Jak vysvětlit mamce, že je to moje dítě?
Ahojte.
Z chovanj moji mamky mam pocit,ze si mysli ze mala je jeji a ne moje.....prijde mi,ze me moc nerespektuje....kdyz reknu nedelej to či ono,tak to stejne dela dal. Dudel ji cpe skoro porad ikdyz nebreci.
Treba dneska byla na ranu.....dala jsem na kocarek uv clonu (ne tu od emitexu co vypadá jako plinka,ale takova co vypada jak prodlouzeny šilt) a mamka ji porad oddelavala ze na malou nevidi a ze prece mala nebude hledet do cernyho....no jasne ono je asi lepší kdyz ji bude svitit do oci ze.... pak se jeste pridala moje babicka,ze ten kocarek vypadá jak rakva a ze oni nic takovyho nemeli a proste otocili kocar a jeli pozpátku (faaak pohodlny )...no uz jsem to nevydrzela a rekla jsem jim,ze je prece dulezitejsi aby na malou nesvitilo nez aby na ni videly a ze jestli to jeste jednou sundaji,tak se seberu a pojedo dom.....A to je porad neco.....No kdo to ma snaset....moje nervy....
Přesně takový problém jsem měla taky a vlastně občas i mám. Můj manžel mi řekl je to tvoje dítě. Takže to co reknes je a bude tak a přes to vlak nejede. Na dotaz nebude ji zima ne nebude. Co to mas za kočár? Takový jaký chci atd. Prostě si stát za svym .Já vím je to tezke člověk nechce vypadat jako nevdecny ale prostě říct tak to je a bude. Vy jste si vychovali svoje děti tak nechtě mě si vychovat ty svoje. Ale vím jak se cítíš mě to taky vyloženě stve. Připadám si jak nesvepravna a že mi prostě nevěří že to zvládám a zvladnu. Ale já nemusím nikomu nic dokazovat ano názor si vyslechnou mužů ale rozhodnutí je na mě!!!
Nevím, no.. Přečetla jsem prvních pár komentářů.. Jo, hormony možná roli hrají, ale třeba mojí malé je už rok a často se stane, že se mi od mamky nebo babičky některé věci nelíbí. Spíš ryjou do mě, proč jí nedáš to a to, udělej to tak a tak.. No pěním taky slušně, ale já jsem "drzá", takže si klidně tu pusu na ně otevřu a řeknu, že je to moje dítě a já budu dělat, jak uznám za vhodné. Nesnáším nevyžádaný rady a sama se snažím je nikomu nedávat..
Tu clonu jsme měli taky a moje mamka ji dala hned pryč, že se "chce dívat na miminko a ne na černý hadr" 😀 Holka klid, tohle jsou prkotiny, počkej až ti začnou všichni kecat do jídla, jak to, že ještě nechodí/nemluví, proč má ještě v roce (a létě) plínu a později do výchovy. To teprve budou ta správná dramata 😀
@sim007 nejsi ty nahodou z Moravy? ja mam totiž mamku i babicku z Moravy a bojuju s nimi, co se mi deti narodily porad, takze hormonama to nebude, zkus si dupnout, ale nekdy je to tezky a spis se oni urazi.. Moje babky mají jiny názor na věci nez ja. Když se narodila mala, tak mi mamka prijela pomoc po porodu, ale bylo to horsi nez lepsi, porad malou po kojeni hojdala na rukách, ja pak musela taky, no byla jsem z toho uplne vyrizena, v noci pul hodiny kojit a pak hodinu houpat, za chvili znovu kojit a trvalo mi ji naucit usínat v postýlce samotnou. Když mel malej asi mesic a potrebovala jsem si odskocit za kamaradem na 2 hod, co se vratil z Ameriky a zas tam jel (nevideli jsme se 10 let), tak jsem byla za krkavci matku, ze jsem jim tam nechala 2 deti - jako manzelovi a 2 babkam, no scena jako prase. Vloni tam byli oba dva na prázdninách a chytli nejakou nemoc, měli i 1 den horecku a oni je 10 dni nevykoupali, ze je prece nebudou koupat, když mají horecku (tu ale prece nemeli celou dobu a bylo leto, tak se musí koupat 😕 😕 😕 a nejvic mi vadi to jidlo jak do nich rvou sladky a všechno mozny. Mala ještě ani nedojedla obed a babicka uz ji strka lednaka, no ja padam. Ted tam je taky a rikam at ji jen jeden sladky jogurt denne pak to strida s bilym, ze ho ma taky rada. A uz jsem slyšela, ze mela pribinaka a k tomu cokoladovy, no radsi asi nemyslet, co ji a pak ji nasadim stravu, co je zvykla. Nejhorsi, ze pak povazuji me za blazna, co si to vymyslim, ze když ony to delali tak 🙄
