Divná tchýně se nezajímá o vnouče
Ahoj holky, vím, že už se to tu jistě rozebíralo, ale musím znovu. Jak se vyrovnat s divnou tchýní, která se nezajímá o vnouče.
Mám 10 měsíčního chlapečka a tchýně o něj nejeví vůbec zájem. Od doby, co se narodil nás nikdy nepřišla navštívit, k nim na návštěvu nás nezve - když už tam jsme, tak max. hodinu, zatím mu nedala nic kromě 2 chrastítek k Vánocům, nezavolá, nezeptá se na něj , pohlídala jen 2x, když jsme nutně potřebovali.
Korunu tomu všemu dodává, že je to odbornice na výchovu (vyučuje na vejšce předškolní pedagogiku), přesto prostě musím říct, že děti fakt nemá ráda. Po hodině návštěvy už je vidět,že chce abychom odešli, je hned unavená, přitom si ho pochovala asi jen 2x v životě..
Minulou návštěvu se jí dokonce nezdálo, že váží 9 kg (v 10 měsících), že je to moc a ať ho tak nepřecpáváme! Vzhledem k tomu, že ho vůbec nezná, tak samozřejmě ani netuší, co, jak kdy a kolik toho sní. Tudíž rada na nic.
Za 2 měsíce bude mít Ondrášek narozeniny a já opravdu vážně přemýšlím, že ji nepozveme. Chci pozvat své rodiče i jejího manžela, ale jí tu nechci. Když o to dítě nejeví celý rok zájem, myslím, že není nutné, aby s ním slavila jeho narozeniny.
Myslíte, že je to dobrý nebo špatný krok?
Díky za vaše názory!
Stručné shrnutí
- V diskusi převládalo doporučení tchyni pozvat na oslavu narozenin vnuka jako slušnost a jako způsob, jak se vyhnout obvinění, že jste ji od kontaktu odřízli.
- Jako možné příčiny nezájmu byly v diskuzi uváděny pracovní vytíženost, osobnostní nezájem, vyhoření z práce s dětmi nebo závislost (v jednom příkladu byla zmíněna alkoholička), a také vzdálenost (v příkladech 20 minut tramvají, 120 km, 200 km, 400 km).
- Doporučená řešení zahrnují pozvat tchyni bez očekávání, dát vztahu čas a případně zahájit klidný otevřený rozhovor o vzájemných očekáváních místo paličatého „odstřihnutí“.
Nejčastější otázky
Q: Mám pozvat tchyni, která o vnuka nejeví zájem, na první narozeniny?
A: V diskuzi převládal názor pozvat; argumenty zahrnovaly slušnost, že oslava je pro dítě, a snížení rizika rodinného konfliktu, protože nepozváním můžete vyvolat rozbroje s partnerem nebo širší rodinou.
Q: Jak mluvit s tchyní, která se o dítě nezajímá?
A: V diskuzi se doporučoval klidný otevřený rozhovor; jedno doporučení znělo „řekla bych jí, že vás to mrzí, že se tak chová,“ a jiní radili nejdřív se prostě pokusit se s ní osobně seznámit a postupně budovat vztah.
Q: Kdy očekávat, že si prarodič vytvoří vztah k vnoučeti?
A: Některé příspěvky uváděly, že vztah se může vytvořit až později (příklady z diskuze: některé ženy našly vztah k prarodičům až v 6–7 letech dítěte nebo dokonce v 17 letech), takže doporučení znělo dát tomu čas.
Q: Může profese tchyně (učitelka předškolní pedagogiky) vysvětlovat její nezájem o vnouče?
A: V diskuzi byla uvedena tchyně, která „vyučuje na vejšce předškolní pedagogiku“ a přesto prý nejeví zájem; komentáře uváděly, že odborná práce s dětmi může vést k „sytosti“ a potřebě klidu, takže profese nezaručuje emocionální angažovanost.
Q: Pomůže dítěti, když tchyni z rodinné oslavy vynecháte?
A: Většina diskutujících doporučovala neodříznout ji, protože to je „dětinský krok“ nebo to může způsobit rodinné třenice; zároveň bylo doporučeno nečekat na změnu, pokud přijde chladný přístup.
