• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak říct mamce, že po střední škole chceme mít dítě?

30. června 2014 
Já dite furt odkládala, pak jsem o jedno přišla a az za dalších deset let v 37 se povedlo a mam doma dvě štěstíčka.. Vedet to, mela bych deti klidne i v 19......tezko radit....
A svatba je hezká vec, ale neni nejdůležitější...a příjmení taky ne... A VŠ muzes studovat i s prckem, mam nekolik kamarádek, co to zvládly :slight_smile: a mamce to rekni kdy budes chtít a cítit to ze ji to chces řict a nestresuj se tím...
11. čer 2014 v 01:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Tak v podstatě mamince nic říkat, nemusíš... je tady ovšem ale!

1) kdyby sis odpracovala rok, je to pro tebe lepší... budeš mít více peněz a budeš méně závislá na příteli
2) Vysoká... chceš jít? Za mě to byly neskutečné roky mého života :slight_smile:
3) Věk, dle mého dítě nezkazí život, jen ho trochu zkomplikuje, zvláště pokud se potom rozhodneš dostudovat...
4) To že je to tzv. první chlap nehraje roli -- já jsem se svým manželem od 18ti - byl to můj první kluk... 2012 jsme se brali a 2013 se nám narodila Anička musím říct, že jsme za ty roky co jsme byly spolu dostudovali, cestovali, koupili si vlastní dům...
5) rozmysli se, co chceš ty! Je to tvůj život, ty ho budeš žít!