@bunny123 Ježiši! 🙂 Zrovna včera a předvčírem v těch vedrech jsem musela zvládat přesně totéž! 😀 Vždyť se pod tou plínou přece hrozně zapaří! No teda, z tý plíny mu jde úplný vedro... a podobný narážky... 🙂 A proč mu nedáš bryndák, když jí? To já jsem si vás víc hlídala, abyste se nezamazali... 😀 Jooo, mamka nemůže skousnout, že já oblečení neřeším, když se umažou, tak se umažou, jsou to přece děti, ne sošky v poličce... 😀
Ja patrim k tem drzym takze kdyby mi nekdo rekl co a jak mam delat tak ho na vterinu poslu do haje. Jsem uz par let dospela takze myslim ze si uz umim rozhodnout co a jak chci a co a jak nechci a zkuste mi do toho nekdo krafat!!! S mamkou nemam uplne 100% vztah takze tu poslu do tmy "ajncvaj" (a nekdy jeste rada 😅 😀 ) a i kdyz s tchyni mam naopak super vztah tak i ji umim rict ze tohle ted proste ne!
Vzpominam si jak mi jednou mamka zhodnotila treba klucici skrine ze maji moc obleceni tak na to jsem ji rovnou odpovedela jestli je to jeji skrin, tak co resi a hlavne at to vubec neresi. I kdyby mel kazdy z kluku 5 skrini tak co ji je do toho 😝 s tchyni podobny veci nezazivam protoze ta se mi do niceho nemontuje. Je mi jasny ze kdyz jsou kluci u ni ze tam neni vsechno uplne presne tak jak bych ja chtela, urcite jim treba da nejaky bonbon i dopoledne (coz ja nerada vidim, mam je radsi az poO) ale neresim to protoze ji verim a vim ze ji muzu duverovat a mensi prohresky treba prave toho typu bonbon dopoledne me nechavaji chladnou, beru to tak ze kdyz jsou u babicky tak se jede v jejim rezimu. Moje mamka by treba klukum ten bonbon taky dala spis az poO ale tam kluci na prespani nechodi, mamka jeste pracuje a hlavne ona by kluky psychicky asi nedala 😀 ji staci kdyz nekam vylezou, skoci dolu a ona ma malem infarkt (to bude asi tim ze ona mela 2 dcery zatimco tchyne 2 kluky takze ta je zvykla 😀 )
Ve chvili kdy mate deti si to chce osvojit hrubejsi mluvu (nemyslim sprostou spis umet poslat do haje) a hrubejsi chovani (kdyz bude nekdo male/mu cpat neco nevhodneho tak to tomu cloveku klidne vytrhnout z ruky, pokud nebude reagovat na ustni odmitnuti/zakaz a mrsknout to treba nekam do krovi). A jestli si pak bude nekdo klepat na celo, rikat ze jsem blazen apod.? Polib si elipsy 😀 to je mi zcela uprimne u zádele 😎
Takhle to zni mozna drsne ale pokud to clovek neudela hned z kraje, hned od zacatku tak pak se cim dal tim obtizneji tyhle veci odmitaji/uci a hlavne se to pak casto stupnuje - zacne to jen oliznutim cokoladky v 6 mesicich a pokracuje treba colou ve 3 letech k obedu atd.
Jste mamy, VY jste ty deti privedly na svet tak se nedejte!!! Nastavujete takhle do budoucna i mantinely svym detem 😉
Taky dost casto bojuju s mamkou, kolikrat jsem tak vytocena, ze mam chut prasknout u nich dverma a uz jim malou nepujcit. Jenze mam brigadu a potrebuju hlidani, takze se to snazim resit co nejvic v klidu. Nejvic me dokaze vytocit, kdyz reknu ne, ale mamka se zvedne a stejne to jde dceri dat/udelat/pujcit...... Mohla bych se opakovat donekonecna a neni mi to nic platny.
A pak mi samozrejme rekne - ale ja to delala tak a tak, na vas (ja+sourozenci) vzdy platilo to a to a kdyz ne, tak fungovalo tamto... Jenze trochu zapomina, ze ja jsem (jako dite) u tech jejich vychovnych metod taky byla a obcas si je pamatuju uplne jinak, nez jak mi tvrdi, ze to delala. Pak vyhravam 😉
@sim007 Měla by sis s mámou i babičkou ujasnit pravidla. Faktem zůstává, že je to tvoje dítě a tudíž bude po tvém. Vyslechnout si názor mamky, která už nějaké dítě vychovala, je v pořádku, ale máš svůj rozum. Budeš si s ní o tom muset vážně promluvit, to je jediné řešení. Já mám takovou tchyni, ale naštěstí mamka je v pohodě, tak respektuje můj názor, moji výchovu. Občas k něčemu řekne svůj názor, ale nevnucuje se. Bere to tak, že je jiná doba a dost věcí se dělá jinak. Takže ji občas něco vysvětlím, že teď se to dělá tak a tak z toho a toho důvodu a v pohodě 🙂
Mamča měla taky trochu tendence,že to tak dělala ona... já ji v klidu řekla: Mami, ale o tom, že si nám to dala jíst, nebo si to dělal tak a tak si rozhodla ty,že? Nechej mě rozhodnout o Aničce, ano? Musím říct, že to zabralo, mamča si asi vzpomněla, jaké to bylo, když všichni radili jí, jak má co dělat... Samozřejmě mi radí i teď, ale už to není stylem... musíš to dělat, tak a tak - ale my to dělali takhle, pokud to chceš zkusit... ohledně jídla se ptá, jestli to Ačka může - a kdykoliv přijedeme má Ačka oblíbený jogurt a gervaise v lednici... když řeknu, tohle dělat nesmí, dodržují to... vzdálenější rodiny pindá, že třeba Ačka nejí chipsy a sladké má na příděl - ale nepotřebuji, aby se mi tím cpala horem dolem... je naučená, že sladké dostane až po obědě... dostane např. lentilky a sama řekne - po obídku... keců si nevšímej a s mamkou nastav mantinely.
🙂 brala ybch to jako dobrej trénink rodičovství - umět obhájit zájmy svýho dítěte. Protože čím dál víc to bude třeba i proti jiným, než babičkám, a tam je to přece neoddiskutovatelný, že je hájím... jen je někdy těžký jinejm do očí něco říct. trénink pomůže. Protože dítě samo se nebrání a kdo jinej než my bychom měly jejich zájmy uhájit? A taky - i ty děti se tím naučí bránit si svůj prostor, a nebejt ovečky 🙂
@marcinek no i tak...bojuju s tim samym, i kdyz v tomhle ohledu jsou zas horsi tchanovci, to jsou samy bonbonky, susenky, cokolady, a to i tesne pred obedem...nebo "nechces papat obed? Tak si vezmi aspon susenku" ... To bych je fakt vypleskala za tohle...
Nechapu proc to delaj. Pritom manzel je vychovanej dobre 😉 😀
@sammaelka no tak susenku místo oběda, to je katastrofa. U nas se to moc nastesti nestava, když je obed, tak se ji obed a pokud nechteji ted, tak neva, nejez, neubude, ale ja ti to ohreju později a dojis si to az budes mit hlad. Ja ted spis bojuju s vychovou, mamka by je hned za všechno bila, tak jak bila nas a ja jsem je taky uz placla, když nebylo zbyti, ale spis se snažíme vysvětlovat nebo pocitam do 3, a to uz vedi, ze bude zle. Ale ted me teda dostalo jak se mala vztekala, ze něco chce a babicka na to: si nemysli, ze nemuzes dostat, když mama te nezbije, tak ja teda jo....No uplne mi podryla autoritu 😖 To samy bylo na jare s malym. Ten byl celou dobu hodnej a na jare mel obdobi vzdoru, ze se zacal vztekat, tak ho taky chtěla porad bit. Ja ji rikam, ze on ani sam nevi, když mu ten vztek prjde, jak se s tim ma vypořádat, ze to je obdobi a zas to prejde. Zrovna jsem studovala kurz o detech, tak jsem se tam dozvěděla, co s nim a za 2 mesice to preslo, tak je ted zas ten "hodnej chlapecek", tak to dceri porad predhazuje, ze on je hodnej a ona ne, ale jare mluvila uplne jinak, ze
já zase řeším s mamkou, že mu nebudu dávat čaj - má 4 měsíce je plně kojen a stále slyším dej mu čaj - vždyť je teplo - neublíží mu to. Už my docházejí síly jinak si myslím, že celkem v pohodě. Akorát, že ho nosí ,,po staru´´ čelem k sobě a všude se teď píše, že se tak nosit nemá a já ji to pořád říkám - ono já vás také tak nosila - hotovo, ale pak ho obrátí. Já nejsem rázná a navíc občas ho také tak vezmu když si odříhne tak ho tak přenesu do postýlky ..............
jinak nám to tady vylepšuje a radí jak přestavět malému pokojíček - dokonce i když jsem byla v porodnici s vysokým tlakem (těsně před porodem) tak mi střídavě volala ona a manžel a nadávali - že ono říká to a on zase tohle a že takhle to bude lepší......
Zkusila bych se jednou opravdu sebrat a jít ať vidí, že to myslíš vážně - když nebudou respektovat tvoje slovo.
Nějaké rozmazlování od babiček neřeším, myslím, že to babička dělat má. Problém je s mojí mámou a výchovou mojí dcery. Malá má dva roky, přijdeme domů a říkám jí, aby si sundala boty. Moje máma se hned aktivne hrne, aby jí ty boty sundala. Posouvá jí dětskou židličku, když cokoliv malý řeknu, hned to převádí, že ne a že nemusí. Malá dostává takových pokynů, že pak už nevnímá vůbec. Naposledy jsme šly na koupaliště, malá hned doma, že nechce kopy kopy (nechce do hloubky), já jí to slíbila, že budeme jen na kraji. Samozřejmě moji aktivní rodiče i přes můj zákaz jí s řevem vzali do hloubky, já jim vynadala a nakonec jsem se dozvěděla, že nemůžu všechno na co řekne, že nechce jí dovolit.
Chce to hlavně klid a stát si za svým. Dudlík, nočník, kasičky, to jsou v podstatě drobnosti.
Když jsem s klukem cvičila, řvali po mě že ho tyram.
U nás se teď skoro rok řešil odklad syna. Neustále se vyptavali a já jim do poslední chvíle říkala, že zatím nevím a že se ještě uvidí jestli do školy nastoupí .Trapně jsem si myslela že když uvidí posudek psycholožky z PPP alespoň se zamysli a začnou se k synovi chovat,tak jak je doporučené.
O já naivka 😀 Řekli mi že dělám z kluka debila,a ta ženská co psala posudek je úplně na hlavu.
Je to cca měsíc co jsem se s mámou pohádala kvůli výchově,moc s dětmi diskutuji,fyz.netrestam.Moje argumenty nedokázala překousnout, odešla s pláčem.
Asi týden se mnou nemluvila, vzduch se vyčistil a jedeme dál... Ale podle mých pravidel 🙂
Holky, já vám tak závidím... To moje "maminka" vypije za den tak dva až tři litry vína a to jsou potom kecy... Měnila bych snad s každou z vás... 😨
Z osobni zkusenosti musim rici, ze ani domluva s rodici nepomaha. Priklady z posledni doby. Tohle se mi stalo behem tri dnu. Nastesti jsem z 99 procent na deti s manzelem sama, takze tyhle excesy jsou opravdu jen velmi zridka.
1) Mela jsem jit s tchyni a s detma na prochazku. Nachystala jsem deti a poslala je na chodbu, jako vzdy a sla se obleci. Rekl jsem at pockaji, ze jsem tam hned. No a tchyne s detma zdrhla a ani nic nerekla. Takze samozrejme deti nebyly namazany opalovacim kremem, protoze je vzdy mazu az venku ve stinu. Nastesti jsem je venku objevila, ale nastvana jsem byla az na pudu. (vedra pres 30 stupnu)
2) Den na to na oslave tchyne tahala syna furt na maliny. Venku 35 stupnu mozna i vic a maliny na slunicku. X krat jsem rikala, at tam nechodi. No prej prehanim, ze tam jsou jen chvilku. Vysledek upal.
3) O den pozdeji, kdy se synek tak tak vzpamatoval z upalu ho moje mamka poslala se svagrovou ve dve hodiny odpoledne hledat venku dedu. Opet 35 stupnu a pred tim u obeda jsem mamce rekla, ze kdybych nahodou byla s mladsima detma nahore, tak at synatorovi nedovoli jit ven, ze ho rano jeste trochu bolela hlava.
Tak tchyni si bohuzel nedovolim servat, ale mamce jsem to rekla bez obalu. Nacez opacila, ze nic spatneho neudelala, ze on proste chtel jit za dedou. Po chvilce se mi prisla omluvit svagrova, ze ho vzala ven. Na ni jsem se ani nezlobila a nic jsem ji nerekla, protoze jsem vedela, ze jen poslechla moji mamku a moji rodice meli na starost syna a ne svagrova. Kdyz mamka slysela, jak se mi omlouva, tak mi rekla, ze od ni omluvu nemam ocekavat, protoze nic spatneho neudelala.
Takze asi tak.
Muzete naprosto jasne stanovit pravidla, ujistit se, ze to prarodice chapou a stejne vam za zady budou delat, co se jim zachce. A to tu nemluvim a nejakym blbym dudliku, to je pro mne titernost, ktera muze taky nastvat, zejmena u prvorozeneho, kdy chybi nadhled, ale diteti to neublizi. Ale naprosto to rozcileni chapu. U prvorozeneho jsem byla stejna.
Tak bud ted mam stale malo nadhledu a mela bych se zmenit ja a nebo mne prarodice proste nerespektuji. Vysledek je jen jediny. Vubec se mi nechce jim sverovat deti. A jestli to udelam, tak asi jen v dobe, kdy bude normalni pocasi a ne tropicka vedra.
@luckygirl1 S tou prehnanou pomoci mam taky zkusenost. Kdyz jsem byla v porodnici s tretim mimcem, tak manzelovi doma pomahala jeho mamka. A pomahala opravdu horlive. Kdyz jsem se vratila z porodnice, tak synek chtel, abych delala vse za nej a kdyz jsem rekla, ze ne, tak se na mne podival a rekl, ale vzdyt jsem rekl PROSIIIIM. Proste babicka ho to naucila, ze staci rici prosim a udela pro nej vse. Dcerka mi zase odmitala na odrazedle jet do kopce a ze ji mam tlacit do zad. Takhle se mi zkazily deti za 3 dny. Nastesti jsem si je rychle srovnala zpet 🙂.
@anipp Tak u nas to moje mamka vzdy prejde jako hystericky vybuch sve dcery a jede si ve starych koleji.
I kdyz musim uznat, ze za tech temer sest let jsem udelala kus osvety, co se tyce vychovy deti. A tak treba uz prarodice vedi, jak deti drzet, ze se nesmi vodit za ruce, predcasne posazovat. Ale vse jsem si musela tvrde vydobit a nebyla to jen jedna hadka a nektere veci akceptovali az u tretiho vnoucete.
Znám to a rozumím, ale mám takovou malou poznámku. Zkuste si představit, že jednou bude mít dítě vaše dcera nebo snacha a řekne vám, že kojit je sexuální harašení a kvůli zničenému životnímu prostředí je mateřské mléko toxické, bude mít spešl dudlík s detektorem dechu a monitorem glukózy v krvi, děti se budou posazovat od tří měsíců, protože bude vědecky prokázáno, že pak má mozek více podnětů a lépe se vyvíjí, a co já vím, třeba budou děti spát v košíku s kočkama, protože je to nejlepší prevence alergie a uklidňuje to.
Ano je to sci-fi, ale podobně se cítí naši rodiče.Oni dělali to, co pokládali za nejlepší a co tehdy autority doporučovaly. Pro rodiče je strašně bolestné připustit, že mohl v dobré víře něco dělat špatně, nebo snad dítěti ublížil. Proto někdy i absurdně trvá na svém.
A konečně, když dala moje tchýně mému osmiměsíčnímu dítěti ocucávat její zubní kartáček (už hodně dlouho používaný) a ještě se pochlubila, že na něj dala pastu (dospěláckou), aby mu chutnal, myslela jsem, že ji zabiju. Viděla jsem v duchu všechny ty bakterie včetně anairobů, jak lezou do malýho. No stalo se, nechala jsem to být. O měsíc později malý olízal ruku, co měl v psí tlamě, jedl písek, později olízal lavičku v parku a jedl snad hlínu, nebo i něco horšího, takže svou ústní flóru obohatil mnohem víc.
