Jak překonat smutek po ztrátě maminky?
Jdu si k vám pro radu, útěchu..
Je to čerstvé, příliš čerstvé.. Byla moc nemocná, autoimunitní onemocnění. Nicméně jsem začala věřit, že to zvládne. Byla týden na jip, pak dva týdny v nemocnici, kde předpokládali, že to nezvládne. Pustili ji domů a po 14 dnech doma náhle konec. Slibovala jsem ji, že jí vezmu na chatu. Věřila jsem tomu. Zemřela tam, kde to měla ráda, bylo to rychlé. Jenže co teď my. Drží mě děti, bez nich bych se asi zbláznila. Bojím se teď o tátu, jak vše zbladne. Bydlíme v jiném městě.
Jak překonat tu nejhorší dobu?
Stručné shrnutí
- Po ztrátě maminky je doporučováno dovolit si truchlit, mluvit o zesnulé a vyhledat sociální a odbornou podporu, například psychologa nebo psychiatra; v praxi lidé zmiňovali psychologii, psychiatrii a užívání antidepresiv jako dostupné možnosti pomoci.
- Konkrétní samo-péče, která v diskuzi pomohla, zahrnovala procházky v přírodě, fyzickou práci, kontakt s přáteli a rodinou, péči o domácí zvíře (pes), bylinné čaje a doplňky jako hořčík.
- Praktická podpora pozůstalým zahrnuje každodenní kontakt s otcem (telefonáty, návštěvy), pomoc s vyřizováním a vyklízením věcí, a případné zajištění odborné pomoci nebo léků podle doporučení psychiatra.
Nejčastější otázky
Q: Kdy vyhledat psychologa nebo psychiatra po smrti blízké osoby?
A: V diskuzi lidé doporučovali vyhledat psychologa nebo psychiatra, pokud intenzivní smutek přetrvává a brání běžnému fungování; několik příspěvků uvádělo dlouhodobou terapii a pravidelné docházení k psychologovi jako užitečné řešení.
Q: Pomohou antidepresiva při truchlení?
A: Některé osoby v diskuzi užívaly antidepresiva po dobu tří měsíců až roku a půl; současně jiné příspěvky varovaly, že antidepresiva „tlumí“ emoce a někteří upřednostnili psychologickou terapii nebo bylinky.
Q: Jak konkrétně podpořit pozůstalého otce po úmrtí partnerky?
A: Doporučováno je denně s ním volat nebo ho navštěvovat, střídat se v péči první půlrok, zapojit ho do společných aktivit, naučit ho praktickým dovednostem (vaření), a nabídnout odbornou pomoc (psycholog, psychiatra).
Q: Jaké nefarmakologické metody pomáhají zvládat smutek?
A: V praxi lidé zmiňovali procházky v přírodě, fyzickou práci, čas strávený s dětmi a psem, bylinné čaje, doplněk hořčík a čtení knih jako „Moje milá smrti“ nebo „Sbohem mami, sbohem tati“.
Q: Co dělat s praktickými záležitostmi po úmrtí (vyřizování, vyklízení, urna)?
A: Doporučuje se požádat o pomoc rodinu nebo partnera při vyřizování a vyklízení věcí; jedna zkušenost uváděla, že urna byla uložena v mamčině rodném domě jako součást zpracování ztráty.
Q: Jak mluvit s malými dětmi o smrti babičky?
A: V diskuzi se doporučuje mluvit o zesnulé otevřeně, dovolit dětem smutek a udržovat s nimi běžný kontakt a rutinu; příklady zahrnovaly přirozené otázky dětí typu „kdy přijde babička“ a potřebu častého ujišťování.
Závěry z diskuze
Shoda
- Čas a povolení si truchlit jsou klíčové; bolest s postupem času zintenzivní i zmírní, ale nezmizí úplně.
- Odborná pomoc (psycholog, psychiatr) a sociální podpora rodiny a přátel jsou doporučovány jako užitečné zdroje.
