• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak jste se vyrovnaly s nevěrou partnera?

31. října 2016 
Jednou jsem četla moudro od jednoho sexuologa: Musíte být mrcha, jak příjde ještě větší mrcha než jste vy, tak máte smůlu :slight_smile: . Podle mě na tom něco , bohužel bude.
20. dub 2013 ve 13:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@wisttit myslela jsem to tak, že se to bohužel děje dnes a denně. Nechtěla jsem nikoho nějak urazit. Vím, že je to špatné, že se trápí, ale má to ještě ,,super,, tím, že nemá děti, nebo není těhotná, to je horší o hodně.
20. dub 2013 ve 13:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@wisttit jo a funkční manželství? Určitě nemám, je to na hraně, právě kvůli dětem. Asi jsem malá mrcha :slight_smile:
20. dub 2013 ve 13:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ve24 vim jak to myslis.Ona kamaradka si meho manzela dokazala nejakym zpusobem omotat.Je to dobra manipulatorka,umi ze sebe udelat chudinku,zaroven je to chapajici kamaradka.Nejen,ze pro nej byla vzacna,pze vi,ze ji vlasne nemuze mit,byla zakazanym ovocem,ale hlavne s ni nemusi nic resit,delat s ni kompromisy,vzdycky ho poplacala po rameni a rekla mu,ze mu tak moc rozumi..ja takova byt nedokazu,davam najevo svou lasku,neumim si hrat na nedostupnou a taky jsem na to asi dojela.Mel me az prilis jistou,nikdy o me nemusel bojovat nebo se bat,ze o me prijde,vedel,ze bych ho nepodvedla,ze ho moc miluju,vzdycky mu vsechno proslo,pze jsem o nej nechtela prijit.. Moje chyba a ted za ni zaplatim..
20. dub 2013 v 15:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@codal O tomhle přeci ale normální manželství není! Jak chybí důvěra, respekt, tolerance, upřímnost,.. tak to sebelepší hrou na nedostupnost atd. nedoženeš. Bože, ještě si v manželství na něco hrát!
20. dub 2013 v 15:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kajalka mas pravdu..
20. dub 2013 v 15:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@codal já Vás chápu, ale prostě mrchy se mají dobře. Nechtěla jsem Vás nějak urazit, jen si myslím, že Vás měl opravdu, až moc jistou. Přišla pak jiná, dobrá héérečka a je problém :slight_smile: .
20. dub 2013 v 18:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ve24 já jsem se neurazila... já jsem ten problém dlouho nechtěla vidět a ani on si ho tak úplně nechtěl připustit... teď už je to stejně jedno.... prostě jsem o něj přišla....
20. dub 2013 v 19:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@codal příjde lepší, uvidíte.
20. dub 2013 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ve24 na to jsem sama zvedava...zatim tomu moc neverim:frowning2:
20. dub 2013 ve 20:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
No co se týče těch mrch - jedno je asi pravda, že se mají někdy (?) lépe. Ale někdo buď mrcha je a nebo není. Hrát si na to nejde, alespoň ne donekonečna, pokud na to není povaha. A o přetvářku a nějaký herecký výkon přece v manželství nejde a o tom to není. Možná je i faktem, pokud chlap má úplnou jistotu a naprostou oddanost od ženy, tak si ( ne samozřejmě každý ) dovolí více. Možná k takovým i utíká - tedy odskakuje si - pokud manželství nadále trvá - protože se má kam vrátit - kde má veškerý servis. Ale nejsem si úplně jista nakolik a na jak dlouho by chlapovi vydrželo být s takovou potvorou - snad mu to na nějaký čas imponuje, vzrušuje......ale jak dlouho? Přeci ví, že je taková..........a v hloubi duše musí vědět, že jí nebude dělat problém lézt i za jinýma. .....tedy pokud nejsou oba stejně naladěni a nevadí jim to. ......
