Bydlení u partnera
Jdu sem hlavně za holkami, které žijí u partnera. Zajímalo by mě, jak řešíte péči o partnerův byt či dům. Nakupujete věci do současného bydliště? Bydlím u přítele v jeho bytě a upřímně říkám, že kupovat tam něco dražšího se mi nechce. On říká, že jsem materialistka, ale já to vidím jinak. Nebydlím tam samozřejmě zadarmo, ale větší investice do cizího dělat nechci. Mám svůj byt, kde žije můj syn po dobu studií na vysoké škole. Po škole chce odejít do zahraničí a partner by byl pro, abych byt prodala, což nechci. Je to moje jistota. On jednou byt odkáže svým dětem, a kdyby se cokoli stalo, byla bych bez domova.
@anonym_autor často jsem se setkala s názorem toho, že dům/byt je chlapa a ženská nakoupila nebo vybavila bydlení takovými věcmi, které by si případně odvezla. Takže řešením by bylo, že nakoupíte jen to, co se dá odmontovat a odvést. Co zůstává součástí bytu, ať platí chlap.
@cherie24 Nábytek, pračku atd. ano, ale tady se řeší kuchyňská linka nebo nové podlahy a okna.
Rozhodne bych neplatila kuchynskou linku nebo podlahy v cizim byte. Vsak mu davas mesicne prispevek za to ze tam bydlis, tak at si na investice do vlastniho bytu nasetri z toho…
Tak vlastního bytu bych se tak snadno nevzdala. Tedy čistě teoreticky ano, ale v momentě, kdy bychom se vzali a ze společně složených peněz (tedy můj příspěvek z prodeje bytu + jeho příspěvek) bychom pořizovali vlastní bydlení. Do partnerova bydliště nic nepořizuju, drobnosti jako nějaké nádobí, povlečení, vysavač atd ano, ale to se dá v případě nutnosti odvézt. Podlahy atd určitě ne, už jen proto, že třeba v případě úmrtí bych se nejen musela rychle odstěhovat, ale vše by samozřejmě v plném rozsahu dědily jeho děti. A ty by moje investice do podlah opravdu nezajímala. Pokud už by šlo opravdu o investice do bytu/domu, buď sepsat nějakou smlouvu nebo stvrdit svazek.
každý to vidí jinak, každý přistupuje ke společným investicím různě, nicméně já to mám od začátku takto.
1. vlastní byt prodám pouze pokud si koupím jiný a zase jen můj
2. do jiného koupím cokoliv, co si v případě rozchodu mohu sbalit
3. společné investice nedělám, každý stejná částka nebo dle svých možností
Tak vlastního bytu bych se tak snadno nevzdala. Tedy čistě teoreticky ano, ale v momentě, kdy bychom se vzali a ze společně složených peněz (tedy můj příspěvek z prodeje bytu + jeho příspěvek) bychom pořizovali vlastní bydlení. Do partnerova bydliště nic nepořizuju, drobnosti jako nějaké nádobí, povlečení, vysavač atd ano, ale to se dá v případě nutnosti odvézt. Podlahy atd určitě ne, už jen proto, že třeba v případě úmrtí bych se nejen musela rychle odstěhovat, ale vše by samozřejmě v plném rozsahu dědily jeho děti. A ty by moje investice do podlah opravdu nezajímala. Pokud už by šlo opravdu o investice do bytu/domu, buď sepsat nějakou smlouvu nebo stvrdit svazek.
@zuzkasim Sňatek nepřichází v úvahu. On by se nikdy neoženil a žádnou smlouvu sepisovat nebude. Tvrdí mi, že kdyby byla situace opačná, žádné peníze ani to, kdo co koupí, by neřešil. Zároveň mi ale vyčítá, že kupuji věci do svého bytu, místo abych raději šetřila.
