Co teď?
Jsem si vědoma toho,že většina z vás mě odsoudí a ani se nedivím,proto píši anonymně...Už jsem ale v koncích...
Jen v kostce,aby jste věděli,proč jsem tam,kde jsem. V dětství jsem si prošla jak psychickým tak fyzickým týráním od matky,otec by byl v pohodě,ale pro jeho novou ženu jsem byla hmyz navíc. Cca o 12ti jsem převzala většinu povinností za matku a starala se o mladšího bratra a sestru. Od 13ti mě zneužíval matky bratranec (ta o tom všem věděla) v 16ti jsem se odhodlala podat trestní oznámení...Od matky jsem tak dostala,že to skončilo neúspěšným skokem pod vlak a následnou hospitalizací v léčebně. Mám jen babi a dědu,které se celý život snažím nezklamat...
Teď k věci...od 17ti jsem s mým současným partnerem...Je o 19let starší. Ano,po tom všem jsem měla pocit,že mě nikdo nebude chtít..Byl rozvedený 2 děti a mraky dluhů. Pomáhala jsem mu s obojím. Sama jsem pak chtěla děti. Řekl,že dobře a začali jsme se snažit. Otěhotněla jsem rychle. Jenže on si mezitím našel milenku (o 3 roky ještě mladší).Celé těhotenství stres...Byla jsem i odstěhovaná u babičky a dědy,ale zase scény a brečení,jak ho to mrzí,tak jsem se vrátila...trvalo to další půlrok po porodu, než poměr skutečně ukončil. Do té doby jsem ho měla opravdu ráda,ale po těch 5,5letech se to zlomilo (už dříve se ke mě nechoval pěkně,ale já to trpěla, považovala jsem to za normální stav, vůči mé osobně). Neměla jsem ale sílu odejít,byla ze mě psychická troska (podílelo se na tom spousty dalších věcí). Pak jsem otěhotněla podruhé... Chvíli to vypadalo i líp,ale jeho chování vůči mé se nelepšilo.
Když měla mladší dcera rok a půl,natrefila jsem na zajímavou práci. Vzala ji, protože jsem začla střádat plány,že se odstěhuju. Je to práce víceméně mužská a tak jsem potkala hodně kolegů. S jedním jsme si okamžitě sedli hned od začátku. Vyloženě nás to k sobě táhlo. Řekl mi,že má syna (nic víc). Měla jsem za to,že je tedy asi rozvedený...Začli jsme si spolu, protože já už věděla,že to co mám doma,se nezmění a chtěla jsem žít...Začlo to loni v květnu...Někdy v prosinci jsem si uvědomila,že k němu cítím opravdu hodně. Pomohl mi sehnat ještě jednu práci,chtěla jsem mít raději 2. V únoru přišla podpásovka největšího kalibru. Řekl že je ženatý a v prosinci se mu narodila dcera. Úplně jsem se z toho sesypala. Řekla jsem mu,že to musíme ukončit,že to nejde... Řekl,že to ne,že to nechce...
Vídáme se dodnes,ale já se strašně trápím. Miluju ho,nechci po něm nic,ani aby odešel od rodiny. Je mi to všechno hrozně líto, hrozně bolí, o to víc,že o mě vše věděl a i to,že nechci vztah jen přes postel... Stejně mě nenechal...
Omlouvám se za ten román,ale jsem už psychicky na dně...Držel mě nad vodou,ale od toho února jsem úplně v háji...Je mi 27 a připadám si na 40 a cítím,že můj život nemá smysl... Vím,že je správné to ukončit,ale ta představa,že ho ztratím... Hlavně nerozumím, proč to dělá...
Nejdůležitější je zaměřit se na sebe. Vyprdni se na chlapy, dokud sama sobě nebudeš věřit budeš lákat přesně takové. Zvládla si toho opravdu hodně a pro mě jsi fakt machr, že ses tomu dokázala postavit. Teď je důležité si to sama v sobě srovnat. Najdi si psychologa, užívej si děti, osamostatni se,udělej si něco jen tak pro radost...dokud si nevážíš sebe ani ty sama, nebude to dělat ani chlap.
@ele_nka Děkuji, psycholožku mám,jen tím,že mám 2 práce to nestíhám. Taky už mě to napadlo,že je to tím,jaká jsem 😔. Sice je fakt úplně někde jinde, než ten,co mám doma,ale i tak...Toto se prostě nemělo stát... To je můj cíl,být na vlastních nohách...To že jsme se dali dohromady nesouviselo s tím,že bych se někomu chtěla hned lepit na krk... Nechtěla jsem se hned sestěhovat, naopak,chci své zázemí...Jen se z toho šoku nemůžu vzpamatovat...
@lidija1234 Vím,že je to špatně,proto se tím taky tak trápím...Nikdy nikoho nesoudím,každý má život jinak těžký,ale strašně mě jako člověk zklamal...Jsem prostě špatná,že jsem si za tím ukončením nestála...vím to...Už jsem i přemýšlela,že mu narovinu řeknu,co to se mnou udělalo a proto chci konec...Nechci být pořád něčí náhrada
Držím pěsti, ať je brzo lépe 🍀
Dej se dohromady, odtrhni se o těch blbců, uleví se ti hned. Jednou jsem taky byla zblázněná do takovýho podvodníčka, kterej rád udržoval vztahy 🙄…. Smutek, zklamání, bolest, slzy,… negativní emoce i nálada.
Dneska jsem šťastná a spokojená, už s dětmi a tîm pravým mužem 🫶
Na každého čeká štěstî! Hlavu vzhůru, nedělej ze sebe rohožku 👍
@tyna229 Já to jen nedokážu pochopit,proč toto, když o mě vše podstatné věděl... Snažím se, bohužel jsem rohožka celý život a těžko se to mění...
Nemela jsi to v detstvi a dospívání vůbec jednoduchý, o tom ani potom 🥺
A že nedokážeš nyní pochopit jeho “lži”, když ty ses svěřila s věcmi a děním, tak jak to je….? To je asi normální reakce…, zamilovaná, zklamaná, že to takhle dopadlo.
A co čekáš od ženatýho, kterej podvádí těhotnou ženu?
Je to bídák, prach obyčejnej dívkař.
Ikdyž to bolí, což je mi naprosto jasný. Tyhle pocity znám!! Chce to skončit, utnout - to v každým případě.. pak se pomalu dát dohromady, kvuli sobe, kvuli detem - ty jsou tvuj stredobod, ne? 😊
Promiň že budu asi až moc upřímná, ale rohožka ses,protože ji ze sebe necháš dělat!! První chlap,podváděl tě a ty ses stejně vrátila. Druhý je ženatý,od rodiny neodejde a opět mu jen držíš. A on to ví že mu podržíš když si řekne! Vykašli se na chlapi a soustred se na sebe. Potřebuješ snad vedle sebe chlapa,který podvádí svou ženu??? Vždyť je to zmetek,který si vedle sebe milující ženu nezaslouží! Takže se přestaň trápit kvůli blbcovi a začni dýchat svůj vlastní vzduch. Držím palce
A ty zy jsi s otcem dětí? Vykašli se na hajzlíky chlapy, soustřeď se na sebe (ta psycholožka je v tvém případě hodně důležitá), na děti.
@tyna229 Jsou,právě mám strach,aby jim někdo takto neublížil...Proto si říkám,že raději sama... Myslím,že i kdybych opravdu potkala někoho hodného,mám strach,že po tom všem už nebudu věřit nikomu...
@klpoiu Díky,snažím se to změnit. Je to dost těžký,ale snad to půjde
@lv Žijeme vedle sebe už asi 3 roky. Několikrát jsem mu řekla,ať odejde,ale on nechce...Takže musím já. Do toho se to teď všechno komplikuje tím zdražováním a tělo už toho má taky dost,lítám z práce do práce a pomalu nestíhám jíst...