21. dub 2013 v 09:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Manžel to včera řekl rodičům, že už mě nemiluje a že ode mně chce odejít. Jenže jim řekl jen půl pravdy, takže ho rodiče děsně přesvědčovali, ať neblbne, že se to mezi náma vyřeší. On je ale rozhodnutý, už mě nechce...
Tak jsem dneska zavolala tchýni, abych jí vysvětlila, že už není co zachraňovat, že kde není láska, tam prostě už není kam se posunout... byla z toho v šoku, protože nic netušila, můj manžel totiž dokáže hrát před okolím (i přede mnou) velké divadlo, že nikdo nic nepozná... shodly jsme se na tom, že teď potřebuje prostor a čas, aby si uvědomil, co vlastně od života chce, že nic jiného se prostě dělat nedá...
22. dub 2013 v 08:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
i když je to těžké, víš na čem jsi. V konečném důsledku lepší než žít v přetvářce. Ty si nic neprovedla, je to jeho rozhodnutí a musíš to prostě respektovat. a věř, že bude lépe. je jedno jestli dříve nebo později, prostě až si svůj smutek odžiješ, budeš připravena jít dál
22. dub 2013 v 11:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Je mi dneska hrozně prázdno... stýská se mi... pořád mám pocit, jakobychom se jen hrozně pohádali,. že to přece nemůže být konec!.. ale je...
23. dub 2013 v 07:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@codal takový pocit mám já už od počátku a to už je tomu 2 měsíce ... je to sice krátká doba,ale myslela jsem, že se to postupně bude zlepšovat, ale je to čím dál horší ... to prázdno uvnitř srdíčka, ta samota ... příjde mi to jako zlý sen, ze kterého se nemůžu probudit ... všera byl u nás na návštěvě a úplně mi bušilo srdce ... nemohla jsem se ho dotknout, obejmout, dát mu pusu a říct mu, že mi (nám) strašně moc chybí :unamused: čím víc se blíží rozvodové stání, tím hůř mi je ...
23. dub 2013 v 08:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mrnous81 měli jsme jít tento týden s přáteli na bowling. Manžel jim napsal, že je to mezi náma zlé (oni už to teda v podtatě věděli) a že spolu jít nemůžeme. že bu´d půjde on nebo já..že to nechá na mě, ale že když nebudu chtít, tak on klidně půjde, že si nějakýho parťáka sežene. Příjde mi to hrozně chladnokrevný..jako bych byla jen otravnej hmyz, kterýho se konečně zbavil...chová se jako bych těch deset let pro něj nic neznamenalo, jako bych byla jen břímně, který si táhnul a který konečně odpadlo...je to hrozně bolestný, nechápu, co jsme mu udělala, že to všechno poslal takhle k šípkům...
23. dub 2013 v 10:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já myslím, že se nedá říci doba, jak dlouho to bude tolik bolet. U každého je to individuální, někdy to chce odbornou pomoc. Dávala jsem sem odkaz, jukněte, třeba vám k něčemu bude. časem se ale bolest určitě otupí. neříkám, že zmizí, vzpomínky zůstanou, pravda, je to o to těžší, když se s tím druhým vídáte. Já jsem třeba ve fázi, kdy máme plnou rodinu, dvě děti - partnera, se kterým nám to ale moc neklape -tedy jsou období, kdy je to fajn a někdy kdy to stojí za prdlačku - víceméně kvůli jedné a tatáž věci. Myslím, že oba víme, že se máme moc rádi, ale že prostě někdy to soužití není možné - nebo tedy možná je, ale otázkou je, nakolik se to odrazí na dětech a na kolik se cítíme ve vztahu šťastní. jen se oba bojíme toho prvního kroku - navrhnout rozchod. On to neudělá - aby nebyl ten špatný - i v očích okolí. Já, kdybych byla finančně soběstačná a věděla, že se co se týče financí postarám o děti, odejdu bez váhání. Což se možná stane až začnu zase chodit do práce a nebudu mít jen mateřskou. Ale kdo ví. Mám svého muže moc ráda, jsou i hezké chvíle, ale také toho bylo už dosti nepěkného, přes co se nedokážu přenést a vím, že se přes to nepřenesu nikdy. takže kdyby se mě někdo zeptal, zda jsem ve vztahu spokojená - tak určitě bych nevyhrkla, že ano. Přemýšlím nad tím často a často jsem také dospěla k názoru, že by mi bylo lépe samotné a mít přátelský vztah s partnerem - hlavně kvůli i dětem. I kdyby mě to moc bolelo. I to, kdyby si našel novou partnerku.
