Je opravdu nutné začít s příkrmy přesně v šesti měsících?

My začali, když děti byly na jídlo připravené (když nám hrabaly do talíře a kořist byly schopny dopravit do pusy 😁)...to je u někoho v 5. měsíci u jiného třeba o 2 měsíce později. Imunologické okno bych nebrala jako dogma, některé zahraniční zdroje tvrdí, že není až tak závazný věk dítěte, ale spíše fakt, že potenciální alergeny dítě ochutnává dokud je kryté kojením.

Začít s příkrmy je obecně dobré v době, kdy dítě začne jevit zájem o jídlo rodičů. To bývá mezi 4-6 měsícem. Zároveň je dobré v té době dítě seznámit s alergeny, protože se v té době skokově vyvíjí imunita a co dítě v této době nepotká, může považovat za cizí a nebezpečné. Ale je to individuální, opravdu je blbost, aby dítě muselo dostat první bramboru právě v půl roce života.
Mnoho zkušených pediatrů ale znervozní, pokud jim řeknete, že ještě v sedmi měsících pouze kojíte. Jednak je tam ta zkušenost s nedostatkem železa, ale i velkým rozvojem pohybu tudíž zvýšenými energetickými nároky, ale v neposlední řadě i to, že "ale dítě už mělo začít jevit zájem - takže buď je něco špatně ve vývoji dítěte, nebo ve schopnosti rodiče vnímat dětské signály a naplňovat jeho potřeby." Z pár dní se nestřílí - ale touha dítěte ochutnávat věci je určitý vývojový milník, který jednak má v konkrétním věku nastat, druhak nemá být úmyslně (výrazně) urychlován ani bržděn dospělými.

U všech dětí jsem se řídila hlavně jejich touhou po jídle. Když dítě začne hypnotizovat všechny lidi, kteří zrovna něco jedí, nespustí oči z toho, jak dávají jídlo do pusy a sápe se po všem, co je na talíři, je připraveno na první vlastní sousta. V té době je i velká šance, že mu jeho jídlo bude chutnat a dobře ho přijme. Toto období přichází zpravidla mezi 4.-7. měsícem.

@anonym_autor první dcera začala asi 2 týdny před 6. měsícem a hned v tu dobu jsme skončili na pohotovosti se silnou alergickou reakcí. A celkově několikrát se z jídla hodně pozvracela a to jsme zaváděli tak, jak se to mělo. Nic nevhodného nedostala. Kojená byla v plně do 8. měsíce, s občasným pokusem o příkrm a to měla na půl roce 10 kilo, takže vážně nestrádala. 😁 Druhá dcera začala v tom půl roce a celkem dobrý zpočátku. A třetí syn plně kojený do 10. měsíců. Na osmi měsíční kontrole jsem to řešila s doktorkou, že odmítá jíst úplně všechno a ta mi řekla, ať to neřeším, občas mu něco zkusím dát ochutnat a že to nijak hrotit nemusím. Až bude chtít sám, tak začne. Pak už jsem se fakt nesnažila mu něco vařit, protože on nesnědl vůbec nic. Ani kaše, ani kousky, nechtěl nic. V 10. Měsících se začal sám zajímat, papá rovnou celé kousky sám a je to gurmán. Jídlo si vyloženě užívá. 😁

Jedním z dalších důvodů, proč se doporučuje neotálet a o kterém se nemluví, je skutečnost, že dítě potřebuje posilovat orofaciální svalstvo právě tím, jak pomalu žvýká stravu. Kojením se to fakt neposílí. Nás tento nedostatek (dcera do roka byla striktně kojená, protože celého půl roku vytrvale odmítala jakékoliv pokusy o jídlo) vedl k tomu, že se špatně vyvíjela řeč vlivem oslabení tohoto svalstva a dcera byla kvůli tomu zpožděná, museli jsme to řešit na logopedii.

Já začínala ve 4 měsících, děti už samy jevily o jídlo zájem.

To je názor s tím železem jak z minulého století.. Běžně děti v tomto věku projevují zájem o jídlo,takže ano využila bych toho a začala pomalu zavádět příkrmy.Klidně to,ale může být jen ochutnávání. Moje dcery byly kojomilovnice, v půl roce párkrát olízly lžičku,nebo něco žužlaly, to bylo veškeré jídlo. V roce byly živé na 90% z kojeni, ve dvou letech to bylo tak 50%. Naprosto zdravé,dobře živené,spíš baculaté než hubené,železo nikdo nikdy neřešil.

Já třeba neučinila moc dobrou zkušenost se zaváděním klasických příkrmů u starších dětí, kdy byly schopné opravdu jíst už v období mezi 5.-7. měsícem čistě mixovanou stravu, u některých to trvalo i měsíc, než snědly více lžiček, ale nakonec jedly všechny krásně, ale kolem roku konec, propad a začal být problém, byly doby, kdy vypadalo, že přežívají jen ze vzduchu, jedly jen něco málo a hodně věcí odmítaly, nechtěly už mixovanou stravu, ale kousky taky nic moc, začalo se to lepšit až po druhém roce. U mladších dětí jsem šla metodou BLW a čekala na jejich aktivitu a zájem, jedno mi začalo ochutnávat, když mu bylo 15 měsíců, do té doby bylo čistě kojeno, další začalo už když mu bylo 8 měsíců a další v roce, cca do dvou let děti klidně jen ochutnávají, zvlášť když mají dostatek mléka, ale postupně se to lepší, každopádně tam nebyl takový propad a náběh k jídlu byl o dost snazší a přirozenější, ale s dr. jsem se hádat nechtěla, na dětech to nebylo vůbec poznat, že jsou dlouhodobě jen kojené a později , že jsou stále hodně kojené, jen ochutnávají, problém z toho žádný nebyl, děti zdravé, já si ušetřila spousta nervů 😉 Ale nejsem lékař, jsem jen matka, která se rozhodla věřit víc dětem, než doporučením (i od lékaře), která se navíc v průběhu času (ii lékař od lékaře) docela dost mění, i proto pro mne nejsou důvěryhodná.

U obou jsem začínala, když začaly projevovat zájem o jídlo. Převážně kojené a k tomu sem tam příkrm. Tak nějak více potom po 6. měsíci a formou BLW. U starší ne, té vadily na start kousky, ale potom už ano.

@anonym_autor ahoj. Mám prcka, byl v té době plně kojeny, po jidle mi začal pokukovat hodně brzo, začala jsem s prikrmy na 4 měsíci. Do toho jsem kojila a časem zařadila UM. Od 5 mesice nabízela vodu/ čaj z hrnecku. Co si vybavuji, tak snad koncem 7-8 mesice jsem už zařazovala vse, nějak zvlášť jsem neresila posloupnost potravin. Co dá rozum, do roka, a stále (prckovi je 18m), jen extra nesolim, nejí houby a plisnove sýry, jinak vše s rozumem. Jestli ale jde o to, ze čím dyl s prikrmy, mám zkušenost ze svého okolí, ze kamarádka 8 měsíční dítě jen kojila a nedavala prikrmy a nic dalšího. Nedopadlo to moc nejlíp, byla podvyzivena, špatný krevní obraz. … 🤷🏼‍♀️