Odtrhni se od nej, nestoji za nic. Být sama nejaky cas prospěje… 😊
A jen dotaz… za tu dobu, co jste spolu jaksi dovadeli… to se delo kde?
Ja jen, ze ti nebylo poderzele, ze te nevzal k sobe domu? ( mel tam zenu, jasne), ale to ty jsi nevedela. A u tebe to neslo, tak byl zase tvuj chlap, to on ale vedel.
Nebylo ti divny, ze te nezval na mecheche domu za tu dobu?
Chápu že je to těžké, ale neříkej si ,že snad to půjde. Zatni zuby, a věř že to prostě zvládneš. Kvůli sobě,kvůli dětem! Prostě to dáš!! Máš za sebou dost nepekneho, a zřejmě netušíš jak moc tě to udělalo silnou. ❤️
Bydlení je jeho? Začni žádostí o svěření dětí do péče, stanovení alimentů a styků s otcem. Hledej bydlení, možnosti. Úplně vynech milence.
@tyna229 Právě ani ne, protože jsme se potkávali na půl cesty. Bydlí dál,nebýt té práce,asi nemáme šanci se potkat
@lv Nájem je na mě. Chtěla jsem nějakou mimosoudní dohodu. Nemám sílu to tahat přes soudy a vím,že on bude dělat peklo...
@klpoiu Jo,silná možná jsem,ale bez sil...Už přemýšlím,že si doktorce řeknu o antidepresiva...Nezvládám to
Mimosoudní dohoda je spíš když se umíte sami domluvit, bez dělání si naschválů a pekla, jak píšeš. Pokud té dohody schopni nejste, chce to soudně. Obrať se na OSPOD, pomůžou ti zažádat svěření dětí do péče. Nájem je na tebe, on ve smlouvě vůbec není - bydlení ti vyhovuje, utáhneš ho sama?
@lv On byl ten, který řekl,že nechce soudní tahanice,tak si říkám,že bychom se mohli domluvit. Nevyhovuje, obě práce mám 68km a každou jiným směrem 🙄,nebo ne tak úplně ale chci něco mezi nimi. Tudíž stěhování. Navíc by mi stačila i nějaká 2+1, hlavně teď, když se vše zdražuje.
Aha, tak kuj železo, dokud je žhavé - tu dohodu.
@lv Jednu práci mám právě v Brně
@lv Příští týden jdu k právničce,aby mi něco pomohla napsat. Zvládla bych to i sama,ale chci s ní probrat i jiné věci,tak to sfouknu v jednom
a můžeš jít ještě k babičce a dědovi? Kdo se teď stará o děti? A ten tvůj přítel, se kterým žiješ pracuje?
Neumím si představit mít 2 práce se 2 dětmi ☹
Potřebuješ se dostat do pohody hlavně ty sama. Na ženatýho chlapa se vykašli. Pokud ti nepomáhá s ničím tvůj současný přítel, tak ho odstřihni....
@mmm12345 Teď už bychom se tam nevešli. Děti jsou ve školce,mají 4,5 a 2,5 roku. Vyzvedává je jejich otec, ano,pracuje. Právě poslouchám řeči,že není neplacená chůva,atd.... Když mu připomenu,že jsem mu pomáhala s jeho dětmi, odpověď zní,že je to můj problém...
Je to mazec no,jedu 7 dní v týdnu a poslední dobou to jde poznat po zdravotní stránce
Asi bych mu řekla, že sice není placená chůva, ale je jejich otec.
Na nájem, energie, jídlo ti přispívá, nebo to táhneš sama?
Myslím si, že on je akorát vyčůraný a soud nechce, protože se chce vykroutit ze všech povinností, dej si pozor, abys na té mimosoudní dohodě nebyla bita.
No a bydlení poblíž prarodičů není možné? Hlídaní se bude hodit.