23. dub 2013 v 10:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@codal jako by mě nenáviděl, ačkoliv jsem mu nic neudělala...nedělám mu potíže, nechávám ho zatím bydlet v bytě, možná jsem nebyla ideální partnerka, dělala jsem chyby, ale kdyby někdy něco řekl, dalo se s tím něco udělat, ale on to nechal vyhnít, neřekl mi nic a teď už s tím nic udělat nemůžu, protože mě kvůli tomu přestal milovat... a navíc se ke mě chová, jako bych už neexistovala...
23. dub 2013 v 10:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pajaaaa můj manžel právě bydlí zpět u rodičů a to je přes barák naproti, o to je to pro mě těžší ... o rozvod zažádal manžel, už prostě odmítal v čemkoli spolupracovat a poslední rok jsem byla už na všechno sama ... domů se chodil už jen vyspat (a to spal k tomu v obýváku) a pro čisté oblečení ... společně se žít už nedalo ale bez něho to také nejde, chybí mi tu vedle sebe ... kdybych věděla, že byl schopný se kvůli nám změnit, vzala bych ho hned zpátky :wink: ... přeci jenom 13 let společného soužití nehodím jen tak za hlavu ... byla to moje první láska, v 18-ti letech jsem se kvůli němu odstěhovala od svých rodičů (i když jsem měla skoro ještě 2 roky školy) ... stále to nechápu, proč to všechno takhle vzdal,protože byli i horší chvíle než teď a přesto jsme to zvládli ... nechci si připustit, že jsem o něj přišla, ale je tomu tak :frowning2: Jinak co se týká financí, jsem na tom platově stejně jako když jsem byla na rodičovské + k tomu mám daň. zvýhodnění na děti (které stejně projezdím) + mi manžel dává alimenty a zbytek nákladů na bydlení jsem doposud platila z úspor (náklady JEN NA BYDLENÍ mám 13 tisíc) + zbytek jsem si vyřídila přes sociálku (přídavek na dítě + příspěvek na bydlení)- nejsem na to hrdá,že budu pobírat soc.dávky,ale prostě nějak přežít s dětmi musím :wink:
23. dub 2013 v 10:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
mrnous81 obdiv k tobě, že to tak zvládáš. Život je někdy těžký a prostě pokud druhá strana odmítne spolupracovat nebo dodržovat vzájemně domluvené podmínky, tak se s tím nic dělat nedá. Prostě snaha musí být z obou stran, jinak to nejde. Představ si, kdyby o rozvod nezažádal, bylo to jak před tím - spal v obýváku, chodil si pro čisté oblečení a byl vlastně v pohodě. Jediná nešťastná by si byla jen a jen ty a odráželo by se to chtě - nechtě na prckovi. a jak dlouho člověk snese takovou psychickou zátěž? A že to nechápeš - nevím co se u vás stalo, ale možná je to o to těžší no. Kdyby si např. našel jinou ženskou, šel za ní, už pracuješ s faktem. A když člověk neví, tápe v tom, přemýšlí nad tím, o to je to možná složitější. A teď se jen usmívám, jak lehce radím a sama bych toho měla hodně řešit a pořád to jen odsouvám.
