Jak řešit prarodiče srovnávající známky vnoučat?
Jak už vyplývá z názvu diskuze, tchýně porovnává vysvědčení všech svých vnoučat.
Bohužel syn má podezření na SPU a ve druhé třídě nebude mít samé jedničky. Vím to, protože mi to psala učitelka, ať na to syna připravíme. V rodině vysokoškoláků to je podle tchýně obrovský problém, prakticky neřešitelný. Tchýně řeší každou trojku, co přinese. On jí to vždycky vyzvoní, i když mu říkáme, že babičce to hlásit nemusí.
Syn má staršího sourozence, který nosí samé jedničky i v páté třídě a nemusí pro to nic udělat. Za celou školní docházku se ještě neučil a na vše mu stačí škola.
Prarodiče mu ho neustále předhazují jako vzor. Stejně jako bratrance a neteř, co se také učí lépe.
Jak jste vyřešili podobnou situaci? Jak vysvětlit prarodičům, že nemá cenu řešit známky? Babička vyhlásila cílovou prémii za samé jedničky, takže je jasné, že syn na to nedosáhne.
Aktuálně jsem nastartovana, že ještě jednou řekne "samé jedničky", tak ji pošlu do nejdál.
Nebo povedlo se vám to vyřešit jinak?
Už se to promítá i do vztahu dětí, které se posuzují podle známek ve škole.
Stručné shrnutí
- Srovnávání známek u dětí s podezřením na SPU (zmíněno dyslexie, dysgrafie, dysortografie) snižuje sebevědomí a rodiče mohou nechat dítě vyšetřit a získat „papír“, který přináší jiný přístup a úlevy ve vyučování.
- Rodiče mohou řešit opakované porovnávání přímou konverzací s prarodičem za přítomnosti partnera, zablokováním mobilního čísla nebo přerušením návštěv; v diskusi se objevilo i rozhodnutí vynechat návštěvy na minimálně půl roku.
- Praktická opatření zahrnují slovní hodnocení na 1. stupni, rovné vyrovnání odměn (např. doplacení rozdílu místo prémie), a vysvětlování dětem, že známky nejsou jediným ukazatelem úspěchu; v diskusi byla konkrétně zmíněna prémie 100 Kč za „samé jedničky“.
Nejčastější otázky
Q: Jak požádat o vyšetření při podezření na SPU a co z toho plyne?
A: Nechat dítě odborně vyšetřit a získat diagnostický „papír“, který podle diskuse umožní jiný přístup ve škole a úlevy v určitých oblastech; učitelka může na základě papíru hodnotit s ohledem na diagnózu.
Q: Co dělat, když prarodič nabízí finanční prémie za „samé jedničky“?
A: Rodiče mohou buď prémii vyrovnat sami (v diskusi navrhovali doplatit rozdíl), nebo oznámit prarodiči, že peníze nebudou přidělovány na základě srovnávání; v diskusi byla uvedena konkrétní částka „100 Kč“.
Q: Jak stanovit hranice, pokud prarodič děti neustále srovnává?
A: Doporučené kroky v diskuzi byly: soukromý rozhovor s prarodičem, zapojení manžela při domlouvání hranic, předem varovat a při porušení těchto pravidel zavěsit či zablokovat číslo, případně omezit nebo přerušit návštěvy.
Q: Má smysl slovní hodnocení jako řešení pro první stupeň?
A: Ve vláknech rodiče oceňovali slovní hodnocení jako popisné místo číselných známek; diskutovalo se i to, že slovní hodnocení se má možná zavádět na 1. stupni a v praxi lépe ukazuje, co žák umí nebo potřebuje.
Q: Co dělat, když prarodič odmítá uznat diagnostiku nebo nazývá SPU „líností“?
A: V diskuzi rodiče doporučují mít papír k dispozici, opakovaně vysvětlovat situaci a pokud prarodič odmítá změnu chování, vymezit hranice (omezení kontaktu, přerušení návštěv); v některých případech manžel umístil prarodiče do „pauzy“ v návštěvách.
Q: Jak mluvit s dítětem, aby se nenechalo srovnávat s vrstevníky?
A: Doporučuje se dítěti vysvětlit, že prarodič má jiné hodnoty, že úspěch není jen o známkách, chválit snahu a případně dát dítěti stejnou odměnu jako ostatním, aby se nevytvářely nerovnosti (konkrétně byl zmíněn návrh rodiče doplatit rozdíl).
Závěry z diskuze
Shoda
- Srovnávání dětí podle známek může dítěti významně ublížit na sebevědomí.
- Diagnostika SPU s „papírem“ obvykle vede k jinému přístupu a úlevám ve škole, učitelka může brát ohledy.
- Rodiče by měli vymezit hranice, zapojit partnera do řešení a případně omezit kontakt, pokud prarodič chování nezmění.
Sporné názory
- Někteří účastníci doporučují ostře konfrontovat a „poslat prarodiče pryč“, zatímco jiní doporučují nejprve klidnou soukromou konverzaci a vyčerpání všech možností bez ponižování před dětmi.
- Někteří radí bránit dítě ihned před ním, jiní radí řešit problém mimo přítomnost dětí, aby se předešlo ponižování.
Otevřené otázky
- Zda a jak dlouho přerušit kontakt, aby to bylo efektivní a zároveň nepřineslo zbytečnou ztrátu rodinných vztahů.
- Zda prarodič akceptuje diagnostiku a upraví chování po předložení „papíru“ a vysvětlení.
- Jaké dlouhodobé psychické dopady na děti přinese opakované srovnávání v raném školním věku.
Zmíněné značky a firmy
Matfyz, gymnázium, školství, VŠ
Zmíněné produkty a metody
SPU, dyslexie, dysgrafie, dysortografie, diagnostický „papír“, úlevy ve výuce, slovní hodnocení, zablokování mobilního čísla, přerušení kontaktu, doplacení finanční prémie (příklad 100 Kč), GDPR (v nadsázce)
Místa a osoby
žádné
@eviicka tak to vůbec jsem nemyslela,že kdyby měl snížený intelekt tak by by byl míň,ba naopak,takový lidi,sice nemají tolik v hlavě,ale bylo jim naděleno jinak-zrucnost,zpěv,talent na malování atd. Talent není jen o mozku,kde bůh ubral jinde přidal,aby se to vyvážilo.
@veronikav31 já vím že jsi to nemyslela 😉 a omlouvám se za nevyžádanou poznámku.
Vim, jak tyhle papiry funguji ;) Pouze jsem se ptala, protoze jsem osobne zazila, ze prave ani s papirem nebyl bran ohled… 🙂
@kompas ne,ale babičce našich dětí je 60😉,takže v době když jsem chodila se spolužákem do třídy jí moc nebylo a spolužák už v 1.tride měl disgrafii a disleksii diagnostikovanou,což byla v roce 1989
@veronikav31 potvrzuji, jsem ročník 1984 a také v 89 v 1.třídě jsme už dokonce měli vymezenou třídu přímo pro dislektiky atd, v pololetí už se většinou vědělo kdo má nějaký problémy a hned ho tam šoupli
@vladenkamaminka u nás vymezená třída pro tyto děti nebyla,byli jsme malotřídka,ale měl svůj režim-napr. diktát nepsal,měl jiné cvičení uzpůsobené
@veronikav31 píšeš: "neznamená, že je blbý " co je podle tebe to "blbý", jakože kdyby měl snížený intekekt tak je něco míň? Víme obě, že ne, ale z tvého psaní to tak vyznělo.