Jinak co se týká vztahu, s milencem to ukonči, pokud mu řekneš, že se nechceš vídat, on dělá psí oči, píše ti a já nevím, co všechno, tak ho ignoruj. Pozor, může ti dělat peklo v práci, když mu nepůjdeš na ruku. Nicméně si tím vztahem škodíš.
Psycholožka je z mého pohledu nutná, ty si potřebuješ zpracovat traumata z dětství, rozklíčovat si, proč si vybíráš/ přitahuješ takto nevhodné partnery. (Co tě podvádí, mají dluhy, mají rodiny, lžou ti, jsou na tebe zlí.) Až se sama uzdravíš, uznáš svou hodnotu, nenecháš už takto se sebou zacházet, můžeš si najít někoho normálního. Nějako práci na sobě můžeš udělat i sama, zaměř se na osobní (duchovní) rozvoj. Může tě inspirovat nějaká knížka, přednáška na netu.
Pokud dlouho ignorujeme signály a přepínáme svoje tělo, myslíme si, že to nějak ustojíme, ale naše duše nechce, abychom šli touhle cestou, tak nás donutí se zastavit, klidně i nějakou nemocí.
Není ostuda si požádat o pomoc.😊 Člověk,který si myslí, že vše zvládne sám, se první hroutí. Ne nadarmo se říká,že sdílená bolest je poloviční . A ty si musíš uspořádat své emoce,myšlenky. Odlehčit hlavu i duši. Zbavit se těch traumat co máš v sobě, začít si věřit. Pak uvidíš jak opravdu silná osobnost si.
@levandule_k Babi s dědou už ani nehlídají,mají oba 79. Nemám žádné hlídání, kromě otce dětí. A jestliže se odstěhuju kvůli práci,nebudu mít vůbec. Ale to mi nevadí.
Nějak to rozdělené máme, nicméně je dost ve výhodě. A já neumím diktovat pravidla.
Peklo.mi určitě dělat nebude,zas takový není...Navíc nebude chtít riskovat,že bych šla za jeho ženou...což bych ani neudělala,ale prostě vím,že by zle nedělal.
Už jsem objednaná, vezme mě v sobotu 🙏
@klpoiu můj problém je,že jsem byla vždycky na vše sama a stále jsem...Proto mám problém si o tu pomoc požádat,cítím se neschopná
No někdy, co se týká rozchodů, tak ze sebe lidi dokáží vydat to nejhorší, tak jenom, kdyby začal dělat problémy, aby tě to nepřekvapilo a nešla mu na ruku.
Neboj se přenastavit pravidla tak, aby to bylo fér vůči tobě. On se k tobě nechová hezky a ty ho ještě sponzoruješ, to není dobré.
Známkou neschopnosti ani slabosti není požádat si pomoc, požádat si pomoc je naopak velmi dospělé, protože dokážeš poznat, že máš problém a umíš ho řešit. Není tvou povinností nést všechnu tíhu sama. Vzhledem k tvým zkušenostem chápu, že je to těžké, ale jen ti chci říct, že to jde i jinak, ale to musíš objevit😉
Za mě asi důležitá věc je aby sis dala svůj život dohromady. Prace máš takže najít si bydlení odejít od muze. Zácit si vážit sama sebe a najít v sobě sílu aby tvůj smysl života nebyl chlap co podvádí svoji ženu která mu teď porodila miminko. Hned bych to sním ukončila už jen co odpovídá o jeho charakteru....takového chlapa bych v životě nechtěla sama sis tím prošla takže víš jak je hnusné když chlap ma milenku a doma těhotnou ženu. ... Neboj není poslední určitě najdeš nakojí kdo za to bude stát nebude lhát a bude na tebe hodný a bude milovat tvoje děti. Zatím to na mě působí že jsi spíše ty v sobě zlomená a nevazis si sama sebe. Jsou různé motivační podcasty popřípadě odborná pomoc🍀