23. dub 2013 v 10:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@codal s takovým jeho přístupem: jasně že to bolí, ale jen pro to asi, že ty jsi byla ta co do vztahu dávala a obětovala více. Možná je na čase - než aby dobrodiní pokračovalo začít řešit rozvod , bydlení atp. Ať vyvine snahu. Ať si sežene bydlení (máte-li to nějak tedy vyřešeno ) a ne že si bude užívat a ty sedět v koutě. Musíš zvednout hlavu. Né že on ignorace, má kde bydlet atp. Musíš vyvinout snahu, jinak se to neposune jinam. od bude ve vašem bytě-ty se odstěhuješ......a další ústupky? je konec, dotáhni to do konce ať můžeš začít znovu žít.
23. dub 2013 v 10:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pajaaaa náš vztah hodně narušila osoba, která si nechala říkat "moje nejlepší kamarádka",ale to je na dlouhé povídání :-/ Jen tak stručně ... manželovi před 6 lety zjstili RS (roztr.skleroza),3 roky poté si musel začít obden píchat injekce,manžel si to sám nepíchne(omdlívá u toho),ode mě to nechtěl,že se mi klepou ruce a tak navrhl tu onu kamarádku,já s tím souhlasila,ona také,tak se to teda přes centrum RS naučila a od té doby mu ty injekce aplikuje ... tím,že jsme společně začali trávit více času, s mým manželem se víc spřátelili (nevím,jak to nazvat,abych to vystihla) natolik,že manžel k ní získal naprostou důvěru, oporu atd. ... mně a i manželovi od kamarádky se to samozřejmě přestalo líbit,že jsme do toho oba zasáhli ... ač jsme se snažili udělat vše možné, tak čím víc jsme dávali najevo, že se nám vztah mezi nimi nelíbí, tím víc byli nerozlučná dvojka ... manžel se jí začal se vším svěřovat a ona byla ta vrba, která ho vždycky vyslechla,poradila,měla pro něho pochopení ... kdežto já jsem byla ta špatná,která to pochopení neměla ... až jednou manžel řekl teda dost, že takový vztah mezi námi nechce nadále udržovat, že už ke mně nemá důvěru, nemá mě rád a nechce se mnou být ...
23. dub 2013 v 11:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mrnous81 vždycky je jednodušší to hodit na druhého :confounded:
23. dub 2013 v 11:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pajaaaa rozhodně nehážu na nikoho vinu :confounded: Vím,že podíl viny na tom mají vždycky oba ... já jsem pro záchranu manželství uděla všechno možné, i jsem chodila do té rodinné poradny ... kdežto manžel to udělal po svém a to, že před všemi problémy utekl a vyřešil to rozvodem a já na to všechno opět zůstala sama :unamused:
23. dub 2013 v 11:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
No a vidíš já si zase říkám, jak by věci pomohlo, kdyby se semnou partner( nejsme manželé ) rozešel. Ale to on neudělá. Takže pokud někdy seberu odvahu a zbavím se svých strachů, tak jediný kdo tento krok udělá budu já. Čemuž on samozřejmě nevěří. Dokonce, když jsem na toto téma začala mluvit - zda by nebylo lepší, pro všecky, kdybychom se rozešli, tak jen s mírně zvýšeným hlasem řekl, co to jako říkám za blbosti.......
23. dub 2013 v 11:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mrnous81 myslela jsem to ze strany tvého manžela :wink: ne že ty na něj něco hážeš
23. dub 2013 v 11:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mrnous81 takže nedorozumění :slight_smile: ty si problémy řešit chtěla, on před nimi zbaběle utekl. Místo toho aby to chtěl řešit, zvolil pro něj asi tu nejjednodušší možnost. Mít klid a nic neřešit
23. dub 2013 v 11:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@pajaaaa bohužel je tomu tak :angry:
23. dub 2013 ve 12:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
i když já sem taky zbablec, když čekám, až to vyřeší někdo za mě :cry:
23. dub 2013 ve 12:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mrnous81 nemame za muze stejneho chlapa,mam pocit,ze pises o mem-nej kamaradka,sverovani,utek:frowning2:
23. dub 2013 ve 13:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek