam funguje školní bus, který sváží děti z vesniček do školy, což je super. Pak jsem změnila zaměstnání a syna dala do místní školy, když už jsem si byla jistá, že zvládne dojít domů sám.
Teď jsem na rodičovské znova, do práce budu dojíždět a už vymýšlím, jak budu zvládat ráno 6.30 dítě dát do školky a odpoledne 15.30 ho stihnout vyzvednout. Po zkušenosti s prvním, už jsem toho názoru nechat dítě chodit v místě bydliště od školky po školu. Takže musim pak najít práci, abych to takto zvládla sama. Syn nejspíše začne také dojíždět do jiné školy, manžel je přes týden mimo domov, tak jsem na to sama. Přeji dobré rozhodnutí
No, je pravda, že minimálně 3 - 4 roky školní docházky to budete mít kruté. Třeba u nás družina funguje jen do 15, 30, MŠ do 16 h. Pokud nemáš možnost vrátit se na zkrácenou dobu, tak jiné řešení, než nějaká kamarádka nebo placená paní na vyzvedávání snad neexistuje, alespon u nás ne. Na druhém stupni družina nefunguje a to si myslím, že už je i zbytečné, 1 km snad v šesté třídě dojdou, byt po frekventované silnici, nebo zvládnou nastoupit na bus, u nás jezdí samy autobusem mnohem mladší děti. Já bych jako ideální řešení, abyste nebyli všichni ve stresu, viděla zkrácený úvazek. Nebo počkat se stavbou, až děti trochu odrostou, i když to jsi asi slyšet nechtěla, že... 😉
Holky, já teda nevím, jsem učitelka na 2.stupni a neumím si třeba představit deváťáka, jak ho rodiče vozí do školy nebo po něm nedejbože chtějí, aby šel do družiny... Určitě bych mu nechala samostatnost od 6.třídy, ať cestu do školy zvládne sám...
Jsem původně z vesnice a děti na druhém stupni se dostávají domu samy,busem nebo pěšky, popř. busama na další kroužky po škole. Děti na prvním stupni řeší rodiče zkracenym uvazkem,babičkama,družinou..
Takhle je to u nás:
bydlíme ve vsi bez školy i školky na polosamotě (mezi vesnicí a lesem), manžel je lesák s volnější prac. dobou a já dojíždím do práce cca 30km, školu i školku jsem vybírala tak, abychom to měli oba tak nějak při cestě...nejbližší školka je cca 2km ve vsi, ale na opačnou stranu než dojíždím...pak je to do většího města, kde jsou školy do devítky, ale zase to nemám při cestě a zajížděla bych si cca 10-15km (v jednom směru), takže chodí do větší vsi, kde je školka i škola s prvním stupněm v jednom areálu. Jsou otevřené od 6:30 do 16h...školka a i družina při škole, takže ráno vozíme děcka a jsou tam až do čtyř, než je vyzvednu já nebo manžel...2x v týdnu ještě stíháme vozit staršího na kroužek do města od 14h, ale je to jen díky manželově volné prac. době a kroužek je naštěstí také do čtyř, já pak mám při cestě z práce školku, pak zajedu cca 3km do toho většího města do hudebky, kde čeká starší a pak jedem domů cca 10km...
no a od šesté třídy už budou dojíždět do toho většího města poblíž autobusem, na to už budou samostatný dost...babči ani dědové k dispozici nejsou, všichni jsou ještě pracující 🙄 teď to budem mít lepší, když budu na mateřské, ale až nebudu, zas nás to bude čekat 😅
znám spoustu kamarádek, které bydlí na vsi a dojíždí do práce a nebudou se kvůli tomu stěhovat do města...vždycky to nějak vymysleli, zaměstnavatel prac. dobu vždy upravil 😉 a přesně také znám děti, které od šesté chodí domů cca 1-2km i po frekventovanější silnici...
moje volba byla jasná, rozhodně do baráku se zahradou bez sousedů, za plotem jen krávy, každý nám tu závidí ten náš klid 😀 😀 😀 sice narovinu řeknu, že na baráku je pořád co dělat, všude dojíždíme, ale do města bychom nešli ani jeden 😀
Pokud vam nejezdi domu ani autobus, tak bych se do te lokality opravdu nestehovala. Pokud tam autobus jezdi, tak nevidim duvod, proc nutit deti z druheho stupne chodit do druziny, proste pojedou busem domu...
Buď se tam nestěhovat nebo mít babičky, placenou "chůvu - pomoc " nebo zkrácený úvazek. Jinou možnost nevidím. Já bych nespoléhala, že se to samo zařídí.
Takhle jak je to podané, ja bych zůstala ve městě, kde je i vic vyziti a na venkově postavila nějakou lowcostovou stavbu, kam by se dalo jezdit na víkendy/ léto.
My jsme z města, takže mimo téma...ale já pocházím z baráku ze samoty. 1km k nejbližší zastávce autobusu a pak cca 3km do nejbližší vsi se školou/školkou a po silnici.
Od první třídy nás maminka dovedla ten kilometr na autobus, tam nás posadila k ostatním dětem, co se sjížděli a vypravila. Autobus stavěl pro školáky přímo před školou.
Od cca 3.-4. třídy jsme chodili už k autobusu sami. Po škole do družiny, kde jsme počkali na odjezd autobusu zase zpátky domů.
Na druhém stupni jsme už nechodili ani do družiny. Někdy jsem šla domů ty 4km pěšky, někdy jsme s kamarádama běhali po vsi, než mi jel autobus.
