Extrémní tchánovci, co dělat?

Maminky, žádám Vás o názor na moji situaci. Jsem 4 roky šťastně vdaná, mám dvě děti (2 a 😇 let).
O rodičích svého manžela jsem slýchávala historky od mé maminky, která je znala osobně, ale vždy jsem si myslela,že to není tak hrozné.
Na zásnubní návštěvě u nich doma jsem nemohla popadnout dech (manžel už bydlel rok dva jinde). Smrad jak v opičárně, kuřárně (nekouří se tam), gauč se podemnou propadl asi o padesát čísel, nikdy nevymalovaný byt, všude igelitky s věcma, stohy oblečení na hroudách až ke stropu (nedělám si srandu). Talířek, na kterém jsem něco dostala vypadal,že přede mnou z něho tři lidi jedli, na skleničce při slavnostním přípitku jsem našla tolik jídla,že bych už nemusela k vínu nic zakusovat.... Zvedal se mi žaludek (a to vydržím hodně a nebyla jsem těhotná). Tchýně se nazývala přírodní ženou s vlasy po zadek asi se 40 cm odrostou barvou a zuby plnými jídla,co ten den asi jedla. Tchán dva zuby, notorický alkoholik (ne doma, v místní hospodě každý den s kamarády). Jejich dnes už 40letá dcera, psychopatka, 160 kilo, vlasy po zadek, obličej boláky, dva vypadené zuby, při jídle si mazala chlebíčky kolem pusy, její chování odpovídá asi desetiletému dítěti (tchýně tvrdí,že je normální) je na invalidním důchodu. Páchonoucí, že se kufr zvedne asi i figuríně. .... Nepečující se o sebe (v absolutním slova smyslu). Oblečení s dírama a po pěti minutách stolování celý po.... Tchýně velice jednoduchá, láskyplná žena, která nerozumí větě , která má více jak dvě souvětí. Když jsem dělala zkoušky na VŠ, tak jsem jí požádala o klid na učení (zrovna se u nás zastavila) a stála u mě tři hodiny a klábosila blbosti. Bavit se s ní mi přijde, jak s 90tiletou paní, které se ochotně v projevu přizpůsobíte. Její vyprávění, jak její maminka pila vlastní moč,aby se uzdravila nebo jiné historky mě doslova doráželi. Obvzláť,když já o voze a ona o voze, jak malé dítko, které chce něco k rozhovoru říct za každou cenu. Na návštěvě sedí klidně až do setmění, pak zívne a navrhne si sama přespání, aby nemusela jet autobusem půl hodiny domů, když vás má tak ráda a myslí si,že by vás její přitomnost moc potěšila. Jinak pochází z deseti dětí. Jinak ona je VŠ I její manžel je VŠ, její manžel je jinak fajn a teda jediný normální psychicky. Akorát věčně nažranej.

No a teď k věci, před rokem,kdy jsem už prostě nesnesla toto vše mít před očima a vystavovat před mým dítětem jsem ukončila styk s nimi (já a dítě, dnes děti). Připadala jsem si jako ta nejhorší snacha,ale udělala jsem to pro děti, mám strach,že by na něho mohli přenést nějakou nemoc, o hygieně trochu pochybuji, pokud tam nějaká je.A pokud je,tak to spláchně špinavá domácnost se stoletým kobercem prochcaným od psa. Pokusy typu, že pomůžeme to změnit, že to musí změnit, až budou vnoučata šly z jejich strany jedním uchem do vnitř, druhým ven.. dokonce řekli,že si vymýšlíme. Pokud jsem chtěla domluvit její dceři,tak dostala záchvat vzteku, sbalila se utekla někam pryč. Tchán se nechal slyšet, že je tak spokojený a nepřeje si doma něco měnit, tchýně, která by měla sice spoustu energie na pomáhání nám doma se vším byla najednou dle svých slov nemohoucí a bezmocná vůči manželovi. U nich doma i prolehnuté postele zůstaly, že je jich škoda...

..no a tedy jsem od nich měla pokoj, manžel to pár rozhovorech akceptoval. Ale dnes když mám práce s dětmi po hlavu, a manžel je často od rána do večera v práci, by mi moc pomohlo, kdyby tchýně nebo tchán na dvě hodiny zmizely s kočárem se starším. Moji rodiče ještě pracují a je to cítit, že pomoc není taková jako kdyby byly v důchodě. Manžel několikrát rejpnul, že bych nemusela mít tolik práce, kdybych na některé věci přistoupila. Jenže já mám strach,aby na děti ( i když by si je jen vzali tady do kočáru) neměli nějaký špatný vliv, navíc by se člověk za ně styděl, mají oblečení jak bezdomovci a jediné pěkné věci mají od nás, jinak jste ve stejných věcech viděli bezdomovce u poplelnic (např. tchýně má maskáčovou mikinu,kterou nosí už 30 let a taky tak vypadá,ale má k ní "vztah").

