Co dělat, když partner nesouhlasí s domácími mazlíčky?
Ahoj, měla bych dotaz na vaše partnery, když se míjíte v lásce nebo pochopení pro domácí mazlíčky. Respektujete to nebo máte mazlíčky i tak? Nebo to respektuje partner, i když mu to nic neříká?
Zdrže se prosím komentářů typu - oba milujeme psy a jsme v tom za jedno, to mi fakt k ničemu není v této diskuzi ...
Vím, že takových rodin, kde jeden nebo druhý nemusí zvěřinec, je víc, jak to řešíte?
Já chápu, že ve vztahu by měl člověk brát ohled i na toho druhého, ale co když jeden bez zvířat nemůže být a ten druhý je nechce? Kdo je pak v právu? 🤔
Popis pro ty, komu se chce číst s naším dlouhým problémem 😂
Když jsem se s manželem potkala, měla jsem zvířat několik. On z toho do stropu neskákal, ale přes hromadu řečí jsme se i s mým zvěřincem sestěhovali, spokojeně žili až na občasné kecy, že to je akorát žrout peněz a času. Pak přišlo první plánované miminko, 2 roky na to druhé neplánované, ale chtěné miminko a teď už mám jen jednoho mazlíka - králíka a 2 malé děti. Chlap věčně v práci, půjčka, hypotéka a já na vše sama, na vesnici, kde v podstatě nikoho neznám. Zvířata mě drží při smyslech a je to pro mě málo ten 1 králík. Od mala jsme měli doma postelovou kočku, andulky, morčata, králíky, křečka, celá rodina milujeme zvířata. Ale manžel dost často hlásí, že až králík dožije už nechce o žádném zvířeti vůbec slyšet. Že doma nechce ani pitomého křečka, prostě vůbec nic. Ať si pořídíme králíka do králíkárny, ale přes práh domu už žádné zvíře. Přitom nijak zvlášť často nejezdíme pryč a když jezdíme, hlídání máme, v tomhle nás to na nijak neomezuje. Hygiena je pravidelná, nic nesmrdí, ani jemu, ptala jsem se ho, poctivě se staráme. I děti se chodí mazlit, pomáhají s péčí. Fakt mě s tím manžel vyloženě s***. Vždycky mě to úplně vytočí a řeknu mu, že nejsem jeho harant, aby mi říkal, co můžu a nemůžu, což vytočí i jeho. Ve všem ostatním nám to klape. Hádky nemáme, rádi se máme, vycházíme spolu, jsme za jedno ve výchově, v životních cílech, ale jak dojde na téma mazlíčci, jsme hned v sobě. 😤
@konidana psa bych taky nechtěla. Ta prvé kvůli tomu, že by nám rozhrabal nebo ušlapal zahradu, taky je to riziko skrz malé děti a pokousaní a psa zavřeného ve voliéře bych nechtěla. Tak asi nezbývá než doufat, že manžel to taky nějak přetrpí jen s občasnými kecy.🙏 😁
Želvy máme, ty si pořídil manžel asi před 5 lety. On říkal, že si je jako dítě přál, já jsem mu to pomohla zařídit, našla chovatele, nastudovala chov, ale přijde mi to jako zvíře úplně na nic. Akorát spousta práce a nic z toho. Pomazlit se s tím nedá a že bych seděla u terária a koukala jak se sluní, to mě opravdu nenadchlo. Je to zajímavé zvíře, ale spíš mě to doma štve než by mě to dělalo radost. 😀 chlupáček je chlupáček, není nad to si sednout v klidu a hladit srst. 🙂
Taky mi přišlo, že dokud králík nechodil mimo klec, tak manžel jen skřípal zubama, ale víceméně mlčel. Máme dost smekavé podlahy a vadilo mu, jak jakoby bruslí po zemi. Mohl mít klidně 24 hodin denně otevřenou klec, ale ven nevyběhl. Ale pak se pořídili kusové koberce a hrací podložky pro děti a jak králík přišel na to, že se po tom dobře běhá, pohodlně leží a ještě jako bonus občas vysomruje od dětí něco dobrého, tak už běhá jak fretka. 😄 a to manžel blbě nese, to má kupu keců. 🙄
Nasi kralici jsou v detskem pokoji, kde jedine je koberec. Ta mladsi se teda obcas pusti i na vyzkum po linu, ale spis se oba drzej na koberci. Nastesti🙏
U nás jsme zvolili kompromis. Zvířata máme, ale jen venku. Takže pes, kočka i králík jsou nazahradě. Já i děti se s nimi mazlíme a muže v domě neomezují.
To jo. Ale je to cítit. 🤷🏼♀️ Stojí to peníze ze společného rozpočtu (veterina, krmení).
@anetka1701 díky za recenzi. Prahne po něm dcera, tak už vím, že to rozhodně nebude to pravé.