- Praktická zapojení (telefonáty, návštěvy, péče o domácí zvíře, fyzická aktivita) pomáhají zvládat každodenní fungování.
Sporné názory
- Někteří považují antidepresiva za důležitou pomoc (uváděny délky užívání 3 měsíce až 1,5 roku), zatímco jiní tvrdí, že antidepresiva pouze tlumí emoce a preferují terapii a přírodní prostředky (bylinky, čaje, hořčík).
- Někteří považují zaneprázdnění prací nebo rychlé zapojení do povinností za užitečné, jiní zdůrazňují potřebu zpomalit a aktivně truchlit.
Otevřené otázky
- Jak nejlépe zajistit dlouhodobou psychickou podporu a dohled nad otcem, který zůstal sám?
- Kdy a jak rozhodnout o zahájení či ukončení farmakoterapie (antidepresiva) při truchlení?
- Jak pomoci dětem adekvátně zpracovat smutek bez vytvoření trvalých výčitků či zmatení?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
prednison, kanavitu, antidepresiva, psycholog, psychiatr, psychoterapie, bylinky, hořčík, přírodní čaje, procházky v přírodě, fyzická práce, knihy "Moje milá smrti", "Sbohem mami, sbohem tati", ukládání urny v rodném domě
Místa a osoby
Lipno, Vídeň
@nazka ještě mě napadá k tátovi... zvladne... bude se u vás první pul rok stridat, delat mu program. Moje mamka tátu naučila vařit a péct. Věděla, že umírá. S tatou se dohodli, ze to nikomu neřeknou. Mamka si našetřila na pohřeb a dala instrukce tatovi, jak si přeje, aby to bylo po jeji smrti. Já se jí stihla zeptat, jak si přeje být pohřbená. Nechtěla jsem si to připustit, ale věděla jsem, že obrazy odejde.
Náš tata 3/4 roku po mamčině smrti byl pozvaný na narozeniny svojí svagrove (byvala manželka jeho bráchy - mého strejdy) a jsou spolu dodnes. Nebydlí spolu, ale několikrát týdně se navštěvují, casto jezdi i k nam. Pro me je to teta a znam ji od mala a vtipne se jmenuje stejne jako tata a já. Jsem teď těhotná (17tt) a můj muž taky nemá mamku, taky mu zemřela na rakovinu, takže teta bude jediná babička, kterou naše dítě pozná. Babičky jsou důležité.
@nazka přeji upřímnou soustrast 😢vím co prožíváte je to rok a půl od mamky a necelý rok od taťky on to po její smrti úplně ve všem vzdal a ani vnoučata nepomohla, všichni říkají že to chce čas ale mě přijde že to bolí víc a víc vždy my to nějaka situace připomene a jak píšete vy jediné co mě drží nad vodou jsou děti
@nazka ja takhle mamce slibila Lipno. Rikala jsem.ji ze na jare,az ji bude lip a bude tepleji. Kdybych vedela jak to bude rychle,tak ji tam vezmu okamzite 😪. To je mi hrozne lito. Takze te uplne chapu. My se u mamky ten posledni tyden co nam konecne nekdo rekl,ze je to fatalni schazeli cela rodina. Byla u me,jeji sestra,ma teta kazdou noc. Pres odpoledne a vecery navic i babicka,bracha a obcas sestrenice. U jejiho odchodu jsme byli zrovna vsichni. Do posledniho vydechnuti ji drzeli za ruku. Pak si ji i umyli,namalovali a oblekli. Ale jak pisu,s kazdym dalsim dnem a mesicem co je pryc to nesu hur a hur
@nazka všechno pustit ven, být s tátou v kontaktu a nebát se říct o pomoc specialistovi. Má máma umřela nečekaně před 4a půl lety a asi až teď před půl rokem, kdy jsem začala chodit na brigády, to začalo být lepší, nejhorší bylo , že jsme se sestrou tou dobou byly obě těhotné, mama se těšila na vnoučata a nestihla to 😭 bolet vás to bude už pořád, byla to matka, nicméně říkám, komunikovat s tátou každý den, s vyřizováním všech záležitosti a vyklízení věcí se nebat říct o pomoc manželovi a ostatním a nebát se svěřit specialistovi, ať už psycholog, psychiatr, terapeut. Tohle prostě bolí, upřímnou soustrast ❤️🩹
Neni na to univerzální rada. Maminka mi umřela, kdyz jsem ještě neměla děti. Pomohla mi práce, pratelé kolem mě, zaměstnat se. Dneska by mě držely nad vodou děti a manžel. Za nejhorší považuji první rok, ale i během roku to bude pořád lepší. Chce to čas, mne pomohl i terapeut. S tatínkem mluvit, zaměstnávat ho, nabídnout odborníka… hodně sil
@nazka Můžeš si ještě přečíst knížku Moje milá smrti, autorce zemřel nečekaně manžel. Třeba ti to pomůže zpracovat to téma smrt.