Co chci říct, každá maminka má jasnou představu, co je a není správné, ale vše je relativní, u druhého, nebo třetího dítěte, to budete vidět zase jinak. Věda se vyvíjí. Co bylo dnes správně, může být zítra úplně špatně, ale dobré vztahy a milující prarodiče budou snad v každé době dobře🙂
@wendy_ jo to znám, tak se donedávna choval manžel, měli jsme kvůli tomu spory, protože dcera to vyžadovala pak taky ode mě. No ale po čase dcera pohopila a vysvětlovala jsem jí, že to dělá s tatínkem a se mnou to dělat nebude. Jestli jí tatínek chce nosit na koníkovi, ať nosí, ale že já jí prostě nosit nebudu. Pochopila. A teď s velkou slávou pochopil i manžel, protože to co já mu pořád říkala potřeboval slyšet i od někoho jiného. Takže už i manžel má přístup, že tolik nerozmazluje, dcera něo hodí na zem a on už se neohne, ale řekne, aby to sebrala, když to hodila na zem a tak.
No ale moje máma zas dnes překvapila a ne v nejlepším, dcera je na ní hodně zvyklá, to jo. No ale přišla s tím, že by jí vzala na 10 dní do Itálie, dvouleté dítě. Rázně jsem řekla, že ani náhou a urazila se.
@lunderin nevim kolik jsi tu toho procetla ale promin tak trochu pises blbost, co bude za 20 nebo 30 let ted opravdu nikdo resit nebude protoze ty male deti mame TED a tu zodpovednost za ne mame taky TED a hlavne tu zodpovednost za ne mame MY ne nasi rodice. Myslim ze kazda normalni mama dovede prehlidnout nejaky ten prohresek ale s ohledem na vek toho ditete - jako rocni dite fakt nenecham tahat ven v poledne v 35'C horku, stejne tak nedovolim nikomu aby nalil treba 2 nebo 3 letemu colu k obedu se slovy ze pro jednou se nic nestane vztah nevztah a je mi totalne sumak jaky vztah tim narusim. Jednou je to moje dite, ja se pro nej svobodne rozhodla, ja ho 9 mesicu nosila atd.takze prvni vec co ta jak rikas milujici rodina muze udelat je to ze me v prvni rade bude jako rodice respektovat. Navic myslim ze milujici prarodice asi zase az tak milujici nebudou kdyz neumi to zakladni a to respektovat prani te maminky aby treba ted to male nechali spat a ne ze ho probudi se slovy "spat muze az odejdu ted si ho/ji chci uzit" nebo ze mu v 6-ti mesicich chteji cpat gulas "vsak vy jste to jedli taky". Tohle jsou jen hypoteticke priklady ale garantuju ti ze neco z tohodle nebo neco podobneho udelat nekdo z me rodiny memu diteti tak poleti takovou rychlosti ze to "omylem" vezme jeste o futra a je uplne jedno kolik deti mas. Je pravda ze nektere veci clovek s dalsim/i detmi uz vnima jinak ale jsou veci ktere se proste nemeni - vim o cem mluvim. Mam 4 deti, mezi prvnim a druhym ditetem i trochu vetsi vekovy rozdil ale ver mi ze jsou veci ktere mam porad nastaveny stejne a pres to nejede vlak.
@peroli Je to moje dítě, já ho porodila, já si s ním můžu dělat co chci a nikdo mi do toho nebude mluvit? Zajímavý argument.
Ne vážně, pokud někdo ohrožuje zdraví nebo život tvého dítěte, máš plné právo a povinnost proti tomu zakročit. Mnohdy to ale není tak horké, jako v případu, co jsem uvedla. V tu chvíli jsem myslela, že se seberu i s dítětem a už ho neuvidí, neudělala jsem to a když vidím, jak si úžasně hrajou, jak je malý miluje a oni jeho, vím, že jsem udělala dobře.
Dřív žili lidé více pospolu ve velkých rodinách a zcela jistě i tehdy byly třenice ohledně rodičovských kompetencí, ale příjde mi, že lidé nebyli tak opuštění jako dnes. Obecně dnes věci neopravujeme, prostě je vyhodíme a pořídíme si nové a stejně to děláme i se vztahy. Nelíbí se mi babička - vyhodit. Ale vztahy nikdy nebyly jednoduché a někdy opravdu stojí za to na nich pracovat. (přirozeně, pokud by mi někdo budil dítě s dětinským argumentem, že si sním chce hrát, asi bych nebyla úplně příjemná).
