Jak jednat s hypochondrem?
Pokud máte ve svém okolí/v rodině hypochondra, tak určitě víte, jak je to složité, když nemluví o ničem jiném, než o svém zdravotním stavu. Nemáte nějaké fígle, jak s ním mluvit, ale přitom se sama nezbláznit?
A co by se stalo, kdyby ses konecne ozvala a byla ta špatná? Nejak umres nebo co? Normalne s tebou manipulujou, nic jinyho. A ty jim na to krasne skaces.
nechat jim okusit svého jedu, když začnou, tak, no me je taky blbe....a na kazdou větu o nemoci odpovědět svoji větou o své nemoci...dají pokoj
@95newmommy2020 tu diagnózu si netroufam odhadnout, ale psychiatra by to chtělo. 😕
Odkyvat a myslet si svoje. Ale pozor - i hypochodrovi muze neco byt. Meho tatu melo dost doktoru za hypochondra a vyklubalo se z toho selhavani srdecni komory s funkcnosti na 30%.
nejjednodušší je nemluvit, v rámci zachování psychické pohody 🙂
Jak to tak čtu, tak si myslím, že to je prostě takové stařecké. Ono to takhle mezi starými lidmi často je, že rádi mluvčí o svém zdravíčku, dělají si i něj starostí, věnují mu velkou pozornost. Je to nepříjemné poslouchat, ale je to tak. Já si vždycky říkám jen abych taková taky jednou nebyla. Kdo ví, teď se mi to říká, že taková nikdy nebudu, v tom stáří jsou soudnost a taková ta autoregulace chování poněkud omezené. Tak si to připomínám a snažím se být velkorysá. U rodičů je to nejpříjemnější než u vzdálenějších příbuzných nebo u cizích lidí, člověk se od toho hůř distancuje, ale co naděláš, rodiče stárnou taky.
Jako já jsem hypochondr a vím to o sobě a je to fakt těžký (nejen pro okolí -manzela, nikoho jiného nezatezuju), ale i pro mě samotnou. Člověk má prostě nutkavé myšlenky, že mu něco je. A hledání diagnóz na netu tomu teda vůbec nepomáhá. Prostě člověku cvakne v hlavě a není schopen řešit nic jiného. Když máš za sebou vyšetření, tak tě začne záhadne bolet něco jiného 😂 psycholog mi nepomohl, ale snažím se ze všech sil to odbourávat...ale je to těžký