Někdy se nedá udělat víc.
Manželovi zemřel kamarád na rakovinu, byli jsme u něj na návštěvě a on říkal, že by chtěl jednou ochutnat pravý Sachr ve Vídni. V té době podstupoval intenzivní chemo, neměl na výlet sílu. Doufali jsme se, že se to zlepší a až se to zlepší, tak pojedeme do Vídně. Nikdy se to nezlepšilo, do Vídně se už nepodíval. My jsme si pak s partnerem udělali výlet do Vídně a při Sachru na něj zavzpomínali. Pohřeb měl v den, kdy naši kamarádi měli svatbu na kterou jsem byli pozvaní. Manžel váhal, kam má jít, přikláněl se k pohřbu. Jsem mu říkala, že je důležité, že jsme ho navštěvovali za života a že je důležité být s živými lidmi, abychom pak nelitovali, že tady nejsou.
@sayast omlouvam se za osobni otazku, kdyztak neodpovidej, ale mohu se zeptat, co se mamince stalo, ze to bylo takhle rychle? :(
@fatal_error měla autoimunitní onemocnění jater a brala vysoké dávky prednisonu a kanavitu. Doktoři řekli, že tohle nikdo nemůže unést. Jenže bez toho taky žít nemohla.
Takže dlouhá nemoc, nicméně konec byl rychlý a i tak pro mě nečekaný. Ještě jsem pár letům věřila.
@nazka To je hrozne. A co tata, jak na tom ted je? Je s nim doma nekdo jako psychicka podpora? A co holky, jak vnimaj, ze babicka odesla?
Ten konkretni dotaz byl na @sayast protoze me vydesilo, ze nekdo jeste v rijnu chodi do prace, s nicim se neleci a pak se stane neco, co nabere takovy spad, ze pred Vanoci zemre. :( Cili ze clovek kolikrat opravdu nevi, co bude nebo nebude za par mesicu. :(
@fatal_error rakovina zaludku,uz vsude zmetastazovana. Stezovala si teda na bolesti zaludku, ale tak nejak bezne,prikladala to stresu. Hlavne ze ji tlaci zaludek rikala snad od meho detstvi co pamatuji a vzdy vse bylo ok. Nijak ji to neomezovalo,vse jedla. Az kdyz to bylo horsi,tak se objednala k lekari a uz bylo pozde 😔😪. Ona teda mela panickou hruzu ze by mela podstupovat lecbu, to bylo prvni co jsem i musela slibit,ze ji nenecham trapit a ze kdyz uvidim ze to nebude k dustojnemu ziti,tak ze ji k nicemu nebudu nutit. Snad jsem to splnila 😪
@sayast no do haje. :( to je uplna nocni mura. to, ze se na rakovinu, ktera se dosud neprojevovala tak, ze by to cloveka nejak trklo, prijde az ve chvili, kdy uz je pozde. :(
@fatal_error je promiň, to jsem přehlídla..
Jsme tu s tátou s ním, ale budeme muset odjet, tak uvidíme
Terku to složilo, Verca to ještě úplně nevnímá.. Říká, že chce babičku, ale pak se zeptá, kdy přijde.
@levandule_k dekuju ❤️