Jak zvládnout bolest z odchodu manžela po 17 letech?
Holky zdravím....před týdnem nás opustil manžel po 17 letech. Je to pro mě hrozná rána a nedokážu se s tím smířit, nejsem schopná ničeho. Děti mám 16 a11 let, zatím to nesou dobře.Jsou s taťkou neustále v kontaktu a schází se, i to mě hrozně bolí.Odešel, že už ho to nebaví, nežije,strašně vysávám, necítí se u nás jako doma (bydlíme u mých rodičů), jsem negativní a i trochu bordelářka.Měli jsem nádherný vztah..., jezdili jsme po výletech, dovolených, karavanem, bavili se..... plánovali rekonstrukci. Ještě týden před rozchodem jsme byli na oldies a bylo to vše super...jako za mlada, fakt jsme si to užili, tančili, jsme, smáli jsme se.... (teda prý asi jenom já, mě bylo řečeno). Neumím si život bez něj představit, byl mojí součástí, vše jsme dělali společně, mohla jsem se o něj kdykoliv opřít a najednou je vše pryč....Nechce nic zkoušet...poradna, změna, stěhování....nemiluje mě....cítí ke mě jen to, že kdyby se mi něco stalo nebo bych byla nemocná, tak mu ti není jedno. Slíbil, že o děti se postará, zrekonstruuje byt...ale já si to neumím představit.Vidět ho, mluvit s ním bolí moc, ale nevidět ho a nemluvit s ním ještě víc.Nedokážu nic dělat..., soustředit se, furt jen bulím a ptám se proč...ale vlastně vím, že je chyba ve mě a zkazila jsem to já....,Krom posledního měsíce, kdy chodil domů později a moc se nebavil jsem nic nepozorovala.Stále jsem se ptala co se děje odpověď bla nic...až minulý týden, to z něj vylezlo..., že už to trvá dýl a chtěl mi to říct po prázdninách, ale když jsem do toho začala rýpat...rak tedy povolil. Ujišťoval mě, že žádnou jinou nemá...nevím...Nedokážu si prostě představit, že jen tak spálí mosty a zmizí mi ze života. I když to tak úplně není...musíme být v kontaktu kvůli dětem, ale zatím mi to moc nejde. Spíš mám stále nutkání mu volat a přemlouva, ptát se.....Je to zlatej chlap....ale už není s námi. Nevím co mám dělat, jak to zvládnout, moc to bolí.....
@levandule_k Nevypadá na to.
@adelisss Neslibovala jsem.....Ale že mi zrovna nedávno asi 3 měsíce zpátky, řekl po nějakém konverzaci...Jani, ty mě "s..." jak seš negativní.A s tou nezměnou má pravdu...za celé leta jsem se neodhodlala řídit dál než do práce, ke tchyni, a k sestře....ale dál a dál jem se zdokonalovala v samostatnosssti parkovat, zajet do nemocnice, s dětma k doktoru...tam kde to i nemám maučený...Jen strach mi nedovolil vyjet na rušnější proovz jako jsou rychlosty a dálnice....
@janca2002 Tak to asi není pravý důvod rozchodu s tím řízením auta... Jako je zvláštní, že ti nechce dát další šanci. Já většinou lidem dávám více šancí, ale jednoho krásného dne mě to taky občas přestane bavit a může to být jako blesk z čistého nebe.
Tys nabídku a vstřícný krok udělala... Asi nemá smysl se vnucovat. Třeba si to ještě rozmyslí, může to být nějaká osobní krize. Ale asi nemá smysl se nějak upínat na to, že se vrátí. Prostě žít si svůj život, věnovat se dětem, koníčkům, kamarádům, práci... Teď je na tahu on.
Tak 17 let žít s rodiči manželky to obdivuji že vydržel tak dlouho. To je vždycky špatně. A jestli ještě k tomu negativismus a hadky, tak se nedivím že chce začít žít jinak, v klidu. Děti už jsou velké, tak aspoň že tak. Jinak nejste první ani poslední manželství.
@fire85 Ano i to chápu...jen mi hlava nedokáže přijmout ten fakt, že to je teď a hned bez nějakého varování, snahy o změnu....Proto i tady píšu, že najednu stranu ho chápu ale bolí to a zatím se s tím neumím srovnat.Vím, že těžko se tomu věří, ale opravdu jsme měli krásné manželství a pokud to jen předstíral kvůli dětem, tak potom je to skvělý herec ne jenom chlap.
@janca2002 a proc jsi takova? Jaky mas na to duvod kdyz rikas ze jsi mela skveleho manzela a tatu pros ve deti?
Zkus zapracovat na sobe. Mozna kdyz uvidi zmenu ….
@janca2002 Bohužel někteří muži neumí moc komunikovat o pocitech. Navíc si všímám toho, že hodné holčičky a chlapečci nemívají třeba moc konfliktů navenek s okolím, ale zato mají solidní bordel uvnitř sebe a svádějí sami ve své hlavě takové bitvy, o kterých méně citliví a chápaví lidí nemají ani tušení třeba i dlouhá léta, i když se potkávají dennodenně. Ptala ses třeba svého muže přímo, jestli je šťastný? Byl tam z tvé strany upřímný zájem? Nebo jsi předpokládala, že je šťastný, když nenadává a neřve?
@adelisss Ano, brala sem plno věcí jako samozřejmost....a v našem vztahu jsem neshledávala nic špatného, nedostačujícího....Já mu dávala city najevo i on mě....opravdu skoro do poslední chvíle....než začal být divný ten poslední měsíc. Hrozně mě bolí, že to v sobě držel a nic neřekl, neřešil. Vždycky jsme bylo na vše dva.
@nektarinka123 Proč jsem taková nevím....asi to mám odjakživa ikdyž mi to vlastně říkal až teď manžel....Ale má pravdu všeho se bojím, vše vidím černě....a mám to po mamce...ta je to samé.. A muž mi řekl, když odcházel, že sem jako ona a že už se nezměním.
@nektarinka123 Moc ráda bych na sobě zapracoovala....a chci.Jen vím, že to je dost těžké....Vlastně to přišlo i se strachem o děti apod., strach o rodiče, už jsou staří a nemocní...o manžela.....Teď zrovna momentálně, chci a přeju si být silná,ale ten šutr na hrudi a bolest v srdci mi nějak nedovolují se vzchopit.Jen a jen přemýšlet, vzpomínat a utápět se v tom....zatím ani psycholog mi moc nepomohl.A na práškách nechci skončit.Jsou chvilinky, že premávám...ale fakt jen na chvilku a když jsem doma sama, tak to na mě padne úplně.A z těch důvodů co mi řekl, je mi samotné ze mě zle.
@janca2002 Tipovala bych, že ten poslední měsíc se do toho připletla nějaká kolegyně z práce, která třeba jen zatím hází očkem, ale že to byla ta poslední kapka do nějaké nevyřčené nespokojenosti, a tak udělal takový krok. Ale to se samozřejmě ještě uvidí...
Jinak jak píšou holky - na tobě je zatím hlavně se dávat dohromady a třeba to využít jako příležitost nejet v kolejích "po mamce", ale něco u sebe změnit.
@jancazao Ta slova co o sobě píšu jsou moje a manžela....Manžel mi nikdy nic nevsugeroval...jen mě říkal, ať se nebojím, věřím si a nejsem negativní,Nic víc...třeba kdyby řekl...dělěj s tím něco nebo to nevydržím a odejdu...Brala jsem to tak, že mě bere takovou jaká jsem.Myslím, že ěti, halvně dceru s tím možná zatěžuju až moc.....na taťkovi visí a říká mi jen, že to musím zvládnout i bez něj....Až mi chvílema připadá, že je více k němu....Nezakazuju ji nic...jen ať se sta%tkou vidí jak potřebují...jen mě to ještě bolí.
@janca2002 twe, se na me nezlob ale to jsou strasny kecy. "Jsi jako ona a nikdy se nezmenis".... to je na petikacku. Jednak je to zatahovani sirsi rodiny do vaseho konfliktu - coz je samo o sobě podpasovka a proste se to nedělá. A to " nikdy se nezmenis"? Wtf ..😡 me se fakt nelíbí jak to jakoby všechno hází na tebe. A samozřejmě nemám vesteckou kouli a nikomu nesvitim, ale tohle delaj casto chlapi kdyz maji babu - aby se ospravedlnili - hlavně sami pred sebou.