Hodně štěstí v rozhodování!
11. čer 2014 v 07:24  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
No takto..budeš plnoletá, pokud se o tebe přítel postará, tak jí nemusíš říkat nic....prostě by se s tím musela nějak smířit. Ale za mě..5 let na vysoké byly ty nejlepší roky života, člověk se otrká, pozná strašně moc nových zajímavých lidí, vytříbí si zájmy apod....já dokonce prohlédla tak,že si našla nového partnera a teď už vlastně manžela a otce svého dítěte. Víš když budeš žít ještě nějakou dobu studentským životem rozšíříš si obzory a budeš mít třeba i jiné názory...ale kdybych na vysoké otěhotněla, miminko bych si určitě nechala.....první dítě mám skoro ve 28letech
11. čer 2014 v 07:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nema smysl pouze jinymi slovy psat, co je zmineno ve vetsine prispevku vyse a se kterymi souhlasim. Proste pockat - s pritelem se vice poznat, dulezite je urcite spolecne bydleni. Ano, jsou pripady a treba jich ani neni malo, kterym to s prvni laskou vyslo, ale stejne tak je i tech, kterym ne. A ruku na srdce - byt sama s ditetem neni legrace. A to nemyslim jen jeho financni zabezpeceni. A slovo pockat nemusi hned znamenat mit dite ve 30:wink:
Dalsi vec, pokud jsi chytra holka, ktera ma na to studovat VS, nezahazuj tuto moznost - je to velmi kratkozrake.
11. čer 2014 v 08:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Pokud máte kde bydlet, máte finance na zajištění, chcete miminko a dokážete se o něj postarat, tak hurá do toho..:slight_smile: vysokán škola jde studovat i při miminku :wink: Sama jsem otěhotněla v 19ti, PLÁNOVANĚ , ne že by se to prostě stalo, ale proto že jsme opravdu chtěli. Mamce jsem to neříkala, řekla jsem ji to až sem byla těhotná a vzala to skvěle...Názory že v 19ti jsi jeste díte a podobné bych vubec nebrala vážně...pokud se na to ty sama cítíš , tak proč miminko nemít..:slight_smile: Mě je ted 20, máme 3týdenní holčičku, máme kde bydlet, s penezi se taky dá vyjít a jsme štastní..:slight_smile:
11. čer 2014 v 08:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj, podle mě jdete na to moc hrrrrr. Taký zaleží jak dlouho jste spolu, a je třeba taký pouvažovat jestli nahoudou tvá maminka nemá v něčem pravdu. Přece už něco má za sebou. Co já vím, moje maminka měla ve většině případu pravdu, vždycký ji to vyšlo i když jsme měli rozpurne názory. Zkus nejdříve udělat tak aby tvoje rodiče lepe poznali tvého přítele, aby ho neznali jen z pomluv od sestřenky. Přemyšlela jsi co když tě necha? a budeš na všechno s miminkem sama? To už pak žádna sranda neni.
Pak nám se taký povedlo s přítelem miminko chtěne ale trošku nečekané, a bohužel jsme na to skoro sami. Moje maka je strašně daleko a na tu dalku se těžko pomaha, no a od přítele rodiče ty nějak moc zajem nejeví. A teď už vím že to nebude lehky, ale jsme na to dva. Z jednoho jedineho důvodu jsem nešla na potrat neboť i tak už mi hrozilo že nikdy deti mít nebudu, a moc toho nemám od pracovaneho. Taký jsme s přítelem 2 roky a od sameho začatku sami bydlime tak už víme co jeden od druheho čekat. A miminko bude pro nás další zkouškou jestli naš vztah to obstoji a my v něm taký!
Sundej si ružove bryle, nechvatej toho tolik. Později třeba budeš (ale nemusíš) toho litovat! Byt tebou dám tomu čas :slight_smile: Nech tomu čas a volný průběh a netlač na pilu! ;)
11. čer 2014 v 10:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
taky mi to pripada trochu hrrrr. mate cas. proc nejprve neresit tvou praci, spolecne bydleni, svatbu? proc chcete dite zrovna tohle leto? navic bych si polozila i otazku, co se stane, kdyz me pritel opusti a s deckem zustanu sama (to ti samozrejme nepreju:slight_smile:). preji stastnou "ruku" pri rozhodovani.
11. čer 2014 v 11:46  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky bych se přikláněla ktomu, odpracovat alespoň to co musíš, abys dostala mateřskou. Ale to je jen názor, neber to jako nějaké rady nebo kritiku. Moje dcera si našla přítele, který je o 14 dní mladší než já, vykašlala se na školu a pořídila si prcka. Pak se jrozně divila, že ji dali jen cca 3800,- Z přítele jsem taky nebyla zrovna nadšená, znali se chvilku, ale na druhou stranu - je to vnouče a k tomu první ( i když mně bylo teprve 36 ), tak jsem byla natěšená. Oznámila mi to stylem, že nemůže nosit nic těžkého, když jsem po ní chtěla vylít kbelík s asi 5 litry vody :grinning: a tím to bylo venku :grinning:
11. čer 2014 v 11:57  •  2 děti - čeká miminko, termín má v prosinci 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, když neberu v potaz to, že nejlepší je aspoň jeden rok si odpracovat (už kvůli mateřské a praxi), tak ROZHODNĚ stojí za to si aspoň jeden rok vyzkoušet soužití s partnerem "na psí knížku", ať se pak nedivíš, co všechno ti vadí nebo co všechno si o příteli nevěděla :wink: Já to tak udělala a teď max. spokojená, i to dítko sme si pořídili přesně po ročním soužíti :grinning:
12. čer 2014 v 07:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Resim neco podobneho :slight_smile: ja tedy budu mit letos 24, ale porad studuju. S přítelem uz bydlíme sami,ja pracuju jen brigadne, a obávám se, ze na mateřskou nedosahnu, pac mých 270 dni přerušilo studium v zahraničí... Moje mamka ale zastává, ze dítě mam mit az budu mit nejmíň doktorát... No, a začínám 8tt :slight_smile: dívej, rozhodnuti mit děťátko je hlavne na vas dvou. Ale musis si uvědomit, ze pokud vydělává jen jeden z vas, stanes se na nem plne závislá... Zvladnes takovou pozici? Mamce to rekni, kdy uznas za vhodné, my cekame na srdicko ... Po střední je asi docela. Brzy, ale mam hodne kamaradek, ktere to maji stejne :slight_smile: proste, rozhodnuti je na tobe, resp. Na vas
29. čer 2014 ve 21:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
vím, že když je člověk v tomhle věku, tak má jasné cíle a nedá se nikým zviklat....
přesto Ti musím napsat vlastní zkušenost - tohle je velmi zlomové období v Tvém životě, jsi na křižovatce....
můžeš toho hodně s prominutím podělat když nepoužiješ řádně hlavu :confounded: :wink:
ono je fakt rozdíl být ve 25 třeba rozvedená se 2 dětmi a bez jakékoli praxe.....

ať jsi zamilovaná jakkoli, tak s dítětem je to o tom, že to je velká zodpovědnost a na celý život.... a nikdy nevíš jak ten vztah s partnerem bude (stát se může cokoli, velmi málo párů spolu vydrží od střední školy, to je prostě statistika :pensive: :wink: )......
takže: dítě bych si pořizovala pokud bych ho opravdu chtěla, nevadilo by mi, že přijdu o roky kdy jsem mohla chodit tancovat, cestovat atd (dá se dohnat samozřejmě později ale je to jiné, je potřeba si to uvědomit)....

ale hlavně: dítě si pořizuj pokud jsi schopná se o něj postarat.... pokud ne a byla by jsi stoprocentně závislá na příteli, tak bych do toho nešla, není žádný med se pak s někým dohadovat o peníze na děti, když vztah neklape a do toho nemůžeš do práce, protože dítě je malé a nemáš školku nebo hlídání :unamused:

a jinak osobně pozor na to bydlení s jeho rodinou... zažila jsem si, šla jsem do toho se srdcem na dlani a velmi ošklivě jsem narazila... tchýně se po mně vozila takovým způsobem, že jsem denně brečela... nemohla jsem se postupem času už naprosto ničím zavděčit, neustále jsem byla ve stresu... prostě žárlila a vadilo jí, že tam bydlím, ale synovi to říct nemohla, protože by jí mohl odejít... byl to takový nápor na nervy, že jsem se pak odstěhovala....

