Jste tu některá introvert?
Chtěla jsem poznat i jiné introverty než jsem já a vyměnit si si nimi životní zkušenosti. Jste tu nějaká taková?
Já už od mala jsem preferovala hraní si o samotě, knihy, procházky o samotě, hodně ráda jsem si jen tak přemýšlela a byla ve vlastním světě. Teď když jsem dospělá tak je to stejné. Žiju pro svého psa, manžela a rodinu a kromě kolegyní v práci se s nikým nestýkám. Jsem takhle spokojená, ale někdy se citím sama. Ale s lidmi mám obecně docela problém. V cizí společnosti mluvím velmi málo, takže je pro mě těžké navázat nové kontakty a jsem i člověk velmi citlivý takže si velmi beru, když je na mě někdo nepříjemný a spíš mě to ještě více táhne od lidí.
S jakými starostmi se potýkáte vy introverti? Člověk se necítí tak špatně když na to není sám.
@shannondrake s dětmi ze začátku to bylo v pohodě, kojenci mi vyhovovali. Ovšem jak si starší batole začalo prosazovat svou, tak jsem byla na prášky. Ono to je dáno i tím, že jsem jedináček, zvyklá na svůj klid, být někdy sama, a do toho plachá a neprůbojná ... Teď jak jsou děti větší, tak to je u nás doma na palici(na mojí). Děti jsou všude. Dcera je strašně výřečná a ukecaná a zároveň hlučná a hlasitá. Šeptat vydrží tak dvě vteřiny, jinak spíš ječí než mluví. Mám ji moc ráda, ale tímhle mi tak strašně leze na nervy, že se sotva držím. Do toho je tedy plus a zároveň i mínus druhý sourozenec. Na jednu stranu se zabaví a vystačí si sami, na druhou stranu se několikrát denně hádají, ječí a rvou. To nevím co v tu chvíli mám dělat, nejradši bych se sebrala a utekla😀
Díky za tuhle diskuzi,jsem ráda že nas 'divnych' je vic. Chvílemi už jsem si říkala,ze bych měla vyhledat odbornou pomoc,že asi nebudu uplne normální. Ale teď jsem v klidu 🙂
Jsem stejna a dost me to mrzi, sice chodim s malou na hriste a do detskych heren, ale s nikym neumim zaprist hovor. Stykam se jen s rodinou, jinak jsme porad samy a po vecerech a vikendech s tatinkem...
Už jsem babička,ale že jsem introvert jsem poznala až hodně pozdě....celý život mezi lidmi,kde jsem musela mluvit,oslovovat...podporovat atd.Nikdy mi nepřišlo ....že se nějak odlišuju,akorát mi to došlo.Je divná,slyšela jsem.....a pak jsem si přečetla článek,který byl o mě....celá já....nedávno jsem byla ve skupině na FB já,introvert...ale má to asi 1% introvertů a zbytek zvědaví extroverti,nemají vůbec páru,chtějí se svými zajímavými komentáři zviditelnit.Nemám problém se s někým seznámit,ale pak to odmlčení....nevolání,nepsaní,nesdílení.....to oni nepochopí......když tu čtu vaše komentáře,jsou tak pravdivé a od srdce......pište......
Tak se taky přidávám 🙂 Úplný introvert sice nejsem, komunikovat s cizími lidmi mi zas až tak takový problém nedělá, ale jinak mi obecně vyhovuje spíš být o samotě s rodinou než sdílet svůj život s ostatními. Zvlášť ted s malým prckem jsem úplný solitér. Kamarádka neustále nabízí chození do dětských heren, cvičení s dětma nebo abych šla na sraz maminek někam do kavárny...a to úspěšně odmítám, vůbec o to nestojím. Tak jsem googlila, zda jsem "normální"...a vypadá to, že jsem. Díky za tuhle diskusi.