Moc Vám holky děkuju za podporu....jen opravdu musím sama z toho vstát....snad to zvládnu někdy. Teď to nedávám vůbec....na žádné straně...
@janca2002 Možná by manžel taky potřeboval psychologa, aby uměl komunikovat o svých pocitech. Ale to je někdy problém tam chlapy dostat, zvlášť když už teď ani s vámi nežije. Bohužel mám kolem sebe podobné případy :D kteří třeba až po 10 letech vytáhnou nějakou starou záležitost, kterou prý vnímali jako hroznou křivdu. A do té doby ani muk.
Ta bolest z rozchodu tě asi nepřejde ze dne na den, zvlášť po tak dlouhém vztahu.
Je to ještě hodně čerstvé. Možná bych začala víc sondovat u společných známých a třeba i jeho rodiny, abych celou tu situaci pochopila. Ale to je můj způsob - si nějak logicky zdůvodnit, co se děje, uvidět situaci z více stran...
Jinak ty chceš být jako tvoje mamka? Možná jen tak pro sebe bych nad tím zamyslela a kdyžtak na sobě zapracovala... Třeba si toho manžel vsimne. Anebo třeba nějaký jiný muž.
@adelisss Zkoušela jsem jestli nezkusíme poradnu...rezolutně ne, pak jsem zkoušela i poradnu pro páry aby věděli jak komunikovat při rozvodu...když to prý nezvládnu sama tak uvidí. Jeho známý - naši známý (chlapi) se o tom nechtějí s polovičkama bavit....rodina jeho byla v šoku, ale víc mi taky neřekli, jen mi všichni řekli, že to časem přebolí a hlavně ať spolu komunikujeme kvůli dětem....vůbec žádný náznak naděje...ani nevím co vše jim řekl...spíš jsem to chápala, že i oni vědí, že není cesta zpět
@odula taky si myslím, že má babu, a aby on vypadal jako svatoušek, tak najednou mu vadí spoustu věcí a hledá vinu na druhé straně. Celkem hnus ty jeho argumenty, bez ohledu na to, jaká je nebo není zakladatelka. 🤨
Jooo a celý život jsem neřídila a teď, tradáááá řídím, chlapi si mě všímají... všechno není jen šedobílé. Chce si to přepnout v hlavě, ale chápu, úplně rozumím, že na začátku přijde šok, pak fáze popírání a pak už bude dobře...
Na 90% v tom ma prsty jiná. Bid odejde na par mesicu, zjisti ze ta druha ma taky PMS a tak se radeji vrati k rodine nebo nevrati... ale fakt se priklanim k nazoru ze nekde nejakou ma.
Mě to přijde jako manipulace a alibismus, hodit všechno na tebe. Každý má nějaké lepší a horší stránky, nectnosti…pokud mu nevyhovovalo bydlet s tchánovci, mohl to říct a mohli jste se odstěhovat, dá se chodit do manželské poradny, pracovat na sobě, na vztahu…takové ukončení vztahu z ničeho nic, když se vlastně nic nestalo a není v podstatě pořádný důvod mi přijde mega divné a sázela bych 100% na to, že za tím něco je, buď se zakoukal jinde nebo má fakt krizi středního věku a má pocit, že si málo užíval života. Podobně to měla kamarádka, dušoval se že nikoho nemá, ale pak vyšlo najevo, že nejspíš měl ženskou
@janca2002 loni to bylo jak šok z čistého nebe, byla i poradna, sliboval, říkal úlet.. v květnu loni jsem zjistila, že si píšou, postupně jsem si říkala, že se něco děje a aniž bych nějak tlačila, letos bum... a tady už nebyla cesta zpátky... chtěl by obě a občas si odskočit od rodiny za ní a já si mám najít druhého taky... Vtipné:DDDDDD Loni jsem ale nad věcí nebyla, i letos ten měsíc jsem se v tom patlala.. ale chci takového chlapa, důvěra už nulová....
@janca2002 Slibovala jsi mu už dřív někdy něco? Možná má strach, že teď slibuješ, protože ti teče do bot... Ale pak se vše vrátí do stejných kolejí. Nedodržela jsi nějaké sliby z dřívějška?