Q: Co dělat, pokud má tchyně problémy s alkoholem?
A: V jedné zkušenosti byla tchyně označena jako „alkoholička“ a rodiče radili, že v takovém případě je méně kontaktu někdy pozitivní; v diskuzi padl i příklad, že místo návštěv poslala peníze poštou.
Závěry z diskuze
Shoda
- Pozvat tchyni na oslavu jako slušnost a nejednat impulzivně je častěji doporučováno.
- Dát vztahu čas a nesahat hned k radikálním krokům (odstřihnutí) považovalo více diskutujících za praktičtější postup.
Sporné názory
- Někteří považovali nepozvání tchyně za opodstatněné gesto vyjádření hranic, zatímco jiní to označili za „dětinské“ a varovali před rodinnými rozbroji.
- Někteří vidí nezájem jako osobnostní rys nebo profesní „sytost“, jiní to považují za nemilosrdné zanedbání rodinné role.
Otevřené otázky
- Jak konkrétně iniciovat konstruktivní rozhovor s tchyní bez vyvolání konfliktu?
- Kdy je rozumné přejít od snahy o navázání vztahu k trvalému omezení kontaktu z důvodu dlouhodobého nezájmu?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
chrastítka, hlídání, pozvání na oslavu, otevřený rozhovor/komunikace, odstřihnutí od rodiny, posílání peněz poštou
Místa a osoby
Praha, Morava, Ondrášek
@ruzenkaaa tchýní bych ze slušnosti pozvala a je na ní jak s tim nalozi, aspoň ti nevycte že jste ji nepozvali, nic bych ji nevnucovala o malém bych nemluvila pokud by na něho nepřišla řeč, třeba budeš překvapena a začne mít zájem, třeba ne, ono je to i hodně o osobností člověka. ono se i těžko píše názor cizímu člověku o osobě kterou nikdo nezná, pisemny popis dané osoby může klamat oproti realite, teď nemyslím že je to zrovna tvůj případ, držím palce snad to období někdy prekonate a ledy se prolomí a vztah včetně komunikace a najdete cestu k sobě i když to bude dále trvat.
U nas ma tchyne zajem o vnoucata jen kdyz je pripravime na zlatym tacu 😝 dovezem,odvezem, za cely prazdniny je hlidala tyden a jeste jezdily domu, jeji 65 a je v duchodu.
@poupe Ano, ta naše taky, když jsme k ní dojeli, tak se vnučce věnovala. Z práce to k nám má 15 minut, může přespat, ráno to mít kousek (místo 60 km), ale nestojíme jí za to. Myslím, že jí ještě nedošlo, že muž má svou rodinu a že věci se jaksi změnily. Snad jí to jednoho dne dojde. Zatím bude fňukat u sklenky a telky doma, že jí ani nezavoláme. Že by taky zvedla telefon nebo zadek, to jí zatím nenapadlo...
Mě by třeba zajímalo proč většina slyší slovo tchyně a už má okamžitě osypky a ty nejhorší mínění o ní. někdy to může jen vypadat na povrchu huj a uvnitř fuj, tak samo naopak, pak až se člověk více pozná tak pak ať dělá závěry a přesně tak je to o komunikaci. třeba bytchyne strašně chtěla vnoucka poznat ale neumí to nebo se boji komunikovat, pochopila jsem že má i tak trosku profesionální deformaci z práce anebo naopak nechce se zapojovat, nebo někomu dělá hrozny problém se vžit do role babicky, nevím kolik má paní let ale některé ženy se cítí být babičkou klidně i ve 45letech a jsou patřičné na to hrdě a některým je 60let a stydí se za to, popř. nemůžou a neumí vstřebat fakt, že by se jim mohl obrátit život naruby, když byly zvyklé třeba chodit s kamaradkama do společnosti, jezdit na dovolenou apod. někdo potřebuje více času vstřebat. tak jako rodiče kolikrát špatně nesou že jejich děti vyrostly a šly svou cestou tak i ta babička či dědeček potřebuje více času to vstřebat, někomu to trvá rok někomu i 5let, někdo to nevstreba nikdy.