No a mě teď hlodá, jestli kontakt umožnit a sobě odhlečit, manželovi asi taky,aby nemusel poslouchat nářky, jak nevidí vnoučata, jenže je tu strana druhá, celý ten rok, jsem byla moc spokojená,že jsem o nich neslyšela, že se mého dítěte nedotýkali... nevím, co všechno se dá z takové domácnosti chytnout, myšleno, co se na nich bude držet, když budou v oblečení, které mají doma.... Co vím jistě, tak jejich dceru nechci k dětem za žádných okolností, ta není normální a vypadá jak z hororu, sice by byla mentálně podobně dětem, ale příšeru, kterou jsem přistihla, jak se nechala.... naším psem a zpívala si u toho písničku ( jen pro pořádek, byla oblečení a psovi její partie asi smrděly natolik, že ho to přilákalo). Jinak ona je teda dosti vyčůraná, několikát matku okradla o peníze a podlatila své partnery, aby s ní zůstali a oni vyřešili svoji tíživou "finanční situaci". Také mám strach, jestli by tchýně zvládla vůbec byť jen malou starost o dítě, i když nemohla najít klíče, tak běhala tam a zpátky se zdvyženýma rukama a naříkala, místo,aby se podívala, kam je položila....

Tak nevím, jestli to nechat, jak bylo nebo to změnit, výčitky sice mám,ale děti jsem chtěla chránit...
Jinak můj manžel je jiný, má rád pořádek a čisto, sice se občas dohadujeme, jestli něco vyhodit nebo ne,ale já zase ráda reorganizuji. Jen sním o normální tchýni 😞
superkousky
18. únor 2014
@rory_g
Já vím,že to nemyslíš zle,já též ne 😉.
Jen zakladatelka nepomněla (u té věty o které píšeš) také podotknout - No a mě teď hlodá,>> jestli kontakt umožnit a sobě odhlečit<<.
Prostě mi přijde divné,že doteď tchánovce nepotřebovala a najednou když má děti dvě a tudíž víc práce,tak by se jí „vození kočárku“ hodilo.
rory_g
18. únor 2014
@superkousky tak podle mě kdo má možnost, tak si ulehčí, jen ona má dilema, jestli si má ulehčit i přesto, že má takové tchánovce. Já mám dítko jedno a když si ho párkrát tchyně vzala ven, tak jsem taky byla ráda 😉
llluckaaa
18. únor 2014
@sklepsklep Nečetla jsem ostatní příspěvky... Ale teda já bych děti s klidným srdcem tchýni za těchto okolností nesvěřila :-N
kocicinka
18. únor 2014
Já též ne. Protože bych nechtěla, aby dítě mělo takový vzor.
ratatooy
18. únor 2014
ježiš marjááá,to je děsívý jen to čtu,děti jim nikdy za žádnou cenu,tchán ožralej nevíš kam vjede s kočárem,babča je asi tak laxní že by vubec děti nestíhala,no to vubec,bud ráda že máš klid, u nich doma bych se bála žloutenky a kdovi čeho všeho,je to sice někdy záhul s dětma ale spíš bych uvažovala teda o nejake kamaradce nebo paní na hlídání aby jsismohla i ty nekam odběhnout a odpočnout si od denních starostí.navíc pokud je tvoje děti neviděly tak dlouho ten mladší možná vubec tak by s nima podle me ani být nechtěly budou to pro ně cizí lidé.a děti se hodně učí i od prarodičů.
ratatooy
18. únor 2014
ale jinak tě chápu i my si potřebujem od dětí odpočnout a nabrat síly do dalších dní,a takový jeden večer strávený s kamarádkama na kafíčku nebo vinárně odhodí nejednu starost a dodá plno sil,ja nemít teda babičky a manžela co se postará tak nevím nevím,a to mužu bejt maminka zlatá svatá ale někdy bych taky se vším třískla a utekla pryč
kamila297
18. únor 2014
Na občasné pohlídání bych si rozhodně sehnala někoho jiného - buď profi agenturu nebo jinou maminku s dětma, se kterou byste se podle potřeby střídaly. Dneska fungují i různá mateřská centra, kde můžete za pár korun nechat dítě na dobu nezbytnou na hlídání "tetám". Pokud manžel pracuje od rána do večera, tak nějakou kačku na to mít musíte. Chápu vás, taky jsme se museli obejít absolutně bez pomoci babičky, bylo to těžké i s jedním dítětem, být uvázaná 24 h. denně. Zkuste to vymyslet jinak, pokud by se při hlídání tchánovcema něco stalo, budete si to vyčítat celý život.
pepibubu
18. únor 2014
Za těchto okolnost bych radši zdechla, než si ulevila.... Za ten svrab a kdoví co ještě by mi to nestálo...
sklepsklepautor
18. únor 2014
@superkousky
@rory_g ano, já opravdu to myslela jinak, ne že ted bych ráda pomoc,ale že do mě manžel štoural,když mu vyprávím, jak je to náročné,že bych mohla umožnit prarodičům kontakt a tím je udělat štastné a sobě odlehčit. Chápu, že si to (superkousky) špatně pochopila, že jako teď přemýšlím, že bych vzala za vděk i je,když si budu moci odpočinout. Ale to celé bylo myšleno, spíš z toho hlediska umožnění kontaktu. Navíc teda se až divím kolik se ve mě vzalo síly🙂, ono s novorozencem je to těžký, než se člověk zaběhne a vzpamatuje..

Začni psát odpověď...

Odešli