jako vím, že teď Tě to miminko asi láká, je to něco nového a člověka to nadchne.....ale realita je jiná než v reklamách a u Tebe je navíc taková, že budeš v cizím prostředí, totálně na něm závislá, bez praxe, bez práce, bez pořádného příjmu kvůli tomu, že nebudeš mít ani těch 270 dní... pozor, aby Ti to pak někdo jednou nehodil na hlavu, kdyby něco nevyšlo (nedejbože s miminkem nebo s přítelem).... život se nedá nalinkovat.. proto pokud je to možné, je dobré být připravený... :wink:
29. čer 2014 ve 22:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Zrovna jsem docetla diskusi na konikovi , dcera je tehotna v 16, uplne jsem tam nabyla pocit , jak je to ohromne, byt mlada maminka. Tady se zase 19 slecne radi, je to brzo. Opravdu nechapu
30. čer 2014 v 16:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Počkala bych na odpracované minimum abych měla nárok na mateřskou a pak proč ne. Jestli ty nechceš jít na vysokou a nemáš další studijní plány nikdo tě stejně nedonutí, takže pokud s přítelem oba dítě chcete a máte kde bydlet já bych do toho šla. Mamince bych to řekla tak jako všem ostatním až v těhotenství, třeba tě překvapí a bude se na babičkování těšit:slight_smile:
30. čer 2014 v 16:40  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jen bych chtěla reagovat na ty finance a věk- řeším teď úplně to samé, takže vím, co jak je teď nové podle zákonů a tak. :wink: Pokud ukončí studium maturitní zkouškou, MÁ NÁROK na mateřskou, protože se do "běžného vzdělání", počítají obory 3 leté. takže ten rok co budeš ve škole jakoby navíc a pokud zvládneš maturu, máš rok oddělaný. ;) Mě je sice 20, ale s přítelem si perfektně rozumíme, klape nám to a mimčo jsme si pořídili po necelém roce vztahu. :slight_smile: Ale jak tady říkají, musíš to chtít ty a ne přítel nebo na druhé straně mamka. :slight_smile:
30. čer 2014 v 16:54  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já furt nechápu, kam se všichni ženete. Proboha, je ti 19, měla by sis užívat pohody s přítelem, budovat byteček, žít spolu, poznat ho ze všech stran, poznat, jaké je to s ním žít, ne jen spolu chodit na randíčka, večeře, kino atp. To se pak člověku otevřou oči a to nemsí být tvůj přítel vůbec špatný, jen člověk najednou vidí i ty chyby. :slight_smile: Když nechceš jít na VŠ, najdi si alespoň slušnou práci a našetři si nějaké penízky, nikdy nevíš, kdy je budeš potřebovat a s miminkem opravdu je každá koruna dobrá. :slight_smile: Máte čas, jsi fakt mladinká, zabezpeči se nějak a pak zkuste mimčo s klidem v duši, že se nebudeš muset třepat o každou korunu.
30. čer 2014 v 16:56  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Když to vezmu podle sebe..Já jsem se celý život na vlastní dítě hrozně těšila..Ale teď, když vím, jaké to je se o dítě starat, tak jsem hrozně ráda, že jsem si na něj i nějakou dobu počkala, trochu si užila svobody, zařídila se a až pak měla dítě a teď se s manželem těšíme na další..:slight_smile: Tohle má samozřejmě každý jinak, jsou lidi/ženy - vyloženě rodinné typ, které naplňuje být doma s dětmi a starat se o rodinu a "nic víc nepotřebují"..O věku to sice úplně není, můžeš být skvělá mamča v 19, ale spíš si myslím, že je vhodné, abyste s přítelem spolu nějakou dobu žili, než se začnete o mimčo snažit..abyste se poznali ve všedním životě, řešili běžné problémy a starosti, a pak taky poznáš, jaký doopravdy je..Podle mě je velký rozdíl s někým "jen chodit" a sdílet s ním z 90% jen to krásné, a pak žít a sdílet vše - i to špatné..Jak už bylo psáno od některých výše..jít na vysokou (pokud chceš, určitě bych neváhala) a odpracovat si alespoň rok před nástupem na mateřskou je z finančního i z praktického hlediska také lepší, než jít na mateřskou hned po škole..Zase si vezmi, že na mateřské budeš pár let a začínat po mateřské od nuly, je prostě složitější, než "mít něco odděláno" a někam se vracet..Ale i to je pak samozřejmě řešitelné a hodně individuální..Hlavně se nenech do ničeho tlačit, ale taky uvažuj nad tím, co bys skutečně od života chtěla..Držím palce..
30. čer 2014 v 17:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek