Jak zvládnout bolest z odchodu manžela po 17 letech?
Holky zdravím....před týdnem nás opustil manžel po 17 letech. Je to pro mě hrozná rána a nedokážu se s tím smířit, nejsem schopná ničeho. Děti mám 16 a11 let, zatím to nesou dobře.Jsou s taťkou neustále v kontaktu a schází se, i to mě hrozně bolí.Odešel, že už ho to nebaví, nežije,strašně vysávám, necítí se u nás jako doma (bydlíme u mých rodičů), jsem negativní a i trochu bordelářka.Měli jsem nádherný vztah..., jezdili jsme po výletech, dovolených, karavanem, bavili se..... plánovali rekonstrukci. Ještě týden před rozchodem jsme byli na oldies a bylo to vše super...jako za mlada, fakt jsme si to užili, tančili, jsme, smáli jsme se.... (teda prý asi jenom já, mě bylo řečeno). Neumím si život bez něj představit, byl mojí součástí, vše jsme dělali společně, mohla jsem se o něj kdykoliv opřít a najednou je vše pryč....Nechce nic zkoušet...poradna, změna, stěhování....nemiluje mě....cítí ke mě jen to, že kdyby se mi něco stalo nebo bych byla nemocná, tak mu ti není jedno. Slíbil, že o děti se postará, zrekonstruuje byt...ale já si to neumím představit.Vidět ho, mluvit s ním bolí moc, ale nevidět ho a nemluvit s ním ještě víc.Nedokážu nic dělat..., soustředit se, furt jen bulím a ptám se proč...ale vlastně vím, že je chyba ve mě a zkazila jsem to já....,Krom posledního měsíce, kdy chodil domů později a moc se nebavil jsem nic nepozorovala.Stále jsem se ptala co se děje odpověď bla nic...až minulý týden, to z něj vylezlo..., že už to trvá dýl a chtěl mi to říct po prázdninách, ale když jsem do toho začala rýpat...rak tedy povolil. Ujišťoval mě, že žádnou jinou nemá...nevím...Nedokážu si prostě představit, že jen tak spálí mosty a zmizí mi ze života. I když to tak úplně není...musíme být v kontaktu kvůli dětem, ale zatím mi to moc nejde. Spíš mám stále nutkání mu volat a přemlouva, ptát se.....Je to zlatej chlap....ale už není s námi. Nevím co mám dělat, jak to zvládnout, moc to bolí.....
Dávám sem odkaz na zajímavý článek:
https://www.ivetahavlova.cz/single-post/2017/11...
Samozřejmě může být za vaším rozchodem pobláznění a zamilovanost do někoho jiného.
Anebo taky něco vnitřní konflikt manžela...
Tak si myslím, že má jinou nic víc.
Taky bych řekla, že je v tom nekdo jiny. Jsem si tím téměř jistá.
@odula přesně tak, mě řekl, že mě nikdy nemiloval a že už jsem pro něj jen máma našich dětí.
K nim do práce nastoupila mladá holka, která dělala koučku a všem jim popletla hlavy.
Napřed úplně přestal jíst sladké, přitom byl totální závislák. Potom si začal vařit, přitom mi vždycky říkal, že vařit neumí a učit se to nebude. Začal žvýkat žvýkačky, přitom jsem ho nikdy žvýkat neviděla.
A není to jedno, jestli je v tom jiná nebo ne? Pokud chlap není chronickej nevěrník, tak ze spokojeného vztahu většinou neodchází. Občas se stane, že dlouhodobá nespokojenost jednoho ten druhý to nevidí, nevnímá. Může to být nekomunikací nebo špatnou komunikací toho nespokojeného, nebo ten zdánlivě spokojený neslyší/nevnímá, když mu ten nespokojený říká, co je blbě. Občas si to člověk uvědomí , až když už není cesty zpět.
@odula Ne že mě nikdy nemiloval, ale že už mě nemiluje.Je to těžké, ale už mi začlo svítat...jak to je.A dala sem si pár věcí dohromady, co mě předtím nepřišlo divné, protože jsem mu asi tak bezmezně věřila..... A již na 90% vím, že za tím vším je i jiná ženská. Naše společná známá, které zemřel v březnu manžel.
@janca2002 jasně, takže se pasoval do role utesitele, je pro někoho důležitý, opora atd. Našel to, co asi neměl.
Bohužel mu nedochází, že to je jen iluze,dočasný stav
@patypresdevaty To ukáže čas...třeba to tak není, trochu mě to zaráží, že by to dokázal udělat...ale....vše tomu napovídá...Všichni mě zrazují ať se ho na to hlavně neptám, neříkám že to vím....
@patypresdevaty Hele nemusi byt. Jak jsem psala, taky jsem odesla kvuli jinemu, uz jsme manzele, mame prcka a krasny vztah, porad zamilovani. Takze to muze byt to prave, co hledal a nasel.
@kakamila12 A obcas se stane, ze mu proste rupne v bedne, a odejde z docela spokojenyho, funkcniho vztahu, protoze zacne citit co uz dlouho ne, zamilovanost, obdiv, je to neco novyho, zadna "nuda" jako ve stabilnim, 17 let dlouhym vztahu. A deje se to zhusta prave ve spojeni s krizi stredniho veku. Ten neodolatejnej pocit, ze ti ujizdi vlak a ze jeste muzes neco zazit. Ale to samozrejme nevim, to pisu jenom obecne. Takze chlap nemusi byt ani proutnik, ani nemusi zit v nefunkncim vztahu, aby se blaznive zamiloval do jiny zeny. stejne to plati samozrejme opacne.
@janca2002 když to s ním neotevres v klidu, tak to v tobě bude hnit a bobtnat, a vyvalíš to na něj nakonec v emocich, což bude horší. Tak to proste je
@janca2002 jasne, a tak ti radsi rekl, ze za vsechno muzes ty a ze uz nemohl dal, kvuli tomu jaka jses ty. To cloveka samozrejme nepolozi, to je mnohem lepsi. 😠 .... ach jo. Na jednu stranu asi dobry, protoze to jeho chovani treba zacne davat "smysl" - myslim to tak, ze to jak podal duvod rozchodu opravdu smysl nedavalo, zvlast ze najednou bylo vsechno spatne z tvoji strany, nic nechtel resit, a vsechno skoncil. Na druhou stranu ne dobry, protoze to je docela darda a musi to bejt fakt hodne, hodne tezky. at uz se ukaze cokoliv. Tak se drz. 🌹
@irmamala žena, které zemřel v březnu manžel, těžko bude sama sebou. Ano, může jim to nakonec vyjít, co by ne... ale aktuálně jsou spolu v nějaké fazi zamilovanosti, truchleni, zoufale potřebě cítit něco hezkeho atd.
@patypresdevaty Ona je pravý opak mě, samostatná,,,nepotřebuje pomoc v ničem o vše se postará sama, není negativní....asi to co potřeboval....ale jak říkám...nevím to jistě...jen mě to začalo tak nějak docházet a skládám si střípky....do toho někdo něco viděl....tak asi mám celkem jasno...
Soužití s rodiči není snadné. Nevím, jak to všechno probíhalo, ale pokud se rozhodl odejít a tvoje matka mu začne domlouvat, ať to nedělá. Tak já bych se začala cítit na jeho místě jako v kleci.
Ta kolegyně je jen záminka rozpadu vztahu, musel být vnitřně nějak nespokojený, ale nedával to najevo, možná ani sám nevěděl, co chce. Jestli jim to vydrží nebo ne, je jedno a je úplně jedno jaká jeho potenciální známost je. (Kdybych si měla vsadit, tak bych si moc nevsázela na pohádku o šťastném vztahu u nich dvou.) Ty se můžeš stát zhrzenou, ublíženou ženskou, které krachl vztah, nebo se sebereš a na troskách svého vztahu začneš objevovat svoje sebevědomí, samostatnost, vnitřní spokojenost a kdoví, třeba přijde do života i muž, kterém se ti ani nesnilo.
@levandule_k Nene, mamka mu nezačne domlouvat ikdyž i to také vzalo.Už je vše jen na mě, smířit se stím....i když je to tak moc těžké.
@janca2002 Otřepané klišé, chce to čas. Některé pocity musíme jenom odžít, i když to honě bolí. Sice to nebude hned, ale jednou zase bude dobře.
Copak jsi vážně nevěděla , ze bydlení s rodiči děla většínou jen neplechu ? Chlapovi se nedivím , dle popisu jsi ve vleku své matky , a k tomu se tam v tom vašem domě zřejmě nikdy necítil doma . Proč jsi ho neposlechla včas ? Jestli je tvůj ex alfa , tak ty se následují , měla jsi novou rodinu a asi jsi ji obětovala pro své rodiče , nebo tvůj strach je opustit , nebo obojí . Určitě chod na terapie …. Možná někoho ještě potkas , ale nebude moc chlapů , co by šly bydlet ke své zene a jejím rodičům . Možná by ses mohla konečně osamostatnit . Jestli teda nejsi závislý mamanek .
@sahrazad1 Možná sem to neřešila proto,že mi nikdy nic takového neřekl...že se tam necítí jako doma.Měli jsme svůj život,jezdili jsme kdy a kam sme chtěli...Nikdy bych neupozadila svoji rodinu,kdybych věděla co mu vadí.Pravdou je,že jsou na tom naši špatně,tak se o ně teď víc bojím.Mamánek nejsem....jen asi mi svědomí nedovolí na ně kašlat.Vždy jsem stála i přesto za manželem.Teď už čas nevrátím abych něco změnila.
@levandule_k Je to mazec, všechno mi ho připomíná, a furt se nedokážu zbavit pocitu viny a že to vlastně nemám uzavřené.Chvíli funguju a pak je to zas hrozné, vzpomínky, slzy, výčitky....Nemůžu si pomoc....
Nečetla jsem všechny příspěvky, ale první strana je plná Není to tvoje chyba, Ty za to nemůžeš, Na všechno musí být dva...vím, že to autorky myslí dobře, ale je otázka jak moc to pomůže zakladatelce diskuze. Copak neznáte ze svého okolí nebo svého života pár, kdy jeden svoji negativitou (pasivitou, manii, alkoholismem...cokoliv) vysává ze všech energii a nevidí, neslyší když mu to někdo říká a pak je strašně překvapený když prostě ta poslední kapka přeteče? Pro ni to třeba je blesk z čistého nebe, ale pro něj prostě 100x nic umořilo vola a už konec, už nechci, nemůžu, nevidím, neslyším teď já. Ne vždy v tom musí být někdo jiný a ne vždy je chlap podlý debil (i když jsme na ženském foru). Proč to píšu - nechci do autorky kopat - ale když sama ví, kde je ta chyba, tak si nemyslím, že vsugerovavat opak, posilovat v ní pocit oběti, je dobrá cesta. To povede jen k ublíženosti, zacyklenosti atd. Musíš si to prostě odžít/odplakat a pak posílena touto zkušeností a s vědomím, co bylo špatně a co už nechceš opakovat, jít dál. Je ti 40 nebo kolik? Nic nekončí, i druhé pokusy mohou vyjít a být úžasne. Ale ublíženou a ukřivděnou ženskou málokdy čeká něco pěkného. Vím, že to strašně bolí, ale není to konec světa. Odrazíš se od dna a bude dobře. Za měsíc, rok nebo později, ale bude. A ty už víš, jake chyby nechceš opakovat a naopak, na co si dát ve vztazich a životě obecně pozor🤞....a odstěhovala bych se teda rozhodně od rodičů 😉
@20190418
1.to je škoda ze jsi nečetla i tu druhou stranku
2. Neni to plný "ty za to nemůžeš ", je to vesmes plny "není to jenom tvoje vina ( jak se ti snaží vsugerovat chlap) protoze na vztah jsou dva"
3. Dáváš za příklady extrémy
A) alkoholik si většinou vzpomene, jestli ho partner posilal do lecebny
B) pokud druha strana vztahove opravdu nic nezanedbala ( coz je zvlastni, ale budiz) ale celych 17 let "signalizovala" ze není ve vztahu spokojená zpusobem, ktery byl pro tu prvni stranu nečitelny - pak je chyba v komunikaci a na rozchodu ma take podíl ( coz je opak toho, co partner v tomto pripade partnerce tvrdi - a sice ze za rozchod může jenom ona)
C)aby si člověk nepamatoval nebo nevnimal napriklad partnerovo "nejsem ve vztahu spokojený, pojd do poradny nebo to budeme muset ukoncit", tak by musel mit pokročilého alzheimera, byt totalni psychotik, nebo chronicky lhář a nebo treba i ten alkoholik - ( a nenapsat tady ze se to partner ve skutečnosti snažil řešit). Coz se samozřejmě může stát, ale mas pravdu - to jsme u autorky většinou apriori nepredpokladaly.
My jsme šli s prvním manželem od sebe po 13 letech. Chování měl manžel úplně stejný jako ten tvůj…. až jednoho dne na mě vybalil, že se chce rozvést. Pořád tvrdil, že v tom nikdo jiný není. Že teď prostě chce být chvíli sám, aby si srovnal svůj život a že teď ani nikoho jiného nechce…,. Blba bla bla,… byli jsme spolu od 15 let, tak jsem myslela, že má třeba fakt jen nějakou krizi. No a pak mi přišla na fb zpráva od jistého pána a já zjistila, že ta krize má jméno. Psal mi totiž manžel té paní, se kterou se tahal. Ex to s ní táhnul už 2 roky. A taky jsem pak od něj slyšela, že jsem tohle dělala špatně, a tamto mu vadilo. Oni se prostě snaží udělat špatným tu ženskou. Aby si řekla, že si za to může sama a aby si ulevili svědomí, že oni jsou vlastně chudáci a ta ženská je vlastně dohnala k tomu, aby si našli někoho jiného. Takže z mých zkušeností a z mého pohledu, bych v tom taky viděla jinou babu 🙁
Po tom, co tu pises, je v tom urcite nova laska. Ja jsem opustila manzela kvuli jinemu ze dne na den a nedala mu zadnou sanci neco zmenit, nebo zachranit. Byla jsem tak strasne zamilovana, ze nejaka snaha o vztah s manzelem byla pro me nemyslitelna. Zustat hrda je to nejtezsi ale nejlepsi, co muzes udelat. Exmanzel se nijak neponizoval a i kdyz jsme od sebe, mame opravdu skvely vztah. Kamaradka chtela odejit od manzela, ten se zhroutil, plazil se pred ni, prosil, brecel, zvracel, nakonec ji premluvil a jsou spolu. Kamaradka je dal nespokojena, zahyba kde muze, on to tise trpi, hlavne ze ho neopustila.