Dcera se doma izoluje: Jak zvládnout uzavřené chování?
Milé maminky, mám takové trápení...dcera 12let, byla od malička upovídaná a velmi společenská, všude chtěla být, nic jí nesmělo uniknout, vše chtěla vyzkoušet. Začala tedy docela brzy dospívat, už kolem deseti let, v necelých jedenácti dostala menstruaci. V poslední době se ale strašně uzavírá a izoluje. Nejraději tráví čas doma, zavřená v pokoji, kde si čte, poslouchá hudbu, cvičí, maluje atd. Vůbec se nechce stýkat s vrstevníky, i když ji kontaktují. Nejraději je sama. Samozřejmě s ní komunikuji, jestli je vše v pořádku atd., zároveň nechci tlačit na pilu. Cokoli navrhnu, že bychom mohly dělat, někam zajít, tak se jí nechce. Máme za sebou tyto prázdniny dvě dovolené, kde byla v pohodě, ale i tam hledala chvilky a příležitosti, kdy mohla být sama. Zároveň musím zmínit, že vztahy v rodině jsou v pořádku, máme ještě staršího syna, se kterým má dcera bezva vztah, jsme normální, úplná, spokojená rodina. Mám strach, jestli neupadá do nějaké deprese. Nebo je to jen období? Máte s tímto problémem některá zkušenost? Děkuji.
@marimanta to ano, syn má 15, takže něco o tom už vím, ale u dcery je to jiné. Kdyby chtěla trávit čas s kamarádkami místo rodičů, to bych pochopila, ale tohle je jiné, jak už jsem psala výše.
Tak ale když to nevíš ty, jak máme my. Nemyslím to zle, každý to má jinak....
@marimanta
Proto poslední věta zněla, nemáte s tím některá zkušenost?🙂
mozna proste jen puberta...ja to tak treba mela. uplne jak kdybys psala o me...ty veci co dela. nasi mi porad rikali, ze sem urazliva, ale ja sem proste chtela byt jen sama. mela sem pocit, ze mi nikdo nerozumi. vzdycky, kdyz sem mela nakou kamaradku, pripadalo mi, ze kdyz se zacala bavit s nekym jinym, jakoby me zradila... navic tim, ze sem takhle brzy dospivala, prislo mi, ze potrebuju resit jine veci, mela sem takove depresivni chvilky, stale poslouchala treba jednu pisen dokola a brecela u toho. nasi pro me moc pochopeni nemeli. a ja sem tomu sama moc nerozumela, co se sem mnou deje. taky se zabyvam umenim a rada ctu, takze ta fantazie do toho delala svoje. pamatuju si jak sem se treba v knihovne chodila divat na regal s knihama filozofie a psychologie.
pokud na ni netlacis, ale obcas neco nabidnes, rozhovor, aktivitu...myslim, ze je to fajn. pokud chce, zajimej se o to co dela, co maluje, co cetla... budes ji bliz a kdyby mela nejake problemy - sikana, nejake zneuzivani nebo neco vazneho, urcite bys na to prisla.
Moje dcera to měla skoro stejně. Myslím že se hledala. Oni mají přístup k všemožným informacím a potom z toho mají v hlavě guláš.
Dcera jednu chvíli chtěla volné oblečení, ostříhat na krátko, vyptávala se mě jestli znám ty různé sexuální orientace. A po roce najednou přišla, že se jí líbí jeden kluk, už chce zase dlouhé vlasy.
Myslím si, že pokud na ní neuvidíš, že je vyloženě nešťastná, tak to bude v pořádku.
Ja mam 10 leteho syna od malinka je spíše samotářský. Zaleze si sám do pokoje a tam si hraje,maluje. Byli jsme i u psycholožky, protože má uzkostne stavy. A ta nám říkala, že je takový typ lidi , kteří nevyhledavaji kontakt s jinými lidmi a chtějí byt radši sami. Takže může být jen samotarsky typ. Ale jestli mas obavy tak zkus vyhledat klinického psychologa a vzit dceru k němu. Ten by popr. deprese, uzkostne stavy poznal.
Když mi bylo cca 12-14 let, taky jsem trávila čas radši sama a u knih 🤔 v 15 to úplně přešlo a na mě přišla teprve ta pořádná puberta... Alkohol, drogy, kluci 🙈 naštěstí mě to moc nebralo a dlouho jsem u toho nezůstala a vyrostl ze mě si myslím slušný a normální člověk 😊
@gbp
@jancazao
@martt
@izzylka
Holky, moc děkuji, musím říct, že jste mě uklidnily, že to opravdu patří k pubertě a dospívání. Samozřejmě to nebudu podceňovat a bagatelizovat, nadále ji budu sledovat a podporovat. Teď jedeme samy dvě na chalupu, tak to zase bude možná jiné. A taky uvidíme, co bude, až zase začne škola.
Co je za tím zrovna u vás, to ti tu nikdo neřekne. Ale obecně se v tomhle věku děti vzdalují rodičům, začínají se odpoutávat.