Byt, kde bydlí tvůj syn, bych v žádném případě neprodávala. Proč? Klidně ho můžeš pronajímat a mít tak pasivní příjem. To mi přijde jako red fleg, že chce, abys prodala svůj byt a nechce ani sňatek a byt jednou odkáže dětem... Druhá red fleg, vadí mu, že investuješ do svého bytu.
Mně by se do toho investovat nechtělo. Menší věc klidně ano, ale sponzorovat někomu rekonstrukci to ne.
Jak tam konkrétně přispíváš? A jak dlouho tam bydlíš?
Byt, kde bydlí tvůj syn, bych v žádném případě neprodávala. Proč? Klidně ho můžeš pronajímat a mít tak pasivní příjem. To mi přijde jako red fleg, že chce, abys prodala svůj byt a nechce ani sňatek a byt jednou odkáže dětem... Druhá red fleg, vadí mu, že investuješ do svého bytu.
Mně by se do toho investovat nechtělo. Menší věc klidně ano, ale sponzorovat někomu rekonstrukci to ne.
Jak tam konkrétně přispíváš? A jak dlouho tam bydlíš?
@levandule_k 8 let
8000 Kč + internet a tv.
Jídlo na 1/3 jelikož má dítě v péči.
@anonym_autor byt nikdy neprodávej, nikdy nevíš, ať se má kam syn vrátit, ať Ty máš možnost odchodu od partnera a jak je psáno výše, mezitím to můžeš pronajmout a mít pasivní příjem. Pokud chce zvyšovat hodnotu svého majetku, ať to dělá za své.
Zeptám se na důležitou věc, má partner děti? Ty jsou totiž v případě dědictví jediní, kdo vše dostanou bez ohledu na to, jak dlouho spolu žijete. Možná to zní divně, ale člověk musí aspoň teoreticky být připraven na vše. Nehoda může přijít kdykoliv. Pokud děti nemá, je to trošku jednodušší. Netuším, jak dlouho spolu jste, co vše spolu plánujete, zda jste spolu proto, že vám to nyní tak vyhovuje nebo spolu chcete dožít ideálně až do smrti. Už čtu, on dítě má. Hm, tak v tom případě by bylo fajn obeznámit ho s naším právním řádem a dědictvím. Snad by pochopil, že jakékoliv tvoje investice by skutečně v případě jeho úmrtí dostalo jeho dítě a ty skutečně vůbec nic. To po 8 letech společného soužití úplně fér nevidím. Tyhle vztahy jsou hodně komplikované, ale člověk musí tak trochu chránit sebe. Vím o ženách, které partnera dochovaly, staraly se o něj v těžké nemoci až do konce, měly sice s jeho dětmi hezký vztah, ale po smrti partnera si z bydliště mohly po x společných letech vzít, co chtěly, ale dům/byt dostaly děti a ony zůstaly "bez ničeho". Buď opatrná. Jsem v podobné situaci, také jako partnerka s bydlením u partnera, ale neinvestuju tam, peníze šetřím buď na pozdější společnou investici nebo v horším případě pro sebe. Jsme dohodnutí, že zatím to takhle necháme, každý se staráme ještě o vlastní děti, až nás většina dětí nebude potřebovat, domluvíme se, co dál. Do svatby se mu taky nechce, ale už jsme nadnesli téma, že za pár let by to možná bylo rozumnější. Samozřejmě chceme chránit každý sebe i své děti, ale pokud se máme rádi, jde nám i o ochranu toho druhého, kdyby se nám stalo něco neočekávaného.