Shrnuto - máme také možnost si na pozemku u našich postavit...ale - máme to k nim cca 10km, takže tam jezdíme celkem často. Práce u nich na baráku je jak na kostele, takže jsme ho vzali trošku za svůj a co je potřeba s tím pomáháme a budujeme-nakonec trávíme tam s dětmi téměř celé léto.
A z města bych nešla. Moc jsem si zvykla na pohodu večerních nákupů, dostupného doktora a 5ti minutové cesty do školky. Na obchody, kavárny, procházky po parcích, topení pomocí kolečka a malý úklid bytu 3+1...
A jak jsem psala-baráku si užíváme až až. Jezdíme tam téměř každý víkend, celé léto a nebo kdykoliv se nám chce. Pokud to tak jde i u vás...třeba to bude lepší řešení 🙂
Školka/družina u nás funguje do 16:45/17:00, hodně rodičů se prostě střídá (jelikož běžně jezdí třeba až po 18:00 z práce) - jeden týden chodí brzy do práce jeden a končí třeba 15:45, aby stíhal, další týden druhý. Po frekventované silnici bych neviděla problém od druhého stupně....
Bydlím ve velkoměstě, do školky chodíme pěšky 1,5km , 9x přecházíme silnici, ráda bych se synem chodila tak první 2 roky, uvidíme jak na tom bude, aby pak mohl chodit sám (je takové střeštidlo), jezdí tu samozřejmě mnohem víc aut, ale třeba při dávání přednosti na přechodu atd. je to určitě lepší než na vesnici (když přijedeme k rodičům, nehrozí, že by někdo na těch asi 3 přechodech co tam mají někdo zastavil). Sice je to tu taková "vesnice", nejsou tu služby, ale prostě kdyžtak tu mám bus/tram, za město nechci, právě kvůli tomu dojíždění a dojíždění dětí do kroužků atd....
Ja bych sve deti nikde kilometr po silnici jit nenechala. V zime bude tma a zima a plno snehu. Taky bych se bala ze jim nejaky perverzak nebo Psychopat neco udela. Ja chodila od prvni tridy uz sama domu, ale to byl rok 1979, jezdilo mnohem min aut a necihalo tolik nebezpeci.
Takze za me Bud zkraceny uvazek, babicky nebo pani na hlidani. Jinak zustat ve meste.
budu řešit velmi podobnou situaci, navíc ještě s kroužky dětí.. strašně záleží na zaměstnavateli a druhu práce, kterou vykonáváš.. variant je několik..
1) střídání s manželem - jeden přiváží, druhý vyzvedává
2) zkrácený úvazek (dle zákona ti zaměstnavatel musí vyhovět)
3) plný úvazek obou rodičů s tím, že jeden týden jeden vyzvedává, druhý týden druhý vyzvedává (nebo prostě o domluvě, kdo může skončit v práci dřív a jet vyzvednout) a hodiny si napracovávají vždy ten další týden
4) domluvit se zaměstnavatelem na zkrácené pracovní době v kanceláří s tím, že zbývající hod si vždy napracuješ ještě z domova
5) jeden den v týdnu homeoffice ty, další den v týdnu homeoffice partner, pak už máš jen 3 pracovní dny, které budeš řešit
6) kamarádka v místě a aplikovat na ní to, co na manžela, takže vlastně už budete na to rozvážní jakoby 3 lidi
7) placená služba
8) dát kroužky (ať už zvyšující gramotnost nebo sportovní) každý den dítěti tak, aby to korespondovalo s Vaší pracovní dobou
Naše situace bude nejspíš kombinace všeho výše zmíněného, prostě vždy podle potřeby se vybere bod, který zrovna bude nejvíc vyhovující.. Počítám s pravidelným pátkem homeofficem, zkrácením úvazku a odpracováváním zbytku z domova, chlap alespoň občas taky homeoffice, zainteresování další osoby, v případě nepředpokládaných událostí klidně zavolat taxi nebo nějakou hlídačku, zajistit dětem kroužky..řešení prostě je vždy, je to o vůli. My budem 10 km za Prahou a také nás bude čekat rozhodování zda vzdělávací instituce v místě (je tu školka a 1.stupeň ZŠ) nebo v Praze (rozhodnu se asi podle kvality té školy/školky až v daný čas).
Do lokality, která není dostupná žádným normálním busem nebo jinou hromadnou dopravou, bych se určitě nestěhovala.
Jinak já jsem od první třídy jezdila MHD po městě do školy a do hudebky sama. Do družiny jsem chodila asi dva měsíce a to jsem pak mamku vyloženě prosila, ať tam nemusím chodit, že na ni doma do těch pěti klidně počkám, až se vrátí, pak teprve půjdu si ven hrát. Vždycky jsem si myslela, že všechny ty děti, co je vodí do hudebky babičky nebo tetičky, jsou nějaké nemocné, že by tam asi samy netrefily.
Od třetí třídy jsme bydlely u babičky na vsi, a to jsem pak musela sama dojíždět busem do města a stíhat oběhnout všechny kroužky sama. Mamka samoživitelka a auto nebylo, leda jednou za měsíc služební a to byl velký svátek! A to všechno v době samozřejmě bez mobilů. 😉 Přežila jsem a aspoň umím vyhledávat v jízdních řádech. 😎
nemame babicky, ani jine figle, tudiz muzu delat jen 5 hodin denne, podle me pokud byste se nestridali, tak je nerealne pri dojizdeni do prace stihat full time 😒