@zekrt tak peníze jsou společné ne? To je jak kdyby tazatelka řekla, že ze společných peněz se nebude platit jeho drahý koníček 🤷🏻♀️
@veroniquecz určitě není. Taky jsem ho porizovala kvůli dětem, ale když to chceš dělat dobře, je to narocna dřina...
@veroniquecz Dyť píšu, že společné. I ten drahý koníček je přece kompromis rodinného rozpočtu.
@zekrt no právě, proč když ze společného platí drahý koníček on, proč by ona nemohla platit krmivo a veterinu? 😎
Tohle je jedna bohužel jedna z těch věcí, kde kompromis je těžký (stejně jako moc nejde mít kompromisně 1.5 dítěte, nebo utrácet a zároveň šetřit, tak nejde mít trochu zvíře). Manžel si mě našel s koněm, věděl, že se důchodkyně nezbavím, tak to akceptuje. Hrozně ráda bych měla psa. Muž odmítá, že na psa teď nemáme čas a prostor. Protože mít zvíře ovlivnil celou rodinu, respektuju to. Kdyby se situace změnila (především bych přestala chodit do práce na 24h), tak pak to téma nadhodila znovu a možná bychom se domluvili, psy máme oba v zásadě rádi. Ale kdyby muž přišel s tím, že chce kočku, rybičky nebo křečka, bylo by to absolutně no-go pro mě (alergie, smrad, rámus, bordel). A donést si ho a postavit mě před hotovou věc bych považovala za absolutní podraz. Kočku bych nedala ani zdravotně, dokud jsem jezdila záchranku, tak výjezdy ke cat ladies jsem nesnášela, stačila mi čtvrt hodina v bytě a už jsem měla oči jak angorák a z nosu průtokáč…
@konidana na neurochirurgii jsme na lékařáku měli akvárko. Smrdělo jak tejden nepraný fusekle, byli v něm nějací ráčci, kteří byli aktivní v noci a hučel filtr. Ve finále jsem to čistila jen já (nebo třeba převlékala postele, utírala prach…), protože mi těch ryb byli líto a taky jsem se trochu bála, že je to v tom mrdníku vyvine v nějakou novou životní formu a v noci mě to sežere🤣
@drep ale předpokládám, že kůň je ustájeny někde? Pokud je v ustájení, tak není zas takový problém se prostě sbalit a odjet na dovču nebo neplánovaně na rychlo na víkend. Horší je kůň doma ... Jinak akvário by správně smrdět nemělo. 🙂 Ale co se týče takové té havěti typu želvy, raci, krabi nebo žáby, ty smrdí vždycky. 🙄 Já měla obrovské akvário s vnějším filtrem, který nebyl slyšet ani v tichu večer. A smrad nebyl vůbec žádný, i když jsem si čichla přímo k vodě. Ale ono pak začalo protékat a vzhledem k druhému těhotenství a málo času jsme všechno z akvária rozdali a nové už nepořídili. I když chybí mi ten pohled, je to uklidňující, kolikrát jsem i u toho snídala, pila kafe, uklidňuje to, lepší jak televize.🙂 Ale vím, že teď z rodičáku by nebylo na nové tolik financí , kolik bych si představovala a hlavně ten čas, to až děti odrostou trochu a vyhodím z obývacího pokoje všechny ty krámy, kuchyňky, hračky, bunkry apd. Na to se těším. 😂
Ano, kobyla je v ustájení a stojí to sedmičku měsíčně, což mi přijde skoro víc omezující, než řešit, komu dám na týden kotec s králíkem.
My máme s manželem základní pravidlo, že když jeden něco chce a druhý ne, pak se jede podle toho, kdo nechce. Třeba ti to pomůže, i když jsme neřešili zvířata, ale je to nase obecně pravidlo.
Já si přinesla do vztahu psa, manžel ho měl taky. Ale vychován tak, že zvíře je jen zvíře a nic víc...já měla celý život spoustu zvířat, takže postupně mi plnil sny, i když uplne nebyl odvarenej. Ale vetsinou vse obstarava on sam a nemusim nic rikat, proste to udela. Jedno dite zvirata miluje, druhe je ma taky rado, ale ne doma a pobliz sebe 🙂 ale mame psy 2-3, kočku doma a venku, morcata(deti chtely), rybicky(chtel syn), krepelky a slepice. Drive toho bylo vic(tech mazliku), slepic jsme se 10let vyhybali, ale nakonec je to velký kun a stale zvetsujeme a budujeme. Ale pokud by manzel vylozene prudil nebo mel problem, tak bych do toho nesla. Max. nejaky kompromis kvuli detem. Ale souhlasim, že to je žrout času a penez neskutečnej. A starost.
@zekrt ale my nemáme byt, máme velký 2 patrový dům. Manžel má v domě svůj pokoj (pracovnu). Já svůj pokoj nemám, tak musi být být zvíře ve společném prostoru. I tak máme klec v rohu, kde nikomu nepřekáží a žádné omezení prostoru to vážně není. Jo donést do bytu 2kk metrovou klec může být problém a nepříjemné omezení pro všechny, ale v domě?