Zeptám se na důležitou věc, má partner děti? Ty jsou totiž v případě dědictví jediní, kdo vše dostanou bez ohledu na to, jak dlouho spolu žijete. Možná to zní divně, ale člověk musí aspoň teoreticky být připraven na vše. Nehoda může přijít kdykoliv. Pokud děti nemá, je to trošku jednodušší. Netuším, jak dlouho spolu jste, co vše spolu plánujete, zda jste spolu proto, že vám to nyní tak vyhovuje nebo spolu chcete dožít ideálně až do smrti. Už čtu, on dítě má. Hm, tak v tom případě by bylo fajn obeznámit ho s naším právním řádem a dědictvím. Snad by pochopil, že jakékoliv tvoje investice by skutečně v případě jeho úmrtí dostalo jeho dítě a ty skutečně vůbec nic. To po 8 letech společného soužití úplně fér nevidím. Tyhle vztahy jsou hodně komplikované, ale člověk musí tak trochu chránit sebe. Vím o ženách, které partnera dochovaly, staraly se o něj v těžké nemoci až do konce, měly sice s jeho dětmi hezký vztah, ale po smrti partnera si z bydliště mohly po x společných letech vzít, co chtěly, ale dům/byt dostaly děti a ony zůstaly "bez ničeho". Buď opatrná. Jsem v podobné situaci, také jako partnerka s bydlením u partnera, ale neinvestuju tam, peníze šetřím buď na pozdější společnou investici nebo v horším případě pro sebe. Jsme dohodnutí, že zatím to takhle necháme, každý se staráme ještě o vlastní děti, až nás většina dětí nebude potřebovat, domluvíme se, co dál. Do svatby se mu taky nechce, ale už jsme nadnesli téma, že za pár let by to možná bylo rozumnější. Samozřejmě chceme chránit každý sebe i své děti, ale pokud se máme rádi, jde nám i o ochranu toho druhého, kdyby se nám stalo něco neočekávaného.
@zuzkasim jak sem psala, má děti.
Svůj byt bych neprodávala a nakupovala jen věci, které si můžu odnést a schovávala i účtenky. Znám pár příběhů, kde se takto investovala do nemovitosti druhého a v případě rozchodu/rozvodu ten druhý odcházel s málem. Ze strany muže, i ženy.
Zeptám se na důležitou věc, má partner děti? Ty jsou totiž v případě dědictví jediní, kdo vše dostanou bez ohledu na to, jak dlouho spolu žijete. Možná to zní divně, ale člověk musí aspoň teoreticky být připraven na vše. Nehoda může přijít kdykoliv. Pokud děti nemá, je to trošku jednodušší. Netuším, jak dlouho spolu jste, co vše spolu plánujete, zda jste spolu proto, že vám to nyní tak vyhovuje nebo spolu chcete dožít ideálně až do smrti. Už čtu, on dítě má. Hm, tak v tom případě by bylo fajn obeznámit ho s naším právním řádem a dědictvím. Snad by pochopil, že jakékoliv tvoje investice by skutečně v případě jeho úmrtí dostalo jeho dítě a ty skutečně vůbec nic. To po 8 letech společného soužití úplně fér nevidím. Tyhle vztahy jsou hodně komplikované, ale člověk musí tak trochu chránit sebe. Vím o ženách, které partnera dochovaly, staraly se o něj v těžké nemoci až do konce, měly sice s jeho dětmi hezký vztah, ale po smrti partnera si z bydliště mohly po x společných letech vzít, co chtěly, ale dům/byt dostaly děti a ony zůstaly "bez ničeho". Buď opatrná. Jsem v podobné situaci, také jako partnerka s bydlením u partnera, ale neinvestuju tam, peníze šetřím buď na pozdější společnou investici nebo v horším případě pro sebe. Jsme dohodnutí, že zatím to takhle necháme, každý se staráme ještě o vlastní děti, až nás většina dětí nebude potřebovat, domluvíme se, co dál. Do svatby se mu taky nechce, ale už jsme nadnesli téma, že za pár let by to možná bylo rozumnější. Samozřejmě chceme chránit každý sebe i své děti, ale pokud se máme rádi, jde nám i o ochranu toho druhého, kdyby se nám stalo něco neočekávaného.
@zuzkasim mohla bych ti napsat?
Svůj byt bych neprodávala a nakupovala jen věci, které si můžu odnést a schovávala i účtenky. Znám pár příběhů, kde se takto investovala do nemovitosti druhého a v případě rozchodu/rozvodu ten druhý odcházel s málem. Ze strany muže, i ženy.
@betelgeuzz přesně... my s mužem máme až po 15 letech první společnou investici. Rozvod vážně neplánuji, ale i kdyby, bylo by to výrazně jednodušší
@anonym_autor Na to bych mu řekla, že být materialistkou je známkou finanční gramotnosti. A pokud se nechce ani po takové době ženit a má nouzi o peníze, max bych mu je půjčila s jasným termínem splatnosti.
Ale jako upřímně - platíš poměrně hodně, má z čeho našetřit, pokud je zaměstnaný a neutrácí nad poměry. Bez tebe by dané náklady hradil sám.
Bytu bych se v žádném případě nevzdala.
P.S.
Mám několik spolužaček, co odešly ze vztahu po prodeji svého bytu a investicích do nemovitosti partnera doslova s igelitkou. Nechaly se zmanipulovat podobnými řečmi 🥴
Reknu ti to z pohledu zenske, co ma svuj byt a zije s chlapem jen tak bez papiru. Vse si zenska kupuje, zarizuje za sve. Od chlapa nechce ani cent, protoze kdyby nedejboze doslo na rozchod, vymeni zamky a trala. Najem a jidlo na pul. Vse okolo, sama na sebe.
Ja i muj muz mame vse rozdelene svoje. Zadne SJM nemame a kdyz uz tak takovy drobny, ze bychom to ani neresili
Boha, jsem 9 let vdana, 15 let spolu, mame tri deti, ale byt mam jako dar od mych rodicu - tudiz je muj, celkovou rekonstrukci jsem platila ja za sve penize, opravy v nem platim taky ja, i vetsinu spotrebicu, vestavene skrine atd. Nic od nej tady v tom smeru nechci. Byt pak odkazu detem, stejne muz sve nemovitosti. Spolecne mame jeste jednu nemovitost, kterou z vetsi casti splacim ja.
Myslim si, ze jsme financne gramotna, nikdy bych se bytu nevzdavala - pro pripad, ze nekdy neco. V tomto smeru myslim na sebe a sve deti. Potrebuji mit tuto nejakou berlicku. V tvem pripade bych v jeho byte do niceho neinvestovala, investovala bych do sveho bytu, ktery bych si nechala bud pro sebe nebo pro me dite.8
8000 Je pěkný příspěvek, plus 1/3 jídlo. To fakt není tratný.
Já bych mu řekla, že jsem materialistická, racionální a finančně gramotná, ať se s tím smíří. On je za svůj byt zodpovědný sám. On nechce manželství, tak ať platí cenu za to, že nechce sňatek.
Bydlíme pár měsíců u partnera. Bylo zpočátku trošku náročnější najit systém, který by vyhovoval oběma. Udělal kvůli nám poměrně finančně náročnou rekonstrukci, na kterou si vzal úvěr. Ten platime napůl. Jedeme napůl veškeré energie, přičemž on je sam, my jsme tři. Koupila jsem sem veškerý nábytek v hodnotě cca 80-90tis, on v rámci rekonstrukce platil vše "pevné". Brali jsme to tak, že nábytek se dá odvézt, i když vím, že bych mu ho tam v případě rozchodu stejně nechala.
Byt bych v žádném případě neprodávala. Já si sice aktuálně prodala svůj dům, ale to spíš z toho důvodu, že kvůli stěhování k partnerovi dětí měnily školu, našly si tu nové kamarády a to bych jim v případě rozchodu nechtěla brát. Takže hledám dům tady v místě, kde aktuálně bydlíme. Potřebuji zadní kolečka, vědomí, že mám svoje. Dům pak pronajmu.
@anonym_autor často jsem se setkala s názorem toho, že dům/byt je chlapa a ženská nakoupila nebo vybavila bydlení takovými věcmi, které by si případně odvezla. Takže řešením by bylo, že nakoupíte jen to, co se dá odmontovat a odvést. Co zůstává součástí bytu, ať platí chlap.