Přesto já zastávám názor (a plně respektuji, že tvůj názor je odlišný), že pro dítě je důležitější, že může často vidět babičku a dědu, získá zase jiný pohled na svět, i za cenu, že dostane ve třech letech kolu. Pokud mu ji budeš zakazovat, bude ji stejně celou pubertu pít po litrech (prosím neber mě doslova), (my měli zakázáno pít vodu z kohoutku, hlavně teplou, že je úžitková, tak jsme chodili v noci tajně chlastat 🙂
Setkávám se dnes často s velice striktními maminkami, které nesnesou sebemenší vybočení z přesného plánu péče a výchovy svého potomka. Připomínají mi moji babičku, která si nenechala mluvit od své mamky do ničeho, zavrhla kojení jako nemoderní a argument, že dítě brečí, protože má hlad neuznala, protože podle rozpisu nemá ještě nárok.
Když jsem studovala, nesměl se dávat lepek před 7 měsícem, když se promovala, lepek rozhodně před 6 měsícem a příkrmy ochutnávat od 4.
Co se tím snažím říct, to, co dnes možná pokládáme za jediné správné, může být za pár let totálně špatně, tak buďme trochu tolerantní, nikdo z nás nemá patent na rozum. Nechme babičky a dědečky rozmazlovat, oni tu nebudou věčně a pak nám za nimi bude třeba smutno.
@lunderin jsem moc rada zes to ode me nevzala jako nejaky utok (coz je tady casty problem) protoze tak to opravdu nebylo mysleno 😉 🙂
Kazdy ma takovy nazor podle toho z jakeho prostredi pochazi - ja sice nijak nestradala, detstvi jsem mela celkem v pohode na druhou stranu jsem pulku detstvi byla pro svou matku sfine prasiva nebo haj*l sfinskej, parkrat o me i zlomila drevenou varecku, a to jen kvuli nevynesenemu kosi a podobnym "blbostem" - to je i jeden z duvodu proc by mi nedelalo absolutne zadny problem vykopnout mati za dvere kdyby mi chtela do neceho kecat.
Ac to zni blbe tak ono to tak nejak vazne je - je to moje dite, ja ho porodila a nikdo mi do toho nebude mluvit - je velky rozdil v tom kdyz ti nekdo prijde poradit a chova se u toho hezky, prijemne a uplne jina situace je kdyz ti nekdo oznami co mas se svym ditetem delat nebo kdyz neco co pro sve dite nechces (treba prave tu colu ve 3 letech, myslim ze v tomhle veku ji vazne nepotrebuje , za to v 7-8 letech jednou za cas k obedu v male sklenicce, zadny pullitr neni zadny problem) musis porad tem stejnym lidem opakovat dokola a dokola a dokola a...
Rozmazlovani vnoucat je super ale i tohle ma sve hranice a musi byt ke spokojenosti vsech, musi to fungovat na vsech frontach - prarodice musi mit na pameti ze i kdyz maji sve zkusenosti (ne vzdy ale musi byt dobre) tak vnoucata uz nejsou jejich. Casta chyba prarodicu je v tom ze si neuvedomuji ze vnoucata nevychovava jen jejich dite z jejich prostredi ale i dite nekoho iineho (snacha, zet) kteri vzesli zase z jineho prostredi - proto casto vznikaji ty treci plochy.
Sama jsi urcite po setkani s pritelem/manzelem dost veci prehodnotila, zmenila nazor nebo to zacala delat uplne jinak a prave o tom to je - tvoje dite je vychovavano v jinem prostredi nez ty protoze ty nejsi tvoje matka a manzel tvuj otec a svoje zivotni postoje/nazory jste proste prizpusobili jeden druhemu a v tom duchu vychovavate svoje dite.
Kdyby si vetsina prarodicu tohle uvedomila ze rodina jejich vnoucat je v ledascem uplne jina tak pak by ty vztahy v rodinach asi byli klidnejsi 😉


Moje máma pořád říkala: "Tak jsem to dělala a taky jsi vyrostla."
A já na to pak říkala: "Jasně, dělala jsi to tak, protože se to tak dělalo v roce 80. Nech mě dělat to tak, jak se to dělá v roce 2010, já to nechci dělat jako v roce 80. Tys to taky nechtěla dělat tak, jak se to dělalo v roce 50."
To byl dost neprůstřelnej argument, i když přiznávám, že to mnohdy ke zlepšení atmosféry nepřidalo...